Adept na ministra: Právník školné zaplatí, muzikolog asi ne

9.6.2010, rubrika: Z domova, strana: 3, autor: Radka Wallerová

Vyjednavač ODS a kandidát na ministra školství Jiří Pospíšil ujišťuje, že školné budou platit jen studenti, kteří po studiích dosáhnou nadprůměrných příjmů. Chudí mu uniknou.

Nejdřív se musí rozběhnout studentské půjčky, až pak školné, říká děkan Jiří Pospíšil z ODS. Poslanec a někdejší ministr spravedlnosti, který teď zároveň vede plzeňskou právnickou fakultu, je nejvážnějším uchazečem o křeslo ministra školství.

Chystáte se zavést půjčky pro studenty a zároveň školné, které se bude platit později. Studenti tak budou dlužit za půjčky i na školném. Nebojíte se, že je uvrhnete do ještě většího víru splátek než dnes?

Nevím o tom, že by si studenti už dnes hodně půjčovali a byli zadlužení. Co by je k tomu vedlo?

Je to časté, banky je už teď lákají na levné půjčky třeba na notebooky a také na kreditky.

Bude to záležet i na osobní zodpovědnosti každého člověka. Ale oni si nebudou moci půjčit třeba 250 tisíc za rok a dát to do bydlení, protože půjčka bude nejvýše čtyři tisíce korun měsíčně. Navíc je chceme podpořit i jinak, rádi bychom jim dali každý měsíc tisíc korun na ruku místo úlevy na daních, kterou dnes i na dospělé děti mají rodiče. A vysokoškoláci by také měli místo rodičů dostávat přídavky na děti, pokud na ně má jejich rodina nárok. Časem bychom chtěli zavést i studijní spoření podobné penzijnímu. Bude na studentech, zda si půjčí a školné zaplatí hned. I to bude možné.

Co když někdo skutečně nebude na školné a studia mít?

Nechceme s výší školného hýbat, ale spíš by to byl prostor pro sociální stipendia. Ale ať si chudý student, který studuje nelukrativní obor, školné odloží. A nebude ho třeba muset platit nikdy – bude tam i horní hranice, dejme tomu do 45 let. Pokud se třeba muzikolog do té doby nedostane na nadprůměrný příjem, školné nebude platit nikdy. Nestane se, že by někdo v 55 letech zjistil, že musí zaplatit školné.

Stanovení výše školného bude na fakultách? Bude to jejich příjem? Opravdu by to mělo záležet jen na nich. Technické fakulty jsou bohaté, spolupracují třeba s vědeckými centry a školné nepotřebují. O technické obory je navíc menší zájem a placení by mohlo lidi odradit. Naproti tomu právnické fakulty moc bohaté nejsou, ale je o ně velký zájem a jejich absolventi nebo třeba absolventi ekonomických směrů budou vydělávat dost peněz. Tyto školy klidně můžou zvolit školné na horní hranici, která by měla být dvacet tisíc za rok. Školné bude příjmem škol a umožní jim sehnat lepší učitele. Jen v případě fakulty, kde působím, by to znamenalo dvacet milionů ročně.

Vaše strana prosazuje školné odložené, které by se platilo až poté, co absolvent začne mít nadprůměrný příjem. Nebude v takovém případě studentům chybět motivace, kterou by jim během studia dávalo tradiční školné?

Je otázkou, zda okamžité placení školného člověka motivuje ke studiím. Navíc odložené školné vede k tomu, že škola má zájem na kvalitních absolventech, kteří si na ně pak vydělají. Nevidím důvod, proč by právník, který si přijde na nadprůměrný příjem, neměl platit.

A co třeba student pedagogické nebo knihovnické školy?

Člověk s podprůměrným příjmem nemá platit školné. Jsou obory jako kunsthistorie a mnoho dalších, které jsou důležité, ale nejsou v nich nadprůměrné příjmy, takže se nedá čekat, že by většina absolventů někdy něco zaplatila.

Takže u těchto škol ani nemá smysl, aby si školné stanovovaly.

Má, protože návrh počítá s tím, že škola dostává od státu polovinu ve chvíli, kdy student začne studovat. A student pak vlastně splácí půlku peněz škole a půlku státu.

Kde by na to stát vzal?

Ano, byly by to další náklady. Ale investice do vzdělání se vyplatí.

Co když student školu nedokončí? Bude podvádět s příjmem...

Kdo nedostuduje, bude rovněž platit. A nepředpokládám, že někdo bude kvůli tomu, aby neplatil školné, roky podvádět. Vždyť to bude maximálně sto tisíc za pět let studia.

***

Jen fakultě, kde působím, to přinese dvacet milionů » ročně.