Státní maturity budou ****************************************************************************************** * Státní maturity budou ****************************************************************************************** Český rozhlas 6, 18.08.2010, Relace: Názory a argumenty, Moderátor: Alexander Tolčinský Moderátor (Alexander Tolčinský): Vláda Petra Nečase dnes rozhodla o tom, že by se v˙květnu příštího roku měly poprvé konat maturity. Ministr školství Josef Dobeš přiznal, že jednání o návrhu bylo dramatické, nicmé nakonec podařilo prosadit. Projekt má od počátku mnoho odpůrců, kteří mu vytýkají vysokou rok by na státní maturity mělo být vynaloženo 250 milionů Kč. Ministr Dobeš naopak tvrdí, důsledku plán přinesl dokonce úspory. Vysoké školy by se na jednotné maturity prý mohly sp neorganizovat vlastní přijímací zkoušky. Redaktor (Petr Hartman): Ve většině členských zemí Evropské unie existuje zjednodušeně řečeno nějaká forma státní m Česká republika by se po zhruba čtrnácti letech diskusí měla zařadit po jejich bok. Ani ro spustit státní maturity však patrně nepřispěje ke sjednocení pohledu na jejich užitečnost. část odborné veřejnosti tvrdí, že státní maturity měly fungovat už dávno. Jiní naopak argu jde o zastaralý koncept, který nic zásadního neřeší. Právě takto vyhraněné postoje názorně úplně jednoduchý recept na to, jak poměřovat kvalitu středoškolského vzdělávání neexistuje narážejí jednak snaha poskytnout jednotlivým vzdělávacím zařízením určitou formu autonomie státem zajistit určitý stupeň kvality dosaženého vzdělání. Není dobré, aby ministerstvo di co a jakým způsobem mají vyučovat. Zároveň s nadsázkou řečeno, je nepřípustné, aby k získá na některé škole stačilo zvládnutí malé násobilky a vyjmenovaných slov po b. Proto se ve š objevila pasáž upravující státem stanovenou podobu maturitních zkoušek. Nově pojatá maturi skládat ze dvou částí. V té státní by studenti mohli volit ze dvou stupňů obtížnosti a zár roce jejího zpuštění měli absolvovat povinnou zkoušku z českého jazyka a vybrat si, zda bu zkoušku z cizího jazyka nebo matematiky. V průběhu dalších let by už maturita z cizího jaz povinná a měl by přibýt třetí volitelný předmět. V nabídce by byla opět matematika, dále i nebo zkouška ze společenskovědních vědomostí. Mimo jiné to znamená, že by žáci měli možnos zkouškám z matematiky. Jde sice o předmět mnohými podceňovaný, v komplexu vzdělání však sv nezastupitelný. Takže možnost volitelnosti je diskutabilní. Nápad na zavedení tzv. státní teoretické rovině sice není úplně špatný. Při pohledu na její praktické fungování lze však sporné body. Například v konečném důsledku znamená nastavení určité laťky, kterou by měli studenti elitních ústavů tak učilišť s maturitou. Pokud by zmiňovaná laťka ležela na úrovn prvně jmenovaných, pak by takto pojatou zkoušku dospělosti složilo jenom minimum studentů. příliš nízko, pak by nekladla na talentovanější žáky prakticky žádné nároky. Nalézt přijat není tudíž úplně jednoduché. Možná, že řešením by bylo zavedení tzv. dvouúrovňové maturity by tvořila určité minimum, které by měl zvládnout každý, kdo chce získat maturitu. Vyšší h zase mohla sloužit jako náhrada přijímacích zkoušek na vysoké školy, nebo alespoň jako výr rozhodování o přijetí příslušného studenta. Problém je v tom, že se v poslední době rozšíř vysokoškolského vzdělávání. Takže některé školy rády sáhnou po každém, kdo složí maturitu, kdo je ochoten zaplatit školné. V některých studijních oborech je naopak takový přetlak, ž maturitní zkoušky je pouze bráno jako samozřejmost a ne jako něco výjimečného. Jak navíc u vysokoškolští pedagogové, pro ověření schopností daného jedince úspěšně studovat na vysoký v současné době používají poněkud jiné metody a testy, než na čem jsou založeny státní mat k tomu, že se o jejich uvedení v život diskutuje už více než deset let, se tomu nelze ani jsou rovněž zkušenosti ze zahraničí. V některých zemích se závěrečné zkoušky typu státních pouze všeobecně vzdělávacích škol, jinde mají zase jiný typ pro tyto školy a jiný pro škol se mezi jednotlivými typy vzdělávacích zařízení příliš nerozlišuje a nasadí se laťka vysok sítem propadne neúměrně velký počet studentů. Právě s tímto problémem se museli vypořádat ze začátku to řešili tzv. amnestií, která změkčila nastavené podmínky a umožnila složit ma studentům. V souvislosti s touto zkouškou v České republice je důležité dodat, že maturitn v kapse čím dál tím více lidí. S trochou nadsázky řečeno, v dnešní době se složení takovét pomalu stejnou samozřejmostí, jako před desítkami let bylo dokončení základního vzdělání. tomu bohužel odpovídají i dosažené vědomosti.