Věda je pro Marii jako dobře napsaná detektivka












            ******************************************************************************************

            * Věda je pro Marii jako dobře napsaná detektivka
            ******************************************************************************************
            28.07.2010, Jana Hanušková


            Je doktorka přírodních věd, má roční dceru, řídí tým vědeckých pracovníků a nedávno získal
            které se uděluje mladým vědkyním.

            Marie Kalbáčová (35) ale vůbec nepůsobí jako roztržitý, pro normální život nepoužitelný vě
            představa o vědcích. I když existují výjimky, většina vědců je normálních, starají se - po
            muž, který bádá v oblasti fyzikální chemie - o rodinu, jsou schopni hlídat děti," říká žen

            ocenění za svou práci s pro laika nesrozumitelným názvem Inter -akce buněk s nanomateriály
            Sympatická Marie má k tomu ale jednoduché vysvětlení: "Každý asi jednoho dne budeme potřeb

            nějakou náhradu; většinou se dávají kloubní. Ty se ale dnes musí v průměru po deseti letec
            Tělo totiž zatím implantáty úplně nepřijímá. My se snažíme s naším společným týmem Univerz
            a akademie věd najít prvek, který by lidský organismus nevypudil." Mladá vědkyně spoléhá n

            struktury, které podle ní možná budou i v budoucnosti léčit: "Na uhlík můžete cokoliv navá
            proteiny. Ty umějí přilákat buňky a tělo by se tak mohlo samo regenerovat," říká s tím, že
            o žádný senzační objev, ale pomalou mravenčí práci, skládání detailů k sobě, pečlivé analý

            laboratoři odehrává.
            "Dáváte dohromady nejrůznější indicie. Věda, to je vlastně detektivka, kdy vy jste detekti
            stopách. A záhady mě odmalička zajímaly,"odpovídá Marie na otázku, jak se vlastně žena dos

            Léto teď většinou tráví na dětském hřišti s roční dcerou Julinkou. "Jsem sice na mateřské,
            nepracovala jen asi dva týdny po porodu, teď chodím na univerzitu na jeden den v týdnu. Ch
            za dva roky úplně vrátit, ale v Praze 9, kde bydlím, mi rovnou řekli, že místo ve školce n

            vědkyně, jejímž pracovištěm je Ústav dědičných metabolických poruch na První lékařské faku
            která tak už ví, co se získaným stipendiem udělá.
            Dvě stě tisíc z mezinárodního projektu Pro ženy ve vědě, jež uděluje společně Unesco a L'O

            na případné hlídání Julie, na základní zařízení domácí kanceláře a placení telefonů. "Náro
            telefon nemám, i když jsem vedoucí jedné části projektu," konstatuje Marie Kalbáčová.