Studente, chceš školné? Zaplatíš za ně demokracií ****************************************************************************************** * Studente, chceš školné? Zaplatíš za ně demokracií ****************************************************************************************** 20.09.2010, Jan VÁVRA Země jako Singapur ztrácejí méně času učením toho, na čem nezáleží, a naopak se více věnuj důležité. Připravují své studenty nejen pro studium na střední či vysoké škole, ale i pro vzhlíží americký prezident Obama k východoasijským tygrům. Do konce příštího roku hodlá české ministerstvo školství vypracovat zákon o reformě vysoký Zavedení školného tak slouží jen jako malý díl ve velké reformní skládačce, jejíž ideální a na Západě všude stejná: "Jinými slovy: 'to, co je důležité' rovná se přípravě pro kariér Martha Nussbaumová v knize Not For Profit: Why Democracy Needs the Humanities. Cílem reformy terciárního vzdělávání je napomoci přeměně hospodářství České republiky ve z ekonomiku a zlepšit spolupráci univerzit se soukromým sektorem. Proto nepřekvapí, že Bílá vzdělávání, výchozí dokument pro reformy univerzit, poměrně přesně reflektuje požadavky Sv a dopravy, například změnu systému řízení vysokých škol na manažerský, zapojení zaměstnava vzdělávacích programů nebo přidělování veřejných prostředků školám na základě provázanosti sférou. Spíše než o privatizaci školství by se tak dalo mluvit o jeho komercionalizaci. O reformy ale ještě není rozhodnuto, přestože vytyčený směr, jdoucí vstříc aplikační sféře a "Žebříček priorit je objektivní a zcela evidentní a ať už bude nový šéf resortu z jakékoli mu než ho respektovat," zdůraznila předchozí ministryně školství Miroslava Kopicová ještě svou funkci nastoupil současný ministr Josef Dobeš (VV). Rada pro reformu vysokoškolského vzdělávání doporučuje vytvoření Správní rady jako strateg zásadního orgánu VŠ. Rada navrhuje, aby polovina členů (interní) byla zvolena akademickým polovina (externí členové) jmenována ministerstvem (obvykle na doporučení rektora), kteří dalšího člena. Externí členové musí být lidé, kteří jsou anebo byli osobami činnými v odpo ve společnosti, především ve vědě, kultuře nebo hospodářské sféře. "Je to otázka nové krve myšlenek, oživování institucí. Bez toho univerzity skomírají a utápějí se v samolibosti," řekl v rozhovoru pro Hospodářsk Rady pro reformu vysokoškolského vzdělávání Rudolf Haňka. "Poslední známý dokument v této věci (zpráva tzv. komise prof. Haňky) již jak navrhovaným jmenování správních rad, tak jejich odpovědnostmi představuje mnohem rozumnější východisko diskusi (než návrhy v Bílé knize, pozn. aut.). Nemůžeme však souhlasit s odevzdáváním podstatné části akademické samosprávy do ruk zájmových skupin, ať podnikatelských nebo stranických," upozorňuje prorektor Univerzity Ka Štech. "Univerzita, resp. jednotlivé fakulty mají svůj program výzkumu, který samozřejmě n nabídky praxe také reaguje. Nicméně, u většiny oborů je na univerzitě našeho významu klíčo výzkum. Ten je také na určité období jasně daný, ve vědeckých kruzích vydiskutovaný, ale d firem si v něm lze jen těžko představit. Bylo by to ke škodě poznání, univerzity a v koneč následných aplikací a doplatila by na to dříve či později celá společnost," pokračuje pror Vědění na řeznickém pultu Vznikl by paradox, kdy reformátoři školství při honbě za znalostní ekonomikou upřednostňuj ergonomické židle pro IKEU před základním výzkumem. Na tento jev upozorňují nezávisle na s filozofie na Vídeňské univerzitě Konrad Paul Liessmann a novinářka Naomi Kleinová: "V souč pozn. aut.) Severní Americe jsou partnerské dohody nadnárodních korporací s univerzitami v výzkumům skutečně všeho druhu - k vývoji nových bruslí pro Nike, k vynalézání účinnějších ropy pro Shell, k vyhodnocování stability asijských trhů pro společnost Disney, k testován poptávky po dalších vlnových pásmech pro firmu Bell nebo k porovnávání účinků a vlastností neznačkových léků," píše Naomi Kleinová v knize Bez loga. Pro Konrada Liessmanna je taková orientace vzdělání naprostým opakem vědění, jak ukazuje v Teorie nevzdělanosti. "Vědění existuje tam, kde je možné něco vysvětlit nebo pochopit. Věd k poznání, hledání pravdy je základním předpokladem k vědění. Od antických dob se tak otáz systémových důvodů právem odděluje od otázky po užitečnosti informací. Zda se vědění využi otázkou vědění, nýbrž situace, v níž se člověk ocitne," argumentuje Liessmann. Za příklad dává náhlou poptávku po studentech orientalistiky po 11. září 2001. "Škola se vztahuje k latinskému schola a k řeckému scholé a původně znamenala 'přerušení p Moudrost jazyka je mnohdy větší, než si naše kultura, která jazyky zapomněla, vůbec dokáže Škola, která přestala být místem pohody, soustředění, kontemplace, přestala být školou. St životní nutnosti. A v ní potom dominují projekty a praktika, zkušenosti a kontaktní sítě, Času k přemýšlení se nedostává," pokračuje Liessmann. Z dominance projektů a praktik ve spolupráci se soukromým sektorem mohou profitovat techni "V oblasti aplikovaného výzkumu a u inovací je spolupráce s průmyslem vítaná a nutná," tvr vědu a výzkum na ČVUT Vojtěch Petráček. Zavíráme! Naopak Liessmannem tolik žádané přemýšlení okamžitě ekonomicky rentabilní není. Londýnská University proto letos ohlásila rozhodnutí zavřít svou věhlasnou katedru filozofie. Podle o důvody čistě finanční. Z akademického hlediska je filozofie nejlépe hodnocený obor školy i s ohledem na budoucí příjmy absolventů (které univerzita zohledňuje při stanovení výše š univerzitě vyplatí cílit na lukrativnější obory. Právě britský a rakouský systém vysokého školství s jejich manažerským řízením univerzit s reformátory jako následováníhodné příklady, i když si může velké množství humanitních obor okamžitým ekonomickým přínosem ošklivě zlámat nohy. Martha Nussbaumová dále v Not For Prof Needs the Humanities podotýká, že již od dob Margaret Thatcherové bývá v Británii zvykem, katedry musí svou existenci ospravedlňovat přínosem svého výzkumu a výuky pro ekonomiku. V dokonce loni studenti v reakci na vývoj školství obsadili univerzity, jedním z hesel bylo školení!" V České republice letos vznikla studentská iniciativa Vzdělání není zboží, jejíž argumentaci hojně využívají Liessmannovy teze z Teorie nevzdělanosti. Na stránkách vzdelan cz mimo jiné publikovali rozhovor s politoložkou Vladimírou Dvořákovou, která tvrdí, že "p směrem k trhu a posilování konkurenceschopnosti zní hrozně hezky, ale nepřipravujeme robot nevíme, jaký ten trh bude za deset, patnáct, dvacet, třicet let. Studenti by tedy měli být smyslu, že jsou schopni se adaptovat, ale i hledat nové cesty. My nemůžeme dávat jen jakou ale musíme poskytovat vysokoškolské vzdělání, to je mnohem více." Že je trh práce jako hla smysluplnosti univerzit značně nevyzpytatelný, ukazuje studie O postavení vysokoškoláků a absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2009. Autoři v ní mimo jiné dokazují, že mezi a Filozofické fakulty UK je nižší míra nezaměstnanosti (1,2 %) než například mezi absolventy elektrotechnické ČVUT (1,6 %). Na druhou stranu je třeba zmínit, že na tato čísla má vliv krize. Humanitně vzdělaní absolventi tak mohou být pro firmy výhodnější, než by se na první pohle zmiňovaná Martha Nussbaumová prozrazuje, že významní vzdělavatelé v oblasti byznysu dávají selhání v režii NASA, Enronu a WorldComu do souvislosti s kulturou takzvaných "yes-people" kterých autorita a okolní tlak zcela potlačily kritické myšlení. Přežít Jedním z hesel květnového povstání francouzských studentů v roce 1968 bylo také "Komu chyb ten si nedokáže představit, co chybí." V době komercionalizace vzdělávání jako by se propa vzdělání a jeho nově vymyšlenými cíli ještě zvětšila. "Řešit vzdělávání podřízením trhu je kravinou, protože je utlučen vlastní prostor pro vlastní vývoj a je tak zadušena originali každého člověka. Vznikla by uniformita a uniformita je stereotyp a stereotyp nedává prosto rozvoj, vývoj, nové podněty a nové objevy a tak podobně," říká student historie na FF UK A "Vzdělání pak má vyškolit člověka v daném oboru tak, aby mu poskytl duchovní materiál na j a zároveň skutečně ucelený základ vlastního vývoje." "Do velké míry jde o přístup. Vidím l co nejpozději to jde, aby pak nějak odbyli zkoušky a šli se totálně ožrat. Dobrý způsob, j nemít opravdu nic. Zajímavé je, že jediní lidé kolem mě, kteří se učili, aby něco uměli, b všímá si student stavebního inženýrství na ČVUT, který nechtěl být jmenován. Podle Marthy význam především humanitního vzdělání dalece přesahuje užitečnost titulu před jménem. Scho sokratovský dialog, kriticky myslet nebo uznat stanovisko druhé strany jsou totiž klíčové fungování demokracie. Takové schopnosti ale žádné mezinárodní srovnávací testy neprověří. Prezidentka Harvardské univerzity Drew Fausová na toto téma prohlásila: "Vyšší vzdělání mů společnostem nabídnout rozšíření úhlu pohledu, přesahující nevyhnutelně krátkozrakou příto bytosti potřebují význam, porozumění a perspektivu, stejně jako pracovní místa. Otázkou by nemělo být, jestli si můžeme dovolit věřit v tyto zásady, ale jestli si můžeme nevěřit." Pozoruhodné je, jak tvrdí Liessmann, že lidé nic nevyžadují, vždycky je to jen t nebo rovnou budoucnost. Podle všeho také v České republice trh brzy určí podle vlastní log vlastně smíme vědět. Jan VÁVRA Autor (21 let) je student žurnalistiky a politologie.