Když dostanete 21 milionů ****************************************************************************************** * Když dostanete 21 milionů ******************************************************************************************   11. 9.2010,   autor: EVA HNÍKOVÁ Vyvíjejí chemické roboty schopné dopravovat léky po těle, zkoumají vlastnosti  černých děr k miniaturním elektronickým součástkám... a  nemusejí při tom příliš uvažovat o penězích. výzkumníků dosáhla na milionové  granty. Myšlenky si nejlépe utřídí během diskuzí s kolegy a se studenty. „Rád pracuju  s lidmi. Ob před tabulí. Kreslíme si a vysvětlujeme, jak fungují  algoritmy, které nás právě napadly. případy, kdy se daný  algoritmus osvědčuje, a kdy naopak selhává,“ popisuje Daniel Král'.  docent Matematickofyzikální fakulty UK získal v létě grant  Evropské výzkumné rady (Europe Council) v celkové výši 849 tisíc eur,  což odpovídá více než 21 milionům korun. V oblasti vůbec poprvé udělena podpora „na rozjezd týmu“ žadateli  působícímu v nové členské zemi Un Výzkum Daniela Král'e se pohybuje na pomezí matematiky a informatiky. Věnuje  se především kombinatoriky zvané teorie grafů a jejím aplikacím. Vyvíjí  přístupy, které umožní zrychli používané počítačové programy.  „Klasickým problémem je hledání nejkratší nebo nejrychlejš dvěma  městy. Řeší ho i různé vyhledávače a plánovače,“ podotýká. V rámci grantu bude docent Král' s kolegy zkoumat strukturální vlastnosti  různých tříd ma objektů. Přeloženo do češtiny: může jít třeba o  spojení mezi městy. „Vyvíjíme algoritmy, nejrychleji podat  informaci o tom, zda mezi dvěma městy existuje cesta omezené délky. To hledání náhradní trasy při uzavírce způsobené dopravní nehodou,“  popisuje jeden z příklad Dodává však, že je pětiletý grant, který  začne běžet v prosinci, určený především na podp výzkumu. Jeho  výsledky se tedy v praxi zřejmě hned neodrazí. Špičkoví matematici zamíří do Prahy A jak evropské miliony změní práci mladého matematika? na stipendia pro studenty,  na jejich cesty do zahraničí a také na zvaní světově uznávanýc   docent Král'. „Fondy“ na spolupráci s cizinou a podporu studentů vzrostou díky  grantu a Evropské peníze ale hlavně umožní nabídnout zajímavá místa špičkovým postdoktorandům. „Už s  Demetresem Christofidesem, který získal doktorát v Cambridge a nyní působí na  univerzi chlubí se novou posilou Daniel Král' a plánuje sehnat  dva další postdoktorandy. Sám ostat doktorátu na pražském „matfyzu“  vyjel na zkušenou do ciziny - rok strávil na Technické un Berlíně a  rok na Georgia Institute of Technology v Atlantě. „Je škoda, že v Česku nejsou  zatím příliš rozšířené,“ míní Král'. Do týmu se zapojí i další tři vědci z „matfyzu“ a pět doktorandů. „Víc bych  jich ani nech bych se jim plně věnovat. S jedním doktorandem strávím  týdně v průměru čtyři až pět hodin docent Král' a dodává, že si  váží možnosti pracovat v Praze: „Pokud mě bude Univerzita Ka pokud se  nijak zásadně nezmění zdejší podmínky, nemám důvod odcházet do zahraničí.“  Dani upozorňuje, že skupina diskrétní matematiky na „matfyzu“ patří  ke světové špičce: „I díky se mi ostatně podařilo uspět v  prestižní grantové soutěži.“ Hmota složená ze strun Evrops umožní  matematiku Král' ovi zůstat v Česku. Teoretického fyzika Martina Schnabla  dokonce přilákal ze zahraničí zpět Prahy. V roce 2007 získal  evropskou cenu pro mladé vědce EURYI Investigators  Awards) a s ní možnost bádat pět let v přepočtu za více než dvacet milionů  „Mohl jsem se tak vrátit ze Spojených států a začít pracovat na Fyzikálním  ústavu Akademi výrazně klesl můj životní standard,“ říká Martin  Schnabl, který do Prahy přišel z prestiž Princetonu a předtím  působil na Massachusettském technologickém institutu v americké Camb sice nižší plat, ale zároveň třeba i školku pro děti zdarma. „V USA jsem ale  byl na pozic tady vedu tým,“ poznamenává Schnabl. Kdyby  podobnou pozici zastával ve Spojených státech, příjem na  dvojnásobek. Sedmatřicetiletý fyzik zkoumá vlastnosti černých děr nebo okolnosti vzniku  vesmíru. Přede zaměřuje na teorii strun, jež se pokouší propojit  kvantovou mechaniku s obecnou teorií re ní jsou zjednodušeně  řečeno základním stavebním kamenem hmoty jednorozměrné, různým způso struny. Nyní se Martin Schnabl soustřeďuje hlavně na tzv. strunovou  teorii pole, která po pozoruhodných vícerozměrných objektů  nazvaných D-brány. Získané peníze investoval skoro stejně, jako to má v plánu Daniel Král', tedy  především d špičkové postdoktorandy, přišli do Česka z Itálie,  Belgie a z USA.“ A také styl jeho prác „O teorii strun  diskutujeme s kolegy u tabule. Často o ní uvažuji také sám, třeba jen s p Spotřebuji při tom hory papírů - kreslím na ně  jednoduché obrázky, píši rovnice, vzorce i výpočty,“ vysvětluje  Martin Schnabl. Kromě toho však často provádí výpočty i ve speciální počítači. Testy robotů Ve stejné soutěži jako Daniel Král' uspěl o dva roky dříve  chemik František se díky grantu mohl po osmi letech strávených  v zahraničí (působil třeba na Imperial Coll Univerzitě Pierra a  Marie Curiových v Paříži) vrátit do Česka. Získal v přepočtu více než Má sice menší plat než v zahraničí, ale kupní sílu si zachoval. „Jsem  tady spokojený,“ po docent Štěpánek své působení na Vysoké škole  chemicko-technologické v Praze. V rámci grantu vyvíjí s kolegy chemické roboty. S jejich pomocí bude jednou  například mož těle chemické látky a v přesném časovém intervalu  je pak uvolňovat. „Při sestrojování che inspirujeme u živých  jednobuněčných organismů,“ popisuje František Štěpánek. Šestatřicetiletý chemik vede tým tří postdoktorandů, osmi doktorandů a do  výzkumu se zapo „Národnostní složení je  česko-slovensko-indické,“ upřesňuje Štěpánek. Připouští, že se ev výrazně odrazily v jeho práci. „Díky tomu, že peníze na chod své skupiny  získávám z jedno zdroje, nemusím tolik času trávit vyplňování  žádostí o dílčí granty a můžu se více věnova výzkumu,“ pochvaluje si  František Štěpánek a dodává, že mu dlouhodobá podpora poskytuje t svobodu. Nemusí tříštit své síly v množství úžeji zaměřených projektů. „V  neposlední řadě Evropské výzkumné rady pojí určitá prestiž, což  otevírá nové možnosti ke spolupráci s dal nebo s -průmyslem,“ domnívá se docent Štěpánek. Jeho chemické roboty se skládají z vnější polopropustné membrány, která  zajišťuje mechani přilnavost k povrchům a reguluje také rychlost  látkové výměny s okolím. „Tělo“ robota obs zásobníků látek. Ty se  mají v požadovaný čas a na určeném místě uvolnit. „Zatím testujeme   těchto rezervoárů. Zkoumáme rychlost vylučování látek z robotů v závislosti na  různých popisuje František Štěpánek. Letos by chtěl také například  vyzkoušet, jak budou roboty „p různým povrchům. „Chemické roboty  mohou jednou najít využití třeba při přesně cílené chem při  odstraňování znečištění,“ upozorňuje docent Štěpánek. Kromě mladých vědců se však štědré podpoře od Evropské výzkumné rady těší  třeba i uznávan Michl, který střídavě působí na Coloradské univerzitě v  Boulderu a na Ústavu organické ch biochemie Akademie věd ČR v Praze. „Díky  penězům z Bruselu mám podstatně větší laboratoř specializovaných  přístrojů,“ popisuje jednasedmdesátiletý chemik. Kromě techniky investuj prostředků do lidí. Se svým zhruba šestičlenným pražským týmem se v rámci  získaného grant molekulárním rotorům - jde o jakési pohyblivé „mlýnky“  sestavené z atomů. „Naše poznatky miniaturizaci řady  elektronických součástek,“ doufá profesor Michl.