Česko také ve srovnání s úspěšnějšími státy méně investuje do vysokého školství. Průměr EU je 1,9 % HDP, v ČR je to jen 1,2 %. Rektoři navíc upozorňují, že univerzity jsou dlouhodobě podfinancované a nemohou tak konkurovat světové špičce. Vláda navíc vysokým školám pro příští roky ordinuje tvrdé šetření.

Ministr školství Josef Dobeš (VV) vyměnil náměstka pro všeobecné, odborné a další vzdělávání. Místo Petra Špirhanzla (ČSSD) nastoupí do funkce Ladislav Němec. Podle ministra provedl změnu z politických důvodů, ani sociální demokracii se prý nelíbilo, že měl ministr Věcí veřejných ve svém nejužším týmu člena ČSSD. Špirhanzl však na úřadě zůstane, bude jen přeřazen do jiné funkce. 

Host (Josef Dobeš):

To je mým cílem a s vámi v tomhle souhlasím. Máme dvě úrovně té obtížnosti státní maturity a já věřím, že až rektoři a i tak v tom duchu jsem s nimi mluvil, uvidí rok, dva, já myslím, že uvidí, jak to funguje a v praxi si ověří, že ta složitější podoba té státní maturity odpovídá jejich požadavkům, tak to bude přesně ta vstupenka na vysokou školu pro ty úspěšné maturanty.

Moderátor (Václav Moravec):

Chápu-li to správně, podle vás by už rok 2013 mohl být tím rokem, kdy státní maturita a její výsledky budou mít zásadní, možná nejzásadnější váhu v přijímacím řízení na vysokou školu?

Host (Josef Dobeš):

Velmi bych si to přál.

V oblasti vysokého školství je podle ministra stěžejním úkolem vytvořit do konce příštího roku paragrafové znění dvou klíčových reformních zákonů: o terciárním vzdělávání a o finanční pomoci studentů. Ministr školství v této souvislosti připomněl, že dojde k personálnímu posílení Rady pro reformu vysokoškolského vzdělávání. „Od vynikajícího odborného týmu vedeného prof. Rudolfem Haňkou z University of Cambridge očekávám, že bude dohlížet na přípravu legislativních návrhů tak, aby výsledkem bylo kvalitnější a konkurenceschopnější terciární vzdělávání v České republice."

Lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové má nového děkana. Po sedmiletém působení z čela fakulty odešel Vladimír Palička a ve funkci ho nahradil dosavadní proděkan Miroslav Červinka. Palička svému nástupci předal funkci ve Sloupové síni lékařské fakulty v budově Na Hradě vHradci Králové za účasti rektora Univerzity Karlovy Václava Hampla.

Daniel MÜNICH, ekonomické analytické centrum CERGE

--------------------

Určitě slyšíme stesky z vysokých škol, že kvalita studentů, kteří přicházejí, soustavně klesá, ono to má nějaké příčiny, za prvé, těch dětí se tam dneska dostává dvakrát, možná ještě víc než, než dřív a samozřejmě to už nejsou jenom ti nejlepší, ale jsou to i ti průměrní. A druhá věc je zřejmě to, co nám říkají ta mezinárodní šetření, že ta kvalita celé té populace klesá kvalita jejího vzdělání, takže určitě to souvisí i s vysokými školami a k tomu je potřeba dodat, že zatímco vysoké školy jsme otevřeli dokořán za posledních 10 let, tak jsme neudělali dostatečné změny na té základní úrovni základních škol a především středních škol, kdy dneska se nám dostává většina vlastně těch maturantů na vysoké školy a nekončí na trhu práce, na který ho vlastně stále školy připravují, jo, takže trošku je to maření úsilí na těch středních školách, protože místo, aby lidi připravovali ke studium na vysoké školy, tak je připravují na trh práce, kam lidé potom nejdou.

Během studia se hodí každá koruna. To je známá věc. Proto jsme 1. září spustili náš nový specializovaný portál, tentokrát obsahově zaměřený na všechny studenty. Docházka není sice povinná, vřele ji však doporučujeme.

Na webu Studentskéfinance.cz naleznete brigády i pracovní nabídky, týdně několik čerstvých článků s užitečnými tipy pro studium, texty-abecedy s veškerými informacemi o daních a pojištění, seznamy vysokých škol i studijních programů, informace o stipendiích a školném a v neposlední řadě přehledy finančních produktů pro studenty a kalkulačky.

rojde-li školné na vysokých školách, stanou se také z vysokoškoláků zdroje peněz, které je třeba si předcházet a udržovat. Státní školské projekty dosud končily dvěma způsoby. Fiaskem, jako šaltování s počtem přihlášek na střední školu, či potěmkinovskými rámcovými vzdělávacími programy, anebo trestním oznámením (Internet do škol). Státní maturity jsou stále jen hodně drahým pokusem s otevřeným koncem. Mimochodem - pachatele "nehospodárného a neoprávněného využití 884 milionů korun" (zpráva NKÚ o Internetu do škol) policie nedopadla a případ odložila.

Jestli máte dojem, že v takovém blázinci se nedá pracovat, nejste sami. Stále sílící pocit, že lidé v našem školství a vědě potřebují mít přinejmenším hrubou představu, jaká je dlouhodobá politika státu v této klíčové oblasti, a že by k tomu měli něco říci ti, kteří už něco vybádali a někoho něco naučili, přiměl sedmadvacet vysokoškolských učitelů a vědců k založení Iniciativy pro vzdělávání a vědu. Lidé jako Jiří Grygar, Pavel Klener, Jiří Bičák nebo Antonín Holý nabízejí vládě a veřejnosti své zkušenosti a vědomosti k vytvoření dlouhodobé národní strategie pro vzdělávání a vědu, která by přežila více než jedno volební období. Doufejme, že o to vláda a veřejnost stojí.

Škrty ve státním rozpočtu se nevyhnou ani vysokým školám. A o kolik peněz univerzity přijdou? To se zatím neví, ale odpověď by mohlo přinést zasedání České konference rektorů, které se bude příští týden konat v Pardubicích. Dorazit by na něj mohl i nový ministr školství Josef Dobeš (VV).

"Rektoři již jednali o představách ministra Dobeše.

Dle mého náhledu je nutné školné na vysokých školách / univerzitách platit. Otázkou je, jak vysoké má školné být a jak mají studenti sehnat peníze na placení školného a jak je budou při půjčce splácet. Pokud školné nebude, část lidí, kteří nevyužívají bezplatného vysokoškolského vzdělání, doplácí na jiné. Ti bez vysokoškolského vzdělání platí daně a z nich je státem placeno vysokoškolské studium jen vybrané kategorii.

Pokles kvality studujících a studia je nejčastěji a nejvášnivěji diskutovaným důsledkem masifikace. Navzdory těmto všudypřítomným debatám na toto téma neexistuje žádný výzkum toho, zda kvalita skutečně klesá. Česká akademická obec, která má v popisu práce hledat a předávat odpovědi založené na výzkumu, se v této klíčové oblasti dosud spokojila s dojmy a dohady.

Petr FIALA, rektor Masarykovy univerzity

--------------------

To je naprosto nespravedlivé, když uvážíme, že rozpočet vysokých škol tvoří z celkového rozpočtu ministerstva zhruba 20 procent, předpokládat, že vysoké školy budou dosahovat mezinárodní kvality při stále se snižujících prostředcích, je něco absurdního, ale hlavně, my a celá společnost máme závazek vůči lidem, které jsme přijali ke studiu, kteří mají nárok na to dostat kvalitní vzdělání, a to s těmi klesajícími finančními prostředky už opravdu není možné.

Řešení jsou pouze ty evropské peníze nebo kde ještě byste jako vláda chtěli hledat zdroje pro vysoké školství?

Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/

--------------------

Je možné ty škrty částečně nahradit těmito, těmito penězi a takto vysokým školám hodit záchranné lano. Na druhou stranu je potřeba říct, a to i jsem se o tom bavil i s panem rektorem Fialou a všichni uznáváme, že je to klesající počet studentů a poměrně varovná demografie, je tu vysoký počet vysokých škol a jenom započatá reforma vysokých škol. A my musíme mít odvahu jít do toho. Je na to jenom, jak nastavit ostře ten řez té reformy.

Plánované škrty provozních prostředků jsou pro vysoké školy nezvladatelné. Podle některých odhadů školy přijdou v rámci úspor asi o deset procent peněz. Předseda České konference rektorů Petr Fiala včera řekl premiéru Petru Nečasovi (ODS), že situace vysokých škol je kritická a dramatická. „Vysoké školy to nemohou unést,“ uvedl Fiala po jednání, jehož se zúčastnili také další brněnští rektoři.

Plánované škrty provozních prostředků jsou pro vysoké školy nezvladatelné. Podle některých odhadů školy přijdou v rámci úspor zhruba o deset procent peněz. Předseda České konference rektorů Petr Fiala dnes řekl premiéru Petru Nečasovi (ODS), že situace vysokých škol je kritická a dramatická. "Vysoké školy to nemohou unést," uvedl Fiala po jednání, jehož se zúčastnili také další brněnští rektoři.

Dnešní vědec a vysokoškolský učitel se vyznačuje tím, že bádá, experimentuje, učí, zkouší, píše granty a nemá čas. Věda navíc člověka vychovává ke skromnosti, takže naprostá většina vědců je přesvědčena, že by se měli vyjadřovat jen k tomu, čemu rozumějí, jako například k molekulární biologii parazitů nebo pravosti Rukopisu zelenohorského.

Vizi Česka jako elitní vzdělanostní ekonomiky nastínil v pondělí studentům brněnského gymnázia ve Vídeňské ulici premiér Petr Nečas (ODS). Jen o několik desítek minut po debatě sděloval rektorům VŠ, že peníze na vysoké školství prostě nejsou. Sami rektoři už oznámili, že přijdou o 2,3 miliardy korun, tedy o deset procent státních dotací.

Vytvořil podobu školného, studentských půjček a podpory od státu i vizi reformy vysokých škol. V momentně, kdy přišla k moci vláda, která chce školné skutečně zavést - školský expert a sociolog Petr Matějů na ministerstvu končí.

Praha rozdělí na projekty v oblasti vědy, výzkumu a ekologické dopravy dalších 1,73 miliardy korun z evropských fondů. Nejvíce dostane pražský dopravní podnik na výstavbu a opravy tramvajových tratí. Dotaci získají také například Akademie věd ČR (AVČR) a některé fakultní nemocnice.

V Česku nyní u přijímaček na vysokou školu uspěje 57 procent těch, kteří si poprvé v životě podali přihlášku. V zemích OECD je takto úspěšných v průměru 56 procent uchazečů, u států EU je to dokonce ještě o procento méně. "Statisticky je to tak, že každý, kdo získal maturitní vysvědčení, má během svého života šanci studovat na vysoké škole," říká Michaela Kleňhová, analytička Ústavu pro informace ve vzdělávání.

Každá statistika má svůj skrytý půvab. Množství vysokoškoláků a absolventů magisterského studia v populaci jakožto kvantitativní ukazatel a kvalita vzdělání mohou a podle mne už jdou proti sobě. Pokud se za pár let stane, že počet nabízených míst v prvních ročnících vysokých škol se bude rovnat počtu maturantů, o kvalitě to svědčit nebude.

Dobeš se navíc potýká se silnou lobby, aby se počet středních a vysokých škol ještě navýšil, i když už teď je jejich kapacita vysoká a populační křivka klesá. "Od začátku mého funkčního období jsem odmítl šest žádostí o zřízení středních škol," říká Dobeš.

Do vlády jde totiž dnes materiál prosazovaný TOP 09, který rozpočet Akademie věd ČR v následujících třech letech posiluje o 1,8 miliardy korun. Podle ministra školství Josefa Dobeše (VV) ale na úkor výzkumu na VŠ. Rektoři se proto bouří.

Český pavilon na EXPO 2010 využívá pro svou propagaci i Univerzita Karlova. Fakulta sociálních věd v Šanghaji oslovuje jak partnerské vysoké školy, tak jednotlivé potenciální studenty. Podle ředitele Institutu ekonomických studií FSV Michala Mejstříka mají mladí Číňané o studium v zahraničí stále větší zájem a Univerzita Karlova jim může nabídnout široké možnosti vzdělání i využití grantů. Fakulta sociálních věd již spolupracuje s prestižní šanghajskou Fudan University, kterou na celodenním debatním programu zastupuje proděkan její ekonomické fakulty Sun Lijan.

Manželé Halasovi pracovali na českém překladu třicet let a vloni vyšel poprvé péčí Karmelitánského nakladatelství a nakladatelství Krystal OP.

Jan Roskovec z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v rozhovoru pro HN o Jeruzalémské bibli řekl: „Je to první moderní český úplný římskokatolický překlad bible. Překlad, který se u nás používá v římskokatolických bohoslužbách, je sice původní český z originálních jazyků, dosud však není úplný: přeložen je celý Nový zákon a ze Starého právě jen ty části, které se čtou při bohoslužbách, takzvaný lekcionář.“

Banky se už těšily na tisíce nových, mladých klientů: studentů, kterým nabídnou půjčky na studium a zároveň je budou moci „atakovat“ nabídkami dalších produktů. Jenže teď „vládní“ ekonomové jejich nadšení brzdí.

Půjčky studentům na splácení školného za studium na vysokých školách, které se má začít platit již od akademického roku 2013, by měl poskytovat pouze stát, respektive jím řízená banka. Vládě toto řešení po projednání řady variant, se kterými přišlo ministerstvo školství, navrhne skupina expertů NERV vedená Danielem Münichem.

Když už se má spustit, je zřejmé, že celá koncepce by měla být promyšlená, a hlavně by neměla být pro studenty příliš administrativně náročná.

Je zcela v pořádku, že chce stát peníze, jež studentům půjčuje na vzdělání, vymáhat podobnou cestou jako daně či sociální pojištění. Nakonec splácet má až výdělečně činný člověk, jehož příjem překročí stanovenou hranici, a nebude tedy ohrožen jeho sociální status.

Prezident Václav Klaus dnes na Pražském hradě přijme ministra školství Josefa Dobeše (VV). Prezident tak bude pokračovat ve schůzkách s ministry vlády Petra Nečase, které zahájil už v srpnu.

Dobeš mezi své priority v úřadu řadí zvýšení platů učitelů a podporu sportu a mládeže. S koaličními partnery se dohodl také na zavedení školného na veřejných vysokých školách. Krátce po svém nástupu do funkce podpořil start státních maturit v příštím roce, kabinet jeho návrh schválil.

"Hodnocení (doktorských programů) není vázáno na financování vědy a výzkumu," upozornil dnes ministr školství Josef Dobeš (VV). Spolu s Dvořákovou však připustili, že hodnocení ukáže stav vědy a výzkumu na jednotlivých školách. Komisaři totiž budou hodnotit a srovnávat doktorské programy podle oborů, a tak se prý ukáže, jaké výsledky vykazují badatelé na jednotlivých školách. 

Řízení o odebrání titulů bylo v pátek 3. září zastaveno. To je výsledek více než roční kauzy na plzeňských právech. Kauzy, která pronikla do zahraničních médií, vyvolala řadu otázek stran akademických svobod, kontroly studia a pozice senátů na vysokých školách.

Kvalita vzdělávání, hlavně o ní se dopoledne mluvilo na Pražském hradě. Prezident Václav Klaus si tentokrát pozval ministra školství Josefa Dobeše a postěžoval si mu i na úroveň vysokých škol, která podle něj klesá.

České vysoké školy by měly příští rok dostat víc peněz, než původně čekaly. Ministr školství Josef Dobeš totiž prohlásil, že škrty pro vysoké školství by nemusely být tak drastické, jak původně očekával. Předsedovi Konference rektorů Petru Fialovi slíbil, že zkusí najít peníze, které by dopad úsporných opatření zmírnily.

David Jan Novotný včera získal Literární cenu Knižního klubu. Jeho román přináší příběh z Prahy během povodní v roce 2002.

David Jan Novotný vyhrál s rukopisem Sidra Noach literární soutěž Knižního klubu. "Děsí mě démoni, které mají lidé v sobě. Devianti, které potkáte, ani nevíte. Jedete metrem a ptáte se: Kdo z nich to je? Nějaký pan Fritzel z Rakouska. Zjistíte pak, co je to za zrůdu. Žádné monstrum. Když přijde čert s rohy, poznáte ho," řekl v rozhovoru pro Právo Novotný.

Premiér se pokusil motivovat studenty údajem, že průměrný plat vysokoškoláků je u nás 40 tisíc korun. Zapomněl jim sdělit, že naprostá většina z nich takového příjmu nikdy nedosáhne, neboť průměr jejich příjmů ženou strmě vzhůru astronomické platy hrstky manažerů a nejvýše postavených státních úředníků.

Navíc zapomněl svým posluchačům říci, že odložené školné začnou platit nikoli poté, co dosáhnou čtyřiceti tisíc, nýbrž poté, co překročí průměrnou mzdu zaměstnanců – ta dnes činí nějakých 24 tisíc Kč. Většina z nich se spolehlivě zadluží, aniž by kdy na průměrný příjem VŠ dosáhli.

Celá akademická elita uznává, že je třeba „odlišit víno od chleba“, špičkový výzkum od solidní masové výuky, ale když dojde na peníze, všichni chtějí přijímat podobojí. Změna je přesto na obzoru. Jejím nositelem bude demografický vývoj, zavedení školného a - doufejme - změna financování. Peníze by již neměly jít jen za studentem, ale za výsledky. Ubývá dětí, tedy i budoucích studentů. Během pár let může být více míst než zájemců a školy o ně mezi sebou budou bojovat. Už dnes jsou univerzitní města plná letáků, v nichž méně známé soukromé školy hlásají ještě v září: Máme otevřeno!

Pokud chce Česká republika něco v Evropě dosáhnout, tak to nepůjde bez kvalitních univerzit. A my ve chvíli, kdy se snad už, doufám, zamýšlíme nad tím, kam půjde dál Česká republika, kde najde tu svou prosperitu, tak pokud to zahajujeme opravdu značným přiškrcením univerzit, tak to je nesmyslné. Určitě jsou mnohé univerzity málo efektivní. Jiné zase jsou víc efektivní, ale proč tedy se škrtá všem, to už pak opravdu zůstává rozum stát.

Frederick Jelinek (77) americký vědec českého původu Zásadně se podílel na objevu a využití statistických metod v počítačovém zpracování jazyka. Na jeho základě vznikly např. automaty pro nákup jízdenek nebo miniaturní překládací stroje.

Školné na veřejných školách není samospásným řešením. Spíš bych sázel na státní podporu soukromým školám. Pak přestane být podstatné, kdo je zřizovatelem a administrátorem té či oné školy, zda obec, ministerstvo, či nějaký soukromý obchodní subjekt. Hlavní je, že budou všichni společně sdílet hlavní smysl svého úsilí, totiž výuku studentů, vědeckou a výzkumnou činnost, a obecně přispívání ke zvyšování vzdělanosti a kulturnosti národní populace.

Jaké platy pobírají čerství absolventi vysokých škol, ukazuje průzkum Informačního systému o průměrném výdělku, který provozuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

Začíná nový akademický rok a je vhodné připomenout význam vysokého školství pro Plzeň a region. Plzeň má příznivou velikost města a výhodnou geopolitickou polohu pro univerzitu. V Plzni mají sídlo dvě vysokoškolské instituce: Západočeská univerzita v Plzni a Fakulta lékařská Univerzity Karlovy v Praze. Západočeská univerzita v Plzni je dnes největší institucí ve městě Plzeň amá asi 19 000 studentů a 2 000 zaměstnanců a lékařská fakulta má asi 1 900 studentů a 500 zaměstnanců. Celkem pak obě tyto instituce zaměstnávají více než 31 500 občanů, kteří ve městě využívají služeb a většina zde také bydlí.

Vysoké školy mají naději, že ministr školství Josef Dobeš bude usilovat o to, aby se jich tolik nedotkly plánované škrty v resortu pro rok 2011 ve výši 2,3 miliardy korun. "Rozpočet ještě není schválený a byl bych ochoten hledat škrty jinde. Ale jen tehdy, kdyby se vysoké školy začaly měnit, rychle se rozeběhla jejich reforma a převážila kvalita nad kvantitou," řekl Dobeš.

Cílem reformy terciárního vzdělávání je napomoci přeměně hospodářství České republiky ve znalostní ekonomiku a zlepšit spolupráci univerzit se soukromým sektorem. Proto nepřekvapí, že Bílá kniha terciárního vzdělávání, výchozí dokument pro reformy univerzit, poměrně přesně reflektuje požadavky Svazu průmyslu a dopravy, například změnu systému řízení vysokých škol na manažerský, zapojení zaměstnavatelů do vzniku vzdělávacích programů nebo přidělování veřejných prostředků školám na základě provázanosti se soukromou sférou. Spíše než o privatizaci školství by se tak dalo mluvit o jeho komercionalizaci.

Vysoké školymají naději, že ministr školství Josef Dobeš bude usilovat o to, aby se jich tolik nedotkly plánované škrty v resortu pro rok 2011 ve výši 2,3 miliardy korun.

Na ministerstvu školství to vře. Důvodem jsou peníze z evropských fondů. Podle ministra školství Josefa Dobeše (VV) totiž sekce, která má peníze z EU v tomto resortu na starosti, selhala. Podle jeho slov to alespoň ukázal audit, který si nechal vypracovat. Poté, co Dobeš odvolal šéfa sekce Jana Vitulu (TOP 09), rezignoval i celý Vitulův tým.

Revoluce na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Tak lze pojmenovat situaci, jež zavládla v resortu po odvolání vrchního ředitele sekce fondů EU Jana Vituly (TOP 09). Podle informací týdeníku EURO podalo do minulého čtvrtka deset nejkvalifikovanějších lidí výpovědi, aby vyjádřili nesouhlas s postupem ministra Josefa Dobeše (VV). Ten oznámil, že z fondů bylo čerpáno pomalu, a proto přichází nový ředitel Jaroslav Kuba, exprorektor ČVUT pro studentské záležitosti. "Nechal jsem udělat personálně procesní audity, abych zjistil, proč se věci nehýbou, co se děje v sekci, kde je 230 pracovníků. A zjistil jsem, že chybí manažerské řízení," říká Dobeš, proti jehož počínání vznikla na MŠMT hromadně podepisovaná petice.

"Stále platí, že v roce 2011 dojde pro univerzity k poklesu minimálně o 2,3 miliardy. Poslední jednání s ministrem školství minulý týden bylo velmi věcné a korektní, nicméně ke konkrétnímu výsledku prozatím nevedlo," popisuje vážnou situaci kancléř Karlovy univerzity Tomáš Jelínek. Pokud se na vládě či ve sněmovně nic nezmění, musí univerzita snížit investice, výdaje na provoz a zřejmě také na mzdy. "Pravděpodobné je i to, že přistoupíme k významné redukci počtu přijímaných uchazečů v příštím roce," dodává kancléř.

Pětadvacet miliard korun na vědu a výzkum rozdělilo vládu. Balík pro vědce je totiž o 1,2miliardy menší, než čekali. Včera se proto licitovalo o to, kde se kolik ušetří.

Kroky ministra Dobeše v oblasti čerpání evropských fondů mohou znamenat nenávratné škody. Operační program Výzkum a vývoj pro inovace má české vědě přinést až 60 miliard korun a české ekonomice vyšší konkurenceschopnost. Namísto personálního posílení ministerstva, které Evropská komise doporučila, aby bylo možné vůbec prostředky dostatečně čerpat, zahájil ministr Dobeš sérii nekompententních kroků.

„Jsme znepokojeni tím, co se děje s rozpočtem pro letošní rok, a představou o tom, jak by měl vypadat rozpočet v příštím roce. Rozpočet veřejných vysokých škol bude ještě v letošním roce krácen ve výši, která nám připadá nespravedlivá, neproporční a pro vysoké školy nepřijatelná. Má být letos zkrácen o jednu miliardu, přičemž celkové krácení ministerstva školství je 1,5 miliardy korun,“ řekl včera po skončení rektorské konference rektorů Petr Fiala, rektor Masarykovy univerzity Brno a předseda ČKR.

Podle ministra školství Josefa Dobeše (VV) měla sekce, která má na starosti čerpání peněz z EU, příliš mnoho zaměstnanců. A tak se začalo propouštět. "Ministerstvo zastavilo nábor nových pracovníků a lidé, kteří byli ve zkušební lhůtě, dostali výpověď. Místo sedmdesáti plánovaných lidí jsem jich měl mnohem méně, takže nebylo možné projekty dokončit," popsal odvolaný šéf sekce Jan Vitula (TOP 09). To je prý důsledek současné situace na ministerstvu.

Hlavním problémem podniků při investování do vědy a výzkumu není nedostatek peněz, ale především nedostatek vzdělaných odborníků. S tím souvisí i problémy na trhu práce, které jsou způsobeny špatnou legislativou a právě nedostatkem kvalitní pracovní síly. Na dnešní konferenci k nové hospodářské a sociální strategii EU Evropa 2020 to uvedl poradce Svazu průmyslu pro hospodářskou politiku Radek Špicar.

Projekty ministerstva školství dotované z fondů Evropské unie budou i nadále pokračovat. V Poslanecké sněmovně to dnes oznámil ministr školství Josef Dobeš (VV). Popřel tak informace dnešních Lidových novin, že propouštěním úředníků ohrozil čerpání vědeckých projektů za deset miliard korun.

Pokud se vážně uvažuje o tom, že by měly být od Nového roku na 20 tisíc korun hrubého dorovnány platy kvalifikovaných nových kantorů (ať se to již s ohledem na novelu Zákoníku práce podaří, nebo ne), nemělo by se zapomínat na vysokoškolské pedagogy. Ti by se totiž rázem mohli stát jejich chudšími kolegy. Týká se to především pedagogů působících na veřejných vysokých školách. Pro představu: na pražské pedagogické fakultě pobírá odborný asistent bez titulu Ph. D. (ekvivalent bývalého akademického titulu CSc.) 17 tisíc korun hrubého, odborný asistent s titulem Ph. D. 19 tisíc hrubého. Za více než 20 tisíc hrubého přednášejí jen docent (23 tisíc) a profesor (26 tisíc hrubého).

Hledíme na ty kroky s˙určitými obavami, protože tým bývalého vrchního ředitele inženýra Vituly byl velmi kompetentní a hlavně důvěryhodný, řada vysokých škol připravila projekty, do kterých už vložila desítky, stovky milionů korun a hlavně důvěru lidí a je prostě nezbytné, abychom se k˙těm prostředkům evropských strukturálních fondů dostali. Z˙tohoto hlediska jsou personální rozhodnutí na tak vysokých místech v˙každém případě riskantní.

Celkový rozpočet na výzkum zůstane příští rok zhruba stejný jako letos. Akademie věd však musí počítat se škrty ve výši asi 300 milionů.

Peníze, která dává český stát na vědu, měly v následujících letech postupně narůstat: V roce 2011 na 26,6 miliard korun. Jenže se začalo šetřit a optimistický scénář se kvůli škrtům bohužel nenaplní.

Já ve svém zdůvodnění jsem nezpochybňoval odborné znalosti odvolaného vrchního ředitele. Já jsem ve svém zdůvodnění sděloval zásadní manažerské pochybení. A budu to dokumentovat na těch měkkých penězích, kde se to dokumentuje možná lépe než na tom vavky. Jak jistě víte, moje předchůdkyně - a za to jí patří velký dík - vypsala z těch měkkých peněz evropských šablony pro základní školy. Velmi dobrá věc, nebyrokratická, rychlá, jak dostat účelně peníze z Operačního programu Konkurenceschopnost do škol.

Personální audity, na jejichž základě ministr školství Josef Dobeš (VV) odvolal ředitele rezortní sekce strukturálních fondů Jana Vitulu (TOP 09) a několik jeho podřízených, šetří Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Podnět, který má redakce Aktuálně.cz k dispozici, viní ministerstvo z toho, že zakázku na audit rozdělilo do dvou tak zvaných podlimitních, a vyhnulo se tak řádnému výběrovému řízení

Na obzoru je nová vlna odchodů českých lékařů do ciziny. Nečekají ani na náborovou akci německých a rakouských klinik plánovanou do Prahy na konec října a berou nohy na ramena už teď. Jako například šestadvacetiletá loňská absolventka medicíny, která právě končí v jedné krajské nemocnici. Před čtrnácti dny získala místo v Německu na oftalmologické klinice. S lékařským diplomem z prestižní Univerzity Karlovy není žádný problém, uznávají jej všude po světě.

Vzdělání už není budoucností českého národa. Tak by se dalo interpretovat vládní rozhodnutí o tom, že se příjmy vysokých škol sníží o desetinu. Zvláštní na tom je, že se s tím veřejnost a vlastně také vysoké školy bez řečí snižují. Snížení o deset procent na dvaadvacet miliard korun v roce 2011 je skutečně tvrdým zásahem. Tím spíše, že od roku 2007 do letošky se příjmy o dalších deset procent snížily také. Když k tomu přidáme desetiprocentní zvýšení cen během čtyř let, tak se dostaneme k poklesu příjmů na vysokých školách o třetinu. Nutno připustit, že právě v roce 2007 se státní dotace univerzitám mimořádně zvýšily, ale současný pád je skutečně strmý. Univerzity už upozornily, že v příštím roce budou přijímat o hodně méně zájemců, než dosud činily.

Těchto padesát miliard je ohroženo od začátku. Věděl jsem, že je něco v nepořádku. Proto jsem se snažil s panem Vitulou měsíc intenzivně komunikovat. Dál to už nešlo. Já ale problémy řeším. Chci dokázat, že čerpání evropských fondů zrychlím. To je moje odpověď. Jen se ptám, proč se všichni ti lidé neznepokojovali už před několika měsíci. Vždyť je čerpáno jen 0,3 procenta finančních prostředků a tady bylo zadání, že to má být do konce tohoto roku osm procent. A to nikomu nevadilo? To je alarmující.

Výrazným přilepšením k rozpočtu může být stipendium poskytované školami. Na webu fakulty si najděte příslušnou rubriku. Například na stránkách Univerzity Karlovy kliknete v levé části hlavní stránky na Sociální záležitosti, dále na Stipendia a najdete podrobné informace o tom, na co máte nárok.

Praha je historickým univerzitním městem v srdci Evropy. Rozsáhlá síť vysokých škol, výzkumných ústavů a pracovišť představuje nejen významnou kulturní hodnotu města, ale i konkurenční výhodu v prostředí moderní znalostní ekonomiky. Přesto tento sektor vzdělání a výzkumu v Praze nevzkvétá. Mnoho špičkových odborníků odchází do zahraničí, ale i na nově budovaná moderní vědecká pracoviště budovaná v Brně, Ostravě, či Plzni. Přesto, že Praha patří k nejbohatším městům v Evropě, z hlediska inovací zůstává na jednom z posledních míst.

Výrazným přilepšením k rozpočtu může být stipendium poskytované školami. Na webu fakulty si najděte příslušnou rubriku. Například na stránkách Univerzity Karlovy kliknete v levé části hlavní stránky na Sociální záležitosti, dále na Stipendia a najdete podrobné informace o tom, na co máte nárok.

Myšlenky si nejlépe utřídí během diskuzí s kolegy a se studenty. „Rád pracuju  s lidmi. Obvykle sedíme před tabulí. Kreslíme si a vysvětlujeme, jak fungují  algoritmy, které nás právě napadly. Snažíme se najít případy, kdy se daný  algoritmus osvědčuje, a kdy naopak selhává,“ popisuje Daniel Král'.  Dvaatřicetiletý docent Matematickofyzikální fakulty UK získal v létě grant  Evropské výzkumné rady (European Research Council) v celkové výši 849 tisíc eur,  což odpovídá více než 21 milionům korun. V oblasti matematiky byla vůbec poprvé udělena podpora „na rozjezd týmu“ žadateli  působícímu v nové členské zemi Unie.