Vysoké školy ovládnou správní rady ****************************************************************************************** * Vysoké školy ovládnou správní rady ****************************************************************************************** 1.6.2010, rubrika: Akademie, strana: 26, autor: BARBORA MATYÁŠOVÁ Chystaná vysokoškolská reforma plánuje zásadní omezení pravomocí akademických senátů, univ nelíbí Tuším, že tady nějaký senát máme, ale nevím, co se tam projednává ani jakou mají senátoři byly nedávno volební plakáty a povalovaly se tu letáky kandidátů, ale nezajímala jsem se o jsem nebyla,“ přiznává studentka pražské filozofie Markéta, která nechce prozradit své pří má podobný názor na fungování akademických senátů i většina jejích spolužáků. Maximálně vo procent akademické obce Zmíněných voleb do akademického senátu Filozofické fakulty Univerz zúčastnilo pouhých sedm procent studentů. Nijak závratná nebyla ani účast pedagogů - k urn jen osmnáct procent. Tyto volby však nebyly žádnou výjimkou: podobně nízká čísla zaznamená fakultách a vysokých školách. Shodných sedm procent studentů se zúčastnilo únorových voleb na Fakultě humanitních studií Tomáše Bati ve Zlíně, do akademického senátu Slezské univerzity odvolila před časem dokonc procenta studentů. Souhrnná statistika volební účasti neexistuje, ale podle slov profesora místopředsedy Rady vysokých škol a děkana Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, lze ú procent považovat za normu. Nízká účast u voleb je podle kritiků senátů jen obrazem jejich špatného fungování. Návrh n činnosti senátů a odebrání některých jejich pravomocí přinesla také Bílá kniha terciárního základní dokument reformy terciárního vzdělávání v ČR. Zástupci vysokých škol však tyto úv považují za nežádoucí zásah do své autonomie. Bílá kniha: účinnější systém, nebo konec autonomie? Zdejší akademické senáty mají poměrně velké pravomoci. Ty vycházejí z platného vysokoškols který pro ně vymezuje základní legislativní rámec. Na každé univerzitě a fakultě pak je, a s touto právní normou chod vlastního senátu přizpůsobila místním podmínkám. Mezi klíčové k volba vedení školy a schvalování rozpočtu. Kromě toho se zabývají mzdovými předpisy, studi kreditním systémem nebo stipendijním řádem. V budoucnu by měly větší část kompetencí senátů převzít takzvané správní rady, které by ro především o strategickém řízení školy. Mezi jejich členy by měly být zástupci podniků, ale představitelů krajů, profesních skupin a ministerstva financí a školství, ale i představit institucí, lidé činní v kultuře a neziskovém sektoru, případně absolventi dané školy. Člen jmenovat ministr školství. Existence správních rad přitom není na akademické půdě ničím novým. Nové a výrazně širší m jejich kompetence. Zatímco dosud správní rady především dohlížely na hospodaření s majetke mají rozhodovat i o tak zásadních záležitostech, jako je volba vedení školy, schvalování r schvalování strategických dokumentů týkajících se rozvoje školy. Akademické senáty by sice zůstaly zachovány, víceméně by ale pouze schvalovaly to, co by j připravily. Jejich funkce by byla především hodnotící a kontrolní, vliv by si podržely zej sféře. Mezi jejich kompetence by tak v novém pojetí patřilo například hodnocení výuky a pr schvalování vnitřních předpisů, např. studijního či stipendijního řádu školy. Kvůli větší provázanosti vysokého školství s pracovním trhem by ministerstvo v nových sprá vidělo i zástupce podniků. Má to svoji logiku: podniky by podle plánované reformy mohly mí zaměstnávat kvalitní absolventy konkrétní školy. Správní rady s podobnými kompetencemi úspěšně fungují v angloamerickém prostředí, ale třeb Rakousku. K pozitivním důsledkům jejich působení patří i odbourání nežádoucí provázanosti školy a představiteli jednotlivých kateder a ústavů. Právě na jejich hlasy v senátních vol podle stávajících pravidel odkázáno. Ovšem ani na anglických univerzitách, vzorovém příkla správních rad, je vyloučena kontrola ministerstvem školství. Tu se ovšem chystá reforma u univerzity se jí velmi obávají. Navrhovaný manažerský způsob řízení se správními radami a převahou členů mimo akademickou zástupcům vysokých škol většinou vůbec nelíbí. Podle děkana FF UK Michala Stehlíka plní so senáty své funkce dostatečně a chystané změny jsou nežádoucí. „O přesném obsahu reforem stále vyjednáváme, obecně je ale považujeme za změnu k horšímu. naší autonomie a akademických svobod,“ říká Stehlík. Nízkou účast u voleb do senátu přiklá někteří jeho kolegové spíše spokojenosti studentů, kteří právě díky funkčnosti samosprávy dění prostřednictvím voleb zasahovat. Zlatuška: Univerzita má především vzdělávat Kritický je ke způsobu, jakým by měl být změně univerzit, také děkan Fakulty informatiky Jiří Zlatuška, který má za sebou i zkušenost sen České republiky: „Plánované okleštění pravomocí senátu je jednoznačně špatným krokem, v po jako privatizaci univerzit, kdy by byly školy ovládány průmyslníky a politiky. Univerzita vzdělávat, nikoli produkovat zaměstnance pro určité firmy.“ Podle Zlatušky je také zcela naivní představa, že by zástupci firem se svou „faktickou nez univerzitního prostředí“ byli schopni ovlivňovat dění jinak než s výsledkem, který bude sl zase jenom jejich firmám. „Senát ve své současné podobě plní mimo jiné velmi dobře kontrol se na univerzitě vyskytne konkrétní problém, studenti se většinou velmi rychle zaktivizují Zlatuška. Že se senáty v případě potřeby či ohrožení skutečně dokážou zmobilizovat, dokládá mimo jin Národohospodářské fakulty VŠE, kde se v roce 2003 naplno odhalily dlouhodobé spory různých obce, týkající se budoucího směřování fakulty a klesajícího zájmu uchazečů o studium. Za s jiné i fakt, že tehdejší děkan Národohospodářské fakulty nebyl zvolen senátem, jak je obvy akademickou obcí. Vážnost situace přiměla k účasti v nadcházejících volbách nezvyklé množs pedagogů. Novým děkanem se poté stal Jiří Schwarz, tentokrát už zvolený senátem. Omezení autonomie se ale podle profesora Petra Matějů, duchovního otce chystaných reforem, zbytečně. „Tím, že jinak vymezíme funkci senátu, neomezujeme roli studentů v rámci fungová Problém je v tom, že studenti často o práci v senátu nejeví zájem,“ tvrdí. Podle jeho opon není možné řešit pouhý nezájem odebráním občanských práv. „To bychom mohli rovnou zrušit h parlamentu,“ reagoval předseda Studentské komory Rady vysokých škol Jan Říha. Chystanými reformami by se české vysoké školství mělo přiblížit vyspělému světu, kde akade hrají významnou roli v akademické oblasti, ale mají menší podíl na rozhodování v oblasti s řízení. Jisté dnes už je, že takřka neomezené moci českých akademických senátů téměř odzvo obsah a detaily plánovaných změn jsou ovšem stále předmětem jednání mezi autory reformy a škol. *** PRAVOMOCI SENÁTU * schvaluje a kontroluje rozpočet školy * usnáší se o návrhu na jmenování popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce * schvaluje vnitřní předpisy školy (např. studij řád) schvaluje návrh vedení na jmenování a odvolání členů vědecké rady a disciplinární kom dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činn každoroční aktualizaci po projednání ve vědecké radě SENÁTY PO REFORMĚ * podniky mají dostat podíl na řízení univerzit * o strategii univerzity tzv. správní rada složená z externích členů * členové rady budou odpovědní státu, respekti školství * v oblasti strategického a operativního řízení má senát zastávat především kontr funkci