Hnědoocí muži vypadají dominantněji ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** 29.6.2010, rubrika: Věda & výzkum, strana: 31, autor: EVA VLČKOVÁ Čeští vědci zjistili, že hnědooké muže považujeme za dominantnější, ale není to barvou jej Velký nos, široká brada a oči blíž u sebe -tak podle odborníků vypadá dominantní jedinec. z Přírodovědecké fakulty UK v Praze nyní zjistili, že právě tyto rysy jsou typické pro hně Modrooké vnímáme jako méně dominantní, ale ani použití barevných kontaktních čoček jim nep obličeje se tím nezmění. Studii zveřejnil časopis Personality and Individual Differences. Vědci ukazovali šedesáti dvěma studentům, z nichž polovinu tvořili muži, fotografie čtyřic čtyřiceti mužů s neutrálním výrazem. Měli hodnotit jejich atraktivitu a dominanci. Muži s byli považováni za dominantnější, u žen se podobná souvislost nepotvrdila. Vztah mezi atra očí se neprokázal u mužů ani u žen. Ve druhém kole výzkumníci barvu očí na fotografiích v počítači upravili - modrooké osoby z hnědooké a naopak. Upravené snímky pak hodnotila nová skupina dobrovolníků. Za dominantní považovány stále tytéž osoby, bez ohledu na jejich „momentální“ barvu očí. „Bylo to pro nás docela šokující zjištění. Nečekali jsme, že je barva očí a celková fyziol takhle provázaná,“ komentuje výsledek hlavní autor studie Karel Kleisner z Katedry filozof přírodních věd Přírodovědecké fakulty UK. Výzkumníci připravili článek k publikování, ale recenzenti trvali na objasnění příčin, pro muži vnímáni jako dominantnější. K tomu vědci použili metodu tzv. geometrické morfometriky určili rozdíly ve tvaru obličeje hnědookých a modrookých osob. Zjistili, že obličeje hnědo vyznačují větším nosem, širší bradou a ústy, hustším obočím a očima blíže u sebe. Dá se te že právě nositelé těchto rysů jsou vnímáni jako dominantnější. Dřívější experimenty jiných že širší obličeje vnímáme jako agresivnější. „Je to opravdu překvapivé zjištění, ale měly by ho ověřit další týmy, abychom vyloučili, ž která platí jen u konkrétního zkoumaného souboru fotografií,“ komentoval výsledek skotský Benedict Jones z Aberdeenské univerzity pro server LiveScience.com. Genetika, nebo vliv okolí? Proč jsou ale obličejem se zmíněnými rysy častěji obdařeni právě hnědoocí? Na to odborníci jednoznačně odpovědět. Příčinou může být čistě genetická souvislost mezi barvou očí a tvar Podle dnešních teorií vznikly modré oči u člověka před šesti až deseti tisíci lety, kdy do zodpovědného za tvorbu hnědého pigmentu v oční duhovce. Nyní známe nejméně šest genů, kter očí vliv. Nelze tedy vyloučit, že některé z nich - nebo geny jim blízké - ovlivňují také t hormonů a nepřímo pak i tvar obličeje. Druhá alternativa souvisí s vývojem po narození a spočívá v tzv. hypotéze sociální zpětné čeští vědci navrhli jako možné vysvětlení. Podle ní se k chlapcům v raném dětství chová je rozdílně podle toho, jakou barvu očí mají. Modroocí jsou považováni za submisivnější a oko zacházet s nimi do vyššího věku jako s malými dětmi, zatímco hnědoocí jsou vnímáni jako pr samostatnější. To může souviset i s tím, že všechny děti mají v prvním roce po narození mo Přístup okolí přitom v dětech zmíněné vlastnosti posiluje. Díky tomu mohou mít hnědoocí vy některých hormonů, např. testosteronu. „Hladina hormonů může ovlivnit i růst kostí, a tudí morfologii obličeje,“ říká Karel Kleisner. V pozdějším věku už chlapci zmíněné vlastnosti charakteristické rysy jim zůstanou doslova vepsané do tváře. Ověření této hypotézy by podle českého výzkumníka bylo náročné, vyžadovalo by dlouhodobé s mateřské školky do pozdějších let. „Nicméně už dřívější studie jiných autorů zjistily, že v předškolním věku jsou behaviorálně inhibovaní, jinými slovy zakřiknutější a opatrnější. jejich temperamentem. Jejich okolí to vycítí, podle toho se k nim chová a tyto zkušenosti chování a pak třeba i do morfologie obličeje,“ vysvětluje Karel Kleisner. Podobnou souvislost odborníci předpokládají také u barvy vlasů. Zatím ji ale neověřovali, zaměřit v dalších pokusech, až seženou větší soubory fotografií i hodnotících dobrovolníků Pokusní králíci evoluce Zatímco u mužů vycházela souvislost mezi barvou očí a dominancí zc u žen se nepotvrdila. „Projevuje se tam podobný trend, ale méně výrazný. Je to tím, že obl od sebe obecně tolik neliší jako u mužů. To je další celkem zajímavé zjištění. Vyplývá z n jsou obecně homogennější - zdá se, že evoluce dělá experimenty převážně na mužích, zatímco vnějším stresovým faktorům odolnější,“ podotýká český expert. Vedle Karla Kleisnera, Tomáše Kočnara, pro něhož byl pokus základem diplomové práce, a Ann Fakulty humanitních studií UK se na výzkumu podílel také profesor Jaroslav Flegr z Přírodo UK. Ten se kromě jiného dlouhodobě zabývá vlivem testosteronu na poměr délek prstů na ruce mají tohoto hormonu více, mají na rukou delší prsteníček než ukazováček. Poměr délek obou toho koreluje s celou řadou vlastností včetně matematického a hudebního nadání, plodnosti orientace. Nabízí se tedy otázka, zda to platí také u hnědookých mužů. „My jsme prsty fotografovaným neměřili, ale rozhodně by to bylo zajímavé. Vůbec nejlepší by bylo vzít sken tvaru celé ru s tvaroprostorem obličejů u obou skupin,“ nastiňuje Karel Kleisner jeden z dalších možných Kromě toho mají čeští vědci v plánu zjistit, zda podobné principy ohledně vnímání dominanc v jiných částech světa. „Chceme zmapovat minimálně celou Evropu a podívat se, kde je nějak jestli se od severu k jihu a od západu na východ mění preference, tak jak se mění zastoupe osob v populaci. Už máme domluvenou spolupráci s kolegy z Turecka a Estonska,“ uzavírá Kar