9.6.2010, rubrika: Z domova, strana: 3, autor: Martin Vokáč

Přes své sympatie k pravici se studenti školného obávají. Souhlasí s ním jen třetina PRAHA Přestože studenti vysokých škol volí převážně pravicové strany, školné si zpravidla nepřejí. Podle nedávného průzkumu ministerstva školství jeho zavedení podporuje jen třetina z dvanácti tisíc oslovených vysokoškoláků. „Ale v Evropě je nějaká spoluúčast studentů na studiu běžná,“ uznává Kristýna Lexová, studentka 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

„Jsem spíš pro model odloženého školného, studentských půjček a stipendií, což nijak nediskriminuje sociálně slabší,“ dodává. Školné by podle ní odradilo ty, kteří chtějí studiem jenom proplout, ale nemyslí to se školou vážně.

„Ale i odložené školné studenty zatíží, protože po absolvování školy mají vysoké výdaje třeba na pořízení bydlení,“ argumentuje Radek Procházka z právnické fakulty brněnské Masarykovy univerzity. Navrhuje proto model, který by studenty více motivoval.

„Školné by platili jenom ti s nejhorším prospěchem. A z jejich peněz by se vyplácela stipendia premiantům,“ navrhuje.

Podle vládních vyjednavačů by školné nemělo překročit 10 tisíc za semestr. „Tolik však platí například studenti na univerzitách v západním Německu, kde jsou platy vyšší,“ namítá Tomáš Kučera z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Podle ministerského průzkumu by studenti v průměru akceptovali nejvýše 7,5 tisíce za semestr. „Už teď moje studia musí z velké části platit rodiče. Kvůli školnému už bych se nejspíš musela zadlužit,“ říká studentka politologie, která nechce zveřejnit jméno.

Oslovené vysoké školy naopak školné vítají. „Jen je třeba ohlídat, aby se kvůli němu nezvedla administrativa a tím školy paradoxně o peníze nepřicházely,“ varuje rektor VŠE Richard Hindls.