Rozhovor o financování vědy a výzkumu v České republice

25.08.2010

Moderátor: Martina Mašková, Hosté pořadu: Jiří Drahoš, Vladimír Haasz

Moderátorka:

Akademie věd by měla v příštím roce přijít o čtvrt miliardy korun ze státního rozpočtu. To je ale méně, výrazně méně, než v původním návrhu. Nejen tato zpráva, která může ovlivnit fungování českých vědeckých pracovišť nás podnítila k následující debatě, budeme mluvit o financování vědy a výzkumu v České republice. Pořadem vás provede a dobrý poslech přeje Martina Mašková.

A ve studiu se mnou usedli jednak Jiří Drahoš, předseda Akademie věd. Dobrý den.

Host (Jiří Drahoš, předseda Akademie věd):

Dobrý den.

Moderátorka:

A pak Vladimír Haasz, to je místopředseda rady pro výzkum, vývoj a inovace. Jde o radu vládní. Dobrý den i vám.

Host (Vladimír Haasz, místopředseda rady pro výzkum, vývoj a inovace):

Dobré odpoledne.

Moderátorka:

Pane profesore Drahoši, mladí vědci, kteří, tedy nejen mladí ale hlavně mladí vědci, kteří protestovali proti záměru krátit státní finance pro Akademii věd, nazvali svou platformu Věda žije. Vypadá to, soudě z toho, co jsem před chvílí řekla, menší škrty, že přežije?

Host (Jiří Drahoš, předseda Akademie věd):

Já jsem si jistý, že česká věda přežije. Akademie věd také. Když mluvíte o menších škrtech, ono to na první pohled vypadá, že přijdeme jenom o 250 milionů korun. Já to povazuji za velmi špatný signál i toto, protože Akademie věd s tou redukcí, která ji čekala v letošním roce, pokud se skutečně splní tato plošná redukce, navrhovaná předsednictvem současné rady pro výzkum a vývoj, pak budeme chudší oproti roku 2009 skoro o 20 procent. To už je značná částka. Skoro pětina rozpočtu oproti roku 2009 v roce 2011 bude mít akademie méně, pokud dojde k těm plošným škrtům. Já doufám stále, že ne.

Moderátorka:

Pane profesore Haaszi, slyšeli jsme slovo plošná redukce, plošné škrty. Sdílíte vlastně tyhle obavy vašeho spolu debatéra, já jsem pochopila, že předchozí vláda Jana Fischera chtěla akademii vzít mnohem víc než miliardu, pak šktla jen polovinu, teď kabinet místo miliardy a 400 tisíc ubere čtvrt miliardy. Takže máme to vnímat tak jako určité pochopení těch argumentů akademiků?

Host (Vladimír Haasz, místopředseda rady pro výzkum, vývoj a inovace):

Ono je to trošku komplikovanější samozřejmě. Protože právě vláda premiéra Fischera v minulém roce na základě nebo i v souvislosti s protesty právě Akademie věd, částečně navýšila rozpočet Akademie věd na rok 2010. Takže to je jedna stránka věci. Druhá věc je, jestli jde o plošné škrty nebo jakým způsobem řešit změnu původního návrhu rozpočtu, protože ten byl zhruba o 1,2 miliardy větší v mezirezortním připomínkovém řízení ministerstvo financí a později vláda trvaly na tom, aby původní návrh odpovídal roku 2010. To znamená, o 1,2 miliardy snížit původní návrh rozpočtu. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo v té krátké době, která k tomu byla, najít selektivní řešení, takové, které by mohlo být projednáno se všemi poskytovateli včas, aby skutečně potom byl čas to také schválit, bylo navrženo plošné snížení zhruba o těch tři čtvrti a půl procenta.

Moderátorka:

To znamená, že skutečně jenom časové důvody vás, radu, vedli k téhle změně? Že škrty budou menší.

Host (Vladimír Haasz, místopředseda rady pro výzkum, vývoj a inovace):

Škrty ne že budou menší, ty škrty jsou celkové stejné, ale návrh v podstatě rozpočtu původní, to znamená o těch 1,2 miliardy větší, ten zachovával pokud vím v podstatě akademii na stejné úrovni jako v roce 2010. U ostatních byl nárůst.

Moderátorka:

Vy pocházíte ze sektoru vysokých škol. Jak ovlivní ten přece jen určitý úbytek z rozpočtu jejich fungování?

Host (Vladimír Haasz, místopředseda rady pro výzkum, vývoj a inovace):

No v podstatě ten úbytek je stejný. Taky je to zhruba těch čtyři a půl procenta. Je tam ale ještě, samozřejmě máme další problémy, protože v oblasti vzdělávací činnosti u vysokých škol to vypadá v současné době na 10 procent.

Moderátorka:

Tam jde o to, že ministr školství Josef Dobeš chce ještě v kapitole rozpočtu na výzkum škrtnout 300 milionů, nebo máte na mysli ještě něco jiného?

Host (Vladimír Haasz, místopředseda rady pro výzkum, vývoj a inovace):

V příštím roce?

Moderátorka:

Ještě letos? V příštím roce? Kolik to bude v příštím roce ještě nevíme. Ještě letos.

Host (Vladimír Haasz, místopředseda rady pro výzkum, vývoj a inovace):

Snížení v oblasti vysokých škol, čili vázání rozpočtu v oblasti vysokých škol a vědy a výzkumu je jedna miliarda, na ministerstvu školství s tím, že na vzdělávací činnost je to zhruba 300 milionů, 200 milionů v rámci investic pro vlastní vysoké školy a zbytek se týká výzkumu a vývoje. Samozřejmě mezinárodních programů a podobně.

Moderátorka:

Pane profesore Drahoši, ty debaty vlastně o rozdělní peněz na výzkum a vývoj se místy jevily jako soupeření Akademie věd a vysokých škol o finanční zdroje. Je nebo byla to zdravá konkurence nebo spíš dusí výzkum v Česku?

Host (Jiří Drahoš, předseda Akademie věd):

Já myslím, že nešlo o soupeření Akademie věd a vysokých škol, já tady s řadou argumentů, které uvedl profesor Haasz nemohu souhlasit. Minulá vláda nenavýšila rozpočet akademie o 500 milionů, ale snížila ho jenom o 500 milionů. Za druhé nesouhlasím s tím, co říká profesor Haasz pokud jde o redukci, tu plošnou redukci. S prominutím, plošnou redukci může udělat i cvičený lachtan v cirkuse. Není pravda také, nemohu souhlasit s tím, že by nebyly jiné varianty na stole. Byla na stole selektivní redukce, předsednictvo rady většinově tuto selektivní redukci odmítlo.

Moderátorka:

Co to mělo být prosím, selektivní redukce?

Host (Jiří Drahoš, předseda Akademie věd):

Selektivní redukce měla být redukce na jenom pro některé kapitoly rozpočtu, na vědu a výzkum, které v minulosti a v současné době velice silně narůstají a z mého pohledu nezdůvodněně. Například kapitola ministerstva průmyslu a obchodu. To znamená, byl na stole návrh, aby se tato kapitola, o jejichž výsledcích se taky ve vědecké veřejnosti diskutuje s některými specielními projekty, typu akustické naslouchadlo za 79 milionů korun, tak aby se tento rozpočet snížil. Toto předsednictvo současné rady většinově a profesor Haasz také, odmítlo. A zvolilo tu nejjednodušší a z mého pohledu nejhorší variantu plošného snížení. Když některým ubereme v průběhu a jiným přidáme, pak jim všem plošně snížíme, kdo na tom prodělá nejvíc? Ten, kdo dostane nejdřív ubráno a to je Akademie věd. Rozpočet vysokých škol na vědu a výzkum a já jim velice fandím, v letech 2009 až 11 narůstá. To znamená, tam jakákoliv plošná redukce není tak bolestivá. Mluvíme o vědě a výzkumu.

Moderátorka:

Původně se, teď se opět zeptám pana profesora Haasze, počítalo s tím, že o větší část prostředků na vědu by se mělo soutěžit. Tenhle princip zůstává nebo je trošičku jiný, než měl být?

Host (Vladimír Haasz, místopředseda rady pro výzkum, vývoj a inovace):

Než vám odpovím, já bych chtěl jenom k tomu dodat, že v návrhu nebylo jenom ministerstvo průmyslu a obchodu, ale bylo tam i krácení zhruba o 500 milionů u ministerstva školství. To za prvé a za druhé v podstatě byla to shoda, byl to konsensus celého předsednictva, nikoliv většinový názor.

Moderátorka:

Teď prosím k tomu, na co jsem se ptala, to znamená soutěžení o větší část prostředků, pokud se pamatuji se Akademie tomu bránila.

Host (Vladimír Haasz, místopředseda rady pro výzkum, vývoj a inovace):

Tam jde o jisté proporce nebo jak vypadaly mezi institucionálním a účelovým výdajem. Mám tady pár čísel. V roce 2005 ten poměr byl institucionální, to znamená, o co musíme soutěžit a účelové zhruba 51 ku 49 procentům. Čili vyrovnané. V roce 2007 se to obrátilo, ale zase kolem těch 50ti procent. A v roce 2010 institucionální prostředky ku prostředkům účelovým byly zhruba 54 procent ku 46ti. Tak, jak je teď navržen rozpočet, mělo by to být zase zpátky zhruba na těch 51 ku 49.

Moderátorka:

To vám vyhovuje nebo ne, pane profesore Drahoši?

Host (Jiří Drahoš, předseda Akademie věd):

Já nesouhlasím s tím, že akademii by se nelíbilo účelové financování. My jsme velmi úspěšní v soutěžní o granty, ale bez solidního institucionálního zajištění nemůžete o žádné granty soutěžit a mimochodem rozpočet grantové agentury České republiky sice narůstá, protože se likviduje a ruší grantová agentura Akademie věd, ale narůstá z našeho pohledu málo. Daleko víc narůstá podpora toho firemního výzkumu, to je to, co my kritizujeme a mimochodem současná situace v grantové agentuře v České republice je taková, že uspěje zhruba 10 procent projektu. Kdo bude financovat ty ostatní? To už je jenom smetánka z té smetany a to není snad účelem grantové agentury. Takže já kritizuju příliš malý nárůst grantové agentury České republiky v neprospěch jiných zdrojů účelově financování. Třeba zmíněného ministerstva průmyslu a obchodu.

Moderátorka:

Já jsem měla na mysli zase spíš třeba technologickou agenturu, která vlastně se měla starat o tu oblast aplikovaného výzkumu. Tam vlastně přijde taky o těch čtyři a půl procenta, pokud vím, protože všechny ty instituce o ně přijdou, ale tam asi nejste v zásadě v rozporu s radou?

Host (Jiří Drahoš, předseda Akademie věd):

Ne, ne, ne, technologická agentura má mít na příští rok zhruba 800 milionů korun a to se vlastně přičítá, to je podpora průmyslového aplikovaného výzkumu, čili to se přičítá k tomu, co má ministerstvo průmyslu a obchodu. Takže když tyto dvě částky sečtete, když jim vezmete čtyři a půl procenta nebo pět procent, je to pořád zanedbatelná redukce oproti velkému nárůstu.

Moderátorka:

Říká Jiří Drahoš, předseda Akademie věd České republiky. Dnes je mým hostem spolu s Vladimírem Haaszem, místopředsedou rady pro výzkum, vývoj a inovaci, což je rada vládní, která tedy radí kabinetu Petra Nečase. Ještě doplním, že posloucháte Studio Česko a u mikrofonu je Martina Mašková. Páni profesoři a teď vlastně se obrátím na vás oba, víme, že čeští vědci mohou čerpat v těch letech, která už běží a která budou následovat celkem šest a půl miliardy z evropských strukturálních fondů. Pro jaké obory to, otázka nejdřív pro profesora Haasze z rady pro výzkum, vývoj a inovace, pro jaké obory to z vašeho pohledu bude znamenat největší přínos?

Host (Vladimír Haasz, místopředseda rady pro výzkum, vývoj a inovace):

Já se domnívám, jak pro přírodovědné obory, tak pro technické obory, protože zejména ta centra excelence v té ose jedna, které připravují právě ústav Akademie věd a vysoké školy, ty by měly opravdu být velkým krokem vpřed v oblasti zejména infrastruktury pro další rozvoj v oblastech biotechnologií, fyzikálního výzkumu, výzkumu částic laserové techniky a podobně.

Moderátorka:

Jenom doplním, že mimo jiné, ministerstvo školství schválilo nedávno dotace z programu výzkum a vývoj pro inovace pro tři univerzity. To se týkalo Olomouce, Českých Budějovic a Vysokého učení technického v Brně, které dostanou celkem přes miliardu. Na laika to působí jako poměrně vysoký příspěvek, vysoká částka. Jsou to důležité investice do chodu vysokých škol?

Host (Vladimír Haasz, místopředseda rady pro výzkum, vývoj a inovace):

Teď nevím přesně, o jakém typu dotací mluvíte?

Moderátorka:

Mluvím o dotacích z programu výzkum a vývoj pro inovace.

Host (Vladimír Haasz, místopředseda rady pro výzkum, vývoj a inovace):

Zřejmě se jedná o projekty, na kterých spolupracuje tedy jak tyto jednotlivé vysoké školy, univerzity, tak tedy i ústavy akademie a jedná se o financování právě těch projektů, které jsou financovány z projektů EU.

Moderátorka:

Přesně tak. Jenom pro příklad řeknu, že Univerzita Palackého se má zabývat v tom výzkumném centru nanočásticemi, pak třeba příklad Jihočeské univerzity, tam má vzniknout centrum rybářství, molekulární biologie, jenom tak pro zajímavost. Abychom dokreslili tu naši debatu, tam se má zavádět nová technologie výroby kaviáru.

Host (Vladimír Haasz, místopředseda rady pro výzkum, vývoj a inovace):

Tam srovnáváme ale dvě odlišné úrovně. Jedno je stipendium z centra excelence, to druhé je z osy dvě, které by už mělo být spíš posunuto k aplikovanému výzkumu.

Moderátorka:

Mě jde prostě obecně o to, jak může ovlivnit, jak mohou ovlivnit ty evropské peníze, evropské fondy, podobu českého výzkumu? Jak podle vás pane profesore Haaszi?

Host (Vladimír Haasz, místopředseda rady pro výzkum, vývoj a inovace):

Samozřejmě kladně. Protože tady je k dispozici nebo bude k dispozici infrastruktura taková, s kterou se teď seznamujeme na špičkových zahraničních pracovištích. Doufám, že se to povede.

Moderátorka:

Pane profesore Drahoši, jak z těch evropských prostředků profituje Akademie věd, myslím, jestli byste uvedl příklady některých pracovišť, pro které je to zvlášť významné.

Host (Jiří Drahoš, předseda Akademie věd):

V současné době je to projekt Czech Gloub na výzkum ekologie, všech aspektů ekologie krajiny, enviromentální aspekty. Ústav systémové biologie a ekologie Akademie věd. Akademie věd má ve hře další želízka samozřejmě, jak v těch menších projektech, tak v těch centrech excelence, projekt extrémního laseru nebo projekt společně s Karlovou univerzitou, projekt Biocev, biologické výzkumné centrum. Takže máme toho ve hře dost, ale vy jste se ptala, jak to ovlivní scénu našeho výzkumu? Ovlivní to nesporně, velice. To, co je z mého prohledu problematické, že z tohoto programu je prakticky vyloučena Praha. To není nic proti kolegům z venkova, ale přece jenom ty hlavní investice tečou mimo Prahu a v Praze je drtivá většina klíčových univerzit, klíčových ústavů, výzkumných, takže tam vidím problém. Já přeji kolegům z univerzit mimopražských i z ústavů mimo pražských i ten projekt Czech Gloub je vlastně situován mimo Prahu, ale považuji za fatální chybu, že Praha je z tohoto programu vyloučena.

Moderátorka:

Nebudou přece jenom liché ty obavy z nedostatku financí pro vaše pracoviště, akademická pracoviště, pokud tečou do české vědy a výzkumu miliardy z evropských fondů?

Host (Jiří Drahoš, předseda Akademie věd):

Tak udržitelnost těch projektů je samozřejmě problém. Mimochodem v dnešní době se už velmi intenzivně projednává financování nebo struktura příštích strukturálních fondů, které nastoupí po těch současných a tam si myslím, že Česká republika má nejvyšší čas do toho vlaku vstoupit a pokud vláda, rada pro výzkum a vývoj, ale finálně vláda rozhodne rozumně, pak ty peníze neprobetonuje ani neprojíme, ale alespoň část z nich můžeme věnovat na udržení toho, co se vybuduje z této etapy strukturálních fondů. To je zcela klíčová záležitost.

Moderátorka:

A jak udržet nějaká ta drahá centra vědy a výzkumu až vyschnou ty evropské finance.

Host (Jiří Drahoš, předseda Akademie věd):

Já jsem chtěl říct, že ony nevyschnou. To je taková obecná představa, že v roce 2013 končí svět a přijde zemětřesení. Je další programovací období strukturálních fondů, to je to, co jsem zmínil. Po roce 13, 14, 15 a tam Česká republika musí velmi razantně definovat své zájmy. A já jako vědec i jako člověk, který učí na vysoké škole, doufám, že to bude i v těchto oblastech.

Moderátorka:

Pane profesore Haaszi, opět se vás zeptám v souvislosti s tím, že defakto i v té naší debatě trochu zastupujete tu vysokoškolskou sféru, jak do peněz výzkum vysokých školách může zasáhnout školné. Jenom připomenu, že má začít fungovat za tři roky, strop tuším deset tisíc za semestr, odlišná výše podle oboru.

Host (Vladimír Haasz, místopředseda rady pro výzkum, vývoj a inovace):

Já jsem o tom zatím moc nepřemýšlel, trochu jste mě tímto tématem překvapila, protože v tuto chvilku se domnívám, že přímo v nejbližších pěti letech to nijak neovlivní. Je otázka, jestli se podaří nastavit systém nejenom školného ale zejména potom systém stipendií a dalších záležitostí tak, aby to podporovalo právě ty obory, kde bychom potřebovali mít mladé, schopné vědce, protože v současné době máme velký problém s financováním například doktorských studií, protože samozřejmě průmysl, obchodní firmy a tak dále, nám studenty doktorských studií, zejména z těch technických, přírodovědných oborů a to nemluvím o počítačových technologiích a tak dále. Bohužel po dvou, třech letech po ukončení studia, přetáhnou. Takže snad se to podaří.

Moderátorka:

To ještě souvisí s tím, jestli by stát měl určovat nějaké priority výzkumu. Já jenom si vzpomínám na to, že více prezident Svazu průmyslu a dopravy Karel Šperlik mi koncem května řekl, že v České republice je základní výzkum podporován mnohonásobně víc než aplikovaný a podivil se tomu, že stát tu chce určovat priority nikoliv základního, ale aplikovaného výzkumu. Když málokterá firma chce prozradit, jak se zaměří, kvůli konkurenci. Jak se na to díváte vy?

Host (Vladimír Haasz, místopředseda rady pro výzkum, vývoj a inovace):

Tak já tady s kolegou Šperlinkem zásadně nesouhlasím, protože ten základní výzkum skutečně by se měl zaměřovat tam, kde jsme opravdu dobří, kde máme možnosti nějakých výsledků, ale to nemůže určovat nějaká státní politika.

Moderátorka:

Pane profesore Drahoši, zajímá mě i váš pohled.

Host (Jiří Drahoš, předseda Akademie věd):

Já tady s profesorem Haaszem souhlasím. Já si myslím, že stát může artikulovat své potřeby v aplikovaném výzkumu, ale základní výzkum z definice není dost možné regulovat. Je možné podporovat selektivně ty, kteří jsou dobří a naopak tlumit podporu těch, kteří jsou evidentně průměrní nebo podprůměrní. Ale nevím, kde pan kolega Šperlink vzal své oblíbené heslo, že u nás je základní výzkum podporován mnohonásobně více. Už jsem to od něj slyšel, ale nesouhlasím s tím.

Moderátorka:

Karla Šperlinka tady nemáme, ale já jsem pane profesore Haaszi vzala slovo, vy jste ještě chtěl doříci?

Host (Vladimír Haasz, místopředseda rady pro výzkum, vývoj a inovace):

Já jste chtěl dodat to, co říkal profesor Drahoš, že samozřejmě aplikovaný výzkum tam by měl stát říct své zájmy.

Moderátorka:

Teď vlastně mě to dostává více méně k debatě o hodnocení kvality vědeckých pracovišť. Protože pokud by stát určoval priority nebo by je měl v ideálním případě určovat tak, že která vědecká pracoviště jsou kvalitní, tak tam by mělo směřovat víc peněz. Obvykle to ve světě bývá formou mezinárodní experti, publikace v uznávaných časopisech a tak dále. Ale kam pane profesore Drahoši momentálně dospěla vědecká obec v debatách o tom systému hodnocení, podle něhož mají dostávat vědecká pracoviště státní dotace. Jste spokojen s tím stávajícím nebo trvají vaše výhrady?

Host (Jiří Drahoš, předseda Akademie věd):

Moje výhrady jednoznačně trvají a jsem přesvědčen, že většina vědecké obce se staví k současné metodice hodnocení, k tomu tak zvanému kafemlejnku, který ty body přepočítá ihned na peníze, velice kriticky. To je systém, který nefunguje nikde na světě. Od Evropy až po Nový Zéland a já mám jenom, vidím jako docela nadějný krok prohlášení vlády, současné vlády, která řekla jednoznačně, že systém hodnocení se musí změnit a že se musí posuzovat kvalitativní, kvantitativní faktor i zapojení zahraničních expertů. Mimochodem to je metodika, kterou používá Akademie věd k hodnocení. Já neříkám, že je ideální, ale je rozhodně daleko lepší než ten zcela nesmyslný systém současného kafemlejnku. Takže můj postoj a nejenom můj postoj k tomu je velmi kritický.

Moderátorka:

Jak budete hodnotit sebe samé? To jest akademická pracoviště, pokud vím, chystáte to na příští rok.

Host (Jiří Drahoš, předseda Akademie věd):

Probíhá to už v letošním roce. Byli vybráni zahraniční experti, to znamená, ústavy budou hodnoceny komisemi zahraničních expertů. To je důležité. Samozřejmě, někdo může namítat, že se nedají vyloučit určité vlivy, to nejde vyloučit u ničeho, ale pořád vycházím z toho, že toto je systém v obvyklých civilizovaných zemích. Že spočítáte nějaké kvantitativní údaje, jak jsou ústavy dobré, kolik mají publikací, kolik mají citací, jak publikují obecně, ale pak se na to musí podívat komise expertů, v našem případě expertů ze zahraničí, takže zcela standardní způsob hodnocení.

Moderátorka:

Pane profesore Haaszi, teď jsme slyšeli od předsedy Akademie věd náznak toho, nebo citaci toho vyjádření z vlády, že by snad ten systém měl doznat změn. Jakých, podle vašich informací, co by místopředsedy rady?

Host (Vladimír Haasz, místopředseda rady pro výzkum, vývoj a inovace):

Tak vlastní systém hodnocení výsledků, nebudu mluvit o hodnocení institucí, protože to je opravdu kvantifikace výsledků, váhovaných výsledků, nějakým způsobem a je tam samozřejmě problém s tím, že se hodnotí výsledky základního výzkumu v jednom balíku s výsledky aplikovaného výzkumu a inovací. Tenhle problém tam je a je značný. V současné době by měla být během tří let připravena alespoň oborová metodika hodnocení výsledků, kde tedy, abychom mohli porovnávat v jednotlivých skupinách oborů, nikoliv jednotlivé skupiny oborů mezi sebou. Snad se to podaří do toho roku 2013.

Moderátorka:

Takže zůstane ten tak zvaný kafemlejnek, který srovnává vlastně nějaké ty složitější projekty s patenty obdobným způsobem nebo se to trochu změní?

Host (Vladimír Haasz, místopředseda rady pro výzkum, vývoj a inovace):

Rozhodně dojde ke změně, ale ne dřív než za ty tři roky. Dřív se to rozhodně nepřipraví.

Moderátorka:

Co by z vašeho pohledu mohlo pomoci českým vědcům, aby se méně soustředili na granty a publikace a víc na využití toho, co zjistili. Jak tomu bývá v evropských zemích na západ od nás.

Host (Vladimír Haasz, místopředseda rady pro výzkum, vývoj a inovace):

No já se domnívám, že tady je problém v tom, že těch požadavků ze strany průmyslu je relativně málo. Nebo spíše se snaží si ten výzkum nějakým způsobem udělat sami. Není tady možnost třeba daňového zvýhodnění při nakupování výzkumu, aby si objednali u ústavu Akademie věd nebo u vysokých škol nějaký výzkumný projekt. Samozřejmě běží to, děláme to, ale nemají tady daňové zvýhodnění jako když si ten výzkum dělají sami. Už se o tom uvažuje, mluví asi dva roky. Nevím v jakém stavu teď legislativním to je.

Moderátorka:

Pane profesore Drahoši, pro vás by to asi bylo určitá pomoc, pokud by to daňové zvýhodnění existovalo?

Host (Jiří Drahoš, předseda Akademie věd):

Tak samozřejmě, to je přesně to, co my kritizujeme. Stát by neměl podporovat spolupráci univerzit nebo ústavu a průmyslu nějakými přímými dotacemi tak, jak se to děje v současné době, ale daleko sofistikovaní nepřímo legislativními úpravami, daňovými zvýhodněními. Jinak souhlasím s profesorem Haaszem, že zájem ze strany firem je poměrně minimální a dokumentují to i čísla, kolik firmy investují třeba do spolupráce s vysokými školami.

Moderátorka:

A máte možnost nějak za současného složení rady, jejichž jednoho zástupce tu máme dnes v debatě, ovlivnit to, jestli bude tahle možnost daňového zvýhodnění uplatněna v nejbližší době?

Host (Jiří Drahoš, předseda Akademie věd):

Já myslím, že to je spíš problém vlády. Ze strany rady, si myslím, tam existuje jednoznačný názor, že taková to politika by měla být vládou vyvíjena, ale nevím, jak to dopadne. Je to věc vlády a nám nezbývá než tlačit na vládu, aby taková opatření přijala.

Moderátorka:

Co by z vašeho pohledu mohlo pomoci českým vědcům, aby dokázali třeba lépe nabízet své výzkumy firmám?

Host (Jiří Drahoš, předseda Akademie věd):

Je to určitě zájem firem a také určitá kultura spolupráce. Ona ta spolupráce existuje. Řada ústavů akademie, vysokých škol má velmi dobrou spolupráci s firmami, ale mohla by být daleko větší, pokud ji bude stát stimulovat a pokud budou mít ty firmy skutečně zájem. Já nemá obavu o to, že nějaký vědec nemá zájem, aby jeho výsledky byly zpeněžitelné.

Moderátorka:

Profesor Haasz už jen heslovitě, prosím.

Host (Vladimír Haasz, místopředseda rady pro výzkum, vývoj a inovace):

Já k tomu heslovitě. Prosím vás, přímo na naší katedře máme velmi dobré zkušenosti se spoluprácí se zahraničními firmami a to proto, že oni jsou schopni nadefinovat, co přesně chtějí a za jak dlouho. A ne že nenadefinují, co chtějí a chtěli by to do týdne.

Moderátorka:

Vladimír Haasz z rady pro výzkum, vývoj a inovace, Jiří Drahoš, předseda Akademie věd. Děkuji oběma. Na shledanou.

Host (Jiří Drahoš, předseda Akademie věd):

Na shledanou.

Host (Vladimír Haasz, místopředseda rady pro výzkum, vývoj a inovace):

Na shledanou.

Moderátorka:

Loučí se Martina Mašková.