Programové prohlášení mezi priority řadí také realizaci reformy terciárního vzdělá ****************************************************************************************** * Programové prohlášení mezi priority řadí také realizaci reformy terciárního vzdělávání ****************************************************************************************** ČRo 6, 18.8.2010, 22:10, pořad: Studio STOP Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobrý večer na okruhu Českého rozhlasu 6. Na programu je Studio STOP, které slýcháte každý hodin a 10 minut. Dnes ho pro vás připravila a bude vás jím provázet Terezie Jirásková. Programové prohlášení ze 4. srpna mezi 5 klíčových priorit řadí také realizaci reformy ter vzdělávání. Obrysy reformy jsou zatím matné. Nicméně jako i v jiných oblastech i ve školst vedením koaliční vlády mělo hlavně šetřit. A tak vysoké školy mají v rámci úspor příští ro miliardu korun. Na vysokých školách by také mělo být zavedeno školné, a to od roku 2013 až stropních nákladech 10 tisíc korun za semestr. Měly by být rozděleny na výzkumné a praktic kontrolována jejich kvalita, či zpřísněny akreditační podmínky. Dokáží si akademičtí praco na reformu vysokých škol pod těmito prioritami představit konkrétní obsah? A co by mělo bý vysokých škol? O tom budeme hovořit v dnešním Studiu STOP, které právě začíná. V dnešní re záznamu názory ministra školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Josefa Dobeše, tak rektora ČVUT Václava Havlíčka a ve studiu pak budou jejich promluvy a názory komentovat a vlastní teze na toto téma historik a vysokoškolský pedagog Fakulty humanitních studií Univ Jan Horský, či předseda Rady vysokých škol Vladimír Haasz, který je také členem Rady vlády inovace. A mohu vám slíbit, že také budeme volat, po telefonu se spojíme s expertem na ref škol, členem skupiny NERV Danielem Münichem, který působí v doktorském programu CERGE-EI, pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd. A zde jsou slibovaná slova rektora ČVUT Václ který reaguje na fakt, že v roce 2011 mají vysoké školy ušetřit 1 miliardu korun. Václav HAVLÍČEK, rektor ČVUT Praha -------------------- Tak, ta 1 miliarda při všem tom, že chápu nutnost úspor a podporuji program nové vlády, kt postupovat velmi opatrně se státními financemi a nezadlužovat stát do budoucna, tak přesto je pro nás dost, je velmi nepříjemná. Protože už v posledních 2 letech došlo ke stagnaci a financování vysokých škol, čili my už v současné době jsme o miliardu přišli. A další mili představuje už pokles o 10 procent, což právě velmi komplikuje situaci z hlediska reformy. studia, reforma terciárního vzdělávání by měla mimo jiné podpořit výrazněji ty nejlepší un naší zemi. A pokud absolutní objem peněz klesá, tak takováto podpora, která je potřebná, z kteří nesplňují ta nejnáročnější kritéria, by čekal hluboký pokles, který může ohrozit sam takových škol. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano. Programové prohlášení z toho 4. srpna obsahuje mezi těmi 5 klíčovými prioritami i prá reformy toho terciárního vzdělávání. Ale v současné době samozřejmě přesně ještě není jasn ve výsledku bude vypadat. Mediálně se hodně hovoří o zavedení školného. Tak, jak se vám za současné nastavení, tedy ten strop 10 tisíc za semestr při uplatnění zvýhodňujícího koefic klíčových studijních oborů a s tou vazbou na strategické segmenty průmyslové výroby a služ by mělo být placeno zpětně ve chvíli, kdy občan, nebo tedy student hotový dosáhne průměrné jaksi klíčový moment té reformy, či nikoliv? Václav HAVLÍČEK, rektor ČVUT Praha -------------------- Prosím vás, to se možná zdá z hlediska mediálního, jako klíčový moment. Ale klíčový moment rozhodně není. Já jsem v zásadě pro zavedení školného, protože má určité výhody především studentů a tak dále. Ale přiznám se, že nerozumím tomu, co je uplatnění zvýhodňujícího koe podporu klíčových studijních oborů. Zda to znamená, že studijní obory, které jsou, dejme t obory, o kterých, na které je trochu menší zájem studentů, ale kde chybí spousta kvalifiko pro naše hospodářství, pro náš průmysl, tak jestli to znamená, že by tam měli platit stude nebo naopak, že by měli platit větší školné, to asi ne. Protože to vzdělání v těchto obore dražší. 10 tisíc korun za semestr představuje ani ne čtvrtinu nákladů na studium ve finanč oborech. To znamená v oborech přírodovědných, lékařských, uměleckých a technických. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A jaké základní cíle by tedy ta reforma vysokých škol měla mít? Václav HAVLÍČEK, rektor ČVUT Praha -------------------- Základní parametry, které v současné době nejsou jasné, protože já jsem si studoval to pro prohlášení vlády, obsahuje řadu dobrých myšlenek, ale spousta jich je samozřejmě vzhledem nedopracovaná a nejasná z hlediska praktické aplikace. Takže se v tomto okamžiku, kdy ješt politiky nového vedení ministerstva školství, je obtížné se k tomu vyjadřovat. Ale klíčové podle mého názoru, zajištění diverzifikace vzdělávacího systému. To znamená, aby na ty, na místa, pro která stačí vysokoškolská kvalifikace s menšími teoretickými nároky, bylo možno kvalitní bakaláře, určené pro praxi. A aby tyto bakaláře akceptovala širší veřejnost. Zahr nebo firmy se zahraniční účastí bakaláře akceptují. Ale české firmy a česká veřejnost pořá často jako nedostudovaného vysokoškoláka, což není pravda. A ministerstvo školství samo k tím, že právě pro pedagogické pracovníky odmítlo koncept diverzifikovaného studia a vyžadu vysokoškolské nejméně pětileté vzdělání i pro učitele základních škol. Tím samo přispívá k veřejnost vnímala bakaláře jako nedostudované inženýry, v případě nás technických vysokých Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobře. A to znamená, co by přispělo ke změně? Asi by nepostačovalo, kdyby třeba pedagogové mohli mít bakaláře vystudovaného ... Václav HAVLÍČEK, rektor ČVUT Praha -------------------- Podle mého názoru by bakalářské vzdělání pro učitele základních škol mělo být postačující. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobře. A myslíte si, že by poté společnost začala to bakalářské ukončené vzdělání vnímat j Václav HAVLÍČEK, rektor ČVUT Praha -------------------- Je to první krok k tomu a je to potřeba dělat a prosazovat ve všech oborech. Chápu a rozum pro lékaře bakalářské vzdělání je nedostatečné. Lidské tělo je tak složitý systém, že vyža "údržbu", teď mluvím trochu technokraticky, opravdu špičkové pracovníky. Ale nevěřím tomu, prosadit lobby právníků, že právnické vzdělávání má smysl jenom jako dlouhé pětileté. Proč právnický nemohl dělat právnického koncipienta? Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano, to jsou jistě zajímavé podněty. A myslíte si, že vejdou do praxe? Václav HAVLÍČEK, rektor ČVUT Praha -------------------- Já si myslím, že vejdou, ale je to běh na dlouhou trať. Nebude to za rok, a asi ani ne za Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobře. Ještě by mě zajímalo, jakou máte představu samozřejmě v tom světle těch dostupných programové prohlášení? Budou některé školy vysoké zanikat, nebo nějak se proměňovat právě nebudou třeba výzkumnými školami, pakliže nevykazují ty výzkumné výsledky, bude vůbec něja k takové změně? Václav HAVLÍČEK, rektor ČVUT Praha -------------------- Já se domnívám, že není smysluplné, aby zanikaly školy, které zajišťují přijatelnou kvalit vzdělávání. Myslím si, že to splňuje v současné době většina, ne-li všechny veřejné vysoké podstatná část škol soukromých. Pochopitelně ty školy, které jsou nekvalitní, nebo které b vysokoškolské diplomy bez řádného absolvování všech požadavků studijních programů, tak ty zaniknout. Dále si myslím, že integrace vysokých škol do menšího počtu kvalitnějších škol tomu, aby naše terciární vzdělávání bylo srovnatelné se světem. Ale určitě není důvod k to pro nic za nic zavírat. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Slyšeli jste slova rektora Českého vysokého učení technického Václava Havlíčka. A jaké priority bude prosazovat v rámci reformy vysokých škol ministr školství, mládeže a Dobeš? Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/ -------------------- Priority, tak je to více měřit kvalitu té vysoké školy oproti kvantitě. Druhá věc je pokra diverzifikaci vysokých škol, kdy je potřeba mít ty vysoké školy rozděleny na ty, kde se pr na ty vzdělávací vysoké školy, popřípadě vysoké školy praktické, kde by tím nejvyšším stup titul bakalář. Tak to je druhá věc. Třetí věc je zpřísnit a podpořit kontrolu, jinými slov komisi. Tak to jsou tři věci. Čtvrtá věc nepochybně ta nejméně populární je zavedení takzv školného v akademickém roce 2013 - 2014. A rok předtím mít nastavenou síť sociální, to zna stipendia, půjčky, na studium za výhodných podmínek. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Když si vezmu pasáž z toho programového prohlášení, tak tam je pasáž, která se týká právě školného. A v tom programovém prohlášení se píše, že odloženého školného s termínem zavede akademického roku 2013 - 14 při stropních nákladech 10 tisíc na jeden semestr. A při uplat zvýhodňujícího koeficientu pro podporu klíčových studijních oborů s vazbou na strategické průmyslové výroby a služeb. Zda máme tomu rozumět tak, že vysoké školy, například technick hlásí menší počet studentů, kteří však v praxi následně chybí, tak budou třeba zatíženy ni školného? Nebo co si pod tím jinak máme představit? Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/ -------------------- Ano, chceme zvýhodnit některé směry, zejména technické. A to tak, že by se tam ta napříkla školného mohla být jen ve výšce, ve výši 50 procent, 20 procent, to je na diskusi uvnitř n Ale zejména na diskusi s odborníky, s rektory, s Radou vysokých škol. Je potřeba si pojmen obory, nedostatkové obory a tímto stimulem motivovat, motivovat studenty, aby šli na tyto stranu je potřeba říct, že školné není samospasitelné v tom financování vysokých škol. Je spoluúčast, bych to tak nazval. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobře. Jakým způsobem, pokud postoupíme dále, chcete zpřísnit ty akreditační podmínky? Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/ -------------------- To je velká diskuse a je potřeba ji otevřít. My na, při vyjednávání v trojkoalici jsme toh velmi obecně. Ale je potřeba se bavit, jaké dát větší pravomoci, je to jedna cesta, akredi v tuto chvíli vidím, že minimálně stačí dát politickou vůli a politickou podporu akreditač myslím, prvním krokem bylo bezkonfliktní a rychlé dovolení členů akreditační komise a zvol předsedkyně akreditační komise. Já myslím, v souvislosti s tím, co se v tuto chvíli odehrá potřeba, aby nejenom ministr školství, ale vláda jako celek se postavila za akreditační ko ji, aby nekompromisně postupovala. Protože to, čeho jsme dneska svědky, kdy pan bývalý děk panem rektorem hovoří o odstupném 25 platů ve chvíli, kdy byla hrubě poškozena prestiž tét Je tristní a ukazuje to nedokonalý a nedůsledný stav této věci. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Pojďme k té diverzifikaci vysokých škol na výzkumné a praktické. Domníváte se, že ty školy nebudou vykazovat dostatečné výzkumné výsledky, se snadno vzdají svého výzkumného postaven praktickými? Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/ -------------------- To je, já si myslím, že tohle úzce souvisí s financováním a změnou hodnocení těch vysokých potřeba, já nevím, jestli se snadno vzdají, ale je třeba k tomuhle, k tomuhle směřovat a t Je potřeba oceňovat kvalitní výzkum na vysokých školách a ta škola by to měla pocítit. Z d vidím ještě větší problém v té efektivizaci, na které ministr školství nemá nejmenší šanci sítě těch vysokých škol, protože ta síť je poměrně rozvinutá, demografie studentů působí s To znamená studentů ubývá. Systém škol je výrazně vyšší než je třeba, když to srovnáme s A v Anglii je o něco více vysokých škol, a je tam šestkrát více obyvatel, jo. To znamená ta výrazně nadhodnocená a je třeba dospět k nějaké racionalizaci, k nějakému efektivnímu sluč regionální úrovni. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- To znamená, že by školy jednotlivé se měly spíše slučovat než že by měly zanikat? Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/ -------------------- Já si myslím, že, já si myslím, že demografický vývoj k tomu povede. A já bych byl rád, kd ekonomické nástroje, které budou čím dál více ohodnocovat kvalitu oproti kvantitě. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobře. Dostal jste se tedy k tomu poslednímu bodu. Jak lépe měřit kvalitu vysokých škol? C vašich priorit. Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/ -------------------- Tak, už v tuhle chvíli v těch 5 procentech je tam nastaveno, že se na těch vysokých školác hodnotí věda a výzkum. A hodnotí se tam úroveň a kvalita profesorů a docentů, takzvaný ten profesorů a docentů, které ministerstvo má. A třetí věc je, oceňuje se mobilita, mobilita k tomu ještě chtěl dodat, a to je možná další věc, co dát do toho hodnocení vysokých škol, nesrozumitelné/ akreditační komise a ten čistý proces na té vysoké škole. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Hovořil ministr školství Josef Dobeš. A hosty dnešního vydání Studia STOP, kteří slyšeli předchozí názory ministra školství Dobe Českého vysokého učení technického Václava Havlíčka, jsou předseda Rady vysokých škol Vlad je také členem Rady vlády pro výzkum a inovace. A také historik a vysokoškolský pedagog Fa studií Univerzity Karlovy Jan Horský. Pánové, dobrý večer vám přeji. Vladimír HAASZ, profesor, předseda Rady vysokých škol, člen Rady vlády pro výzkum a inovac -------------------- Dobrý večer. Jan HORSKÝ, historik, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------- Dobrý večer. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dovolte mi v úvodu než vás nechám, prosím, reagovat na to, co jste slyšeli. Budeme podrobn pánové říkali, tak mi dovolte připomenout slova premiéra Petra Nečase, který v Poslanecké hlasováním o důvěře koaliční vládě zdůraznil, že je cílem vlády v oblasti školství, mimo j provázanosti vysokých škol s výzkumem a vývojem, definovat výzkumné univerzity, to leží na všem. A také důraz kladl na základní školství. V této souvislosti tedy připomínám slova mi Dobeše, která uvedl pro Hospodářské noviny 16. 7., tak řekl, já nevidím to gro reforem v t školství, teď je hlavně třeba začít reformy v regionálním školství. Reforma vysokých škol začíná už mateřských a základních školách. Proto se na něj chce v první řadě zaměřit. Tato rozhovoru také potvrdil, tuto část jsme již nevysílali, ale řekl, že si za tím stojí. Jak vnímáte vy návaznost školství z hlediska mateřského základního, potažmo vysokých škol. Byl dobré začít v mateřských a základních školách, pane profesore Haaszi? Vladimír HAASZ, profesor, předseda Rady vysokých škol, člen Rady vlády pro výzkum a inovac -------------------- Nevím, jestli je v mateřských školách, ale rozhodně z základních škol začít třeba je a u s vzdělávání rozhodně. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Kde tam jsou mezery základní? Vladimír HAASZ, profesor, předseda Rady vysokých škol, člen Rady vlády pro výzkum a inovac -------------------- V současné době kvalita absolventů středních škol, které přicházejí na vysoké školy, rozho jakou bychom si alespoň v technických a přírodovědných oborech představovali. Já myslím, ž na těch základních, ale zejména pak na středních školách se žáci učí o věci přemýšlet, ale biflovat zpaměti, to stále přetrvává. Oni jsou zvyklí, že dostanou například u písemky jed a pokud se maličko obmění, typově je to stejný příklad, ale zní trošku jinak, nejsou schop vidíme u přijímacích zkoušek potom na vysoké školy, a zejména v prvních ročnících. Nedosta myšlení, nedostatek přemýšlení nad podstatou jevu a dle mého názoru velmi to ovlivňuje zře nemám přímé důkazy, zřejmě nižší úroveň výuky přírodovědných předmětů a matematiky. Zejmén matematiku jako takovou, ale o logické myšlení. Můj podstatně starší kolega řekl, ono je j to matematika, nebo latinská gramatika. Ono je to z tohoto pohledu podobné. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Názor pana doktora Jana Horského? Jan HORSKÝ, historik, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------- Skutečně si myslím, že dneska se na vysokých školách setkáváme u velké části studentů s ja schopnosti podmíněně myslet. A opravdu je úplně jedno, jestli to je v oblasti matematiky, Ten problém je opravdu dán tím, že dnešní studenti nejsou těmi nižšími stupni škol naučeni analyzovat text, nebo analyzovat nějakou matematickou úlohu tak, aby jí vlastně rozuměli, ji nějakým způsobem vyřešit, ale ne ji analyzovat. A z tohohle hlediska by možná mělo smys odlišit vzdělanost a naučenost. A ta naše školská soustava stále vede spíš k tomu, že žáci jsou naučení. Mají jakousi sumu naučených znalostí, ale nejsou vlastně vzdělaní. Protože v způsobilost analyzovat, způsobilost identifikovat problémy, způsobilost rozebírat tyto pro řešit a tak dále. A to vlastně ta školská soustava příliš studentům neposkytuje. A já si m školské soustavě ty vysoké školy dneska u nás jsou ještě ty nejlepší. Že skutečně ten prob tomu, problém určitého deficitu vzdělanosti v české společnosti je problémem těch nižších Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobře. Ale jak pedagogové základních škol budou najednou rozvíjet u svých žáků schopnost a kreativního myšlení, jak se tomu také říká, šetření OECD ukazují, že právě v těchto oblast žáci horší, zaostávají a v takových těch dovednostech, kde je více třeba se namemorovat, t zvládají. Vladimír Haasz. Vladimír HAASZ, profesor, předseda Rady vysokých škol, člen Rady vlády pro výzkum a inovac -------------------- Já se domnívám, že se jedná o takové podvědomí i společnosti, protože řadu let například v předměty oblasti exaktní byly nějakým svým způsobem podceňovány. Viz třeba matematiku do s nikdy. Teď to tedy hodně zvulgarizuji. A tohle všechno potom vede k tomu, že jakmile ve vě je to, že není třeba se naučit exaktně myslet, exaktně analyzovat, ale že stačí se jenom n když samozřejmě určitý základ vědomostí je nezbytný, ale nesmí se přeceňovat. Tak potom tě dobrý kantor něco udělat. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Jan Horský, chcete doplnit ještě? Jak tady učitele motivovat, jak to zařadit do té reformy nepsané. Jan HORSKÝ, historik, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------- Asi jedna z nejsložitějších otázek. Ono skutečně platí to, že je asi i těžko rozhodnout, j ve školském systému, problém je v tom, co vlastně chce společnost po tom školském systému. asi těžko rozhodnout. Těch různých cest, různých, dejme tomu, i vysokými školami konaných nebo kurzů pro učitele, se konalo na různých fakultách mnoho. A myslím si, že občas pomohl to zas není tak jako úplně beznadějná situace. Ale je to určitě jeden z nejsložitějších pr obecně souvisí s celkovým klimatem ve společnosti. On souvisí s tím, nakolik, dejme tomu, diskusebním poli té společnosti jsou ty výchozí věcné argumenty. Racionální argumentace, n je tím diskurzem té společnosti spíš průchozí ideologický, demagogický způsob zjednodušová zacyklené a je těžko říct, odkud to uchopit, aby se to dalo pomalu rozmotávat a napravovat Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobrá, posuňme se o kousek dále. Oba vaši předřečníci, kolegové hovořili o postavení bakal republice. Jak by se mělo podle vás proměňovat a co by jaksi změnilo to postavení bakalářů tak, aby jejich vzdělání bylo vnímáno jako plnohodnotné? Vladimír Haasz. Vladimír HAASZ, profesor, předseda Rady vysokých škol, člen Rady vlády pro výzkum a inovac -------------------- Já tady asi mnoho navíc k tomu, co říkal pan profesor Havlíček, neřeknu. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ale souhlasíte s ním? Vladimír HAASZ, profesor, předseda Rady vysokých škol, člen Rady vlády pro výzkum a inovac -------------------- Souhlasím s ním ... Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Je potřeba podpořit toto postavení. Vladimír HAASZ, profesor, předseda Rady vysokých škol, člen Rady vlády pro výzkum a inovac -------------------- ... a domnívám se, že skutečně zejména v té oblasti spíš sociálních a humanitních studií a jde zejména o to, že v, nevím, ale, takhle. Pokud je mi známo, tak například v platovém že platových tabulkách státní správy a tak dále, nevím nakolik, je tam uzákoněno povinné vzdě bakaláře pro určité stupně. Je to totéž, co říkal pan profesor Havlíček o právnících a sou Já myslím, že obdobně to je ve státní správě a toto by rozhodně pak přispělo k lepšímu vní bakalář. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A stejně tak hovořil o pedagozích základních škol. Myslíte, že i tam je dostačující vzdělá Vladimír HAASZ, profesor, předseda Rady vysokých škol, člen Rady vlády pro výzkum a inovac -------------------- Já osobně se domnívám, protože bakalářské vzdělání může být klidně čtyřleté, že to možné j Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Stejná otázka pro vás, Jan Horský. Jan HORSKÝ, historik, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------- Já bych možná s tím posledním úplně nesouhlasil. Protože problém je ten, že skutečně ono t opravdu velice náročné povolání. Jde akorát o to ty kvalitní absolventy učitelského studia potom dostat. To je, to jsou od sebe asi 2 oddělitelné problémy. Ale jinak bych plně souhl co tady zaznělo. Možná bych měl upozornit, že je dobré si uvědomit, že oni vlastně nám vzn způsobem, typy bakalářského studia, kde je ten vysloveně profesní. A tam asi je nesporné, respektovat to, že student prostě končí bakalariátem a bakalariát je plnohodnotné ukončené vzdělání. Ale potom na mnoha fakultách díky tlaku, který na ty fakulty kdysi byl, aby se r na bakalářské a magisterské, vznikl vlastně typ bakalářského studia, který je vlastně obec nějaké problematiky nějakého oboru. Je to obecné bakalářské studium biologie. A potom magi na specializovaná studia. A tam ... Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Promiňte, ale to obecné bakalářské biologické vlastně to lidem k ničemu moc není. Jestli t rozumím. Jan HORSKÝ, historik, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------- No, to je právě problém. Ono, podle toho, jak na které fakultě se založí, jo. Ale je to ta zásadě pravdu, je to tak, že to je myšleno tak, že skutečně to je základ a na něj potom má magisterské studium. A tam je dost těžké asi skutečně toto studium ukončit teda tím bakala v těch úvahách o tom, jestli bakalariát je nebo není plnohodnotné studium, je dobré zohled jsou dneska běžně vlastně na českých vysokých školách, ale nejen na českých, 2 typy bakalá Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A ještě by mě zajímalo to postavení bakalářů, tedy lidí, kteří vystudují bakalářský obor, respektováni? Nebo to samotné vzdělání jako úplně vzdělání? Jan HORSKÝ, historik, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------- Ale asi nejsou zase všichni vnímáni úplně špatně. Já si myslím, že toto je skutečně velice individuální, velice ... Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- V kterém oboru jsou vnímáni dobře z vaší zkušenosti? Jan HORSKÝ, historik, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------- Já mohu, dejme tomu, mluvit za naše studenty bakalářského studia humanitní vzdělanosti, kt svým titulem bakalářským se mohou celkem dobře uplatnit. Nemusí nutně navazovat magistersk Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobře. Můžete kdyžtak rozšířit ty řady těch oborů, kde si myslíte, že by toto bakalářské v postačující? Jan HORSKÝ, historik, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------- Lze, dejme tomu, si je odstavit koneckonců i na, já nevím, filozofických fakultách, matema fakultách nějaký, dejme tomu, nižší stupeň studia ukončený bakalariátem, kdy ten člověk mů odejít jako IT odborník. A tak dále. Vladimír HAASZ, profesor, předseda Rady vysokých škol, člen Rady vlády pro výzkum a inovac -------------------- Samozřejmě je to možný i v technických oborech. A existuje snad první hned, nebo, byla to vysoká škola neuniverzitního typu v Jihlavě, která typicky takovéto bakaláře vychovává. Sa z nich odchází do praxe. Ale není problém, aby pokračovali ve studiu na kterékoliv technic Není problém částečně doplnit třeba chybějící teoretické základy a podobně. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Milí posluchači, jak jsem slibovala, spojení s odborníkem na reformu vysokého školství, ex skupiny NERV Danielem Münichem, který působí v doktorském programu CERGE-EI, tedy společné Univerzity Karlovy a Akademie věd. Dobrý večer. Daniel MÜNICH, člen skupiny NERV, odborník na reformu vysokého školství -------------------- Dobrý večer. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Tak, já vás poprosím. Pokud krátce jenom shrnu, my jsme tady v tom našem předchozím povídá slova ministra školství Dobeše, který shrnul své priority týkající se reformy vysokých ško školné, zpřísnění akreditačních podmínek a rozdělení vysokých škol na výzkumné a praktické chce pečlivěji a lépe měřit kvalitu vysokých škol. Tak, jaké jsou z toho vašeho odborného cíle té reformy vysokého školství? Shodujete se, případně můžete shrnout, co je z vašeho ú nejpodstatnější v této oblasti? Daniel MÜNICH, člen skupiny NERV, odborník na reformu vysokého školství -------------------- Já se s tím víceméně shoduji. Možná bych doplnil, že ještě důležitější než to školné jsou pomoc studentům. Což je krok, kterýmu musí předcházet zavedení školného. Proto je to teda A ta druhá věc s tím úzce souvisí. A to je mnohem větší, lepší informovanost o, řekněme, c školství až do úrovně jednotlivých oborů programu, aby si každý /nesrozumitelné/ tedy tu m srovnatelné údaje, velice podrobné a mohl si dělat srovnání. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- To znamená připravujete nějaký návrh na to, jakým způsobem vytvořit nějakou stránku, kde v informace budou? Daniel MÜNICH, člen skupiny NERV, odborník na reformu vysokého školství -------------------- Tak dnes téměř právě začal a ta diskuse byla velice stručná a jednoduchá. Dohodli jsme se, ekonomická záležitost jsou právě ty půjčky. A finanční pomoc studentům. A že tam je potřeb nebo doporučit způsob, jakým se do toho systému dostanou peníze do toho začátku, protože s miliard každý rok a tam je to zcela zásadní rozhodnutí, kudy dál. Takže například. A druhá považuju já za hodně důležitou, je právě ta mnohem lepší informovanost všech. Nejen uchaze ale i zaměstnavatelů a širší veřejnosti o tom, co se na jednotlivých školách děje. Protože konkurenceschopné školy, které si navzájem konkurují, tak chceme, aby uchazeči věděli veli si mohou vybírat, kde je lepší nabídka, která jim lepší vyhovuje a kde naopak jsou třeba n Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- To znamená, vy si myslíte, nebo členové NERVu a vy, coby hlavní odborník na reformu vysoký informací nemají studenti a občané dost o vysokém školství? Z čeho tak usuzujete? Daniel MÜNICH, člen skupiny NERV, odborník na reformu vysokého školství -------------------- Tak, tohleto přímo jsme neprobírali na nějakou, abychom zase nespojovali, to je součástí c reformy vysokých škol a je to široce doporučováno OECD. Prostě systém by měl být velice pr přehledný pro všechny účastníky, i ty externí. Protože pak řada těch činností bude efektiv proto, že všichni všechno vědí. A najedno..., ten systém nefunguje v mlze. To je všechno. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Vysoké školy mají šetřit. Mají ušetřit v příštím roce 1 miliardu. Jak se jich to dotkne pr problém, anebo je to částka, která se dá snadno ušetřit? Daniel MÜNICH, člen skupiny NERV, odborník na reformu vysokého školství -------------------- Pokud to nastane, tak vysoké školství ... Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano, je to v jednání. Daniel MÜNICH, člen skupiny NERV, odborník na reformu vysokého školství -------------------- ... se určitě nějak poperou, nebude to konec světa, ale příjemné to nebude. Budou se prost které byly plánovány, krátit a odsunout si je do budoucna. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Vladimír Haasz. Vladimír HAASZ, profesor, předseda Rady vysokých škol, člen Rady vlády pro výzkum a inovac -------------------- Já bych s vstoupil ještě do toho krácení. V současné době se dokonce uvažuje, nebo podle i náměstka Hajna by ta částka mohla být i podstatně vyšší. Mohla by být dvojnásobná, nebo i Takže tam problémy, pokud to bude okolo těch minus 10 procent, určitě nastanou. Zastaví se Bohužel zřejmě nám bude stárnout dále i akademický sbor, protože samozřejmě mladší schopní pokud my je dobře nebudem schopni zaplatit, tak nám odejdou do praxe, kompenzovat toto nap operačních program z Evropské unie /nesrozumitelné/ nebo vzdělávání pro konkurenceschopnos jednoduché v oblasti vysokých škol. A navíc ještě se to netýká pražských vysokých škol, pr jedna část, jakou pan ministr zmínil při setkání s předsednictvem Rady vysokých škol, že b kompenzovat ty propady v příštím roce. Ale zatím úkol byl ušetřit zhruba 4,7 miliardy, mys resortu školství. A na vysoké školy byl předpoklad kolem 2,4 miliardy. To jsou poslední in mám. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Poslední otázka ještě pro vás, Daniel Münich, vy jste se zmínil, že jste především hovořil finančních půjčkách v rámci zavedení školného. Tak, je školné tím nejpodstatnějším, anebo to, co média nejintenzivněji vypichují a myslíte si, že to je problém, že se hovoří předev zavedení školného? Daniel MÜNICH, člen skupiny NERV, odborník na reformu vysokého školství -------------------- Školné určitě není to nejpodstatnější. Znovu zopakuji. Nejdříve je potřeba zavést systém p studentské živobytí. A teprve potom může začít diskuse o zavedení školného. Samotné zavede nijak složitý technický problém, ani legislativně to není problém. Problém je zavést systé půjček a splátek. To je legislativně a technicky hodně náročná věc. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- A ty půjčky a splátky, jakou máte představu, že by bylo nejlépe toto provést? Daniel MÜNICH, člen skupiny NERV, odborník na reformu vysokého školství -------------------- Těch možností je samozřejmě několik. Nejlepší by bylo jít do něčeho osvědčeného, vyzkoušen světě funguje, co mají ve Velké Británii. To znamená, studenti platí školné hned, ale moho půjčit. Všichni studenti dostanou půjčku za stejných podmínek. A /nesrozumitelné/ kdo jsou jestli jim chce někdo ručit nebo ne. A splácí až když vydělávají dostatek peněz na to, aby mohli dovolit. Je to takový průběžný systém financování, jako je penzijní systém, ale ty p obráceným směrem a ten stát tam má obrovskou roli, protože jako v penzích. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobře, ještě nechme reagovat vašeho pana kolegu, Vladimír Haasz. Vladimír HAASZ, profesor, předseda Rady vysokých škol, člen Rady vlády pro výzkum a inovac -------------------- V této části samozřejmě souhlasím s kolegou Münichem. A dle mého názoru to školné by mělo motivační charakter. Čili ne, že je to spása financování vysokých škol, to vůbec ne. Ale m motivovat jak studenty, aby přistupovali zodpovědně ke studiu, což se v řadě případů v sou neděje, nevím, jaké měli zkušenosti moji kolegové, ale já to vidím dost často zejména u pr A svým způsobem i motivační pro akademické pracovníky. Protože ten student, když si za něc tak bude taky vyžadovat nějakým způsobem zvýšení kvality. A začnou se více zajímat o to, j jsou připravovány studijní plány, co se může, co se nemůže. Vidíme to například teď v tom, studentů v tom, když jsou volby do akademických senátů, které mohou velice závažným způsob kvalitu a vůbec chod školy. Že účast studentů je mizerná, 10, 15 procent, málokdy se to př procent. A potom samozřejmě si pouze stěžují, že něco není. Ale mohou to přitom ovlivňovat Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Daniel Münich, ano, prosím. Daniel MÜNICH, člen skupiny NERV, odborník na reformu vysokého školství -------------------- Ještě tam byla druhá strana, to je univerzita. A ten systém je koncipován tak, že kvalitně mají lepší nabídku, budou moci stanovit vyšší školné. A když jsou nějakým způsobem srovnám dostanou od státu školy, ten normativ se tomu říká, tak okolo 30 tisíc na studenta v těch společenských oborech. Tak to školné maximální by bylo dalších 20 tisíc na studenta. Což j co dnes dostávají. A znamená to, že by konečně v tom systému ty kvalitní poptávané školy z více prostředků než ty méně poptávané. Aneb ty kvalitní a poptávané by měly možnost dalšíh by tam, jaksi asi automatická diverzifikace těch škol a jakási selekce té kvality od té ne Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Jak tedy správně a lépe měřit kvalitu vysoké školy? Daniel MÜNICH, člen skupiny NERV, odborník na reformu vysokého školství -------------------- Tam musíme být velice opatrní. Protože není jediné měřítko kvality. Dokonce by se dalo říc co zaměstnavatel, to jiné, trochu jiné měřítko kvality. A proto, když jsem na začátku mluv systému, neříkal jsem žebříčky, protože vlastně každý člověk má jiný trochu žebříček. Takž velice špatně měří, protože to není veličina, která by měla 1 rozměr, ale je to mnoharozmě Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Říkáte mnoharozměrná, můžete uvést některé strany, aspoň toho rozměru pro představu. Daniel MÜNICH, člen skupiny NERV, odborník na reformu vysokého školství -------------------- Tak, určitě zajímavá informace o míře nezaměstnanosti absolventů školy. Ale pak musíme vzí nezaměstnanost hned po škole. V řadě oborů trvá relativně dlouho, než si najde zaměstnání přidáte jedno zaměstnání za druhým, než najdete to pravý. Takže člověk musí být opatrný př tohoto ukazatele. Výdělky stejným způsobem, výdělky těsně po škole nemusí říkat nic o tom, člověk s budoucností. Nefinanční přínosy vzdělávání se poměrně těžko měří a mohou bejt pom Myslím tím společenské i pro jednotlivce, i pro společnost. Takže my tady na to dneska nem ale velice opatrně. U nějakých jednoznačných měřítek kvality. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobře. Tak, já abych vám splnila moje slovo, nebo dodržela, pokud máte víc času, tak samoz pokud trvá to, že jenom těch 10 minut, tak se s vámi rozloučím, pane docente. Co vy na to? Daniel MÜNICH, člen skupiny NERV, odborník na reformu vysokého školství -------------------- No, já už jsem přestěhován ... Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Můžete být ještě chvíli ve spojení? Daniel MÜNICH, člen skupiny NERV, odborník na reformu vysokého školství -------------------- No, tak ještě chvíli můžu. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobře, tak budeme rádi. Tak, prosím, ještě, pane profesore, Vladimír Haasz. Krátce a jinak Vladimír HAASZ, profesor, předseda Rady vysokých škol, člen Rady vlády pro výzkum a inovac -------------------- K té poznámce multikliterální hodnocení. Samozřejmě, protože tady taky závisí na typu vzdě programu. U bakalářských nebo u škol zaměřených výrazně na bakalářská studia samozřejmě to kvality bude vycházet z jiných kritérií než u typických "výzkumných univerzit. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Konečně se dostává ke slovu pedagog vysokoškolský, historik Jan Horský z fakulty humanitní Univerzity Karlovy. Tak, nejdřív řekněte, co máte na srdci a pak doplním, co jsem vám neda Jan HORSKÝ, historik, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------- Já bych se chtěl vrátit jednak k tomu školnému. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Školné, ano, prosím. Jan HORSKÝ, historik, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------- Jedno téma, které bych ještě chtěl znova o něm mluvit. Já teda se přiznám, že nejsem stoup Pochopitelně, pokud politická reprezentace rozhodne, že bude, tak to budu respektovat, to činit žádný odpor. Ale myslím si, že by nebylo od věci uvažovat o tom, jestli by nemělo sm takové jakési negativní prospěchové stipendium. To je skutečně, ze zákona se pokusit stano školného jsou osvobozeni ti, co studují v doporučené době studia a co studují s určitým pr si myslím, že by skutečně to školné začalo mít motivační charakter. Pokud toto nebude a bu pouze na stipendijní programy univerzit, bojím se, že jako to nebude tolik využíváno jako podmínka v zákoně. To je jedna poznámka k tomu školnému. A druhá ještě, my jsme tady, ješt kolega s námi spojil, mluvili o tom, že existuje jakýsi rozdíl mezi naučeností a vzdělanos trošku bojím toho, že ve společnosti většinově není ani tak požadavek pouze, nebo, jaksi p vzdělání, ta možná je tak u 10, 15 procent společnosti. Ale je spíš poptávka po získání vy diplomu. Čili o nějaké naučenosti, která není nutně kvalitou. A je otázka, je to pochopite že ho tady držím schválně, abych jaksi vyklenul tu protipozici, ne, že bych jako si nebyl teďka jsem trošku jako demagogický. Ale je otázka, nakolik to, že my vůči těm vysokým škol ten tlak, který má vyvolat to školné na ně, tak jestli náhodou nevystavíme spíš tomu tlaku která nechce vzdělávání, ale chce titul a chce jaksi naučenost, nikoliv vzdělanost. To je schválně provokativní poznámka. A ještě jedna kolem toho školného. Ono tady se právě proje že zároveň aspoň teda Bílá kniha počítá s omezením funkce, nebo ověření nové akademických chvíli se vlastně těm studentům, kteří mají platit to školné, bere jeden z nástrojů, jak m kvalitu vysokých škol. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Jenom, prosím, ještě řekněte, tady Daniel Münich a i Vladimír Haasz hovořili o kvalitě vys ale vlastně, promiňte, více Daniel Münich o tom, jak by se měly měřit. Tam jedním z kritér třeba to, jak se studenti té konkrétní školy uplatní na trhu práce, zda jsou nezaměstnaní, diskutabilní, že to, že někdo má po škole, lidově řečeno, málo ještě neznamená, že třeba p toho, té pracovní kariéry se mu příjem nezvýší. Tak, jak vy vnímáte měření kvality školy? bylo kritériem, důležitým pro kvalitu vysoké školy? Jan HORSKÝ, historik, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------- Jistě, tohle nesporně, v tomhle plný souhlas. V zásadě je jasné, že ta škola musí být něja Jednak podle svého výzkumného výkonu, nebo vědeckého výzkumného výkonu, jednak podle kvali absolventů. A je zároveň jasné, což i znělo před chvilkou, že ta, dejme tomu, možnost posu absolventů podle jeho platového ohodnocení potom je pochopitelně velmi relativní, protože dejme tomu, plat absolventa evangelické teologické fakulty někde na nějaké venkovské farno právníka, tak je jasné, že ten rozdíl je naprosto na první pohled markantní. Ale v tomhlet jako je jasné, že je zcela rozumné mít jako multikriteriální posuzování vysokých škol, v t neviděl bych v tom žádný problém. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Ano. Ještě ke kvalitám vysokých škol. Vladimír Haasz, krátce, poprosím. Vladimír HAASZ, profesor, předseda Rady vysokých škol, člen Rady vlády pro výzkum a inovac -------------------- S tím to souvisí. Souvisí to s tou poznámkou o negativních stipendiích. Protože skutečně r univerzita, rozumné vedení univerzity, rozumný senát samozřejmě, jestliže bude chtít získa řekne, ti dobří to dostanou, to školné, zpátky ve stipendiu. A jestliže absolventi takové najdou zaměstnání, a teď musíme posuzovat oborově, nemůžeme samozřejmě srovnávat, pan kole právníka s absolventem teologické fakulty. Ale oborově, jestliže bude známo, že absolventi nacházejí dobrá, dobře placená zaměstnání v daném oboru na rozdíl od školy jiné, tak zase posouzení kvality, bude to mít zpětnou vazbu, jestli ti studenti na tu vysokou školu přijd kdy budou mít možnost získat poměrně vysoké prospěchové stipendium, a to ovlivňuje senát a po reformě, tady šlo spíš o vymezení kompetencí, kdy jde nejenom o oslabení nějakého vlivu exekutivního, ale ne dlouhodobého rozvoje, tak v tom případě samozřejmě by to nebyl problé Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Máme před sebou ještě 2 body, kterých jsme se nedotkli. Jedním z nich je zpřísnění akredit to je také priorita ministra. Jan Horský, jak by tyto akreditační podmínky měly být zpřísn Jan HORSKÝ, historik, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------- Tak, teďka si nejsem schopen konkrétně odpovědět na otázku jak by měly být upraveny. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Je potřeba je zpřísňovat? Jan HORSKÝ, historik, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------- Myslím si, že možná trochu ano. Já, mně se osobně velice líbí ta myšlenka, že by se mělo z existenci takzvaných létajících profesorů. Z tohohle hlediska se mi v zásadě líbí i regist profesorů. Protože opravdu si myslím, já jsem kdysi působil na Pedagogické fakultě v Ústí mám zkušenost jak z Univerzity Karlovy, tak teda z mimopražské vysoké školy. A myslím si, rozvoj těch mimopražských vysokých škol, tak je velice významné, aby tam vznikly skutečně, opravdu ustanovili tam žijící profesoři, tam žijící docenti, tam ten obor rozvíjející. Čil hlediska si myslím, že je jedna z rozumných úprav akreditace opravdu hledět na to, aby na byl akreditován pouze jeden obor, nebo aby prostě nevystupoval jeden a tentýž profesor v a 8 univerzitách. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Vladimír Haasz. Vladimír HAASZ, profesor, předseda Rady vysokých škol, člen Rady vlády pro výzkum a inovac -------------------- S tímhle samozřejmě plně souhlasím, ale já bych spíš se přiklonil k tomu zpřísnit akredita Totiž samozřejmě zpřísnění z hlediska personálního zajištění, jak o něm tady kolega mluvil je bez diskuse. Ale tady jde ještě o jinou věc. V současné době de facto akreditační komis akreditaci každého oboru. Dle mého názoru a i některých mých kolegů by bylo rozhodně rozum projednávala akreditace dané oblasti v daném stupni studia bakalářské, magisterské, doktor školu, respektive fakultu. Protože u těch velkých škol ty fakulty jsou de facto samostatný Tím by se snížila administrativní náročnost té práce akreditační komise a měla by skutečně hodnotit kvalitu. Zda osobnost zaručuje daný program. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Daniel Münich, prosím, doplnění. Akreditační podmínky. Daniel MÜNICH, člen skupiny NERV, odborník na reformu vysokého školství -------------------- Já to skutečně spíše doplním. Takže abych s tím polemizoval, protože nemám důvod s tím pol si myslím, že by měla existovat větší pravděpodobnost, že školu přepadne namátková kontrol při obhajobách a podobných věcech. To znamená, věci by musely být předem hlášeny, aby pros stát, že někdo to dostává, aniž se do té školy vůbec podíval, byl schopen tu svoji věc obh to, že permanentně budou chodit kontroly, ale prostě aby ten pocit, že to někdo skutečně m akreditací, já vím, je to období poměrně dlouhé, přijít, by tam mohlo být. A druhá věc je, těch akreditacích tvrdě vyžadovala kvalita, ale na druhé straně, aby se nebralo v úvahu, j program už někdo nabízí a jestli ho, je vlastně ještě potřebujeme nebo ne. Protože tím by konkurenci. Takže kvalita určitě ano, ale měřítkem pro tu akreditační komisi by nemělo být někdo jinde nabízí nebo ne. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Úplně poslední věc. Měly by se dělit vysoké školy na výzkumné a praktické. Jediná otázka k Horský. Co bude vlastně motivovat školy, aby se z nich staly takzvané praktické univerzity pro ně bude mít? Bude nějaká univerzita toto chtít jaksi měnit to své postavení? Jan HORSKÝ, historik, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------- Já myslím, že pokud bude rozumná, tak ano. Pokud bude rozumná, bude, uvědomí si, že spadá tak ano. Protože si nemyslím, že by to mělo být nějak zásadně nevýhodné pro tu vysokou ško být skutečně výzkumným pracovištěm. A jsou takové vysoké školy, které nemají dneska povahu výzkumných vysokých škol. Takže jako racionalita by je k tomu měla motivovat. Ale dovolil jedinou poznámku ještě. Mělo by být, myslím, zdůrazňováno, že to, že to budou vysoké školy musí, nebo pardon, nesmí znamenat, že to budou vysoké školy bez vědy. To je jako něco, co podtrhávat. Já se trošku bojím toho, protože za sebou mám také zkušenost někdejšího působe fakultě, že někteří budou chtít tohoto využít k tomu, aby se úplně vyvázali z nějaké badat vysokoškolské vzdělání není možné bez vědy. To je spíš o mýtu té vědy, zastoupení té vědec práce na té instituci. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Vladimír Haasz, krátce, prosím. Vladimír HAASZ, profesor, předseda Rady vysokých škol, člen Rady vlády pro výzkum a inovac -------------------- Já k tomu jenom poznámku. A rozhodně to neznamená, že nevýzkumná univerzita nemůže, nebude škola, bych spíš řekl, že to bude mít spíš neuniverzitní charakter, nemůže být kvalitní. P to, že je nekvalitní. To je první věc. A druhá věc je, jak ty univerzity nebo školy donuti "specializovaly" v tomto smyslu. No, prosím vás, jedině zase finančně. To znamená už souča nebo letos, od příštího roku, která by měla platit pravidla pro financování vysokých škol zatím pouze v uvozovkách "kvality" v jedném či druhém směru, tam už nějak jsou. Pro tu ško výhodné zaměřit se buď na výchovu bakalářů, nebo na vědu, výzkum špičkového charakteru. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Daniel Münich. Daniel MÜNICH, člen skupiny NERV, odborník na reformu vysokého školství -------------------- Spíše povzdechnutí, že začínáme jaksi diverzifikovat vysoké školy podle vědeckých výsledků proběhla víceméně masifikace, že kdybychom to bývali se rozhodli udělat na začátku, že by Jipku přehladit než teď. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- 2 slova Vladimír Haasz tady. Vladimír HAASZ, profesor, předseda Rady vysokých škol, člen Rady vlády pro výzkum a inovac -------------------- 2 slova k tomu. A bohužel, ne ona to bude jedna věta. A bohužel v okamžiku, kdy tedy se ne prostředky do vysokých škol jako tomu bylo před lety nebo kdy relativně aspoň neklesaly, a Pak to bude strašně těžké. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Tolik tedy závěrečná slova předsedy Rady vysokých škol Vladimíra Haasze, který byl hostem Studia STOP. Byl také tady s námi historik, vysokoškolský pedagog Jan Horský z Fakulty soc Univerzity Karlovy a v neposlední řadě Daniel Münich z CERGE-EI, který je členem skupiny N odborníkem na reformu vysokého školství. Pánové, děkuji za vaši přítomnost a návštěvu ve s Vladimír HAASZ, profesor, předseda Rady vysokých škol, člen Rady vlády pro výzkum a inovac -------------------- Děkujeme za pozvání, na shledanou. Jan HORSKÝ, historik, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy -------------------- Děkujeme a posluchačům dobrou noc. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Děkuji vám, na shledanou. Daniel MÜNICH, člen skupiny NERV, odborník na reformu vysokého školství -------------------- Na shledanou. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------- Za spolupráci děkuji Valérii Radsmanové a Davidu Schneiderovi. Ze studia Českého rozhlasu těší a klidnou noc přeje Terezie Jirásková.