Chceme diverzifikaci! ****************************************************************************************** * Chceme diverzifikaci! ****************************************************************************************** 02.08.2010, MARTIN RYCHLÍK Dlouhodobější koncepci a nový zákon o terciárním vzdělávání. Vyjasnění financování. Raději odložené školné. A diverzifikaci vysokých škol na výzkumné a profesní. Tak znějí nejčastěj českých vysokých škol, kteří měli v anketě týdeníku EURO vybrat trojici priorit, jež by mě ministr školství Josef Dobeš (VV). Rektoři škol odpovídali i na otázky, co se jim ve vládn líbí a nelíbí, zda schvalují zavedení školného a jaké novinky by uvítali v podpoře vědy a nejsledovanějšího sektoru - veřejných VŠ, jichž je v Česku 26 - se vyjádřilo šestnáct škol Ze soukromých institucí, kterých je u nás registrováno 45, se o letních prázdninách ozvala VŠFS, UJAK, CEVRO, VŠMIE či VŠEM. Anketu ignorovaly dvě státní vysoké školy - Policejní ak Univerzita obrany... Někteří rektoři veřejných VŠ - jako třeba Josef Koubek z pražské VŠCH ale jejich omezená vyjádření je nutné respektovat: "Nemohu poskytnout své názory, aniž byc přednostně seznámil nového pana ministra." STOPKA LÉTAJÍCÍM PROFESORŮM? Jaké priority má tedy nový ministr v oblasti vysokých škol? "První úkol jsem již vyřešil - členů Akreditační komise v čele s předsedkyní Vladimírou Dvořákovou. V kontextu s připravo terciárního vzdělávání se chci v co nejbližší době setkat s představiteli České konference vysokých škol, Studentské komory RVŠ a Akademie věd. Zásadní prioritou je pro mne reforma vzdělávání. Nedovedu si ji ale představit bez intenzivní spolupráce s akademickou obcí," ř EURO Josef Dobeš. "Do začátku akademického roku musíme zavést registr docentů a profesorů byla schválena na jaře tohoto roku), vytvořit informační systém tohoto registru a pilotně funkčnost," dodává místopředseda Věcí veřejných ke kroku, jenž by měl omezit rej "létající AKADEMICI: ODMĚŇUJTE KVALITU Rektoři se shodují na nutnosti nového zákona o VŠ. "Prioritou je prosazení reformního záko vzdělávání, popřípadě alespoň novely stávajícího zákona. Mohly by být aplikovány některé p rakouského vysokoškolského zákona - mělo by dojít ke zvýšení flexibility v systému řízení mimo jiné formou menších a pružnějších orgánů, než jsou dnešní správní rady, akademické se grémia... Dále by měla novela zajistit srovnání pravomocí a zodpovědnosti rektora a děkanů volby," myslí si Karel Rais, rektor Vysokého učení technického v Brně (VUT), jenž by uvíta univerzit spolupráci s praxí a financování škol smluvené se státem na tři až pět let. Prov dlouhodobější závazky považuje za důležité i Václav Havlíček z ČVUT. "Už dlouho čeká vysoké školství na svou reformu. Implementace znalostního trojúhelníku vzd inovace je na ní velmi závislá a přímo ovlivňuje konkurenceschopnost ČR... Musí se přejít založeném na počtu studentů k hodnocení jejich kvality," vzkazuje Ivo Vondrák z Vysoké ško Ostravě (VŠB). A aby nebyla mýlka, že to jsou přání pouze technických škol, podobně hovoří rektor umělecké AMU: "Je třeba co nejdříve upustit od normativního financování vysokých šk nutil a bohužel nadále nutí přijímat nesmyslné počty studentů, zároveň však zabránit pokra peněz ze státního rozpočtu určených na vysokoškolské vzdělávání." MÉNĚ ŠKOL, VYŠŠÍ NÁROKY V současné době, kdy se k vysokoškolskému vzdělání dostane prakticky každý, kdo má jen tro třeba řešit, co vlastně od vysokoškoláků očekáváme. "Především s ohledem na nedostatek fin počet maturantů by se ministr měl se vší rozhodností začít zabývat měřitelnou kvalitou vys a na základě zjištěných poznatků přistoupit k jejich žádoucí diverzifikaci a následně k op sítě vysokých škol," říká Václav Bůžek z Jihočeské univerzity (JČU) v Českých Budějovicích zasloužilo i pojetí tříletých bakalářských oborů, neboť plánované zacílení na praxi se moc příliš studentů, kteří ke studiu často nemají ani předpoklady, pokračuje v magisterském cy mne plán pana ministra na zvýšení prestiže bakalářského studia a diverzifikaci vysokých šk Jakub Novotný, rektor Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. "Pracovníci MŠMT jsou překvape procent bakalářů cítí potřebu pokračovat v dalším vzdělávání, aniž by si kladli otázku po příčinách," tvrdí Jiří Dvořák, rektor privátní Vysoké školy manažerské informatiky a ekono Podle Dvořáka by se ministerstvo mělo změnit z operativního orgánu státní správy spíše v i koncepčně stanovuje trendy, směry a nástroje rozvoje vzdělávání. "Měl by rovněž zmizet for školy zpracovávají rozsáhlé zprávy, není jasné, jak jich resort využívá," dodává rektor VŠ STÁTNÍ MATURITU, PROSÍM Dobeš opakovaně deklaroval, že vysoké školství nechce vnímat odděleně, ale v návaznosti na střední školství. "Akutním úkolem, jemuž by se ministr měl určitě věnovat, se zdá být stát která dlouhodobě uvádí do nejistoty tisíce středoškoláků, kteří stále neznají způsob a pod této zkoušky. V oblasti vysokého školství bychom uvítali především stanovení jasné dlouhod celého sektoru. Situace, v níž se každoročně diskutuje o pravidlech financování a kdy se t mění, negativně ovlivňuje fungování univerzit," připomíná Josef Hynek, rektor Univerzity H Dle Luboše Chaloupky z Univerzity Jana Amose Komenského (UJAK) by měla být vyřešena i otáz vyšších odborných škol do sektoru terciárního vzdělávání. AKREDITAČNÍ KOMISI JINAK! Připomínky k Akreditační komisi (AK) měly soukromé vysoké školy. "Za prioritu považujeme z fungování AK směrem k větší průhlednosti rozhodování a procedurálnímu zjednodušení," uvedl rektor institutu CEVRO, jenž požaduje i rovnoprávnější postavení soukromých a veřejných vy "Naprostá většina diskusí se dnes vede, jako kdyby soukromé vysoké školy, kde studuje již studentů a kde se školné standardně vybírá, neexistovaly," připomíná Šíma. Podobně se vyjadřuje Bohuslava Šenkýřová z pražské Vysoké školy finanční a správní (VŠFS), jednou z možných priorit měl být "systém akreditací a reakreditací, habilitační řízení (pr systémového hlediska, zajištění větší objektivnosti a nezávislosti)". Rektoři dalších souk dokonce navrhují, aby komise a její pracovní skupiny prošly "přísným auditem". Dochází úda klientelismu, měly by být brány v potaz názory expertů z podnikové praxe, kteří by se mohl AK. Privátní školy jsou prý také diskriminovány odepřeným udílením profesur a habilitací, potřebují k akreditacím svých programů. PROTI ŠKOLNÉMU JEN PLZEŇ? Velkým tématem nadcházejících měsíců se stane zavádění školného. "Finanční spoluúčast stud nevyhnutelná. A je dobře, že ji chce vláda řešit," míní Petr Fiala, rektor Masarykovy univ Brně, jenž je nyní i předsedou České konference rektorů. To její místopředseda Václav Hamp představitel Univerzity Karlovy, se - ač týdeníkem EURO opakovaně osloven - k otázkám koal "odloženého" školného od roku 2013 nechtěl zatím vyjadřovat. Opatrně reagoval i rektorát VŠE v Praze: "Body obsažené zatím jen v koaliční smlouvě týkaj například zavedení školného či změn v oblasti vědy a výzkumu potřebujeme nejprve projednat vládou, konkretizovat a zasadit do kontextu vysokoškolské reformy." Z šestnácti šéfů veřej kteří na anketní otázky odpověděli, se přímo proti této formě školného vyjádřil pouze Jose rektor Západočeské univerzity v Plzni. "Nepodporuji to. Dosud se nikdo vážně nezabýval adm technickou podporou a náklady na ni. Náklady státu se nesníží, ručení za půjčky nebude zdarma a není jasno, zda stát - v situac to nesníží vysokým školám dotace! Nota bene: s vymáháním poplatků za delší studium jsou u tak neskonalé problémy, že si vymáhání u všech ani nedovedu představit," říká bývalý minis za ČSSD. RADĚJI PŘÍMĚJŠÍ ŠKOLNÉ Většina rektorů je pro zavádění školného, byť k jeho odložené verzi má větší či menší přip se, že odložené školné nepředstavuje dostatečnou motivaci pro studenty. Považoval bych za platit školné ,neodloženě', byť třeba u některých oborů v symbolické výši. V případě, že š nastaveno dobře a nebude dostatečně motivující, promarní se na dlouho možnost využít školn pro řešení odlivu uchazečů o studium z technických a přírodovědných oborů," říká Zdeněk Ků univerzity v Liberci. Souhlasí i Rais z brněnského VUT: "Preferuji okamžité školné před od protože neznám procesy, jež povedou k vymáhání školného v případě, kdy absolvent odejde pr zahraničí. Dořešit se musejí i daňové dopady a podobně." Dle něj by mělo být školné ideáln jako prospěchové stipendium nejlepším studentům". Nemůže se prý stát náhradou, ale doplňke financování. K zavedení školného v přímé platbě univerzitě (díky bankovním půjčkám studentům) se přiklá Hlušek, představený Mendelovy univerzity. "Tomuto požadavku pasáž koaliční smlouvy odpovíd rozhodující, že univerzita obdrží prostředky v daném čase dotyčného studia; jiné modely by zatěžující a složité," doplňuje rektor lesnické a zemědělské školy. Mathé z AMU argumentuj jasně: "Školné má význam - pro studenty i VŠ - pouze tehdy, je-li placeno aktuálně, byť bu třeba symbolická." Pro odložené školné bez výhrad je třeba šéf JČU, jenž jej podporuje již A Marek Vochozka, rovněž rektor z Českých Budějovic, avšak z Vysoké školy technické a ekon "Zavedení školného obecně podporuji, bude se jednat o významný stimul pro studenty. Očekáv nebude ,pouze' diplom, ale znalosti." INJEKCE "VÝZKUMU A VÝVOJI" Ty školy, jež by se rády staly výzkumnými, volají po zlepšeném hodnocení vědeckých výstupů očekávám nikoli jen formální, ale skutečnou podporu vědy a výzkumu na veřejných VŠ. Ta se bez navýšení financí a bez objektivní metodiky rozdělování prostředků. Stávající metodika nepochybně zjednodušena a více by se měla soustředit na kvalitní výstupy z výzkumné činnos Vladimír Večerek z Veterinární a farmaceutické univerzity. Podle libereckého Kůse je nutné mechanismy podpory, aby bylo pro průmysl výhodné zadávat si výzkum na univerzitách: "A na by měly být stanoveny dlouhodobé a podporované směry výzkumu." Další z akademiků filozofic že český stát již ve svém slovníku VĚDU zavrhl! Hodlá podporovat pouze výzkum, vývoj a ino Dle převážné většiny lodivodů tuzemského školství by však měly prostředky plynout na skute kvalitu. Nelze jimi mrhat. Ostravský Vondrák, jenž akcentuje potřebu objektivnějšího hodno výstupů, otevřeně hovoří o poměřování výsledků se zahraničím: "Česká věda potřebuje oživit kód nejen návratem českých vědců, ale i zapojením kvalitních vědeckých pracovníků přicháze zahraničí i mimo země EU. K tomu potřebujeme nejen finance, ale i kvalitní imigrační polit talenty. To bývá větší potíž než výše platu." A CO MINISTERSTVO ZRUŠIT? Někteří akademici jsou optimističtí, jiní nikoliv. Šéfka VŠFS Šenkýřová hledí do budoucna "Ohledně plánů vládní koalice jsem výrazný pesimista. Oblast školství je pod vlivem velké zájmy a obávám se, že nebude společná politická vůle problémy (vysokého) školství vyřešit. se budu mýlit." Velmi originální řešení na resortní problémy má rektor soukromé Vysoké ško a managementu (VŠEM). Jako trojici priorit pro ministra uvádí Milan Žák následující postup není oficiálním stanoviskem školy, nýbrž jen jeho osobním pohledem, poněvadž dotazy týdení "šity na míru" veřejným školám: "1) zrušení ministerstva - rozpočet se převede na minister samostatný odbor, ostatní činnosti se zprivatizují, 2) budovy se přestaví na luxusní hotel se přínos pro stát - místo nákladů to budou výnosy, krásný počin vlády rozpočtové zdrženli finální otázku - věříte v naplnění koaličních plánů? - profesor Žák odpovídá: "Jako absolv oboru ,národohospodářské plánování' nevěřím žádným plánům, natož jejich naplnění." MARTIN RYCHLÍK (martin.rychlik@euro.cz)