„Na uplatnění připomínek k materiálu o několika stovkách stran dalo ministerstvo lhůtu osmi pracovních dní,“ vysvětlila mluvčí studentské komory Heda Čepelová. A podobně reaguje i Univerzita Karlova. Podle jejího mluvčího Václava Hájka krátká časová lhůta znemožnila kvalifikované prostudování a zhodnocení návrhu.

Soukromé vysoké školy v Česku se letos „poperou“ o poslední slušnou várku čerstvých maturantů. Od příštího roku budou počty nových studentů kvůli populačnímu útlumu z počátku 90. let ubývat. A to je pro mnohé soukromé školy doslova smrtící.

Studenti na vysokých školách by mohli dostávat příspěvky na studium. Počítá s tím plán finanční pomoci, který dnes schválila vláda. Ministerstvo školství také plánuje systém zvýhodněných studentských půjček a spoření na vzdělávání. Další granty by měli dostávat ještě studenti z chudých rodin a handicapovaní. Až bude tento systém fungovat v praxi, může být zavedeno školné.

Ministerstvo tvrdí, že jedním z negativních důsledků je i příliš studentů, kteří vydělávají. Těch je sedm z deseti. „Studenti mají studovat a ne neustále shánět brigády, které většinou nijak nesouvisí s jejich studijním oborem,“ dodala Kopicová.

Školnému na vysokých školách už nic nestojí v cestě. Vláda včera jednomyslně schválila systém studentského spoření, půjček a grantů, jehož vznikem politici podmiňovali zavedení školného.

Tuším, že tady nějaký senát máme, ale nevím, co se tam projednává ani jakou mají senátoři moc. Na chodbách byly nedávno volební plakáty a povalovaly se tu letáky kandidátů, ale nezajímala jsem se o to, u voleb jsem nebyla,“ přiznává studentka pražské filozofie Markéta, která nechce prozradit své příjmení. Podle ní má podobný názor na fungování akademických senátů i většina jejích spolužáků.

Poplatky za studium ve výši pěti až deseti tisíc korun za semestr si do programu napsaly ODS, TOP 09 i Věci veřejné. Pokud tyto tři strany sestaví příští vládu, je pravděpodobné, že studentům školné „napaří“ už v roce 2013.

Když konečně, po více než sedmi měsících od voleb, dostala 19. ledna 2007 koaliční vláda Mirka Topolánka, Miroslava Kalouska a Martina Bursíka díky dvěma soc. dem. přeběhlíkům důvěru Sněmovny, přišla asi dvě hodiny po hlasování v ní z USA zpráva – podle Topolánka „depeše“, podle šťouravých novinářů esemeska – navrhující umístění amerického radaru na území ČR.

Česká vláda schválila plán finanční pomoci VŠ studentům, kteří by měli měsíčně dostávat určitou částku na pokrytí svých nákladů. Na studia by si mohli v budoucnu vzít také zvýhodněné půjčky, jež by spláceli po ukončení studia. Státní granty do výše 54 tisíc Kč ročně by neměly zatížit rozpočet, jelikož studující by na účet dostávali peníze, které si jejich rodiče mohou odečítat z daní při péči o nezaopatřené dítě.

Dobrou zprávou je, že v posledních letech, kdy množství fakult bojuje kvůli populačně slabým ročníkům bezmála o každého studenta, se šance na přijetí dramaticky zvyšují. Letos lze proto očekávat podobnou situaci jako loni, kdy VŠ nabíraly poslední uchazeče dokonce ještě v létě. Ostatně mnohé fakulty začaly už teď vypisovat druhá kola přijímacího řízení.

V Čechách je ke studiu medicíny přistupováno velmi tradičně, tedy teoreticky, v tomto aspektu jsem získal velmi dobré znalosti srovnatelné a snad i lepší než moji kolegové v Británii. Po praktické stránce je to však horší a zřejmě bude ještě nějaký čas trvat, než se to u vás úplně změní. Musím ale říct, že se to rok od roku zlepšovalo, a myslím, že se k západním standardům výrazně přibližujete.

Vláda ještě není ani sestavena a na Facebooku už rostou protesty mladých lidí, kterým vadí plánované placení ve školách. Protestní skupina Nechceme zavedení školného na veřejných VŠ vznikla teprve v úterý a už má na tisíc fanoušků. Založil ji loňský vůdce studentských protestů proti státním maturitám Adam Cyprich.

Vladimír Nálevka (69) český historik, publicista a pedagog Přednášel na Filozofické fakultě a na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, byl zástupcem ředitele Ústavu světových dějin a vedoucím Semináře nejnovějších dějin

Na facebooku už rostou protesty studentů. Skupina Nechceme zavedení školného na veřejných VŠ vznikla před týdnem a už má 5000 fanoušků.

„I 10 tisíc za semestr znamená pro ty z nás, kteří nejsou z bohatých rodin, celkový dluh za magisterské studium asi 150 tisíc korun, počítáme-li nějaký zvýhodněný úrok. To je kupa peněz ve chvíli, kdy lidé chtějí bydlet, zakládat rodiny,“ poukazovali včera v diskusi studenti.

Tuplem ve školství bude školné souviset s kvalitou pouze okrajově. Lze předpokládat, že tlak od studentů bude směřovat ne na lepší kvalitu výuky, ale na hladší průchodnost školou. Převažující zájem studentů, jak ho ve své většině nepokrytě dávají vyučujícím už dnes najevo, je rychle dospět k vytouženému závěrečnému razítku.

Rodící se vláda totiž plánuje na vysokých školách zavést placení školného. „Rýsuje se model odloženého, sociálně citlivého školného s doprovodnými půjčkami pro studenty,“ řekl vyjednavač za VV Josef Dobeš. Podle něj nebude částka za studium vyšší než 10 tisíc za semestr.

Rodiče dětí, které se v září stanou středoškoláky, mohou začít šetřit. Pokud to jejich ratolesti dotáhnou až k promoci, bude je to stát sto tisíc korun.

Vyjednavač ODS a kandidát na ministra školství Jiří Pospíšil ujišťuje, že školné budou platit jen studenti, kteří po studiích dosáhnou nadprůměrných příjmů. Chudí mu uniknou. Nejdřív se musí rozběhnout studentské půjčky, až pak školné, říká děkan Jiří Pospíšil z ODS. Poslanec a někdejší ministr spravedlnosti, který teď zároveň vede plzeňskou právnickou fakultu, je nejvážnějším uchazečem o křeslo ministra školství.

„Školné by měl platit každý člověk, který díky vzdělání získá nadstandardní příjem,“ vysvětluje Pospíšil. Může se tedy stát, že absolvent, který vyššího příjmu nedosáhne, nebude muset platit nic.

Podle vládních vyjednavačů by školné nemělo překročit 10 tisíc za semestr. „Tolik však platí například studenti na univerzitách v západním Německu, kde jsou platy vyšší,“ namítá Tomáš Kučera z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Školné není samozřejmě zázračným lékem, a tak čeká vysoké školy ještě změna financování a diferenciace, jak o tom v úterních LN mluvil Jan Koucký z Pedagogické fakulty UK. Politici by měli takový proces podporovat a brát na vědomí, že navzdory skutečnosti, že nyní studuje vysokou 60 procent populačního ročníku, Gaussova křivka se nezměnila (v populaci je stejný poměr průměrných k podprůměrným)

"Rýsuje se model odloženého, sociálně citlivého školného s doprovodnými půjčkami pro studenty," poznamenal Dobeš a upřesnil, že konkrétní detaily se budou teprve dojednávat. Podle Dobeše by částka neměla přesáhnout 10.000 korun za semestr, jde ale prý o "velmi orientační údaj". Výši by měly mít možnost ovlivňovat samy školy, zasahoval by i stát podle oborů, které chce podporovat, dodal Dobeš.

TOP 09 stále trvá na přímém školném, podle jejího školského experta Jana Vituly by systém odloženého školného přišel státní pokladnu na 10 až 15 miliard korun. Školné by totiž univerzitám už od začátku vyplácel stát, vysokoškoláci by pak peníze spláceli státu až po dosažení určitého platu. Vyjednávač za ODS Jiří Pospíšil však ČTK řekl, že by na rozjezd odloženého školného musel stát vydat částku jen v řádu stamilionů, přímé školné je prý nadměrnou finanční zátěží pro studenty a jejich rodiny. Stejný názor mají i Věci veřejné.

TOP 09 stále trvá na školném placeném hned při studiu, podle jejího experta Jana Vituly by systém odloženého školného, který prosazují ODS a VV, přišel státní pokladnu na 10 až 15 miliard.

„Moje obava je, že povedou k nižšímu počtu studentů. Také je zde skupina těch, kteří jsou na tom sociálně bledě,“ řekl Právu prorektor Vysoké školy chemickotechnologické v Praze Pavel Hasal. VŠCHT bere už dnes většinu uchazečů bez přijímaček, nicméně kvůli velmi obtížnému studiu procházejí v prvních i dalších ročnících velkým sítem.

Zavedení školného nezmírní finanční problémy škol ani o korunu. O stejnou částku, kterou studenti školám přinesou, se sníží objem financí pro vysoké školy ze státního rozpočtu. Otevře se tím jen další kanál, kterým budou především potomci středních vrstev dotovat státní pokladnu. Tu pokladnu, která chudne nejen vlivem krize, ale výrazně také v důsledku zavedení rovné daně, která snížila daňové povinnosti velkým firmám a horním příjmovým kategoriím.

I na atletickém ovále se odehrály závěrečné boje. Mezi muži desetibojaři bral zlato za výkon 6214 bodů Jan Jírovec z Univerzity Karlovy.

Zaprvé chceme, aby tím školy získaly dodatečný přísun prostředků, protože jsou podfinancované. Zadruhé, aby se výrazně zvýšila motivace studentů k tomu, aby studovali pokud možno rychle a řádně, což se dnes ne vždy děje.

Pokud by se platilo dnes diskutovaných dvacet tisíc školného ročně, dodatečný roční příjem škol by mohl činit až šest miliard korun. Šlo by přinejmenším o čtvrtinu navíc k tomu, co stát dává na vysokoškolské vzdělávání dnes. S tím už by školy dokázaly něco dělat.

Martin POTŮČEK, sociolog z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity

To je nádherný příklad vlastně selhání řízení vysokého školství, když tady máme těch 80 nebo kolik univerzit. A právě bez kvalitnějšího řízení celého toho komplexu a zahrnul bych do toho i výzkum, vývoj a inovace. Prostě všechny tyto jednotlivé kroky mohou možná něčemu prospět, něčemu pravděpodobně uškodit, poněvadž z Německa máme příklad, že po zavedení školného tam klesl nástup mladých lidí na vysoké školy a to už je pak potenciál, který je nevratný. Takže, takže pojďme hodně diskutovat, pojďme hodně přemýšlet a neukvapujme se v těch rozhodnutí.

Poslední dny byly poznamenány odchodem několika významných Čechů, jako byl Ota Rambousek, Ladislav Smoljak a také Vladimír Nálevka, přední český historik. Za jeho profesionální i životní poutí se ohlíží Karel Hvížďala.

Důležitější roli, než se čekalo, bude mít asi ministr školství. Změny, jimiž mají na základě první shody mezi koaličními stranami projít české školy, budou zásadní. A nepopulární. Nepůjde jen o jeho odbornost, ale i o mediální zdatnost.

Školné určené primárně jako další zdroj financování vysokých škol označil za koncepční chybu, řekl Klaus během návštěvy v Olomouckém kraji. „Školné je považováno primárně za další zdroj financování vysokých škol. Pro mě tento aspekt školného je naprosto okrajový, naprosto druhořadý,“ zhodnotil prezident jeden z výsledků jednání o vznikající vládní koalici ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Podle Klause v Česku existuje příliš velké množství vysokých škol a s jejich rostoucím počtem a zvyšujícím se množstvím studentů nebezpečně klesá kvalita.

Po týdnu vyjednávání přišla vznikající trojkoalice s prvními konkrétními plány. Zavede třeba školné na vysokých školách. S většinou 118 hlasů ve sněmovně má totiž šanci udělat to, o čem politici i odborná veřejnost mluví už roky.

Studium slovenských vysokoškoláků stojí stát přibližně ročně 800 milionů korun. Na našich veřejných vysokých školách jich studuje zhruba 16 tisíc. Na každého z nich jde průměrně 55 korun ročně. Chybějí přitom data o tom, kolik Slováků u nás po studiu zůstává, nebo si vzdělání hned odváží za hranice. Ekonom, který analyzuje i vzdělávací systém, Daniel Münich rádiu Impuls řekl, že je třeba přemýšlet o změnách.

Standardy by mohly vyřešit spoustu problémů českého zdravotnictví. Včetně financování onkologické péče. Poslední dobou to ale vypadá tak, že se o nich více mluví, než aby se dělo něco konkrétního. Ministerstvo zdravotnictví (MZ) v dubnu zrušilo tendr na vypracování standardů i přesto, že děkan 1. lékařské fakulty UK Tomáš Zima ve spolupráci s Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně vypracovali tyto standardy za částku skoro o polovinu nižší, než byla suma původně vypsaného tendru. MZ svoje rozhodnutí vysvětlovalo tím, že čekalo větší účast odborných společností vzhledem k tomu, o jak zásadní věc jde. „Šlo to do ztracena. Projekt skončil a možná se něco bude dít po sestavení nové vlády. V případě vypsání nového tendru se zkusíme znovu přihlásit,“ vysvětlil nynější situaci Zima. Podle mluvčího MZ Vlastimila Sršně však nový tendr rozhodně nebude vypsán v nejbližší době.

Prezident upozornil na jeden z výsledků jednání o vznikající vládní koalici ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. "Školné je považováno primárně za další zdroj financování vysokých škol. Pro mě tento aspekt školného je naprosto okrajový, naprosto druhořadý," řekl prezident.

Významný český teatrolog a první polistopadový děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy František Černý zemřel v sobotu ve věku osmdesáti čtyř let. V roce 1968 byl jmenován profesorem, ale ustaven jím byl až v roce 1989, od roku 1989 do roku 1991 byl děkanem fakulty. Poslední publikací Františka Černého byly vloni vydané vzpomínky Normalizace na pražské filozofické fakultě (1968 - 1989).

Akademické svobody patří ke každodenní neoddiskutovatelné potřebě vysoké školy, bez které se nemůže obejít. Toto téma bylo v roce 2006 široce diskutováno i v plénu Evropského parlamentu a v přijaté deklaraci se kromě jiného uvádí, že „porušování akademických svobod a omezování univerzitní autonomie vždy předznamenalo intelektuální úpadek a následně přineslo pro společnost sociální a ekonomickou stagnaci“.

Podoba školného je po včerejšku jasná. „Dohodli jsme se, že jeho maximální výše bude 20 tisíc korun ročně, absolventi ho začnou splácet až po dosažení průměrného platu a nebude se týkat současných vysokoškoláků,“ sdělil lídr ODS Petr Nečas po zasedání vrcholných vyjednávačů ODS,TOP09 a VV.

Všichni se shodujeme na tom, že je třeba do vysokého školství dát více peněz tak, aby se kvalita vysokého školství u nás zvýšila. Není možné, aby celé vysoké školství, byť je veřejné, hradil pouze stát, to nefunguje v zásadě v žádné civilizované zemi.

Za prvé, vyjádření pana Matějů, který je dlouhodobě zastáncem zavedení školného o tom, že onen limit 20 tisíc ročně nemusí platit věčně a že během 5 let by se mohl přežít. A za druhé, je tady vážné riziko, že veřejné vysoké školy o ty peníze přijdou poté, kdy jim budou v příštích letech kráceny dotace ze státního rozpočtu.

Krokem, který bude předcházet zavedení školného, budou programy studentských grantů, půjček a studentského spoření s tím, že bude možné si vzít garantovanou půjčku i na životní a studijní náklady s tím, že půjčka na školné bude mít charakter takzvaného odloženého školného. To znamená absolvent vysoké školy začne splácet tu půjčku na školné až v okamžiku, kdy dosáhne minimálně výše průměrného platu.

Školným nelze řešit podfinancování českého školství, shodli se akademici, které ČTK oslovila. Na zavedení odloženého splácení, kdy by studenti hradili univerzitám školné z půjček a spláceli je až po absolvování školy, se dnes shodli možní koaliční partneři ODS, TOP 09 a Věci veřejné. Studenti a mladí lidé však zavedení školného odmítají úplně, bojí se, že by tato položka zatížila jejich už tak napjatý rozpočet.

V Bílé knize terciárního vzdělávání se navrhuje sleva 30 procent. To by však znamenalo, že student z chudších poměrů zaplatí o polovinu více než ten z bohaté rodiny. Groteskní představa,“ řekl k tomu Právu předseda Rady pro reformu VŠ prof. Rudolfa Haňka

Proti školnému se vyjádřily i dvě třetiny z celkem 11 tisíc studentů, které loni ministerstvo školství oslovilo v průzkumu. Reakce na Facebooku však nejsou jen odmítavé. Mnoho lidí vyjadřuje školnému podporu.

Peníze na výchovu magistrů a doktorandů pak sice poklesnou ještě více, u tohoto typu studia však školy mohou další finance získat podle toho, jaké mají výsledky ve vědě a výzkumu, jak často posílají studenty na stáže do ciziny, nebo podle počtu profesorů a docentů. Školy, které mají vynikající výsledky ve vědě a vzdělávání, si tak budou moci dovolit tento typ studia dále podporovat.

"Financování studia patří v zahraničí ke standardním finančním službám. Lze se proto domnívat, že se s takovou nabídkou setkáme i v České republice, bude-li potřebná. Zatím totiž záměr zavedení školného nedostal přesné obrysy," řekl ČTK náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek.

Vysoké školy podporují změny ve financování výuky, dobré školy si prý polepší. Od října dostanou školy plošně méně peněz na studijní programy, u magisterských a doktorských programů však mohou další peníze získat s ohledem na kvalitu výuky.

Studenti, kteří v říjnu letošního roku nastoupí do prvních ročníků veřejných vysokých škol, čeká ve zkouškovém období mnohem drsnější síto než v předchozích letech.

Sociální demokracie podle poslankyně Vlasty Bohdalové zásadně odmítá zavádění školného na veřejných vysokých školách. Požaduje naopak státem dotované spoření a stipendia pro chudé a talentované studenty. Poslankyně to řekla na dnešní tiskové konferenci v Lidovém domě.

Česká republika vyslala v akademickém roce 2008-2009 v rámci studijního výměnného programu EU Erasmus do zahraničí 6045 studentů, což bylo v daném roce 1,7 procenta z tehdejšího celkového počtu studentů v zemi. Podíl vyslaných Čechů na celkové studentské obci je tak ale v Česku čtvrtý nejvyšší ze všech 31 zemí včetně nečlenů EU, které se programu účastní. O nových datech dnes informovala Evropská komise.

"Začali asi až osmnáctou nejdůležitější kapitolou: o školném. To není šťastné a je vidět, že se nepoučili ani Julínkovými poplatky ve zdravotnictví," míní Ondřej Liška (SZ), dle něhož bude ministerské křeslo hodně horké: "Je léto, za dveřmi jsou prázdniny. Nyní mají studenti jiné starosti... Ale poté se téma školného vrátí s opravdovou silou."

Myslím, že tenhle strop by se měl udržet tak pět let. A pak možná nebude vůbec potřeba, protože všichni účastníci vzdělávání se naučí chovat dostatečně racionálně. LNMá v případě té současné částky smysl její odložení?

Odložené školné není věc částky, ale principu. Stejně jako Nicholas Barr, duchovní otec odloženého školného, se domnívám, že studenti, pokud nechtějí, nemusí platit nic; platit mají až úspěšní absolventi.

"Pevně doufáme, že arogantní a konfrontační politika éry premiéra Mirka Topolánka je minulostí, za kterou učiní nová vláda svými kroky i skutky tlustou čáru," odmítli však aktivity POPR zástupci iniciativy Věda žije! Změny by podle nich měly nastat i na klíčových pozicích vysokého školství a vědy. Možní koaliční partneři, ODS, Věci veřejné a TOP 09 přitom už minulý týden deklarovali podporu vědě a zejména Akademii věd.

Přesné kontury dostane ve středu dopoledne kapitola školství připravovaného vládního programu ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Vyjednávač VV Josef Dobeš ČTK řekl, že se experti sejdou už s připravenými texty na téma regionální školství, vysoké školy, věda a výzkum a sport.

Privatizovat fakultní nemocnice jsme nenavrhovali a ani privatizaci pojišťoven v reformním návrhu nenajdete. Je neuvěřitelné, jak se opakovaná lež stává „faktem“. U zdravotních pojišťoven je ale velkou otázkou, jak určit někoho, kdo se bude státu zodpovídat ze své činnosti a nést následky nehospodárnosti, popřípadě činnosti proti zájmům pojištěnců i poskytování zdravotní péče.

Vysoké školy se potýkají s čím dál větším počtem opsaných seminárních prací. Brání se tvrdými tresty. I za zdánlivě banální přestupek už hrozí podmíněné vyloučení nebo přímý vyhazov.

Školné je jedním z klasických nástrojů, jak dosáhnout určitého cíle. Dejme ovšem důraz na slova jedním z nástrojů, který musí být součástí komplexního systému. Sám o sobě toho totiž moc nesvede. Co by se mohlo na českých vysokých školách změnit po zavedení školného?

Lídři ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (VV) se na své dnešní večerní schůzce shodli, že z rozpočtu ministerstva obrany na příští rok škrtnou 2,1 miliardy, které použijí na platy začínajících učitelů. Po vzájemném setkání to řekli novinářům s tím, že otázky zahraniční politiky a obrany proberou ještě ve čtvrtek. Předsedové stran pravděpodobné budoucí vládní koalice se shodli i na tom, že zásadní změny v oblasti přesunu kompetencí z ČR na Evropskou unii budou muset být schváleny v referendu.

Nejméně 25 miliard korun by v příštím roce mělo podle představ rektorů zamířit do českého vysokého školství. V případě, že by se rozpočet pro vysoké školy pohyboval v této výši, podařilo by se alespoň smazat zhruba třímiliardový deficit, který ve financování vysokých škol vznikl v uplynulých dvou letech. Novinářům to po dnešním zasedání Pléna České konference rektorů (ČKR) v Opavě řekl její předseda Petr Fiala.

Nejméně 25 miliard korun by v příštím roce mělo podle představ rektorů zamířit do českého vysokého školství. V případě, že by se rozpočet pro vysoké školy pohyboval v této výši, podařilo by se alespoň smazat zhruba třímiliardový deficit, který ve financování vysokých škol vznikl v uplynulých dvou letech. Po zasedání Pléna České konference rektorů to řekl její předseda Petr Fiala. Rektoři si stěžují, že školy dostávají čím dál míň peněz dlouhodobě.

Skeptici však tvrdí, že při stálé prázdnotě státní kasy je docela pravděpodobný i jiný vývoj. Školné jen umožní snížit dosavadní dotace do školství, a tak nakonec nula od nuly pojde. Je tedy vůbec někdo, kdo na školném určitě vydělá? Jeden vítěz se zatím rýsuje - budou to banky, které dostanou možnost poskytovat studentům půjčky na vzdělání.

První demonstrace proti školnému, jež se včera uskutečnila v Praze, se zúčastnilo asi 60 studentů, patnáct anarchistů a několik squatterů. Hlídaly je tři policejní vozy a na pořádek dohlížel i policejní antikonfliktní tým, který má přímo v davu předcházet problémům.

O slabé účasti rozhodlo zřejmě letní počasí, zkouškové období, prázdninová nálada a mistrovství světa ve fotbale.

V Praze dnes demonstrovali studenti proti plánovanému školnému. Nesouhlasí s plánem budoucí koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, který počítá s ročním poplatkem za vysokoškolské studium ve výši až 20 tisíc korun. Poplatky za školné by totiž některým mladým lidem ztížili přístup ke studiu. Organizátoři demonstrace pořádají tento protest ještě před letními prázdninami, protože chtějí vytvořit hnutí hájící zájmy studentů.

Zhruba 100 studentů včera v Praze demonstrovalo proti školnému. Nelíbí se jim záměr rodící se vládní koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (VV) zavést platby za vysokoškolské vzdělání, které připomínají odložené školné.

Na českých vysokých školách studují především děti vysokoškoláků, potomci vyučených rodičů končí zpravidla opět s výučním listem. Horší situace je v Evropě už jen v Bulharsku. Co s tím a jak se projeví školné?

Ustavení Lékařské fakulty Ostravské univerzity vyvolalo bouři nevole a spory mezi odborníky. K protestům se připojily všechny lékařské fakulty v republice. Protestující odborníci zpochybňují kvalitu výuky na nové fakultě, píší dnešní Lidové noviny. Kvůli okolnostem vzniku nové fakulty odstoupili členové pracovní skupiny, kterou si pro obor lékařství zřídila akreditační komise. Ostravská univerzita ale pokračuje s přípravou.

Už třetí skupina mediků z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy absolvovala na počátku letošního roku stáž v keňském Itibu.

Velký nos, široká brada a oči blíž u sebe -tak podle odborníků vypadá dominantní jedinec. Čeští vědci z Přírodovědecké fakulty UK v Praze nyní zjistili, že právě tyto rysy jsou typické pro hnědooké muže. Modrooké vnímáme jako méně dominantní, ale ani použití barevných kontaktních čoček jim nepomůže -tvar obličeje se tím nezmění. Studii zveřejnil časopis Personality and Individual Differences.