Úroveň magistra je i nižší, než bývala u maturantů gymnázia ****************************************************************************************** * Úroveň magistra je i nižší, než bývala u maturantů gymnázia ****************************************************************************************** 30.8.2010, rubrika: Z domova, strana: 4, autor: Radka Wallerová PRAHA Ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Václav Hořejší se už delší čas krom imunologa zapojuje do veřejné debaty o kvalitě vzdělávání. Na svém internetovém blogu Hoře zmiňuje, že v důsledku snižování nároků na středoškolské studenty nakonec klesá jak kvalit i vysokých škol. V rozhovoru pro MF DNES Václav Hořejší vysvětluje, proč by neměl každý člověk usilovat o m * Jak jste k tomuto svému názoru dospěl? Přednáším základní kurz imunologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V posledn pozoruji, že narůstá počet studentů, kteří na absolvování nenáročného kurzu nemají dostate intelektuální kapacitu. Někdy je mi jich líto, jsou to lidé, kteří by za mých časů měli po střední a možná i základní školu. Podobné zkušenosti mají i na středních školách. * Proč je dobře nebo špatně, že tolik lidí má maturitu, potažmo vysokoškolské vzdělání? Obecně je to dobře, ale problém je v tom, že se kvantity dosahuje na úkor kvality. Myslím, boloňská výzva EU, která stojí v pozadí tohoto dění, byla chybná. Respektive, že se to pře aplikací. (Boloňská výzva mimo jiné zaručuje vyšší dostupnost vysokoškolského vzdělání, a pozn. red.) * Jak to například ovlivňuje kvalitu vzdělávání? A vyplatí se státu investovat tolik peněz které pak lidé ani nemohou využít? Je nepochybné, že značná část populace k náročnějšímu studiu prostě nemá předpoklady. Prot plán“, je nutno snižovat standardy. Také se toho dosahuje čistě formálními způsoby. Z dřív se udělají střední školy, z dřívějších vyšších odborných škol fakulty regionálních „univer desítky soukromých vysokých a středních škol velmi pochybné kvality, kde se ten kýžený dip nepoctivě. Špičkou ledovce jsou plzeňská práva. Říká se, že průměrná úroveň bakaláře (a v imagistra) je nižší než bývala úroveň maturanta dobrého gymnázia. Obávám se, že je to tak. situace si myslím, že se státu příliš nevyplatí investovat tolik peněz do vzdělávání. * Zastánci snadno dostupného vzdělání tvrdí, že vyšší vzdělání naopak zvyšuje šanci na dob případně že je lepší, když mladí lidé studují, než aby třeba byli na podpoře. Dá se s tím Jen do určité míry. Co je to „dobrá práce“? Podle dnešních představ asi nějaký „konzultant že spíše potřebujeme dobré řemeslníky a kvalifikované dělníky. Bohužel, i zde se často úpl vyžaduje maturita.