Anketa: Odpovídají představitelé vybraných vysokých škol ****************************************************************************************** * Anketa: Odpovídají představitelé vybraných vysokých škol ****************************************************************************************** 26.08.2010, E15 I . Co očekáváte od nového vysokoškolského zákona? (Co by tam nemělo chybět)? II. Souhlasíte se zavedením školného na vysokých školách? (Jaký konkrétní dopad by mělo šk institut?) III. Co byste doporučil(a) vašim čerstvým absolventům, aby zvýšili svou cenu na pracovním Jan Hron, děkan Provozně ekonomická fakulta ČZU v Praze I. Nový vysokoškolský zákon by měl respektovat získanou a dlouhodobě udržovanou autonomii zachováním akademických svobod. Zároveň by měl umožnit profesionalizaci řízení a hlavně vy mezi rozhodovací pravomocí řídících subjektů a odpovědností. Znamená to uvážlivě řešit jak a míry odpovědnosti vedoucích kateder, děkanů a rektorů na jedné straně, tak samosprávných druhé (akademické senáty, správní rady ). Rovněž by nový zákon měl vytvářet takzvaný podni umožňující rychlejší a efektivnější pro- nikání jednotlivých aktivit (věda, výuka) do uživ a tím se i podílet nejen na diverzifikaci jednotlivých vysokých škol, ale i zabezpečení je stability. II. Tato otázka těsně souvisí s předchozí, neboť právě ta část nového zákona, která umožňu se vnějšímu prostředí, zahrnuje otázku školného. Jsem přesvědčen, že většina akademické ob zavedením školného, ve kterém vidí nástroj ke zvýšení motivace studentů k zodpovědnému stu odpovědnosti ve vztahu k univerzitám, zvýšení odpovědnosti pedagogických pracovníků nejen činnosti, ale i činnosti vědeckovýzkumné. Hlavní přínos však lze spatřovat v uplatnění víc financování, získání stabi- lity vysokých škol, jejich diferenciaci podle zájmu uchazečů, evaluace jejich úrovně. Zároveň je však nutné si uvědomit zvýšení administrativní zátěže. zůstávají otázky spojené s úlohou bankovních domů, dostupnosti studia pro všechny, které m chuť studovat, sociální aspekty. III. Absolventi naší provozně ekono- mické fakulty mají vynikající předpoklady pro uplatně v oblasti manažerských, ekonomických, personálních, marketingových, obchodních a dalších a dlouhodobé úspěšnosti je ochota naučit se učit a přijmout toto jako celoživotní poslání, s podstatné problémy od nepodstatných, řešit to, co se řešit dá, být flexibilní. Tak by se m krédem, že je třeba věřit v to, co si přejí, a snášet to, co se stane. Jiří Kleibl, rektor Unicorn College I. Předpokládám, že vyřeší některé problémy, o kterých se již dlouho mluví, ale neřeší. Př kategorizaci vysokých škol, která by umožnila efektivní profilaci těchto škol vzhledem k c kategorie, dále specifikaci podmínek školného a přizpůsobení dotační politiky školství pro a větší volnost podnikatelským aktivitám škol jako jedné z podmínek více jež se zdrojového vysokých škol. Dále se domnívám, že i soukromé vysoké školy by měly být v určité míře zahr dotací. I plátci školného platí daně, a přispívají tak k rozpočtové rovnováze. II. Zavedení školného podle mne pomůže řešit některé problémy, není samospasitelné. V žádn by nemělo tvořit sociální bariéru pro skupinu nadaných dětí ze sociálně slabších rodin. Mě propojeno jednak se systémem půjček na studium splatných po určité době, jednak systémem s nadané studenty. Příjmy ze školného by měly být jednoznačně využity k rozvojovým aktivitám kvality pedagogického procesu na vysoké škole. Současně s tím je však nutno očekávat změny demografického vývoje a nižší počet mladých lidí vstupujících do systému studia. III. Doporučení se týká nejen absolventů, ale rozhodování již při výběru školy ke studiu. vykazuje značné deficity, zejména u technických oborů, klesá počet zájemců o tato studia. víme, které profese se stanou vyhledávaným zbožím na trhu práce. Dále bych jim doporučil, všechny formy kreativity a samostatnost při řešení problémů. Svět, do kterého vstupují, se turbulencí, která přináší změny v takovém rozsahu a čase dosud nevídané. Konkurence na trh bude zvyšovat i díky internacionalizaci ekonomik a všech procesů s nimi souvisejících. Váh přípravy stoupá již teď. Nezvládnutí cizích jazyků v míře potřebné pro práci bude jednozna pro uplatnění na trhu práce. Radek Řechka, kvestor a ředitel Vysoká škola manažerské informatiky a ekonomiky I. Určitě MŠMT musí odhalit, jaké vlastně vysoké školství chce v ČR mít, jaký má být jeho Dosavadní chaotický stav, kdy se nejprve nabádá k paušálnímu zvyšování studentů a po třech upozorňuje na nadměrný počet vysokoškoláků, jen dokazuje, že v tomto nemá MŠMT vůbec jasno nelze dělat zákony. Dále očekávám zrovnoprávnění vztahu mezi veřejnými a soukromými vysoký Soukromé VŠ ročně ušetří státu stamiliony korun, a i přesto jsou diskriminovány jak ony sa jejich studenti. V neposlední řadě čekám zprůhlednění akreditačních procesů a více transpa rozhodování Akreditační komise, která rozhoduje o bytí a nebytí všech vysokých škol, a pře sebou žádné kontrolní mechanismy. II. Ano, souhlasím. A teď nemluvím jako ředitel soukromé vysoké školy, ale jako daňový pop vliv to na soukromé školy mít nebude, ale studenti si začnou vážit vzdělání. Nepůjdou na v jen proto, aby si užili a prodloužili mládí a po roce pak byli vyloučeni. I na tyto studen poplatníci platí. Dokázal bych si ještě představit nějaké daňové zvýhodnění platby za škol například u odpočtu úroku z hypoték u daní. III. Aby se nebáli uplatnit vše, co se u nás naučili. Náš absolvent se ne- musí za své zna stydět. Učíme pro praxi, takže ať jsou proaktivní a sebevědomí. Jan Mojžíš, prorektor NEWTON College I. Měl by se stát legislativním vyjádřením vysokoškolské reformy, která změní kvalitu naše školství a zároveň nebude pouze přechodným a na efekt zaměřeným řešením. Důležitý je způso akreditace, nikoliv určování počtu vysokých škol a jejich zaměření. Podstatné je, aby syst vedl ke zvyšování kvality, a ne pouze k ovlivňování počtu studentů na jednotlivých školách II. Se zavedením školného souhlasím. Všichni víme, že investice do vzdělání je tou nejlepš naučit například cizí jazyk, také si zaplatíte kurz ze svých zdrojů a vůbec se nad tím nep Chci- li studovat VŠ, věřím, že mi pomůže v osobnostním i kariérním rozvoji, tedy investuj pro to, abych z investice vytěžil co nejvíce. Zdarma ovšem není vysokoškolské vzdělání ani platíme všichni školné na veřejných školách - průměrně 70 tisíc korun za studenta a rok. S školného by se studenti mohli při výběru vysoké školy více orientovat podle kvalitativních pre- ferencí, a nikoliv jen podle financí. III. Věřím, že absolventům NEWTON College žádná doporučení dávat nemusím. Naše vysoká škol na zaměstnání, ale je součástí pracovní kariéry studentů, kteří v průběhu celého studia pr praxemi, manažerskými výcviky a sbírají zkušenosti v zahraničí. Díky tomu naši absolventi uplatněním na trhu práce. Henrieta Crkoňová, kvestorka Univerzita Palackého v Olomouci I. V porovnání se současně platnou legislativou očekáváme od nové podoby zákona o veřejnýc školách (VVŠ) jasné vymezení kompetencí fakult a univerzity(vysoké školy), a to ve vztahu osobám tak, aby se nekřížily. Současná podoba zákona o veřejných vysokých školách určuje p subjektivitu univerzitě a fakultám - i když limitovanou, přece jen - hospodářskou samostat důvodu dochází v praxi ke křížení pravomocí. To má za následek obtížné vykonávání efektivn univerzity jako samostatného právního subjektu. (Příkladem je obtížná aplikace zákona o ve na VVŠ) . Efektivita řízení vyžaduje jednoznačnost kompetencí a toto by v nové podobě záko scházet. S tím souvisejí i regulační mechanismy vysokých škol, které by měly být v maximál ponechány na vnitřních předpisech VVŠ. Samozřejmostí je neomezování akademických svobod. II. Ano. Stav ekonomiky VŠ je - dle mého názoru - dlouhodobě neudržitelný. Zavedením školn doplňkového zdroje univerzity/VVŠ/lze spoluovlivňovat i kvalitu výuky. Je však nezbytné za dostupnost vzdělávání i pro studenty ze sociálně slabšího zázemí, a to cestou sociálních a stipendií a studentských půjček. Školné nesmí být sociální bariérou pro možnost vysokoškol žádné sociální skupiny. Stát však musí nastavit jasná pravidla fungování této podoby finan škol. Zavedení školného by mohlo mimo jiné umožnit dlouhodobé strategické plánování a hosp finančními prostředky VVŠ. Dostupné zdroje uvádějí, že s příchodem školného o průměrné výš korun za rok studia, při současném počtu studentů cirka tři sta tisíc, by vysokým školám p cirka šest miliard korun. Toto představuje zhruba jednu pětinu celkové částky, která dnes státního rozpočtu k VVŠ na výuku a výzkum. To už není zanedbatelné. Školné - mimo jiné - p nejen studentů, ale současně i učitelů. III. Nabízíme kvalitní vzdělání i s ohledem na to, co absolventi budou skutečně potřebovat dostupných studií o uplatnění absolventů na pracovním trhu náleží Univerzitě Palackého umí desítce mezi veřejnými vysokými školami. Dále je zapotřebí osobní zainteresovanosti absolv současné roli státu vytvořit absolventům odpovídající podmínky ke vstupu do praxe (napříkl pomáhat při uplatnění absolventů tím, že pro tuto skupinu zaměstnanců poskytne zaměstnavat či jiná zvýhodnění, dále by stát měl garantovat u nástupních platů absolventů minimální vý nemusela korespondovat s minimální mzdou).