Značná část finančních prostředků a energie věnovaných na školství a jeho reformu se promrhá, pokud společnost ztratí ze zřetele, že vzdělání mladých lidí je neinstrumentální činností, jež má hodnotu sama o sobě.

Současní reformátoři školství si vůbec nekladou otázku, co vzdělání, škola či univerzita jsou. Školské reformy jsou proto jen důsledkem aplikace nereflektovaných ideologických předpokladů.

Rozpočet univerzit má až z jedné pětiny záviset na kvalitě školy. Některým méně prestižním školám hrozí finanční tíseň.

V pražském Karolinu začal v sobotu slavnostním koncertem 54. ročník Letní školy slovanských studií, na kterou do Prahy přijelo 202 cizinců. Češtinu jako cizí jazyk se tu budou učit lidé z 38 zemí do 26. srpna. "Škola zaznamenává mezi zahraničními studenty velký zájem o český jazyk, který stoupá od roku 1989," řekl ředitel školy Jiří Hasil. Kromě výuky čeká studenty kulturní program, například filmové projekce a výlety po celé ČR.

Věkově nejmladšímu studentu je 17 let a nejstaršímu je 65. Studenti jsou z 20 zemí světa. Z těch takových exotických je to Nový Zéland, Japonsko, Amerika, Taiwan, Korea, Čína, potom jsou to evropské státy. Jsou to vlastně studenti úplně z celého světa. Jenom k nám nejezdí Eskymáci.

Vytvářet dnes něco na způsob Fraunhoferových institutů v ČR je iluze a konstatování faktu, že v podpoře výzkumu a vývoje se nacházíme v roce 2010 v bodě 0, a bodem 0 můžeme skončit. Nechali jsme průmysl na holičkách. Zahraniční investoři (představa, že se bez nich obejdeme je už úplně směšná) nenacházejí dnes v ČR ani vhodné prostředí k vývoji, ani vzdělané absolventy. Výjimky samozřejmě existují, ale převážně v počítačovém prostředí.

"Vzít vysokým školám v letošním roce 1,5 miliardy korun je zcela nereálné a nedovedu si to představit. Budeme proti tomu bojovat," říká Václav Havlíček, rektor pražského ČVUT a místopředseda České konference rektorů pro ekonomiku.

Zásadní prioritou je pro mne reforma terciárního vzdělávání. Nedovedu si ji ale představit bez intenzivní spolupráce s akademickou obcí," řekl týdeníku EURO Josef Dobeš. "Do začátku akademického roku musíme zavést registr docentů a profesorů (tato novela byla schválena na jaře tohoto roku), vytvořit informační systém tohoto registru a pilotně ověřit jeho funkčnost," dodává místopředseda Věcí veřejných ke kroku, jenž by měl omezit rej "létajících pedagogů".

Nejisté zůstává, na které priority ve výzkumu se má Česko zaměřit, zda například na biotechnologie, nanotechnologie, či něco jiného. Tato témata výzkumu by určitě měla být stanovena až po široké diskuzi odborníků.

To nejpodstatnější pak v koaliční smlouvě chybí - není v ní ani zmínka, kolik peněz vlastně má věda dostat.

Půjde o to, zda vláda odolá (a bude chtít odolat) tlaku průmyslových lobby, kterým nynější systém vyhovuje, protože z něj lze snadno odčerpávat veřejné prostředky do soukromých firem. Neznamená to ukázat firmám dlouhý nos a ušetřené peníze bez rozmyslu rozházet po chodbách Akademie věd ČR, vysokých škol a resortních výzkumných stavů. Nové řešení nesmí být měkké vůči těm výzkumným týmům, jejichž jediným výsledkem je sborník referátů z lokální konference nebo neobjevný článek v česky psaném časopise s impakt faktorem 0,003, který nikdo za hranicemi republiky (v horším případě příslušného ústavu, školy nebo muzea) nezná a nečte.

Školné by nemělo skončit v nějakém dalším byrokratickém orgánu, ale mělo by jít přímo vysokým školám, které by je měly využít na zkvalitnění výuky. Vrátilo by se tak vlastně studentům, odpovídá Petr Fiala, rektor Masarykovy univerzity a současný předseda České konference rektorů (ČKR), na otázku, do jaké míry pomůže školné rozpočtům vysokých škol. "Výše školného se bude nepochybně lišit podle jednotlivých skupin oborů, určovat ale nyní konkrétní částku by bylo předčasné," dodává Fiala.

Ještě v průběhu srpna si lze podat přihlášku na vysokou školu. Prázdná místa hlásí hlavně technické obory. Patnáct z šestadvaceti veřejných univerzit tak nabízí ještě v průběhu srpna šanci těm, kteří se touží stát vysokoškoláky. Školy tak bojují o peníze. Stát jim totiž většinu prostředků posílá stále hlavně na základě toho, kolik mají studujících. Univerzitám se jich tak vyplatí přijmout co nejvíce.

Vysokoškolští učitelé, překladatelé, přední bohemisté, propagátoři české kultury z celého světa se sjeli do Prahy na Letní školu slovanských studií, která probíhá do 27. srpna. Každoročně ji pořádá Ústav bohemistických studií Univerzity Karlovy.

Zájemci o vysokoškolské studium, kteří neuspěli v prvním kole přijímaček na vybrané obory, mají stále ještě šanci zasednout letos v přednáškových sálech.

Je najstaršou univerzitou v strednej Európe, založil ju v apríli 1348 Karol IV., pôvodne mala štyri, dnes má sedemnásť fakúlt. Univerzita Karlova v Prahe - alma mater mnohých významných osobností v cykle Hlava XXI.

Evropské peníze mají v příštích letech změnit mapu české vědy, která se dnes soustředí hlavně v Praze.

Možnost, jak naložit s volným časem, nabízí Domov seniorů Rudná. Ten od září rozjíždí již třetí ročník Univerzity volného času. Ten se tentokrát liší tím, že se koná pod záštitou Univerzity třetího věku Karlovy univerzity.

Na výzkum a vývoj by měl dát stát v příštím roce 26,6 miliardy korun. Předpokládá to návrh rozpočtu, který ve středu projedná vláda. Je to asi o 1,2 miliardy korun více, než je v letošním rozpočtu. Stejné sumy jako příští rok by měly jít z rozpočtu na výzkum a vývoj i v letech 2012 a 2013.

Proč se cizinci snaží každé léto proniknout do komplikovaného jazyka Čechů

Procházku po sportovištích Prahy 2 zahájíme na kultovním hřišti mnoha generací novoměstských dětí. Je ukryté pod středověkými hradbami a z druhé strany od takzvaných broučkových schodů oddělené vysokým plotem. Kdo se tudy náhodně zkrátí cestu z Karlova na Albertov, nemá o téhle oáze uprostřed Prahy ani ponětí. Hřiště zvané místními Détko tu vzniklo před mnoha desítkami let. Sportovní plocha byla ještě před 20 lety mnohem větší a je to zhruba stejně dávno, kdy odtud zmizely staré dřevěné šatny se sprchami.

Dle informací serveru Euro.cz budou do konce srpna známy předběžné výsledky nezávislého auditu české vědy, který obstarala pro ministerstvo školství britská společnost Technopolis Limited. S výsledky porovnávajícími českou vědu s evropskými státy bude seznámena vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace a pochopitelně i zadavatelské MŠMT.

Podle návrhu rozpočtu na rok 2011 dostane Akademie věd o 1,4 miliardy korun méně, než kolik jí rozpočet přiřkl na letošek. Více naopak dostane Grantová a Technologická agentura, které se zaměřují na aplikovaný výzkum.

V čele Rady pro výzkum, vývoj a inovaci jsou stále lidé, kteří ji vedli špatně, tvrdí kritici.

Česká věda by měla v příštím roce dostat 25,3 miliardy korun. Předpokládá to návrh státního rozpočtu. Jde o jedinou oblast, která byla ponechána v nezměněné výši. "Závazný výdajový limit na vědu a výzkum je zcela stejný jako v roce letošním, což považuji za velmi důležité," říká ministr financí Miroslav Kalousek. I tak se rozhodl škrtnout asi 1,2 miliardy korun, neboť důvodová zpráva vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) navrhovala navýšení rozpočtu na 26,6 miliardy pro rok příští i dva následující. Kde ale onu miliardu vzít? Zatímco ministerstvo financí ji hodlalo ubrat Akademii věd ČR (AV), RVVI navrhuje brát poměrným dílem z výzkumných prostředků průmyslu, školství a také AV. Rozhodnutí, kdo a jak "ostrouhá", padne nejspíše do konce srpna.

Více než dvě třetiny z 430 tisíc cizinců žijících v současné době v České republice pochází ze zemí mimo EU. Významná část z nich vyhledá zdravotní péči a dostává se do kontaktu se zdravotníky v různých zdravotnických zařízeních. V ČR však prozatím není zavedeno systematické vzdělávání, specificky zaměřené na zdravotní péči o příslušníky třetích zemí.

Vysokoškolské koleje se připravují na začátek nového akademického roku. Některé z nich zvýší cenu ubytování, ale i tak ve většině přesahuje zájem studentů jejich kapacitu. Úroveň ubytování se postupně zvyšuje, k vybavení pokojů už zpravidla patří internet, zlepšuje se i kvalita stravování v menzách. Zvyšují se však také nároky studentů.

Ministr školství Josef Dobeš (VV) navrhne vládě, aby se státní maturity konaly už v příštím roce. Sdělil to dnes v online rozhovoru na serveru Aktuálně.cz. Zároveň podpoří generální zkoušku nových maturit, která by se měla konat v říjnu.

Letošní rozpočet ministerstva školství ve výši 123 miliard bez evropských peněz se pro příští rok má snížit na 120 miliard. Mluvčí úřadu Tomáš Bouška ČTK řekl, že kromě učitelských platů a sportu se bude šetřit všude. MŠMT se už letos navíc bude muset obejít nejméně bez 3,1 miliard korun, se kterými původně počítalo. Ministerstvo financí dokonce požadovalo ve dvou vlnách zmrazení až o téměř pět miliard z letošního školského rozpočtu.

Ministerstvo školství chce letos ušetřit z rozpočtu přibližně 1,5 miliardy; rozpočet na příští rok bude pravděpodobně ještě skromnější.

Na výzkum a vývoj by měl dát stát v příštím roce 26,6 miliardy korun. Předpokládá to návrh rozpočtu, který minulý týden ve středu projednala vláda. Je to asi o 1,2 miliardy korun více než v letošním rozpočtu. Stejné sumy jako příští rok by měly jít z rozpočtu na výzkum a vývoj i v letech 2012 a 2013.

Premiér Petr Nečas se hodlá zabývat podivnými praktikami v Radě pro výzkum, vývoj a inovaci.

Mezi nejlepšími vysokými školami světa sice postupně přibývá evropských škol, pořadí nicméně stále jednoznačně ovládají univerzity ze Spojených států, ukázalo nejnovější vydání mezinárodního žebříčku. Z Česka se mezi 500 nejlepších univerzit dostala jediná - pražská Karlova univerzita. Patří jí dělené 201. až 300. místo.

Pod názvem Horizonty umění vydalo nakladatelství Karolinum výbor z esejů a úvah profesora Petra Wittlicha, nejvýznamnějšího znalce české secese a moderny. Čtenář zde najde obsáhlejší články publikované v akademickém časopise Umění, ale i příležitostné glosy otištěné v novinách nebo v katalozích výstav.

Mezi nejlepšími vysokými školami světa sice postupně přibývá evropských škol, pořadí nicméně stále jednoznačně ovládají univerzity z USA, ukázalo nejnovější vydání akademického žebříčku ARWU. Z Česka se mezi 500 top univerzit dostala jediná – pražská Karlova univerzita. Patří jí ale až dělené 201. až 300 místo.

Mezi nejlepšími univerzitami světa sice postupně přibývá evropských škol, pořadí nicméně stále jednoznačně ovládají univerzity z USA, ukázalo nejnovější vydání prestižního žebříčku ARWU, sestavovaného šanghajskou univerzitou CWCU.

Ministr Dobeš chce slevu na školné pro technické univerzity Studenti technických oborů by platili nanejvýš 10 tisíc ročně.

Světový trend v zaměstnanosti mladých zasáhl i Českou republiku. Jakou šanci mají mladí při získávání zaměstnání skutečně? Počet nezaměstnaných absolventů se za poslední dva roky zhruba zdvojnásobil, říká expert z Univerzity Karlovy Martin Zelenka.

Cílem odborného programu BIOCEV je detailní poznání buněčných mechanismů na molekulární úrovni, které budou podnětem pro výzkum nových léčebných postupů a technologií. Vědci se zde zaměří především na vyvíjení nových léků k léčbě nemocí, na něž se dnes umírá (např. rakovina). Věnovat se budou také odborné přípravě studentů, budoucích vědců.

Předloni získala v domácích lesích titul mistryně světa v závodě na klasické trati, loni v Maďarsku triumfovala na krátké trati. Naváže jičínská orientační běžkyně Dana Brožková na svou zlatou šňůru a přidá třetí světový titul v řadě? Mistrovství světa začíná v norském Trondheimu v neděli závodem ve sprintu. „Letos v Norsku bude opravdu těžké uspět, pokud by dopadla jakákoliv medaile, budu spokojená,“ říká jedna z nejlepších orientačních běžkyň světa.

Vysokých škol by se mohla plánovaná úspora 1,5 miliardy v resortu školství dotknout asi z jedné pětiny, řekl dnes ČTK ministr školství Josef Dobeš (VV). Úsporu 300 milionů považuje místopředseda České konference rektorů Václav Havlíček a rektor ČVUT v Praze za "dobrý základ pro jednání". Ministerstvo chce šetřit průřezově, škrty se mají týkat i vědy a výzkumu a programů spolufinancovaných z rozpočtu EU. Ušetřit se má také 250 milionů za učebnice a pomůcky, naopak na platy učitelů včetně odměn Dobeš sahat nechce.

Letošnímu Akademickému žebříčku světových univerzit tradičně vévodí americké školy, kterých je v první desítce osm. Na první pozici i nadále figuruje Harvardova univerzita.

Státní maturity odstartují ve školním roce 2010/2011, letos v říjnu bude generálka. Dnes o tom rozhodla vláda na doporučení ministra školství Josefa Dobeše (VV). Novinářům to po jednání vlády řekl premiér koaliční vlády Petr Nečas (ODS). Doplnil, že ministři za jeho stranu se při hlasování zdrželi, zástupci dvou dalších koaličních stran ve vládě spuštění maturit podpořili.

Nečasova vláda včera definitivně rozhodla, že už v nadcházejícím školním roce dotáhne do konce státní maturitu. Ta se připravuje šestnáct let a zatím stála 600 milionů. Podle vlády už nešlo couvnout.

Programové prohlášení ze 4. srpna mezi 5 klíčových priorit řadí také realizaci reformy terciárního vzdělávání. Obrysy reformy jsou zatím matné. Nicméně jako i v jiných oblastech i ve školství by se pod vedením koaliční vlády mělo hlavně šetřit. A tak vysoké školy mají v rámci úspor příští rok uspořit 1 miliardu korun. Na vysokých školách by také mělo být zavedeno školné, a to od roku 2013 až 2014. Při stropních nákladech 10 tisíc korun za semestr. Měly by být rozděleny na výzkumné a praktické, pečlivěji kontrolována jejich kvalita, či zpřísněny akreditační podmínky. Dokáží si akademičtí pracovníci a odborníci na reformu vysokých škol pod těmito prioritami představit konkrétní obsah? A co by mělo být cílem reformy vysokých škol? O tom budeme hovořit v dnešním Studiu STOP, které právě začíná.

Peníze vysokým školám by se v budoucnu měly přidělovat také podle kvality výuky. Nástroje, jimiž ji hodlá ministerstvo poměřovat, jsou však velmi zavádějící.

I když žebříčku světových univerzit i nadále dominují vysoké školy z USA, starý kontinent jim pořádně dýchá na záda. V elitní stovce má hned 32 zástupců, z čehož se 27 nachází na území Evropské unie. Úspěch zaznamenala i pražská Univerzita Karlova, která se dostala do nejlepší třetí stovky.

Mezi nejlepšími vysokými školami světa sice postupně přibývá evropských škol, pořadí nicméně stále jednoznačně ovládají univerzity ze Spojených států, ukázalo nejnovější vydání mezinárodního žebříčku. Z Česka se mezi 500 nejlepších univerzit dostala jediná - pražská Karlova univerzita. Patří jí dělené 201. až 300. místo.

Výsledky státních maturit by mohly sloužit úředníkům při rozhodování o tom, které střední školy zachovají a které zruší či sloučí s jinými. Díky jednotným maturitám a nastavení určité laťky znalostí prý také klesne zájem o střední školy až o deset procent a víc dětí bude chtít na učiliště. Stojí to v materiálu ministerstva školství, který ve středu projedná vláda a který má ČTK k dispozici.

Téměř pět milionů korun dostane od hlavního města darem jednotka intenzivní péče plastické chirurgie nemocnice Na Bulovce. Peníze půjdou podle radního pro oblast zdravotnictví Milana Pešáka (ODS) na přístrojové vybavení.

Vláda Petra Nečase dnes rozhodla o tom, že by se v˙květnu příštího roku měly poprvé konat tzv. státní maturity. Ministr školství Josef Dobeš přiznal, že jednání o návrhu bylo dramatické, nicméně se mu jej nakonec podařilo prosadit. Projekt má od počátku mnoho odpůrců, kteří mu vytýkají vysokou cenu. Každý rok by na státní maturity mělo být vynaloženo 250 milionů Kč. Ministr Dobeš naopak tvrdí, že by ve svém důsledku plán přinesl dokonce úspory. Vysoké školy by se na jednotné maturity prý mohly spolehnout a neorganizovat vlastní přijímací zkoušky.

Ministr školství Josef Dobeš projedná s rektory škrty v oblasti vysokých škol. Ty do rozpočtu dostanou méně peněz. Podle rektorů to ale může ohrozit kvalitu škol. Rektoři chtějí udělat vše pro to, aby kvalita výuky na vysokých školách neklesala. Současný systém financování je ale podle nich neudržitelný.

Vysokým školám letos klesl rozpočet o miliardu korun, pro rok 2011 se obávají škrtů ve stejné výši. Rektoři včera po jednání s ministrem školství Josefem Dobešem (VV) uvedli, že už nemají kde šetřit a že další úspory by mohly vážně ohrozit kvalitu výuky. Dobeš zatím neoznámil přesnou částku, o jakou zkrátí výdaje na univerzity. Uvedl jen, že škrty budou výrazné a školy by měly čerpat víc peněz z evropských fondů.

Ministerstvo školství se pohybuje jako na houpačce. Ve středu jeho šéf Josef Dobeš oznámil učitelům, že na peníze jim nesáhne, protože jeho kolega z financí Miroslav Kalousek mu uvolnil svázaných 1,5 miliardy korun. Včera ale oznámil rektorům, že jimi vedené školy budou muset šetřit. Neprozradil sice definitivní částku, ale mezi akademickými funkcionáři se hovoří o více než jedné miliardě. "To by vážně zasáhlo kvalitu výuky. Aby vysoké školství zůstalo aspoň na současné úrovni, potřebuje tři miliardy korun," uvedl místopředseda České konference rektorů a šéf Vysokého učení technického v Brně Karel Rais. Už letos se univerzity musely uskromnit, jejich rozpočet byl o miliardu nižší než v roce 2008.

Státní maturita jako vstupenka na vysokou školu? Rektoři vysokých škol se této myšlence nebrání. Nejdříve však chtějí zjistit, jak státem řízená zkouška bude probíhat a zda bude splňovat požadavky, které vysoké školy na své žadatele mají - tedy že budou zjišťovat studijní předpoklady studentů. "V principu státní maturity vítáme," řekl Petr Fiala, předseda České konference rektorů a zároveň rektor Masarykovy univerzity. Zatím prý totiž není jasné, zda se státní maturita skutečně stane vstupenkou na vysoké školy. To ukáže až čas. Minimálně dva roky.

Počet lůžek na pražských vysokoškolských kolejích se navzdory rostoucímu počtu studentů nemění, školy raději investují do obnovy a modernizace. Běžným standardem jsou buňky se dvěma dvoulůžkovými pokoji, vlastním sociálním zařízením a internetem. Za měsíc ubytování přitom studenti zaplatí mezi 1700 až 4000 korun. Podobný trend zastávají i školy ve zbytku republiky. Zástupci pražských vysokých škol v anketě ČTK sdělili, že zájem o ubytování na kolejích rozhodně neklesá, ceny jsou totiž v porovnání s tržními nájmy pořád výrazně nižší.

Vysokým školám letos klesl rozpočet o miliardu korun, pro rok 2011 se obávají škrtů ve stejné výši. Rektoři dnes po jednání s ministrem školství Josefem Dobešem (VV) uvedli, že už nemají kde šetřit a že další úspory by mohly vážně ohrozit kvalitu výuky. Dobeš zatím neoznámil přesnou částku, o jakou zkrátí výdaje na univerzity. Uvedl jen, že škrty budou výrazné a školy by měly čerpat víc peněz z evropských fondů.

Pražská ODS chce najít pozemek, na kterém by mohl vzniknout chybějící ústřední vysokoškolský kampus. Oznámila to při dnešním představení volebního programu pro oblast školství, vědy a výzkumu. V týmu odborníků pro tuto oblast bude kromě lídra jedné z kandidátek, lékaře Bohuslava Svobody, také například emeritní rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm a děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Miroslav Ševčík.

Úspory dopadnou také na školství. Vysoké školy budou muset letos i příští rok výrazněji šetřit. Vyplynulo to ze schůzky ministra školství Josefa Dobeše s představitele České konference rektorů. Ti se obávají, že škrty v rozpočtu budou pro vysoké školy přímo likvidační. O situaci proto chtějí s ministrem ještě jednat.

Pro vysoké školy a univerzity to není dobrá zpráva. Šetření, které se nevyhne ani resortu školství, se totiž dotkne právě terciárního vzdělávání nejvíce. Vyplývá to ze včerejšího jednání ministra školství Josefa Dobeše (VV) s rektory vysokých škol.

Přepíšeme mapu vysokého školství, rozhodl se nový ministr školství Josef Dobeš. Použít k tomu chce jednoduchý nástroj: univerzity dostanou méně peněz. Navíc podle nového klíče. Napříště už nebude záležet jenom na počtu studentů, ale hlavně na kvalitě výuky a výzkumu. Pravděpodobně si tak polepší velké kamenné univerzity. Naopak menší venkovské školy, které často na vědu nemají, začnou bojovat o holé přežití.

Univerzita Karlova v Praze opět potvrdila své postavení nejlepší české univerzity. Podle přepočtených kritérií prestižního Šanghajského žebříčku se Univerzita Karlova umístila na 253. místě a polepšila si tak ve srovnání s minulým rokem o 6 pozic. Šanghajský žebříček srovnává každoročně 2 000 nejlepších světových univerzit z celkového počtu 17 000 vysokých škol. Univerzita Karlova tak svým umístěním patří mezi 1,5% nejlepších světových univerzit.

Podle navržené reformy bude univerzit méně, budou ale kvalitnější. Školy se totiž rozdělí na výzkumné, vzdělávací a profesní. V oblasti aplikovaného výzkumu budou spolupracovat s firmami. Studium ale už nebude zadarmo. Školné ostatně doporučuje vládě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

MŠMT bude pokračovat v nastoupeném trendu změn zásad rozdělování rozpočtu. Ta spočívá v oceňování kvality vysokých škol

oproti kvantitě. Ze současného poměru 95:5 procentům chceme dojít k poměru 85:15 procentům. Tyto změny oceňují výzkum na VŠ, kvalitu profesorů a docentů a mobilitu studentů.

V dnešní době, kdy brány univerzit opouští s diplomem v kapse stále více absolventů, bezpochyby narůstá dojem, že vysoké školy jsou pouhou továrnou na výrobu specializovaných odborníků. Historie však ukazuje, že univerzity byly zakládány s mnohem košatějším a vznešenějším posláním, než si dnes většina lidí - i absolventů - uvědomuje.

Já myslím, že nešlo o soupeření Akademie věd a vysokých škol, já tady s řadou argumentů, které uvedl profesor Haasz nemohu souhlasit. Minulá vláda nenavýšila rozpočet akademie o 500 milionů, ale snížila ho jenom o 500 milionů. Za druhé nesouhlasím s tím, co říká profesor Haasz pokud jde o redukci, tu plošnou redukci. S prominutím, plošnou redukci může udělat i cvičený lachtan v cirkuse. Není pravda také, nemohu souhlasit s tím, že by nebyly jiné varianty na stole. Byla na stole selektivní redukce, předsednictvo rady většinově tuto selektivní redukci odmítlo.

"U nás ještě několik málo míst je. Máme dohodu s Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Plzni a studenti, hlavně ti zahraniční, kteří se nevejdou na jejich koleje, ubytujeme my," vysvětluje Jan Možíš. Domov

Počet nezaměstnaných vysokoškoláků se za poslední rok zvýšil z necelých 11 tisíc na 16 tisíc. Toto zvýšení se nejvíce dotklo čerstvých absolventů. Vyplývá to ze statistických informací Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Ve dvaatřiceti letech je ve svém oboru uznávanou kapacitou. Je ověnčen mnoha tituly, hojně publikuje, přednáší na prestižních konferencích a univerzitách po celém světě, dostává lukrativní nabídky od amerických nebo britských firem. Profesor matematiky Daniel Kráľ je ale rozhodnut zůstat se svými schopnostmi za zlomek platu doma. A navrch chce ještě otočit směr cest za prací: učitel z Matematickofyzikální fakulty Univerzity Karlovy a vědecký pracovník Institutu teoretické informatiky láká kolegy z celého světa, aby se na čas usadili v Čechách.

Akademii věd asi v příštím roce neklesne rozpočet o 1,4 miliardy, ale jen o 250 milionů. Rada vlády pro výzkum a vývoj nakonec navrhla 4,5procentní snížení výdajů u všech vědeckých institucí. ČTK to dnes sdělil tajemník vládní Rady pro výzkum a vývoj Marek Blažka s tím, že návrh musí ještě posvětit ministerstvo financí. Celkový balík peněz na vědu a výzkum by měl být v příštím roce 25,4 miliardy, tedy stejně jako letos. Zástupci akademie se však k návrhu zatím nechtěli vyjadřovat, počkají si až na oficiální sdělení.

Skoro osmdesát let se děti ve školách učily stejné psací písmo. Teď přichází revoluce - čtyřicet škol od zítřka začne zkoušet v prvních třídách nové psací písmo nazvané Comenia Script, které do velké míry připomíná písmo tiskací.

Neexistuje jeden zlatý grál, který školství spasí. Není to ani školné. Bez přílivu soukromých peněz systém nemůže uspokojit vzdělání tolika lidí. Spousta talentů by nedostala šanci. Řada západních zemí už tímto obdobím změn prošla před dvaceti a více lety.

Přednáším základní kurz imunologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V posledních letech pozoruji, že narůstá počet studentů, kteří na absolvování nenáročného kurzu nemají dostatečnou intelektuální kapacitu. Někdy je mi jich líto, jsou to lidé, kteří by za mých časů měli potíže dokončit střední a možná i základní školu. Podobné zkušenosti mají i na středních školách.

Ti chytří odcházejí do ciziny – za lepším. A nejsou to jen mladí lékaři, kteří právě nyní zvažují protestní akce a hromadnou evakuaci do Německa či Skandinávie. Jde také o nadějné výzkumníky – část z nich už v zahraničí působí a české vědě by prospělo, pokud by se s nabytými zkušenostmi vrátili domů, do Česka.

Vysoké školy každoročně chrlí nové a nové absolventy. Jeden získaný titul už zdaleka nemá dřívější prestiž. Ten, kdo se chce uplatnit, musí nabídnout něco víc. Začíná být docela obvyklým jevem, že po vysoké škole se zkrátka ještě dál studuje. Pro získání vyšší kvalifikace se nabízí několik alternativ. Můžete například studovat další vysokou školu, která vám předchozí vzdělání vhodně doplní nebo rozšíří.

Šetření a škrty v rozpočtu vysokých škol mohou podle rektorů ohrozit kvalitu výuky. Ministr školství ale šetřit musí a právě vysoké školy budou tou skupinou, které se úspory dotknou. Rektoři o škrtech dnes budou jednat s ministrem školství Josefem Dobešem. Po telefonu v Ranním interview teď vítám rektora Vysokého učení technického v Brně a také místopředsedu České konference rektorů Karla Raise. Dobrý den.