Jed z mořských hub pomáhá ke vzniku lepších smrků












            ******************************************************************************************

            * Jed z mořských hub pomáhá ke vzniku lepších smrků
            ******************************************************************************************


            28.07.2010, Josef Tuček

            Čeští vědci našli úplně nový princip, jímž se dá řídit vývoj zárodků stromů požadovaným zp

            látku, která funguje jako "chemický zahradník". Podobně jako pravý zahradník, jenž protrhá
            záhoně, dokáže tato látka vybírat z vyvíjejících se zárodků smrku ty nejlepší, a ostatní, 
            zničí.

            Vědci už ověřili, že podobně látka působí i u dalších jehličnanů. A nyní testují, jestli n
            další využití. Předpokládají totiž, že našli postup, který může mít velký význam pro komer

            dřevin.
            Technologie pro vánoční stromky
            Rostlinné zárodky (embrya) se v přírodě vyvíjejí z oplozeného vajíčka v semeni. Biologové 

            postupy, jak v laboratoři připravit embrya také z tělních buněk rostlin. Tímto způsobem je
            rostliny poměrně snadno získat až tisíce potomků, kteří jsou geneticky v podstatě shodní. 
            dřevin se takováto technologie již používá například při množení vánočních stromků nebo st

            dřevo se výborně hodí pro papírenské zpracování.
            "Pěstitelé však musejí pečlivě vybírat ty nejvhodnější zárodky ručně," říká Zuzana Vondrák
            experimentální botaniky Akademie věd. "Nám se však podařilo najít prostředek, který dokáže

            ušetřit. Zlikviduje totiž nevyvinutá embrya, zatímco kvalitní embrya nepoškodí."
            Poznatek byl pro badatele překvapením - jak tomu bývá u základního výzkumu, při němž vědci
            podstatu a zákonitosti dějů v přírodě.

            Tým pracovníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Ústavu experimentální botan
            dlouhodobě studuje vývoj zárodků smrku ztepilého. "Ať chceme, nebo ne, je to zřejmě nejmas
            dřevina v našich lesích. Vítr ji sice dokáže poměrně snadno vyvrátit a způsobit kalamity, 

            k rychlosti růstu a jednoduchosti pěstování ji lesáci určitě budou pěstovat i nadále," vys
            Opatrný z přírodovědecké fakulty.
            Jen kvalitní zárodky

            V rámci těchto pokusů vědci zkoušeli, jaký vliv má na embrya smrku pěstovaná v tkáňové kul
            latrunkulin B. Je to jed z jednoho druhu mořské houby a vědci o ní vědí, že ovlivňuje vytv
            "kostry". "Chtěli jsme zjistit, jak ovlivní vývoj smrkových embryí," popisuje Zuzana Vondr

            Latrunkulin B je ve vyšších dávkách pro buňky smrtelný. Avšak, jak zjistili čeští botaniko
            koncentracích zabíjí především ta embrya, která se v kultuře vyvíjejí opožděně. Pokročilej
            přežijí a jejich růst se dokonce urychlí.

            Celkově se pak získá zárodků sice méně, ale jsou lépe vyvinuté a snadněji klíčí. Vlastně t
            nabízejí efektivnější využití při sázení nových stromů v lese.
            Patent se připravuje

            "Objevili jsme nový způsob, jak se dá zdokonalit příprava zárodků jehličnatých dřevin v la
            podmínkách. Myslím, že jsme na dobré cestě k budoucímu praktickému uplatnění našich poznat
            Vágner z Ústavu experimentální botaniky.

            "Už pracujeme na podání patentu," doplňuje profesor Opatrný. O ekonomických souvislostech 
            ještě předčasné mluvit.
            "Poznatky, jaký vliv má latrunkulin B na vývoj embryí stromů, jsme publikovali v odborném 

            Plant Biology," doplňuje Zuzana Vondráková. Jak dodává, ve výzkumu dál pokračují.
            Vědce nezajímá jen to, jak daná látka působí, ale hlavně proč. To je totiž základ jejich p
            Jak už zjistili, klíčové je, že latrunkulin B ničí přednostně buňky v takzvaném suspenzoru

            "ocásek" připojený k vlastnímu zárodku. V první fázi vývoje vyživuje mladé embryo, ale poz
            embryo vyvinuté a samostatné, může brzdit jeho vývoj. Když však vědci podání jedu dobře na
            tím suspenzory právě ve chvíli, kdy je nejvyvinutější zárodky už ke svému životu nepotřebu

            embrya bez nich odumřou, protože nejsou dostatečně vyživována. Zbudou tedy ty nejlepší zár
            mohou přinést nejlepší ekonomický efekt.
            Josef Tuček

            ---
            Nadvláda smrků
            Rychle rostoucí strom s měkkým dřevem má široké použití jako stavební materiál, pro výrobu

            výrobu celulózy pro papírenský průmysl. Smrk je nejvíce zastoupenou dřevinou v českých les
            smrkových monokultur místo smíšených lesů se jevilo jako ekonomicky výhodné, ale dnes se o
            Smrkové monokultury snáze utrpí při větrné smršti, více je napadá kůrovec a hůře odolávaly

            Podle Lesů České republiky zůstává smrk ekonomicky nejvýhodnější dřevinou žádanou trhem. P
            bude jednou z našich nejdůležitějších dřevin.
            ---

            Stromy v českých lesích (v procentech)
            borovice 17,3
            smrk 53,2

            modřín 3,9
            dub 6,5
            buk 6,5

            bríza 2,9
            ostatní listnáče 7,5
            ostatní jehličnany 2,2

            Pramen Lesy ČR