Čeká nás onkologický šok ****************************************************************************************** * Čeká nás onkologický šok ****************************************************************************************** 14.6.2010, rubrika: Komentář, strana: 54, autor: ALEXANDRA BARTOŇOVÁ Lékaři potřebují „velkou hubu“, která národu řekne, na co má a nemá pacient nárok ZDRAVOTNICTVÍ Jste starší 65 let, máte metastázy do mozku a ani vhodná léčba, například biologická, vám nezachrání. Pouze ho o nějakou dobu prodlouží. Mohou to být tři měsíce, někdy ani to ne. M na péči, která pojišťovnu v určitých případech vyjde až na 130 tisíc korun? Touto otázkou měsících zabývají onkologové, kteří se dostávají do finančních problémů z důvodu stále vyš pacientů s rakovinou. Česká onkologická společnost (ČOS) přišla s názorem, že lékaři potře hubu“, která národu řekne, na co má a nemá pacient nárok, a hlavně, co mu pojišťovna zapla podmínek. Nedostatek financí v našem zdravotnictví je všeobecně známá věc. Na onkologii se vystřídá pacientů ročně a právě to je jedním z důvodů, proč se lékaři setkávají s nedostatkem peněz je nákladná biologická léčba, která se objevila zhruba před pěti lety a mnohým pacientům s může zachránit život nebo jej alespoň zkvalitnit. „Prozatím léčíme stále stejně, jako by s Dojde ale k nárazu, a pokud společnost nebude informována, nastane šok,“ uvedl Jindřich Fí Radioterapeutického a onkologického oddělení FN Plzeň. „Nemocnice nezkrachuje, jen kvůli n nebude mít možnost léčit všechny pacienty,“ dodal Fínek. Některé nemocnice mají tendence t řešit tím, že u pacientů, u kterých to jde, se léčba odloží. KDO ZA NÁS BUDE KOPAT? Česká republika patří mezi rakovinou nejzatíženější země světa a v příštím roce je očekává zhruba pětiprocentní nárůst nemocných. I přesto bude podle ředitele odboru úhrad zdravotní zdravotní pojišťovny (VZP) Petra Pokorného financí v onkologii stejně jako loni. „Po třech relativního dostatku nastala situace, že peněz do zdravotnictví jde málo. Počítáme a regul nákladnou léčbu. Není však možné, aby neustále rostla,“ vysvětlil situaci Pokorný. Podle p Petruželky, přednosty Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, není množs letošní rok zcela optimální. Onkologové jsou poněkud skeptičtí k lepším zítřkům a nepočítají s razantními změnami, co s jejich oboru týče. Proto potřebují někoho, kdo určí, co se platit bude, a co ne. Dle jejic „hubou“ měl být některý z politiků, který se zdravotnictvím zabývá. Ten by se jistě rád zv pouze za situace, pokud by byl financí dostatek vždy a na všechno. To ale naše zdravotnict V opačném případě by se nejspíše mnozí z politiků tomuto kroku raději vyhnuli. Lékař také pacientovi mohl sdělit, že na to či ono nemá nárok. Nedrží v ruce žádný papír, který by mu tak může danou léčbu nebo její ukončení pouze doporučit. CHYBÍ „KUCHAŘKA“ Na řadě jsou plátci péče, tedy pojišťovny. Ty by podle profesora Jiřího Vorlíčka, předsedy ředitele Masarykova onkologického ústavu v Brně, měly vydat obecná rozhodnutí, kterými by mohli řídit. „Pojišťovny jsou zodpovědné za pokrytí financování zdravotní péče, a proto by oznámit, co a komu zaplatí,“ souhlasil s Vorlíčkovým názorem Petruželka. VZP popírá, že by předpisy stanovovat. „To musí říct odborníci. Točíme se kolem standardů, a ty nemohou určo plátci péče. Měly by vycházet z odborných postupů, fungovat pro danou společnost, region a Také musí zohledňovat to, co si společnost může dovolit,“ říká Pokorný z VZP a dodává, že standardy a nadstandardy, pojišťovny nemohou a nehodlají stanovovat, který pacient má a ne nárok. A jsme u jádra věci. Standardy by mohly vyřešit spoustu problémů českého zdravotnictví. Vč onkologické péče. Poslední dobou to ale vypadá tak, že se o nich více mluví, než aby se dě konkrétního. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) v dubnu zrušilo tendr na vypracování standard že děkan 1. lékařské fakulty UK Tomáš Zima ve spolupráci s Českou lékařskou společností Ja Purkyně vypracovali tyto standardy za částku skoro o polovinu nižší, než byla suma původně tendru. MZ svoje rozhodnutí vysvětlovalo tím, že čekalo větší účast odborných společností o jak zásadní věc jde. „Šlo to do ztracena. Projekt skončil a možná se něco bude dít po se vlády. V případě vypsání nového tendru se zkusíme znovu přihlásit,“ vysvětlil nynější situ mluvčího MZ Vlastimila Sršně však nový tendr rozhodně nebude vypsán v nejbližší době. Předpokládá, že se touto problematikou bude zabývat až nové vedení MZ. Lékaři dnes již uzn některých případech nemá smysl léčit pacienta do posledního okamžiku. Záleží ale na jednot tuto léčbu vyžaduje, ošetřující by mu ji měl poskytnout. Pro každého znamená měsíc nebo dv něco jiného, ale měl by existovat ten, kdo stanoví jasná pravidla.