Krize vysokoškoláky nešetří

26.08.2010,  Josef Pojsl

Počet nezaměstnaných vysokoškoláků se za poslední rok zvýšil z necelých 11 tisíc na 16 tisíc. Toto zvýšení se nejvíce dotklo čerstvých absolventů. Vyplývá to ze statistických informací Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Rozdělíme- li fakulty jednotlivých vysokých škol do oborových skupin, je zřejmé, že k výraznějšímu zhoršení uplatnění absolventů došlo u těch oborů, které jsou těsněji provázány s krizí postiženou podnikatelskou sférou. Tedy především u technicky, ekonomicky a přírodovědně zaměřených škol. Nárůst počtu nezaměstnaných absolventů ekonomických oborů je možné přičítat i tomu, že v tomto oboru je mnohem více studentů než v oborech ostatních.

Veřejné VŠ

V rámci meziročního srovnání se ukazuje, že k největšímu nárůstu nezaměstnaných absolventů VŠ došlo u Vysoké školy ekonomické v Praze, kde se nárůst nezaměstnaných zvýšil více než o 60 procent. Podobně je na tom i Ekonomická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, kde se index nezaměstnaných absolventů zvýšil téměř o polovinu. Zvýšený nárůst nezaměstnaných absolventů se týká i Univerzity Hradce Králové, Vysoké školy chemicko- technologické v Praze, Baťovy univerzity ve Zlíně,

Technické univerzity v Liberci a Slezské univerzity v Opavě. Krize se podle studie zatím výrazněji neprojevila u zaměstnanosti absolventů ostatních oborů. V některých případech došlo dokonce ke zlepšení. Snadnější nalezení místa mají v současné době například absolventi uměleckých oborů, lékaři, právníci, veterináři a farmaceuti.

Soukromé VŠ

Soukromé vysoké školy jsou na tom podle této statistiky lépe. Jejich absolventi mají již druhým rokem nižší míru nezaměstnaných absolventů než školy veřejné. V září loňského roku to bylo jen 1,8 procenta oproti třem procentům, která byla v průměru na státních vysokých školách. Tento trend je podle autorů studie novinkou. Je však nutné brát v úvahu i tu skutečnost, že soukromé VŠ studuje řada lidí, kteří již zaměstnaní jsou a jen si doplňují či zvyšují kvalifikaci. V porovnání nezaměstnanosti podle ukončeného vzdělání jsou na tom však absolventi vysokých škol pořád nejlépe a situace na trhu práce je pro ně i v současné době příznivá. Ze studie totiž vyplývá, že celková míra nezaměstnanosti se u vysokoškoláků zvýšila jen o 0,5 procenta a je výrazně nižší než u absolventů středních škol nebo u lidí s ukončeným základním vzděláním.

Josef Pojsl