Otec školného Matějů jako ministerský poradce skončil

Datum: 06.09.2010

Rubrika: aktualne-zdomova

Autor: Veronika Suchá

Vytvořil podobu školného, studentských půjček a podpory od státu i vizi reformy vysokých škol. V momentně, kdy přišla k moci vláda, která chce školné skutečně zavést - školský expert a sociolog Petr Matějů na ministerstvu končí.

Ministr Josef Dobeš (Věci veřejné) potvdil, že poradce předchozí ministryně Kopicové v jeho týmu poradců nebude.

"On tam není, ale jsou tam jiné osobnosti z akademického světa," řekl ministr.

Matějů ovšem dál zůstává v týmu, který má na starosti reformu vysokých škol včetně školného. "Každý ministr si má právo své poradce vybrat sám. Náš tým ale žádné nové zadání nedostal a práce pokračuje dál," uvedl pro Aktuálně.cz Matějů.

V základních rysech nové vedení ministerstva s původním plánem na zavedení školného souhlasí. "Školné se bude týkat studentů prvních ročníků od roku 2013/2014 ne zpětně. Aby mohli splácet odložené školné, musí po absolvování VŠ dosáhnout minimálně průměrného platu," plánuje Dobeš.

Ministerstvo chce shodu vysokých škol

Z vyjádření Dobešovy pravé ruky, prvního náměstka Kryštofa Hajna, vyplývá, že vliv Matějů bude zřejmě slabší než doposud.

"Řešení školného musí být opřené o zahraniční zkušenost a o co největší koncensus akademické obce. Hlas pana profesora Matějů, jakokoli výrazný a s vysokou autoritou vnímaný, není jediným zdrojem," uvedl první náměstek ministra Dobeše zodpovědný za vysoké školy Hajn. První obrysy státní finanční podpory studentům, která by měla zavedení školného předcházet, schválila už předchozí úřednická vláda. Kromě půjček a grantů, které by student nemusel při svědomitém studiu splácet, počítal tým okolo Petra Matějů i s přesměrováním státní podpory od rodičů ke studentům.

Navážeme, ale půjdeme dál

Současné vedení ministerstva chce na schválený záměr navázat, ale změny nevylučuje. "To se schvalovalo v situaci, kdy nikdo nevěděl o současné trojakoaliční vládě a o jejím programovém prohlášení. Je tam kontinuita, ale jde to dál," dodal Hajn.

Z vysokých škol některé kritické hlasy k připravenému systému zaznívají. Školám vadí například složitý registr, který bude muset školy propojit se sociálními úřady, aby se zjistilo, kdy bývalý student dosáhl průměrné mzdy a má začát školné splácet.

Skepse panuje ohledně možnosti, že se peníze skutečně do škol dostanou.

"To je problém odloženého školného, pokud školy nemají na peníze čekat mnoho let, bude muset stát nalít do systému na začátku obrovské finanční prostředky. A to několik let za sebou," tvrdí místopředseda Rady vysokých škol Jiří Zlatuška.

Obává se také, aby peníze pro vysoké školy stát neodsál z jiné oblasti školství - od mateřského po střední.