VŠ změny financování vítají, dobré školy si prý polepší

Praha 17. června 2010 (ČTK), Adéla Klimešová pba

Vysoké školy podporují změny ve financování výuky, dobré školy si prý polepší. Od října dostanou školy plošně méně peněz na studijní programy, u magisterských a doktorských programů však mohou další peníze získat s ohledem na kvalitu výuky. To podle odborníků na vzdělávání, které ČTK oslovila, povede k rozvrstvení škol na vědecké, vzdělávací a praktické. Ministerstvo školství tak chce zároveň regulovat počet nových studentů, například Masarykova univerzita ale plánuje počet studentů dále zvyšovat. Proti novému systému financování už vystoupila ČSSD.

"Vysokým školám, jejichž kvalita je nadprůměrná, přinese tato změna v magisterských a doktorských studijních programech pozitivní finanční efekt," uvedl rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. Na tyto typy totiž mohou školy dostat další peníze, pokud prokážou úspěchy ve vědě a výzkumu, mezinárodní spolupráci a také pokud mají vysoký počet profesorů a docentů.

Právě Univerzita Karlova patří k nejúspěšnějším českým školám ve vědě a výzkumu, a proto by ji desetiprocentní snížení příspěvků na výuku magistrů a dvacetiprocentní snížení na doktorandy nemělo nijak zasáhnout. Co se týká financování bakalářů, v novém akademickém roce školy dostanou jen 95 procent letošní částky.

"Je jasné, že současná masifikace terciárního vzdělávání musí vést k úpravám ve financování, které musí více zohledňovat kvalitu," podpořil změny také rektor Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava Ivo Vondrák.

Podle rektora Masarykovy univerzity Petra Fialy je však těžké garantovat kvalitu studia, když financování vysokých škol je rok od roku nižší. Kýžené změny ve fungování vysokých škol prý nevyvolá jen nový systém financování, ale měly by se specifikovat funkce jednotlivých vysokých škol. "Masarykova univerzita má do budoucna strategický cíl zvýšil podíl studentů na magisterské úrovni a přijímat více absolventů bakalářských programů z jiných univerzit," upozornil Fiala.

Počet studentů však bude v příštích čtyřech letech beztak prudce klesat kvůli slabým populačním ročníkům. "V současné době nastupuje na vysoké školy přibližně 60 procent populačního ročníku a není nutné tento podíl nadále zvyšovat," chválí kroky ministerstva také Studentská komora Rady vysokých škol.

Proti plošnému poklesu financování dnes ostře vystoupila ČSSD. "Dojde k výraznému snížení kvality vzdělávacího procesu na českých veřejných vysokých školách, což způsobí další pokles úrovně českého vysokého školství," sdělil školský expert sociálních demokratů Ivan Ohlídal. Nelíbí se mu ani plánované snížení počtu přijímaných studentů do bakalářského programu, ČSSD se prý pokusí tento krok ještě zvrátit.

Rozvrstvení školy na vědecké, vzdělávací a praktické je jedním z cílů dlouho připravované reformy vysokých škol. Ta kromě toho počítá s rozdělením pravomocí při správě školy a užší spoluprácí se soukromým sektorem. Navrhované změny se však setkaly s tvrdou kritikou akademické obce.