Dobeš by rád dal peníze školám dle výkonnosti, neví však, jak ji měřit ****************************************************************************************** * Dobeš by rád dal peníze školám dle výkonnosti, neví však, jak ji měřit ****************************************************************************************** denikreferendum.cz Peníze vysokým školám by se v budoucnu měly přidělovat také podle kvality výuky. Nástroje, ministerstvo poměřovat, jsou však velmi zavádějící. Ministr školství Josef Dobeš (VV) oznámil, že chce veřejným vysokým školám přidělovat pení počtu přijatých studentů, ale také podle kvality výuky. Od ní by se mělo odvíjet až dvacet částky. Nový způsob financování by mohl platit již od roku 2012. „Je to z pětiny jiné hodnocení a zásah," uvedl pro Hospodářské noviny Dobeš. Podle něj to může znamenat i konec některých š Některé vysoké školy by změnu patrně přivítaly. „Současný systém, kdy se školám platí podl studentů bez ohledu na to, zda stát absolventy potřebuje, považuji za špatný," uvedl napří lékařské fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Hrušák. Kruciální otázkou ovšem zůstává, jakým způsobem by se výkonnost škol poměřovala. Podle Dob základě vlastních vědeckých výsledků, počtu docentů a profesorů či podle toho, kolik stude do zahraničí. Jenže taková kritéria vyvolávají řadu pochyb. Stát se zatím stále nevypořádal s problémem létajících profesorů, kdy pedagog s vysokou akademickou hodností působí zároveň na několik takto zvedá prestiž, pobírá několik platů, ovšem na studenty reálně nemá čas a nevěnuje se podmínek by bylo posuzování škol podle počtu docentů a profesorů absurdní. Jako problematické vidí nastavení kritérií také socioložka a mluvčí iniciativy ProAlt Tere „Zohlednění kvality je v zásadě krok chvályhodný, vše ale bude záviset na tom, jak budou n posuzování kvality. Pokud se budou vědecké výsledky počítat podle vadné a všemi kritizovan hodnocení VaV, tak je to špatně,“ řekla Deníku Referendum Stöckelová. Také kritérium počtu studentů vysílaných do zahraničí může být znevýhodňující pro mimopraž „Pro regionální univerzity je určitě daleko obtížnější zapojit se do evropských mobilitníc cesty podporují,“ upozorňuje Stöckelová. „Je velmi důležité, zda se v rámci hodnocení zavedou i kritéria, která zachytí smysluplnou činnost ,regionálních' univerzit, například jejich spolupráci na komunitních projektech, j anglosaských zemích,“ dodává mluvčí iniciativy ProAlt. Speciálním případem jsou pak vysoké školy čistě umělecky orientované. „Umělecké, ale třeba obory nemají šanci ve vědě dosáhnout takového hodnocení jako přírodovědecké obory. Musí se způsob, jak to měřit, respektive jak posuzovat vědecké výsledky a umělecká díla," zdůrazni Medek.