Věda: naděje v časech škrtů












            ******************************************************************************************

            * Věda: naděje v časech škrtů
            ******************************************************************************************
            02.08.2010, Ondřej Vrtiška


            Letos je třeba ušetřit ve státním rozpočtu 28 miliard, v dalších letech budou škrty napříč
            výraznější. Bylo by snadné křičet, že šetřit na vědě je krátkozraké, protože to je investi

            budoucnosti a dnešními škrty podvážeme zítřejší prosperitu. Jenomže podobně bychom mohli o
            přístup ke školství, kultuře, dopravní infrastruktuře... A rázem by nebylo odkud brát. Češ
            "koalici rozpočtové zodpovědnosti", je proto třeba s omezením státních výdajů počítat. Pod

            prostředky vynakládaly účelně.
            Ve vládních politických stranách jsou názorové proudy, které problémy české vědy chápou a 

            Text koaličního prohlášení vypadá v oblasti výzkumu a vývoje docela slibně, byť se vědě vě
            menším prostoru než třeba sportu. Otázkou zůstává, kolik z plánů se podaří naplnit a jak k
            vláda postupovat.

            Koalice chce současný systém hodnocení výzkumu a vývoje, na jehož základě se rozdělují pro
            státního rozpočtu, nahradit "kombinací kvantitativního a kvalitativního hodnocení s výrazn
            zahraničních expertů".

            To by znamenalo změnu kafemlejnku, jak vědci přezdívají současnému způsobu bodování podle 
            patentů a funkčních vzorů. Jeho zrod byl za Topolánkovy vlády sice veden bohulibým záměrem
            hodnocení vědecké práce, zoufale se však nepovedl. Nebere příliš v potaz mezioborové rozdí

            vymýšlet švejkovské metody, jak nahnat co nejvíce bodů bez ohledu na skutečnou kvalitu výs
            Důležitá je vůle spojit kvantitativní hodnocení s kvalitativním a minimalizovat nedostatky
            Bez nějaké formy bodování se neobejdeme, ale nelze se spoléhat na mechanický strojek, kter

            pracuje jistě a přesně, ale chrlí data odtržená od reality. Účast nezaujatých odborníků z 
            omezit riziko korupce, jánabráchismu, vlivu osobních averzí a dojmologie, kterým bychom se
            kvalitativním hodnocení na malém českém písečku obtížně vyhýbali.

            Půjde o to, zda vláda odolá (a bude chtít odolat) tlaku průmyslových lobby, kterým nynější
            protože z něj lze snadno odčerpávat veřejné prostředky do soukromých firem. Neznamená to u
            dlouhý nos a ušetřené peníze bez rozmyslu rozházet po chodbách Akademie věd ČR, vysokých š

            výzkumných stavů. Nové řešení nesmí být měkké vůči těm výzkumným týmům, jejichž jediným vý
            sborník referátů z lokální konference nebo neobjevný článek v česky psaném časopise s impa
            0,003, který nikdo za hranicemi republiky (v horším případě příslušného ústavu, školy nebo

            nečte.
            Buď budeme mít několik špičkových pracovišť schopných konkurovat světu, nebo peníze potečo
            všeho druhu rovnoměrně, ale v takovém případě se tu skutečně kvalitní výsledky objeví spíš

            díky systému financování zásluhou mimořádného talentu, kterému se podaří průlom ještě před
            lepšími podmínkami do zahraničí.
            "Vláda zavede bonifikaci pracovišť, která prokazatelně spolupracují s aplikační sférou, v 

            dodatečných institucionálních prostředků," píše se dále v koaličním prohlášení. Chystá se 
            zvýhodnění spolupráce mezi univerzitami, ústavy a podnikatelským sektorem. To je určitě le
            peníze na výzkum přímo nalévat do firem. Dnes pokrývají výzkum a vývoj v soukromých společ

            třinácti procent domácí veřejné zdroje to je v rámci EU po Rumunsku a Španělsku třetí nejv
            průmysl je zatím zvyklý od státu spíše brát, výzkum třeba na vysokých školách podporuje mi
            Podpora přenosu vědeckých poznatků do praxe je nutná a logická, systém je však třeba nasta

            významu základního výzkumu. Materiálový fyzik nebo molekulární biolog s aplikační sférou s
            může, teoretický fyzik má sotva co nabídnout. Přesto mohou být výsledky základního výzkumu
            aplikace zcela zásadní. Bez kvantové mechaniky by neexistovala dnešní elektronika, základn

            nukleární magnetické rezonance stojí za průmyslovým odvětvím, jež dnes vydělává miliardy..
            dlouhá desetiletí, ale to by neměl být důvod na takový druh výzkumu rezignovat. Nejen prot
            neslušela role parazitů, kteří čekají, až někdo jiný přijde s něčím skutečně novým.

            Ondřej Vrtiška