Máme poslední šanci dostat se do první vzdělanostní ligy ****************************************************************************************** * Máme poslední šanci dostat se do první vzdělanostní ligy ****************************************************************************************** Datum: 07.09.2010, Autor: Jan Konvalinka Pavel Jungwirth Julius Lukeš Dnešní vědec a vysokoškolský učitel se vyznačuje tím, že bádá, experimentuje, učí, zkouší, nemá čas. Věda navíc člověka vychovává ke skromnosti, takže naprostá většina vědců je přes se měli vyjadřovat jen k tomu, čemu rozumějí, jako například k molekulární biologii parazi Rukopisu zelenohorského. Současně se tiše předpokládá, že i jiní lidé, jako například instalatéři nebo politici, dě to, čemu rozumějí, a tím dávají čas a prostor nám ostatním, abychom se v klidu věnovali sv rukopisům. Vědec versus úředník-kutil Loni se naše vědecká obec bolestně probudila, když s překvapením zjistila, že o osudu klíč o hodnocení vědy, a tudíž o rozdělování peněz na vědu a vysokoškolský výzkum najednou rozh složené z lidí, které nikdo nezná, kteří ve vědě nic nedokázali, ve škole nikoho nic nenau nic nevynalezli. Poprvé od revoluce jsme tak mohli vidět něco dříve nevídaného: vědce a učitele demonstrují a hromadně podepisující protestní petice. Poučení, které celá záležitost přinesla, je nasn nezapojí do formulování strategie vědy a vysokého školství v naší zemi přední vědci a učit ně rád někdo jiný a oni dopadnou podle Bělohradského zásady "definuj, nebo budeš definován To je pro laskavého čtenáře vysvětlení, proč se asi 30 významných českých vědců a vysokošk mnoha oborů od historie po kvantovou chemii z předních univerzit, Akademie věd i resortníc které patří například astrofyzik Jiří Grygar, chemik Antonín Holý, historik František Šmah Klener, fyzik Jiří Bičák, biolog Petr Volf, virolog Vladimír Vonka nebo biblista Petr Poko založit Iniciativu pro vzdělávání a vědu. Ta nabízí pomoc vládě a parlamentu při formulová koncepce rozvoje vědy a vzdělání, která by mohla přežít alespoň přes příští parlamentní vo O co nám vlastně jde? Jsme přesvědčeni, že kvalitní střední školy, špičkové univerzity a v základní výzkum jsou nezbytné pro dlouhodobou prosperitu naší vlasti a pro její civilizačn veškerý pokrok posledních dvaceti let v této strategické oblasti stále nedošlo k zásadnímu výrazně zaostává nejen za USA nebo Německem, ale i za Finskem a Rakouskem. Ale nemusí tomu Prvotřídní školy jsou klíčové Výsledky parlamentních voleb ukazují, že si většina voličů přeje změny v důležitých oblast naší společnosti. Jsou zapotřebí. Koncept ekonomického rozvoje založený na laciné pracovní vyčerpává: na daňových úlevách pro montovny zahraničních automobilů prosperitu prostě nevy se obejdeme bez pokročilých technologií a nových nápadů, a ty se zase neobjeví bez prvotří vysokých škol, vědy a výzkumu. Věda a vzdělání by jistě potřebovaly víc peněz. Jednu věc však potřebují ještě více než pe a dlouhodobou koncepci. Není možné, aby se základní koncepční představy v tak důležité obl každých parlamentních volbách, s každým novým předsedou vlády nebo ministrem školství. Můž na co nejvyšší počet vysokoškolských studentů, nebo naopak klást důraz na jejich kvalitu;m vědecké ústavy podle počtu a kvality jejich publikací nebo po nich chtít sepisovat rozsáhl pak posuzovat; můžeme klást důraz na vysoký počet bakalářů, nebo naopak na špičkové doktor vše má smysl, ale jen těžko můžeme žádat všechno najednou, a už vůbec ne chvíli to, chvíli Potřebujeme dlouhodobou vizi, na které se shodnou rozhodující politické strany a instituce Měli bychom se přitom inspirovat tím nejlepším, co v oblasti vysokého školství a řízení vě existuje, a nevymýšlet za každou cenu domácí originální řešení. České univerzity a vědecké ústavy si nezaslouží, aby byly neustále vystaveny kutilství vlá kteří se znovu a znovu pokoušejí vynalézt kolo. V oblasti vzdělávání a vědy má Česká republika jednu z posledních šancí dostat se v Evropě možná se stát i inspirací pro další země v regionu. Pokud tuto šanci zahodíme, ujede nám d vlak, ale nakonec i nádraží.