Zubních lékařů je stále méně, Plzni to ale stačí

Plzeňský deník, 25.10.2010, rubrika Plzeňsko, strana 2, autor MICHAELA KUNEŠOVÁ

Plzeňští lékaři

Plzeň – Zubních lékařů je stále méně, i přes to ale největší česká zdravotní pojišťovna VZP odmítá v Plzni uzavírat smlouvy s dalšími. Podle přednosty Stomatologické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni a vedoucího katedry zubního lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni Antonína Zichy je to ale dobrý krok. Plzeň má podle něj na počet obyvatel zubařů stále dost. Kritičtější je situace na Tachovsku nebo Klatovsku.

* Jak dlouho v oboru děláte a jaké zásadní změny se v něm za tu dobu odehrály?

V oboru pracuji zhruba 30 let. Po odborné stránce je neskutečný pokrok, co se týká technologií i materiálů, do popředí se dostala nová farmaka. Hodně se zapojily výdobytky techniky, využívá se laser, využití ultrazvuku. To je pokrok naprosto nesrovnatelný.

* A co se týká vzdělávání?

Tamse změnila koncepce výuky už minimálně dvakrát za tu dobu, co se oboru věnuji. Zracionalizovala se, a i když to dnes vypadá, že je zubních lékařů méně, řekl bych, že je to k lepšímu. Podmínky pro vzdělávání se ale moc nezlepšily.

* Jak se to projevuje?

Vdobě, kdy jsem studoval, nás promovalo v letech 1974 až 76 kolem šedesáti, v 77. roce dokonce kolem sedmdesáti absolventů stomatologie. Následující léta to klesalo až na dvacet. Ktomu přibyli zahraniční studenti. Takže byl veliký pokles zubních lékařů, dnešní padesátníci, šedesátníci odcházejí do důchodu, je jasné, že se ukazuje nedostatek zubařů.

* A jak na to tedy reagovaly lékařské fakulty?

Vzdělávání v republice bylo šestileté, v Plzni trvalo jen 5, 5 roku, nyní je pětileté. Došlo i ke změně v názvu oboru, šestileté studium se jmenovalo stomatologie, to pětileté se nyní nazývá Zubní lékařství. Šlo o to přiblížit obor k tomu, aby se zubní lékaři přiblížili ke konkrétnímu oboru, aby nebyli jako stomatologie v širokém komplexu. 95 procent stomatologů totiž pracuje v privátních praxích.

* Přesto stále chybí. Kde nejvíce?

Počet pacientů na jednoho obyvatele v Plzni je relativně nízký, proto zde také pojišťovna nechce uzavírat smlouvy s lékaři, aby je dostala tam, kde chybí. Problém je například na Tachovsku nebo Klatovsku, kde stomatologům nabízejí práci dokonce i s bytem. Stomatologů je obecně ale nedostatek. Jsou regiony, kde na lékaře připadá pět tisíc pacientů. Úkolem pojišťoven je snažit se to rovnoměrně rozmístit.

* Jak může pomoci řešit tento problém lékařská fakulta?

Ta by se měla snažit vyprodukovat více zubních lékařů. Kde ale budou působit, ovlivnit nemůže. Zkrácení výuky na pět let je jedním z racionálních řešení. Dalším je, že zubní lékař může ihned po ukončení školy pracovat v praxi. Což stomatologové nemohli.

* Je náročné zařídit si v dnešní době praxi? Vybavení asi není levné, kolik stojí?

Už jen provoz je značně nákladný. Taková minutová praxe se pohybuje zhruba na třiceti korunách. Takže si spočítejte, kolik stojí hodina, den , týden... A ziskovost není tak velká, jak si většina lidí myslí. Lékař má navíc povinnost celoživotního vzdělávání, i v tom jsou zahrnuty náklady na vzdělávání a dojíždění, musí se účastnit mnoha akcí. A jakmile se na trhu objeví něco, co je lepší a prospěšnější,má morální povinnost to uplatňovat a dražší přístroj si pořídit. Vybavení stojí v řádech milionů korun. Zubařské křeslo například od půl až do dvou milionů.