Studie: Spolupráce univerzit a firem je v Česku jedna z nejhorších ****************************************************************************************** * Studie: Spolupráce univerzit a firem je v Česku jedna z nejhorších ****************************************************************************************** Hospodářské noviny, 30. 07. 2010, rubrika Česko, eutor: Jana Machálková NADTITULEK: Financování vědy Zatímco v EU posílí rozpočty vysokých škol soukromé peníze ze sedmi procent, v Česku to je Partnerství univerzit a firem na společných vědeckých projektech je v Česku na bídné úrovn poměry je to zcela ojedinělé. Vyplývá to ze studie, kterou si u Českého statistického úřad nadace Česká hlava, která vynikajícím vědcům každoročně rozdává stejnojmenné ceny. HN mají dispozici. Spolupráce vysokých škol a podniků je podle těchto dat vůbec nejslabší ze všech zemí OECD. peněz totiž na celkovém balíku, který vysoké školy na vědu získávají, tvoří v Česku pouze Podobně málo, avšak pořád víc, je to třeba v Itálii, Francii nebo v Portugalsku - kolem 1, Nejvíce pak do vysokoškolského výzkumu investují podniky v Rusku a Číně - podíl firemních celkovém "vědním" rozpočtu pohybuje od 30 do 35 procent. Průměr evropské sedmadvacítky je České vysoké školy tak naprostou většinu financí na vědu získávají od státu a z grantových propočtů ČSÚ univerzity ročně hospodaří dohromady s 9,1 miliardy korun určenými na vědu a dodaly jen 52 milionů. Odměna za příjezd Podle Zbyňka Frolíka, ředitele firmy Linet, vyrábějící zdravotnickou techniku, jsou univer těžkopádné a nepružné. "Vysoká škola ke spolupráci s podnikem přistupuje často stylem: tak Přijeli jsme, proplaťte nám cestu. Chtějí být odměňováni za to, že existují a spolupracují výsledek," říká Frolík. "Školy k tomu vztahu přistupují odlišně než v rovině zákazník-dodavatel. Mají pocit, že by měly být vděčné, když jim poskytnou nějakou službu. Ovšem ta služba často zdaleka nebývá t rychlá," popisuje Frolík. Podle rektora Vysokého učení v Brně Karla Raise jsou zase firmy příliš orientované na rych nejsou ochotné investovat do dlouhodobějších vztahů, které by jim přitom mohly zisk přinés Týká se to třeba mladých nadějných doktorandů, kteří by mohli v podniku táhnout inovace. "Přemlouváme firmy, aby studentům dávaly podniková stipendia, ale vymlouvají se, že nemají Přitom jde řádově nejvíš o desetitisíce. Firmy pořád nejsou ochotny dávat do těch lidí pen škoda," upozorňuje Rais. Jeho univerzita se však s firmami snaží spolupracovat. Například vybrané stavební podniky náplně studijních programů, aby se výuka co nejvíce přiblížila praxi. Málo inovací Podle Bohumíra Strnadela, prorektora Vysoké školy báňské v Ostravě, problém spočívá i v to není oproti zahraničí takový zájem o neustálé inovace. "Je otázka, jestli je český průmysl aby spolupráce s vysokými školami byla hlubší. Vezměte si, že zahraniční firma postaví v Č tady probíhá výroba, ale nic se už nezkoumá. Výzkumné kapacity podniků jsou koncentrovány naznačuje Strnadel. Vysoká škola báňská přesto podle něj každoročně spolu s firmami uskuteční několik společný projektů. "Letos na jaře jsme například dělali výzkum orientovaný na vývoj nové konstrukce bezpečnosti tlakových lahví, které se používají na uskladňování energetických plynů. Ve sp Vítkovicemi jsme dělali projekt na zvyšování bezpečnosti ocelových konstrukcí. Spolupracuj vyrábějící železniční koleje, testujeme její výrobky," popisuje Strnadel, jak ostravská vy za soukromé peníze. 51 milionů Tolik dostanou české univerzity ročně od soukromých firem na vědecké projekty. Z celkového vysokých škol ve výši 9,1 miliardy to je 0,7 procenta. Spolupráce firem a VŠ ve světě Země Podíl Čína 35 % Rusko 30 % Německo 13 % Průměr EU 7 % Švédsko 5 % Portugalsko 1,5 % Česko 0,7 % Vysoká škola ke spolupráci s podnikem často přistupuje stylem: tak, tady nás máte. Přijeli nám cestu. Zbyněk Frolík, ředitel firmy linet