Vysoká mysl univerzit ****************************************************************************************** * Vysoká mysl univerzit ****************************************************************************************** 26.08.2010, E15,  autor: Miloslav Pešta V dnešní době, kdy brány univerzit opouští s diplomem v kapse stále více absolventů, bezpo dojem, že vysoké školy jsou pouhou továrnou na výrobu specializovaných odborníků. Historie že univerzity byly zakládány s mnohem košatějším a vznešenějším posláním, než si dnes větš absolventů - uvědomuje. Původ samotného označení pochází z latinského universitas magistrorum et scholarium, což z společenství učitelů a žáků, a zprvu se jednalo v podstatě o jakousi formu cechovní organi učenců. Od počátku vznikaly papežskými bulami jakožto autonomní církevní instituce a nepod světské ani biskupské. Mohly se odvolávat přímo k papeži. Danou svobodu pak využily ke své organizaci a správě. Tyto univerzity dalece přesahovaly hranice města - nejvýznamnější při celého křesťanského světa, kterým pak byl garantován volný pohyb napříč státy za vzděláním. Každoroční cesty studentů po Evropě na své univerzity tvořily značný p celkové migraci obyvatelstva. V čem ale spočívala ona "vysokost"? Nebylo to v množství absolventy zvládnutých vědomostí, nových cest lidského poznání i za cenu bloudění, v odpovědnosti za vědění a vzdělanost spo kreativním reagování na živého ducha doby - a mělo by tomu tak být dosud. Nejstarší univerzity Dnes se těžko určuje, která univerzita je nejstarší. Instituce vyššího vzdělávání existova starověku - Řecko (Akadémie), dále pak v raném středověku - Gundišapur v Persii, založený v 6. století na zoroastriánské tradici nebo Yuelu v Číně z 10. století. Nejčastěj evropských univerzit zpochybňována v souvislosti s madrasami - arabskými vyššími školami p které mohly ovlivňovat Evropany v dobytém Španělsku, na Sicílii a především pak na Blízkém Evropané dostali při křížových výpravách. Nejstarší univerzita v Evropě je v Bologni, založená pravděpodobně v roce 1088 a specializ světské i kanonické. Byla spravována studenty, a představovala tak jeden z modelů řízení u její absolventy patřili například Dante Alighieri, Francesco Petrarca, Mikoláš Koperník. J jak velké množství univerzit vzniklo v severní Itálii, a tím tuto oblast zařadilo ve vrcho na čelo evropské vzdělanosti. Sorbonna Druhým centrem vzdělanosti byla pařížská univerzita, založená okolo r. 1150, jako škola ov od roku 1090. Její nejznámější součást - Sorbonna byla založena později Robertem de Sorbon kolej pro chudé studenty. Byla řízena mistry - vedl ji rektor a v čele jednotlivých fakult lékařství, teologie a svobodných umění) stáli děkani, studenti pak byli rozděleni do národ normandského, pikardského a anglického. Proslula jako centrum scholastiky a působiště nejp evropských myslitelů - například Alberta Velikého, Tomáše Akvinského nebo sv. Bonaventury. Další zajímavá univerzita se nacházela v jihofrancouzském městě Montpellier a proslavila s zaměřením na lékařství. Byla založena v roce 1220 sice právníkem z Bologne, ale slavná lék byla vedena pravděpodobně lékaři ze Španělska. Za svůj rozvoj vděčila také pánům z Montpel významně podporovali. Mezi známé absolventy patří Francois Rabelais, pokoušel se zde studo prorok Nostradamus, ovšem byl vyhozen kvůli tomu, že provozoval lékárnictví, což bylo zaká nedůstojné kšeftování. Anglosaští rivalové Dlouhou tradici má také samozřejmě anglosaské vysoké školství, a to v Oxfordu od roku 1096 univerzita sama byla založena roku 1167. Odvěký rival v Cambridge přišel na svět v roce 12 byli vyhnáni z Oxfordu po hádce s obyvateli města. Španělsko se může pochlubit univerzitou založenou počátkem 13. století. Pozoruhodné jsou také počátky vzdělanosti v Americe - ofic univerzita vznikla v Peru, v Limě roku 1551, třebaže v Dominikánské republice v Santo Domi spatřila světlo světa v roce 1538. Na území dnešních USA to byl snad první v roce 1636 Har 27 miliard dolarů dnes nejbohatší na světě. Na východ od Rýna Naše pýcha, Karlova univerzita, nepatří v Evropě se zakládacím rokem 1348 rozhodně mezi ne ale byla první na sever od Alp a na východ od Rýna. Za ní pak následovala nová vlna univer Heidelberg, Lipsko, Kolín, ty mohly být zakládány už králi nebo městskými samosprávami. Na demonstrovat zhoubné důsledky zasahování státní moci do chodu školy - Kutnohorský dekret r bezvýznamnost na dlouhá staletí, rovněž tak dohled KSČ po roce 1948 zničil akademickou aut neblahými důsledky. A dnes? Jak je to se vznešeností univerzit tváří tvář plzeňské kauze? Inu, míra noblesy je Miloslav Pešta