Vzpomínka na Vladimíra Nálevku ****************************************************************************************** * Vzpomínka na Vladimíra Nálevku ****************************************************************************************** 11.6.2010, 18:10, pořad: Názory a argumenty Jan FINGERLAND, moderátor -------------------- Poslední dny byly poznamenány odchodem několika významných Čechů, jako byl Ota Rambousek, a také Vladimír Nálevka, přední český historik. Za jeho profesionální i životní poutí se o Hvížďala. Karel HVÍŽĎALA, redaktor -------------------- Profesor Vladimír Nálevka, přední odborník na světové dějiny 20. století, zemřel v neděli ve věku devětašedesáti let, tedy ve stejný den, kdy nás opustil herec a dramatik Ladislav popularita Smoljaka tuto událost trochu odsunula do pozadí, rád bych se osobnosti tohoto v historika, který spolupracoval i s naší stanicí, rád vrátil. Vladimír Nálevka se narodil 2 v Pardubicích. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, na které po abs jako odborný asistent. V období normalizace musel fakultu, jako řada dalších čestných lidí vrátil se tam opět po roce 1989. Působil jako zástupce ředitele Ústavu světových dějin a v nejnovějších dějin. Zabýval se především dějinami španělsky mluvících zemí, dějinami 2. sv a dějinami studené války, ale každé téma uměl přiřadit do nečekaných a širokých kontextů. téměř dvou desítek knižních titulů, z poslední doby například „Horká krize studené války“, hra o zemi jitřní svěžesti“ o válce v Koreji či „Fidel Castro, Caudillo 20. století“. Publ řadu historických studií a článků, byl autorem či spoluautorem rozhlasových a televizních Působil jako hostující profesor na univerzitách ve Španělsku, v Argentině a v Kanadě. Větš asi znala hlavně z rozhlasu a televize, kde byl častým hostem. Nezabýval se jen světovými vždy ho zajímala i takzvaná “česká otázka,” kterou na svých přednáškách zařazoval do širší střední Evropy. Tahle část Evropy pro něj vždy byla nedílným komplexem gotiky, renesance a zřejmě naznačoval, že národnostní problémy, či jak my dnes říkáme národní zájmy, nejsou v ty nejhlubinnější a nejpodstatnější. Proto také často i připomínal, že obsahové jádro pojm měnilo v čase, že jde o proměnlivou historickou kategorii. I v raném středověku, jak říkáv princip kolektivní a skupinové identity a jejími hodnotami a vzory chování, vírou a identi ale teprve překonání komunikační uzavřenosti vytvořilo předpoklady pro formování širších i zemského patriotismu. Tato zásada platí dodnes, což ukazují důsledky zrušení hranic v Evro Ale vraťme se do středověku a na prah novověku a připomeňme, že tehdy se do národa, jak pr často připomínal, zahrnovali pouze příslušníci mocenské elity, kteří se aktivně podíleli n rozhodování. V období panovnického absolutismu se pod pojmem národa rozuměli všichni obyva rozdílu etnické příslušnosti. Až v osvícenské epoše se pojetí národa diferencovalo. Zatímc Evropě se prosadilo ztotožnění národa s příslušníky státu, tedy s jeho občany, ve střední Evropě se prosadilo pojetí národa jako příslušníků společenské skupiny definované společno příslušností a společným jazykem. Prosadilo se tedy takzvané Herderovo pojetí národa proti a nacionalismus se stal určujícím znakem všech pospolitostí na východ od Rýna. Profesor Ná nepřímo, ale soustavně ukazoval na kořeny neshod některých našich politiků s Evropskou uni kdy už pominuly komunikační zábrany železné opony i státních hranic, a umožňují nám, či sp zformovat si jinou identitu, trvají na principech von Herdera, které formuloval v XVIII. s Vladimír Nálevka byl Evropan, a tak na něj budeme asi dlouho vzpomínat, protože artikulova problémy, s kterými se budeme ještě nějaký čas potýkat. Jan FINGERLAND, moderátor -------------------- Na Čecha a Evropana Vladimíra Nálevku vzpomínal Karel Hvížďala. A tím končí i dnešní vydán a argumenty, který jste poslouchali na vlnách Českého rozhlasu 6. Z režie se s vámi loučí od mixážního pultu Markéta Bydžovská a od mikrofonu Jan Fingerland. Děkujeme za pozornost slyšenou zase zítra.