Kusák (Suverenita): Školné - ano či ne? ****************************************************************************************** * Kusák (Suverenita): Školné - ano či ne? ****************************************************************************************** 05.09.2010 Pragmatický rozbor placení školného na vysokých školách. Pragmatický rozbor placení školného na vysokých školách/univerzitách z hlediska ekonomické spravedlnosti. Nyní se objevilo, že se bude dle dohody ODS, TOP09 a VV platit školné za semestr na vysoké ve výši 10 000 Kč. Mladí lidé jsou často rozčíleni. Já si myslím - mnohým navzdory , že šk platit. Píši tedy aktuálně zkrácenou verzi článku, ve kterém chci dokázat, že 10 000 Kč za srovnání s budoucím předpokládaným ziskem z vysokoškolského vzdělání nijak hroznou částkou Samozřejmě vím, že se dá argumentovat tím, že ne každý absolvent vysoké školy/univerzity s na dobře placeném místě v zaměstnání, ale pokud dojde k vyrovnání nabídky a poptávky po vy absolventech, dá se předpokládat, že většina absolventů vysokoškolského vzdělání by se měl solidní platy odpovídající jejich vzdělání. Jaké má být školné Dle mého náhledu je nutné školné na vysokých školách / univerzitách platit. Otázkou je, ja školné být a jak mají studenti sehnat peníze na placení školného a jak je budou při půjčce školné nebude, část lidí, kteří nevyužívají bezplatného vysokoškolského vzdělání, doplácí vysokoškolského vzdělání platí daně a z nich je státem placeno vysokoškolské studium jen v Mám k dispozici data z ČSÚ, která jsou sice již stará, ale jde o princip placení a princip školného. Školné placené studenty musí být chápáno jako jejich investice do budoucnosti. T čase studia zaplatí, dosáhnou zhodnocení zaplacené částky/školného. Zhodnocením je jejich průběhu aktivního života . Zaplacené školné je tedy určitým vkladem, který se s postupem d zhodnotí. Vybral jsem si schválně již starou statistiku, protože vzešlé školné z ní bude nižší než b využití statistiky z pozdějších let. Je to dáno tím, že se oproti roku 2006 zvýšily mzdy a absolutní míře nůžky mezi mzdou pro vysokoškolsky vzdělané lidi a mzdou průměrnou na trhu Dle údajů ČSÚ z roku 2006 byla průměrná mzda 17 746 Kč měsíčně v rámci všech úrovní vzdělá vysokoškolským vzděláním měli průměrný plat 30 008 Kč měsíčně. Měsíčně vydělával člověk s vzděláním o 12 262 Kč více nežli je průměrná mzda. Ročně vydělal vysokoškolák o 137 144 Kč průměr. Za každý rok studia bych navrhl, aby student zaplatil částku, která je rozdílová v pracovní činnosti. Rozdílem je plat vysokoškoláka mínus plat průměrný za dobu jednoho roku Na zaplacení této částky by mohli studenti získat půjčku. Jako třeba v Japonsku. Splácet b s určitým odkladem po skončení studia, např. s odkladem 5, 7, 10 let. Mohlo by se stanovit měsíční nesmí přesáhnout určitou hranici., např. 20 % průměrné mzdy vysokoškoláka. Jako každá půjčka i tato by byla úročena. Zde by mohl stát v prvé fázi reformy školství ná hradit. Buď částečně či úplně. Bylo by nutná i státní- asi - regulace vzhledem k bankám/fi Mohlo by být dáno, kolik může úrok z půjčky na studium maximálně činit. Příklad - maximalistické školné. Při výše daných mzdách a školném by stálo 6 roční studium studenta vysoké školy/univerzity x výdělek vysokoškoláka oproti průměrné mzdě). Peníze ve výši 794 964 Kč by si student půj měl splácet s 1% ročním úrokem, byla by splátka 3 656 Kč měsíčně. Doba splatnosti je přito by student zaplatil 877 439 Kč za 20 let. Zdá se to možná moc. Ale za dobu 35 let zaměstnání by vysokoškolák vydělal při výše uveden o 4 800 040 Kč více nežli je průměrná mzda za toto období. Ekonomicky z toho plyne, že zhodnocení prostředků zaplacených je pěkné. Za 35 let by vyděl nežli vložil/zaplatil na školném. Dle mne solidní investice. Z výše napsaného mi plyne, že školné ve výši 10 000 Kč není částkou, která by byla nadhodn částka likvidační. Valentin Kusák - kandidát do Komunálních voleb 2010 v Hradci Králové za SUVERENITA-blok Ja strana zdravého rozumu