Katastrofální situace na českých vysokých školách ****************************************************************************************** * Katastrofální situace na českých vysokých školách ****************************************************************************************** 16.9.2010, 18:10, pořad: Názory a argumenty Alexander TOLČINSKÝ, moderátor -------------------- Poslanci opoziční sociální demokracie navrhli na sklonku minulého týdne novelu zákona o vy Jde o reakci na známou aféru na právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Minulý r najevo, že někteří její studenti absolvovali nadstandardně rychle, přičemž v mnohých přípa své diplomové práce. Podle návrhu by měly vysoké školy mít napříště možnost studentům titu se prokáže, že je získali podvodně. Petr Žantovský se domnívá, že jde ve skutečnosti jen o který vyplývá z katastrofální situace na českých vysokých školách. Petr ŽANTOVSKÝ, redaktor -------------------- Vysoké školy by měly mít možnost odebrat absolventům titul, pokud se prokáže, že dotyčný v podvodem. To navrhuje novela zákona o vysokých školách, kterou do sněmovny již podruhé pře ČSSD. Reagují tak na aféru na plzeňské právnické fakultě, která vypukla minulý rok. Ukázal někteří studenti vystudovali podezřele rychle a některé jejich práce byly opsány. Návrh po že titul by mohl být odebrán absolventům, kteří nesplnili podmínky pro přijetí na školu, p konání státní zkoušky, obhajoby disertační práce, případně kvůli jejich dosažení podváděli by o titul mohli přijít ti, kteří nesložili státní zkoušku nebo u ní podváděli. Zákonná in vrcholem ledovce, jímž je katastrofální stav našeho vysokého školství. Když se však řekne situace, je nutné říci B, tedy důvody, které k tomu vedly. V první řadě institucionální. K 90.let zahajovalo soukromé vysoké školství, byly hned od počátku nastaveny absurdní podmín nerovnosti. Zatímco veřejné vysoké školy mají miliardové příjmy ze státního rozpočtu, souk školy nedostávají od státu ani korunu, na rozdíl třeba od soukromých škol středních či zák založen první a podstatný kámen úrazu. Tím, že se soukromé školy ocitly v pozici naprostýc vyvolalo to u mnoha z nich extrémní reakci v opačném směru. Pro školné by si nechaly vrtat koruna, kterou vyždímaly ze studentů, jim byla dobrá. Najednou byly motivovány hlavně vybí teprve v druhé či třetí řadě realizovat výuku, případně vědu a výzkum. Není potom divu, že soukromých vysokých škol nekonají přijímací zkoušky, neboť taková škola přijme každého, pr peněz pro její existenci. Pokud pak ta škola najde dostatek profesionální cti a nepoctivé studenty dokáže vycedit a vyhodit v průběhu studia, je to ještě v pořádku. Ale ukažte mi t kde je opravdu podstatný rozdíl mezi počtem přijatých a počtem absolvujících studentů? Je důsledkem, že se z mnoha soukromých vysokých škol a universit staly pohodlné prodejny dipl nemusí jít o podvodné aktivity podobné těm plzeňským. Prostě se sníží nároky na studenta t dostál i ten poslední v řadě, který by za normálních okolností ukončil svou edukaci maturi jestli. Pokud se k tomu přidají syndromy plzeňského typu, zvýhodňování nějakých studujícíc je neštěstí na světě a kredit školy pod bodem nula. Jenomže pokud se to děje masově, školy solidárního bobříka mlčení a nic se nestane. Udržuje se fasáda a co se děje za ni, do toho Koneckonců těm studentům, kteří takto snadno přijdou k diplomu, to jedině vyhovuje. A těm se přišli něco opravdu naučit, nikdo raději nenaslouchá. Je to stejné jako s těmi císařový Každý ví, že je císař nahý, ale nikdo to nevysloví nahlas. Samozřejmě i tento neblahý proc vysokoškolských absolutorií má své vnější příčiny. Jednou z nich je nesmyslný sociálně-inž Bruselu, tedy unijních úředníků, aby 60% populace mělo vysokoškolský stupeň vzdělání. Přir tento požadavek nesplnitelný bez nutného snížení nároků na studenty. 60% populace prostě o dispozice k absolvování regulérního vysokoškolského studia. A tak se výsledků dosahuje jak plnění shůry daných norem, fixluje se, jen aby vrchnost byla spokojena. A druhým průvodním jevem tohoto maligního procesu je titulománie. To je tradiční středoevr výlučnost, kterou nenajdete třeba v angloamerickém prostředí. Už od dob Rakousko-Uherska m akademického titulu zvláštní respekt veřejnosti, býti panem doktorem něco znamenalo. Tento snobismus důmyslně pokřivil socialismus, který rozšířil po sovětském vzoru škálu rozmanitý k pověstnému RSDr., doktor sociálních věd, jemuž se říkávalo "rozhodnutím strany doktor". přispěla titulaturou dokonce i pro středoškoláky, respektive takzvané „voškaře“, ti se pyš titulem DiS., neboli diplomovaný specialista. Když se rozhlédnete po předvolebních plakáte strany, hemží se to na nich zkratkami vyjadřujícími, že ten či onen kandidát je bakalářem, diplomovaným specialistou a kdečím dalším, jako by to cokoli vypovídalo o schopnosti toho uspokojivě hájit zájmy svých voličů v tom či onom zastupitelském sboru. To si jen kandidát oslní svým titulem před či za jménem voliče, kteří trpí oním tradičním respektem k papírov Nedivme se pak kdejakým čičmundům, že se chtějí dopracovat svého titulu na nějaké snadné š měli co napsat na své plakáty. Kudy ven z tohoto bludného kruhu? Předně srovnáním ekonomic pro veřejné i soukromé vysoké školy. Školné na veřejných školách není samospásným řešením. na státní podporu soukromým školám. Pak přestane být podstatné, kdo je zřizovatelem a admi či oné školy, zda obec, ministerstvo, či nějaký soukromý obchodní subjekt. Hlavní je, že b společně sdílet hlavní smysl svého úsilí, totiž výuku studentů, vědeckou a výzkumnou činno přispívání ke zvyšování vzdělanosti a kulturnosti národní populace. Ale ruku v ruce s tím přísný dozor nad správou takto vložených veřejných prostředků, a to nejen ze strany akredi třeba i Nejvyššího kontrolního úřadu a dalších subjektů. Pak by ani soukromé školy nebyly podřizovat vzdělávací úsilí honbě za ziskem. Alexander TOLČINSKÝ, moderátor -------------------- Varuje Petr Žantovský.