Chystá se bitva o maturanty ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Mateřské, základní a střední školy už to mají za sebou. Teď jsou na řadě vysoké. Prudký po k němuž došlo na počátku ekonomické transformace po roce 1990, se projeví i v počtu potenc vysokoškoláků. Dosud bylo v jednom ročníku devatenáctiletých zhruba 135 tisíc lidí, v dalších letech jich přibližně 90 tisíc. Ubylo sice učňů a zvýšil se podíl středoškoláků, ale i tak se na vysok hlásit podstatně méně maturantů než dosud. "Stavy uchazečů o studium z řad nových absolventů středních škol se sníží o více než třeti bude trvat nejméně deset let," upozorňuje Alois Houdek, prezident Vysoké školy mezinárodní vztahů Praha. V uplynulých deseti letech se počet vysokých škol prudce zvyšoval. Na počátku roku 1999, t prvních soukromých vysokých škol, existovalo v Česku 23 veřejných vysokých škol, tři vojen policejní. Od té doby vznikly tři nové veřejné (Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Vysoká šk Jihlava a Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích), vojenské školy se s Univerzity obrany a pražská Policejní akademie zůstala. K tomu přibylo 45 soukromých vysok Pro současné středoškoláky je to na první pohled dobrá zpráva. Bude ubývat škol, kde se konají přijímací zkoušky. I na "výběrových" univerzitách se šance zvýší. Otázkou je, zda to nebude na úkor kvality. Mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Tomáš Bouška uvádí, že se dá čekat při stagnace počtu vysokých škol. V některých případech asi dojde i k jejich zániku či slučová rozhodně nebude podporovat vznik nových vysokých škol," konstatuje mluvčí. Odložená poptávka Vysoké školy mají i další možnosti, jak získat studenty a vydělávat. V minulosti byl příst komplikovanější. Někteří lidé, na něž se dříve nedostalo, se rádi chopí příležitosti. Vědomosti v moderní době velice rychle stárnou, takže školy se mohou zaměřit také na kurzy vzdělávání. Kromě toho budou lákat větší počet zahraničních studentů. "Jako soukromá instituce si na provoz musíme vydělávat vícezdrojovým financováním," zdůraz prorektor Vysoké školy finanční a správní. "Máme například vlastní ediční činnost, vydáváme učebnice a skripta nejen pro vlastní stud vnější prodej, a tato činnost nesmí být prodělečná," nastiňuje další možnosti. Ve srovnání s některými vyspělými západoevropskými státy máme vysokoškoláků stále relativn unie v současné době diskutuje o zavedení orientačního ukazatele, který by sledoval procen terciárním vzděláním ve věku 30 až 34 let, a klade si za cíl dosáhnout do roku 2020 úrovně "Předpokládáme, že v Česku to bude kolem 35 procent, v současné době je to asi 18 procent, "Protože mezi absolventy ještě zdaleka nedospěli všichni studenti zapsaní ke studiu v době kvantitativní expanze systému v letech 2000 až 2009, procento se bude zvyšovat," dodává. Široký přístup k diplomům V roce 1989 úspěšně dokončilo vysokou školu 18 580 lidí. V roce 2008 už přes 71 tisíc. Z t někoho vyplývá, že předchozí systém byl elitářský a nyní je přístup k vysokoškolskému vzdě demokratičtější. Nicméně vzniká otázka, zda polovina populace může mít intelektuální předpoklady k vysokošk Pro příslušníky starší generace je to dost nepředstavitelné. Někdy se v mezinárodním kontextu porovnává neporovnatelné. Úroveň odborných vědomostí absolventa české střední průmyslové školy v 70. či 80. letech b jako v případě mladého bakaláře v některých jiných státech. Vyplývá to i z toho, že v náro stejná písmena čtou na rozdíl od češtiny zcela různými způsoby, se děti mnohem déle prokou psaním, takže se toho do skončení střední školy nestihnou tolik naučit. Boloňský model Dnes se i Česko řídí takzvaným boloňským modelem, v jehož rámci dělíme vysokoškolské studi bakalářský, magisterský a doktorský. Česká společnost na tuto změnu nebyla připravena. Zhr procent bakalářů pokračuje v navazujících magisterských oborech, přestože magisterský stup být většinou zaměřen především na potřeby vědy a výzkumu. "Lidé a zejména instituce by měl skutečnost, že bakalářský stupeň je úplným vysokoškolským vzděláním," zdůrazňuje Houdek. "Současný stav nepokládáme za vhodný, v podstatě se míjí účinkem strukturování studia podl modelu," potvrzuje Tomáš Bouška. Cílem ministerstva je zmíněný osmdesátiprocentní podíl sn využijeme mimo jiné i změny v zásadách pro financování veřejných vysokých škol," vysvětluj Sestřička bakalářka Mnohá místa, která bývala doménou středoškoláků, začínají obsazovat vysokoškoláci. Týká se zdravotnictví, technických profesí, ale i administrativy a obchodu. Tento jev souvisí s us technickým pokrokem, s rozvojem informačních technologií, s internacionalizací, se stále v na odborné a jazykové schopnosti pracovníků. Roste také význam celoživotního vzdělávání, p oborech jsou znalosti získané před dvaceti lety již zcela zastaralé. Přesto ale mnozí mladí absolventi nenacházejí uplatnění. "To, že co Čech, to vysokoškolák, je prostě tragický omyl," prohlásil nedávno prezident Vá jeho vyjádření lze toto extenzivní rozšiřování vysokého školství nazvat druhým největším a kvalitu po čistkách v roce 1948. I mnozí zaměstnavatelé si na úroveň absolventů stěžují. "Významnou roli sehrává nesoulad teoretického obsahu vzdělávání poskytovaného řadou škol s praxe," domnívá se Houdek. Podle jeho názoru právě v době, kdy začnou maturovat početně sl ročníky, vzroste poptávka po"užitné hodnotě vzdělání", tedy jeho praktické aplikovatelnost PETR KORBEL