Školné od ďábla? ****************************************************************************************** * Školné od ďábla? ****************************************************************************************** 12.6.2010, rubrika: Názory, strana: 12, autor: Daniel Münich Platba za vzdělání je šance. Pro stát, studenty i školy Obavy ze zavedení školného na vysokých školách u některých lidí stále přetrvávají. Obdobně v dalších zemích, kde se však tzv. odložené školné nakonec osvědčilo. Vydáme se také cesto grantů, zvýhodněných půjček a spoření na vzdělávání? Nečekaný výsledek voleb sňal dlouhodobé politické tabu z tématu školného. Ještě nedávno by politickou odvahou pouhá myšlenka o něm diskutovat, dnes snad konečně ztrácí náboj mediáln jeho přínosech a zavedení se začne bez emocí diskutovat. Jsem dlouhodobě přesvědčen, že dů váží mnohem více než důvody proti. Pod pojmem školné myslím tzv. odložené školné, se splác dostatečně vysokými příjmy. Základní model, který nyní oprašují ODS a Věci veřejné, byl pr podle zahraničních vzorů již před lety. V něm školné neplatí chudí studenti, ale až bohatí Aby se školy dostaly k penězům hned, studenty půjčkou s přijatelně nízkým úrokem založí st banky s jistými garancemi od státu. Australský vzor Podobný systém provozují úspěšně již 20 let v Austrálii. Tam byla situace v roce 1989 před odloženého školného velice podobná té naší současné. Zájem o studium rapidně rostl, počty a tedy i nároky na omezený státní rozpočet. Obavy ze zavedení školného byly tehdy v austra stejně velké jako u nás. Po 20 letech je tam však odložené školné samozřejmostí. Žádný cit dopad na přístup chudších ke vzdělání se neprokázal. Naopak příliv peněz do škol otevřel u lidem, kteří by jinak šanci studovat nedostali. Obdobný systém posléze zavedla Velká Britá Tolik zahraniční inspirace. Jídlo, pití a bydlení jsou určitě mnohem nezbytnější a nákladnější životní potřebou všech nemluvňat, než je vysokoškolské vzdělání jen některých. Ani to však nepředstavuje dostateč stát tyto potřeby poskytoval zadarmo. Kromě naivních komunistických idealistů se nad tím u nikdo nepohoršuje. Je obtížné pochopit, proč se někdo stále děsí představy, že by si lidé soukromě výnosnou investici, jakou je vzdělání. A budou peníze stačit? Často se vrací argument, že přijatelně vysoké školné vysoké školy finančně nevytrhne. Opak by se platilo dnes diskutovaných dvacet tisíc školného ročně, dodatečný roční příjem škol šest miliard korun. Šlo by přinejmenším o čtvrtinu navíc k tomu, co stát dává na vysokoško dnes. S tím už by školy dokázaly něco dělat. Uvažme také, že takto vysoké roční školné pře dvě třetiny měsíční mzdy průměrného vysokoškolsky vzdělaného zaměstnance. Tři roky bakalář tedy šlo splatit z pouhých tří průměrných měsíčních platů. Averzi ke školnému často podporuje naivní víra, že stát dodatečné prostředky pro vysoké šk nějakým kouzlem. Každým rokem je však zjevnější, že tomu bude bránit reálný stav státní ka kvůli stárnutí populace desítky let pod tvrdým tlakem rostoucích výdajů na zdravotnictví a pravděpodobné, že by stárnoucí voliči dali ve volbách zelenou výraznému zvyšování daní, ze mohl rozpočet vysokých škol výrazně navyšovat. V diskusi o přínosech školného se také zapomíná, že školné může sloužit jako tichý, ale ne služebník – jako informační signál o poptávce a nabídce a jako prostředek blahodárné konku lidí si to bohužel málo uvědomuje. Do školného, pokud jeho výši může stanovovat škola, se promítá ochota lidí za danou vzdělávací službu platit. Kvalitní škola, o kterou bude zájem dovolit účtovat vyšší školné. Taková škola získá další peníze na svou expanzi a další zkva co dobře umí. Dnes jsou naopak šance na rozvoj dobrých a špatných škol podobné, protože st na žáka víceméně stejně. Motivace k úspěchu se potom bude nutně promítat i do způsobu, jak vnitřně řízena. Dobrá škola totiž dokáže lépe zaplatit své lidi a kvalitní lidi přitáhnout poskytne všeobecně přehlednou informaci o kvalitě vnímané těmi, kdo na škole chtějí studov ochotni platit, a také o převisu poptávky nad nabídkou. Školné samo o sobě samozřejmě rost poskytovaného vzdělání nezajistí, ale bez něj to bude i nadále velmi obtížné. Těžko bez ně další peníze a my všichni více zdravé konkurence. Zavedení školného samozřejmě nesmí narušit výsadní roli veřejné finanční podpory vzděláván nabídky potravin a bydlení jsou důvodem pro zachování veřejné podpory pozitivní dopady vzd na kvalitu života ostatních. Z toho však neplyne, že by mělo být vzdělání zcela zadarmo. Pokud stát zprostředkuje lidem půjčky na školné – proto odložené školné – za přijatelný úr budoucí schopnost splácet – proto splátky podmíněné příjmy, bude odstraněn poslední věcný školné nezavádět.