Za čas nebude strop školného potřeba ****************************************************************************************** * Za čas nebude strop školného potřeba ****************************************************************************************** 15.6.2010, rubrika: Akademie, strana: 28, autor: RADKA KVAČKOVÁ OSOBNOST Podle Petra Matějů se během pěti let školy i studenti naučí chovat natolik racion poplatků vyplyne sama Koaliční jednání napovídají, že školné na veřejných vysokých školách, o němž se diskutuje let, se může stát skutečností. Sociolog Petr Matějů, který se dlouhodobě zabývá systémy vy vzdělávání, hovoří o nutnosti takového kroku už dlouho. LN Je známo, že jste již v roce 2001 předkládal v parlamentu zákon, který měl umožnit zave školného. Těší vás, že teď politici nacházejí odvahu školné zavést? Nikdy jsem školné nepovažoval za alfu a omegu reformy českého vysokého školství. Vždy jsem skutečně účinnou reformu, která by měla nastaveny vnitřní mechanismy dlouhodobé udržitelno zřejmě uskutečnit nepůjde. Proto mě samozřejmě otevření tohoto tématu stranami budoucí vlá těší. Co mě ale vůbec netěší, je způsob, jakým je toto téma prezentováno veřejnosti. Nikol média ze školného učinila centrální téma reformy vysokého školství. Když před dvěma týdny návrh ministryně Kopicové na zavedení finanční pomoci studentům, některá média tomu nevěno pozornost. Přitom zavedení efektivního systému finanční pomoci studentům je s ohledem na h v přístupu k vysokoškolskému vzdělání skutečně urgentní krok a současně jeden z předpoklad školného. LN Co říkáte školnému nejvýš deset tisíc za semestr? Rozhodně jsem pro to, aby v počáteční fázi zavádění školného byl nastaven rozumný strop. T navrhovali už v Bílé knize terciárního vzdělávání. Strop umožní snadnější adaptaci na novo na straně vysokých škol, tak na straně studentů, kteří si budou na školné muset pomalu zvy jde o konkrétní částku, neměla by být příliš vysoká. Na druhou stranu, příliš nízko nastav neumožnil diferenciaci mezi školami, která má hrát důležitou roli v prosazování konkurence racionalizaci poptávky po oborech vzdělání a jednotlivých vysokých školách. Navrhovaný str za semestr mi přijde pro začátek vhodný. Dokonce odpovídá představám oněch 35 % studentů, výzkumu se zavedením školného nemají problém. Ti by byli ochotni platit okolo 20 tisíc roč zavedením školného nesouhlasí, by nakonec byli ochotni platit okolo 13 tisíc ročně. LN Říkáte „pro začátek“. Znamená to, že počítáte v budoucnu se zvyšováním? Myslím, že tenhle strop by se měl udržet tak pět let. A pak možná nebude vůbec potřeba, pr účastníci vzdělávání se naučí chovat dostatečně racionálně. LNMá v případě té současné čás odložení? Odložené školné není věc částky, ale principu. Stejně jako Nicholas Barr, duchovní otec od školného, se domnívám, že studenti, pokud nechtějí, nemusí platit nic; platit mají až úspě Platit školné až z budoucích příjmů studenta výrazně osvobozuje ze závislosti na rodičích výdělcích v době studia, přitom ale posiluje odpovědnost studentů. Pokud jde o vysoké škol školné - stejně jako přímé školné - dává šanci zvýšit jejich příjmy, bude ale zvýhodňovat budou mít úspěšnější absolventy. Výsledným efektem bude větší konkurence mezi školami, což předpokladů růstu kvality vzdělání. Nevýhodou odloženého školného je to, že školy dostanou později. To lze ale ošetřit poskytnutím určité zálohy na část školného z veřejných rozpočt o půjčku státu vysokým školám, takže zátěž státního rozpočtu by byla jen dočasná. LN Nebylo by tedy nejlepší umožnit jak okamžité placení, tak odložené? To považuji za samozřejmost. Stejně jako v Austrálii nebo ve Velké Británii by mělo být mo uhradit přímo nebo jeho odloženou část kdykoli splatit najednou. Není možné studenty nutit byť velmi nízce úročenou, pokud na úhradu školného mají. Kdyby například bylo zavedeno spo s nějakou formou státní podpory, použití úspor z tohoto spoření na úhradu školného by opra přiznání této podpory. Je otázkou, zda okamžitou platbu nějak zvýhodnit. V Austrálii je př zvýhodněna slevou na školném. Myslím, že bychom o podobné věci měli taky uvažovat. LN Pokud vím, tak právě v Austrálii, která přišla s odloženým školným snad první, mají se problémy. Absolventi například odjíždějí pracovat do ciziny a tím se splácení vyhnou. Neza Austrálie je zemí s největší mobilitou studentů, takže tento jev se zde může projevovat ví zemích. Mobilita studentů v Evropě je mnohem menší. Důležité je, že odchod absolventa vyso jiné evropské země jej nezbavuje daňové povinnosti vůči vlastní zemi. Odložené školné by m formou daňové povinnosti. Nejen Česká republika, ale všechny státy EU mají samozřejmě záje plnění splátkové povinnosti, která se svým charakterem podobá dani. Proto Evropská komise předložila dva návrhy směrnic zlepšujících vzájemnou pomoc a informovanost při vymáhání po Pokud by tedy odložené školné bylo spláceno prostřednictvím daňového systému, jak bylo nav knize, prostor pro úniky by byl skutečně minimální i při mnohem větší mezinárodní mobilitě LN Kde se ve světě školné platí? A jak vysoké? Na tuto otázku se neodpovídá snadno, protože není jednotné měřítko. Pokud se opřeme o prop udělalo OECD, školné v amerických dolarech přepočtených na paritu kupní síly bylo nejvyšší Chile, kde se pohybuje okolo 5000 přepočtených dolarů za rok, následuje Austrálie, Japonsk se 4000 dolarů, dále Izrael a Nový Zéland s 3000, téměř 2000 se platí ve Velké Británii a přepočtených dolarů v Nizozemsku, okolo tisíce dolarů ve Španělsku. Německo v jednotlivých zemích postupně zavádí spíše symbolické školné. Zajímavým případem je Francie, kde je sice vysokých školách pouze symbolické školné, povolené vládou (do 200 eur), nicméně univerzity rozpočty účtují pod různými „tituly“ (například jako zápisné) poměrně velké částky. Zvlášt elitní graduační školy (tzv. grandes écoles), kde se platí školné dosahující až 15 tisíc e jde o země OECD, žádné školné se neplatí jen v České republice, Dánsku, Finsku, Irsku, Nor Švédsku a na Islandu. Zavedeno a zrušeno bylo v Rakousku. V Maďarsku sice oficiálně školné ale díky tzv. duálnímu systému, který umožňuje školám přijímat studenty nad kvótu stanoven zaplatí školné, dnes téměř 60 procent maďarských studentů platí školné. LN Existuje souvislost mezi školným a kvalitou škol? Rozhodně není přímá. Předpokládá se ale, že školné, pokud je dobře nastaveno, zvyšuje konk vysokými školami a nepochybně vede studenty k větší odpovědnosti, což ve výsledku pozitivn kvalitu vzdělání. LN Měl by se o školné krátit příspěvek státu školám? Školné musí být příjmem školy a škola musí mít možnost zacházet s ním dle vlastního uvážen školného rozhodně nesmí být důvodem ke snižování veřejných výdajů na vysoké školství. *** PROFIL Petr Matějů (*1950) Vystudoval teorii kultury a sociologii na FFUK. Působil v Ústavu pro filozofii a sociologi absolvoval stáž na University of Wisconsin v USA. Učil sociologii na domácích i zahraniční V letech 1998-2002 byl poslancem Parlamentu ČR, kde vedl Podvýbor pro vědu a vysoké školy. době byl členem expertního týmu projektu „Reforma terciárního vzdělávání“ MŠMT. V současné Sociologickém ústavu AV ČR. ŠKOLNÉ VE SVĚTĚ Přibližné roční částky v dolarech přepočtených na paritu kupní síly: * USA 5000 * Austrálie, Japonsko, Korea -4000 * Izrael, Nový Zéland - 3000 * Velká Británie - 20 - 1500 * Španělsko - 1000 * Německo - jen symbolické školné * Rakousko - školné zavedeno a Zdroj: OECD, Petr Matějů