Když reformy, tak nejdřív nanečisto ****************************************************************************************** * Když reformy, tak nejdřív nanečisto ****************************************************************************************** 28.8.2010, rubrika: Rozhovor, strana: 16, autor: MAREK HUDEMA Stát by si měl chystané reformy nejprve velmi pečlivě vyzkoušet v malém, říká ekonomický p Daniel Münich. „Špatně nastavená hospodářská politika totiž může napáchat příliš mnoho ško Münich například vyzkoušel zavedení školného či převod nezaměstnaných pod soukromé agentur * LN Jste novým členem v radě ekonomických poradců vlády, známé pod zkratkou NERV. Co tam Jsem tam nováček, takže teprve zjišťuji, jak to funguje. Určitě nebudu řešit problematiku bankovní sektor. * LNNERV má šest expertních skupin. Ve které zasednete? Skupina se neformálně nazývá „pro konkurenceschopnost“. Pod ni spadá vzdělání, věda, výzku práce. Nemáme tam ostré kompetenční hranice jako třeba ministerstva. * LN Co je to vlastně ta konkurenceschopnost? Je to populární termín, který se dá použít téměř na všechno. Odborně s ním mám sám velký p Samozřejmě jako ekonomové víme, že hospodářství je vždy svým způsobem konkurenceschopné, v výhody oproti ostatním ekonomikám. * LN Takže se v rámci zvyšování konkurenceschopnosti budete snažit o co? Aby česká ekonomi rychleji než německá? Nevidím to jako automobilové závody, kde cílem je být první v HDP či jeho růstu. Jde hlavn se promítají do dlouhodobé kvality života lidí v této zemi. Pokud jsem přesvědčen, že zde velkou roli, tak mě to zajímá. Je mi potom tak trochu jedno, jaký má Česká republika HDP. * LN Zase jsme u nejasného pojmu. Co je to kvalita života? Akademičtí ekonomové se zabývají různými věcmi, které nemají s penězi jako takovými mnoho například zajímají výnosy ze vzdělání. Každý si pod tím hned představí peníze. Ale jde o v třeba o užitek člověka z toho, že má dobrý pocit, že je vzdělaný; že se může zapojovat do svému vzdělání někomu pomůže. * LN Účast v NERVu je neplacená. Jaké jsou vaše nepeněžní výnosy z členství v tomto sboru? Peníze, jak už jsem řekl, nejsou zdaleka všechno. Už to, že vás někdo poslouchá, zajímá se nastudoval a promyslel, člověka vnitřním způsobem uspokojuje. * LN Vláda chystá velké změny v zákoníku práce – například prodloužení zaměstnávání na dob rozšíření práce na dohodu. Zvýší to ochotu firem nabírat nové lidi, sníží se tak vysoká ne U nás je sice nezaměstnanost na české poměry poměrně vysoká, ale na evropské poměry je doc Navíc přes sezonní výkyvy se snižuje již přes půl roku. Klesá pomaleji, než rostla, protož v době krize se ukázalo jako snadnější než jindy. Změny zákoníku samozřejmě mohou ještě ví flexibilitě pracovního trhu, a přitom ještě nemusí způsobit sociální katastrofu. Záleží al se to konkrétně provede a s jakou mírou. Hodně se diskutovalo o návrhu, podle kterého ten, opustí zaměstnání, nebude mít nárok na podporu. Lidé ale přirozeně čas od času mění zaměst dobu berou podporu, než si najdou něco jiného. Někteří toho zneužívají a dělají to příliš třeba snížit podporu těm, kteří bez důvodu opouštějí místo často. Celkově si ale nemyslím, problémem českého trhu práce je rigidita propouštění a nabírání zaměstnanců. * LN Kde tedy vidíte hlavní problém? Například při zaměstnávání čerstvých absolventů škol. Když najmete zaměstnance absolventa zkušební doba, pokud jde o propuštění, je již roven zaměstnancům, kteří ve firmě fungovali let. Je to trochu absurdní. U mnoha lidí, a absolventů obzvlášť, za tři měsíce nepoznáte j Zaměstnávat absolventy je pak pro firmy ohromné riziko a dělají to nerady. Absolventi to t často zůstávají v zaměstnání, které je nebaví a nejsou v něm produktivní. Bojí se, že je j Přimlouval bych se proto, aby se u nových zaměstnanců změkčila kritéria pro propouštění a bát je najímat. Jinak bych podmínky nechal klidně tak, jak jsou nastaveny dnes. * LN A další problémy? Nezaměstnané je třeba pošťuchovat, aby šli pracovat. Úřady práce by je neměly nechat sedět a musí jim ukázat, že koláče nejsou zadarmo. Rekvalifikace, vzdělávání, veřejně prospěšné hledání zaměstnání a žádná jiná alternativa. Ale takový přístup chce peníze. Problém je, ž rostla nezaměstnanost, ale nerostla kapacita služeb úřadů práce. Většina kontaktů mezi nez úřady pak byla ryze formální. Mělo by to být naopak, že v dobách krize roste kapacita úřad ale řešit třeba využitím soukromých zprostředkovatelských agentur. * LN Funguje to někde? Ve Velké Británii úřady práce agenturám náhodně přidělují nezaměstnané a ony s nimi pracuj veškerou agendu a pomáhají jim v návratu do práce. Vědí, že někdo je třeba dobrý pracant, ráno vstát do práce, tak ho ráno vzbudí, aby ho kvůli této hlouposti nevyhodili. Po nějaké zjistí, jak je která agentura úspěšná, kolik lidí vrátila do práce. * LN Navrhnete tohle vládě? Především řeknu, aby se funkčnost nových opatření a politik předem pilotně ověřovala, např několika okresech, a podle praktických poznatků se teprve šil zákon. Je chybou hnát se do neprověřených reforem. Tak se to dělalo dosud a často se to nepovedlo. Léky se také zkouše lékárny. U špatně nastavené hospodářské politiky sice nehrozí smrt, ale může napáchat také * LN Co se spustilo takhle neprověřeně? Téměř všechno. Nemocenská, systém zelených karet pro cizince, investiční pobídky, aktivní zaměstnanosti. Nic neprošlo nějakým pilotním prověřením. Spustí se ohromně drahé a náročné aby se za relativně málo peněz předem vyzkoušely. * LN Dělají se někde ve světě ověřovací experimenty? Nejdále jsou v tom ve Velké Británii. Odborníci výsledky pilotních projektů zkoumají a zpě dopady změn. Takový přístup k formování politik začal v posledních 10 letech fungovat i v je povědomí o těchto věcech nulové. Víte, co je to například RIA? * LN Ne, to nevím. Je to takzvaný Regulatory Impact Assessment. Podle pár let starého vládního nařízení musí doprovázen podrobnou analýzou jeho dopadů. U nás bohužel často ani není řečeno, co se od z RIA se zpravidla dělá jen formálně. Téměř nikdo to neumí, potřebné údaje se nesbírají, a k tak to ošidí. * LN Proč se to nedělá? Nikde se to u nás neučí. Jsou k tomu potřeba znalosti ekonomie a často je třeba měřit dopa charakteru. Často se ani moc nechce, aby se to dělalo, protože pak by mohly být posuzovány práce. * LN To je trochu začarovaný kruh, ne? No a to je právě to, proč jsme za dvacet let o pádu komunismu tam, kde jsme. Ale i jinde v trvají dlouho. * LN Vraťme se ještě k trhu práce. Mluví se o tom, že nemáme dost techniků, a zase nějakýc nadbytek. Neměl by to stát regulovat? Vykřiknout, že je potřeba více těch nebo oněch profesí, nic nestojí, když nemusíte ty lidi zaplatit je, aby šli do té profese nebo aby vystudovali určitý obor. V roce 2008 se ozýval odvětví, že lidí je málo. Vždycky se ptám, když si někdo stěžuje, že je například málo tec jim náhodou málo neplatí. Nezaměstnanost absolventů technik totiž není výrazně nižší než a společenskovědních oborů. Mzda je sice trochu vyšší, ale techniky zároveň bývají velmi těž když bydlíte na malém městě a nechcete se stěhovat, je tam třeba jediná firma, která vás m zaměstnat, je to riziko. Až dostudujete, firma už nemusí existovat. Pak je jednodušší být právník, místo najdete snadněji. Lidé se rozhodují docela racionálně. Stát by jim neměl př dělat. Má zpřístupnit kvalitní informace. Vytvořit informační systém o studiu jednotlivých * LN Co by v takových informacích mělo být? Nejde o nějaké žebříčky škol. Mělo by jít o dlouhou řadu indikátorů od popisu studijních p jaké typy uchazečů se na ně hlásí, z jakých škol, jaká je úspěšnost studia, co dělají abso berou, kolik jich je nezaměstnaných a tak dál. Pak bude volba studia mnohem efektivnější. * LN Má stát vůbec řídit počet studentů? Nemá na to raději rezignovat, poskytovat informac na trhu? To nejde. Existuje spousta důvodů, proč stát školství reguluje a proč do něj dává velké pe třeba společenské výnosy, které jednotlivci neberou v úvahu, a jejich investice do vzdělán nižší, než by bylo společensky optimální. Z mého vzdělání totiž mají užitek i ostatní a na výnosy rostou s úrovní vzdělání. Naopak největší společenský výnos je v dolních patrech vz Společenské výnosy z toho, že všichni umí číst a psát, mohou spolu písemně komunikovat, js středním školství jsou společenské výnosy nižší a nejnižší, i když nemalé, jsou u vysokých poměry společenských a soukromých výnosů je těžké zjistit. Nicméně známe jejich hierarchii proto nejvíce regulovat a financovat nejnižší úrovně vzdělání. * LN A co ten počet studentů, třeba na vysokých školách? Na vysoké školy se v současné době zapisuje přibližně čtyřicet procent z osmnáctiletých. K dovolil, přijmou jich školy mnohem víc. Snížil by se automaticky státní příspěvek na žáka, by ovšem byly mrtvé duše a nemělo by to smysl. Stát musí udržovat určitou kvalitu a musí n školy, aby vybíraly ke studiu ty lepší, protože je to nejefektivnější. * LN Kolik by mělo být optimálně vysokoškoláků? U nás je v populaci asi 13 procent vysokoškoláků a jejich zastoupení se pomalu zvyšuje. Ko být, se nedá jednoduše stanovit. Záleží na tom, do jakých vysokých škol nastupují a co bud studiu studovat. Bude to přípravka na magisterské studium nabitá teoretickými základy, neb lehčí a na praxi více zaměřené studium? U nás se dnes většinou nepředpokládá, že po absolv absolventi půjdou pracovat. Většina míří na magistra. Problém je i v tom, že náš vzdělávac neumí vychovávat mladé lidi, aby se efektivně učili. V této situaci jsme asi poněkud přehn vysokoškolského vzdělání. Vysokoškoláků by mohlo být o pár procent méně. Kdybychom ale měl zaměřené bakalářské programy a pokud by se zvýšila kvalita základního a středního školství vysokou školu mohlo jít i 50 procent osmnáctiletých a mělo by to smysl. * LN Jak by se takový systém financoval? Pomohlo by zavedení školného? Neexistuje jeden zlatý grál, který školství spasí. Není to ani školné. Bez přílivu soukrom nemůže uspokojit vzdělání tolika lidí. Spousta talentů by nedostala šanci. Řada západních obdobím změn prošla před dvaceti a více lety. * LN Jak to ale udělat, když někteří budou mít talent na studium, ale ne peníze? Řešením jsou studentské půjčky. Část studentů, může jich být až 40 procent, nechce nebo ne školné na dřevo. Navíc čelí riziku, že si půjčí na vzdělání, ale studium nepovede k vyšším nedostudují. Proto byl vymyšlen systém takzvaných kontingenčních splátek, kde absolvent, k a nemá na splácení, splácet nemusí. Za něj to pak solidárně platí ostatní. * LN Kolik by mělo školné činit? Jeho výše není teď příliš důležitá. V první řadě je třeba, aby bylo vhodně zavedeno. Přede vyzkoušet, zda systém půjček funguje a že mu všichni rozumí a nemají zbytečný strach si pů příznivcem postupných kroků, protože pokus o velký skok může skončit pádem do bláta. * LN Kde se peníze na půjčky vezmou? Do systému půjček, který se bude zabíhat 10 až 15 let, je potřeba dostat od 2,5 miliardy d korun ročně. Buď ty peníze dá stát, tak to bylo ve Velké Británii, nebo stát požádá banky, půjčovaly a za půjčky se zaručí. Státní záruka je nutná. Na dům si totiž můžete půjčit s t nezaplatíte, tak vám banka ten dům a pozemek sebere. Když si ale půjčíte na školu a nesplá vás nemůže vzít, protože nemáme otrokářství. Výhodou systému s bankami je, že se stát nemu Ale banky to zase nebudou dělat zadarmo. Přitom cílem je dát všem půjčku za stejných podmí možnost něčím ručit. V takovém případě ale odpadá přidaná hodnota bank spočívající v jejic * LN Jak se vyplatí vysokoškolské vzdělání finančně? Domnívám se, že možná i polovina výnosů je nefinančního charakteru. Když se ale podíváte p tak u nás jeden rok vzdělání navíc znamená v průměru nárůst platu o sedm až deset procent. brát o 20 až 30 procent více než středoškolák s maturitou. V Česku jsou výnosy jedny z nej Evropské unii. V nejvyspělejších zemích, kde je velké procento velmi vzdělaných lidí, jsou Ve Švédsku přidává rok studia k platu jen 3 až 4 procenta. Naopak v chudé Brazílii je to 1 Prostě proto, že mají špatný vzdělávací systém, vzdělaných lidí je málo a poptávka po nich *** Je chybou hnát se do velkých, předem neprověřených reforem. Tak se to dělalo dosud a často Funkčnost nových opatření se musí nejdříve vyzkoušet. V České republice jsou výnosy ze vzdělání jedny z nejvyšších v EU. Jeden rok školy navíc z nárůst platu o sedm až deset procent. RADIL I MMF Daniel Münich (45) * Člen Národní ekonomické rady vlády. * Vystudoval elektro na ČVUT. * Z výzkumem, především v oblasti ekonomie trhu práce a ekonomie vzdělávání. * Vyučuje v dokto amerického střihu v Centru pro ekonomický výzkum a postgraduální vzdělání. * Jako externí spolupracoval na projektech se Světovou bankou, Mezinárodním měnovým fondem či OECD.