Vyladíme zdravotní péči o lidi ze třetích zemí? ****************************************************************************************** * Vyladíme zdravotní péči o lidi ze třetích zemí? ****************************************************************************************** Více než dvě třetiny z 430 tisíc cizinců žijících v současné době v České republice pocház mimo EU. Významná část z nich vyhledá zdravotní péči a dostává se do kontaktu se zdravotní zdravotnických zařízeních. V ČR však prozatím není zavedeno systematické vzdělávání, speci zdravotní péči o příslušníky třetích zemí. 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Institut mikroelektronických aplikací, s. se zapojily do programu "Solidarita a řízení migračních toků Evropského fondu pro integrac příslušníků třetích zemí" EIF. V období od 1. ledna do 30. června 2010 byly řešeny dva pro vzdělávání ke vstřícné zdravotní péči o příslušníky třetích zemí 1" a "Výměna zkušeností k zdravotní péči o příslušníky třetích zemí". V následujících měsících je naplánováno rozšíř projektu mezi odbornou zdravotnickou veřejností. Projekt si kladl za cíl blíže specifikovat obsah a rozsah nároků pro poskytování zdravotni příslušníkům třetích zemí (tj. přicházejícím ze zemí mimo EU); s využitím těchto a dalších poté koncipovat obsah a rozsah komunikace, informací a vzdělávání. Byly realizovány vzdělá semináře, informační a vzdělávací portál (www.eifzvip.cz) a elektronické vzdělávání. Aktivity jsou určeny všem skupinám zdravotníků přímo nebo nepřímo poskytujícím služby obča v celé České republice. Pro plošné vzdělávání všech osob, které výhledově přicházejí v úva 40 000 lékařů a 100 000 osob ošetřovatelských profesí, případně ještě dalších osob - např. zdravotnických zařízení), je nutno zavést efektivní systém, do značné míry využívající vho kompetencí a kapacit vzdělávacích institucí a nástrojů. Tyto kompetence a kapacity byly v posíleny, rozvinuty, informačně podpořeny a koordinovány, a to jak v resortu zdravotnictví účelnými přesahy mimo zdravotnictví a v návaznosti na další aktivity i mimo hranice ČR. Ob organizace v projektu využívaly své dlouhodobé kontakty se zdravotnickými zařízeními i org zdravotníků, zejména Českou lékařskou společností J. E. Purkyně, Asociací nemocnic ČR a As ČR, a znalostí jejich potřeb. 1. LF UK v projektu zajišťovala odbornou garanci, vzdělávací řízení, IMA pak měla na starosti obsahově i technicky vhodný a bezpečný elektronický nástr zdravotníků, informační a vzdělávací portál pro komunikaci, editaci a redakci informací a vstřícné zdravotní péči o příslušníky třetích zemí. Systémové kroky jsou věcí vlády V první fázi projektů, která se právě uzavírá, byly realizovány dvě studijní cesty - do Ra Velké Británie. Cílem jednání v Rakousku bylo navázání dlouhodobější spolupráce s organiza Krankenanstaltenverbund a získání poznatků a příkladů "dobré praxe" o poskytování zdravotn příslušníkům třetích zemí v Rakousku. Cílem cesty do Velké Británie bylo navázání dlouhodo s National Health Service Confederation (http://www.nhsconfed. org/AboutUs/Pages/Aboutus.a poznatků a příkladů "dobré praxe" o poskytování zdravotnických služeb příslušníkům třetích Velké Británii, a také vědomostí, které budou dále poskytovány různým skupinám zdravotníků republice. V rámci projektů se v červnu 2010 uskutečnily i dva úvodní semináře - ve Všeobe nemocnici v Praze 2 a v Krajské zdravotní, a. s., v Ústí n. Labem. Jejich cílem bylo jedna o projektových záměrech, podat základní informace z oblasti zdravotní péče o příslušníky t České republice a příslušných oblastí veřejného zdravotnictví, demografie a zdravotního po zpětnou vazbu pro realizaci dalších šesti seminářů, jež v příštích 12 měsících 1. lékařská rámci návazného projektu plánuje. Velkou pozornost účastníků seminářů vzbudily zejména přednášky PhDr. Heleny Hnilicové, Ph. veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty UK. PhDr. Hnilicová upozo problémy, s nimiž se lékaři v souvislosti se zdravotním pojištěním pacientů ze třetích zem a s tím spojenými problémy s úhradou lékaři poskytnutých služeb. Zdravotní pojištění přísl zemí má celou řadu tzv. výluk, v jejichž případě se úhrada neposkytuje. Řada zdravotnickýc však potřebnou péči i přes tuto okolnost bez náhrady poskytne. Např. v roce 2007 zůstalo n nemocnicích a psychiatrických léčebnách péče zhruba 10 % péče, což reprezentovalo 47 mil. samozřejmě principiálně i dlouhodobě neúnosné. Na úrovni vládního projednávání je již delší dobu návrh rozšíření okruhu cizinců třetích z do veřejného zdravotního pojištění o podnikatele, děti a manželky či manžele. Projektový t dílčí cíl svých aktivit realizaci těchto kroků podporovat. Záměrem projektového týmu je napomoci zavádět v ČR systém vzdělávání pro potřeby zdravotní třetích zemí, a přispět tak ke kvalitní, dostupné a efektivní péči o tuto skupinu. První v lze již nyní nalézt na portálu www.eifzvip.cz. Tento text vznikl v rámci projektu Středisko vzdělávání ke vstřícné zdravotní péči o přísl zemí 1 EIF 2008-34, který je spolufinancován obecným programem Solidarita a řízení migračn (Doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D., Ústav všeobecného lékařství 1. LF UK v Praze, MUDr. Mg IMA, Praha)