Být investor, chci aspoň 2000 studentů ****************************************************************************************** * Být investor, chci aspoň 2000 studentů ****************************************************************************************** 11.5.2010, RADKA KVAČKOVÁ OSOBNOST Podle rektora Vysoké školy obchodní Ivo Straky soukromé VŠ stále teprve splácejí investice Rektor soukromé Vysoké školy obchodní v Praze Ivo Straka míní, že část vysokých škol by mo to, čemu se ve farmacii říká generika neboli ekvivalenty originálních přípravků. Ta mají t důležitou roli. * LNV poslední době se začínají ozývat hlasy, které tvrdí, že máme příliš mnoho vysokých š říkají, mají přitom většinou na mysli soukromé vysoké školy, jichž je už pětačtyřicet. Soukromé vysoké školy pokrývají dnes čtrnáct procent všech vysokoškolských studentů. V dob vysoké školy bojují s rozpočtem a tvrdí, že snížení o dvě procenta ohrožuje jejich život, zřejmá: Kdyby těch čtrnáct procent vysokoškoláků v soukromém sektoru nebylo, tak veřejný s ufinancovatelný. * LN Jak tomu máme rozumět? Těch čtrnáct procent se na veřejné vysoké školy prostě nevejde, a kdyby je přijali, stejně jejich výuku zaplatit. * LN Lidé spekulují, jestli je soukromá vysoká škola dobrý byznys. A obvykle si myslí, že ano. Přitom většina soukromých vysokých škol jsou obecně prospěšné čili neziskovky, které všechno, co vydělají, musejí zase do své činnosti, v daném případě vrátit. A nejen to. Ještě před tím, než vydělané prostředky vrátí, musejí je zdanit. Jejic vykazují někdy slušné zisky. Ale ty školy musejí na začátku hodně investovat. Přitom nemaj kapitál. Když investují sto milionů do potřebných budov, mohou si odepsat za rok jenom 3,3 tu chvíli, když některá z těch škol vydělá sto milionů, to vypadá, že zisk je 97 milionů. investovala sto milionů! Jiná situace bude dejme tomu za dvacet let, až budou mít školy sv investice splacené. * LN Vaše škola má 2500 studentů. Při kolika studentech se může soukromá škola, které nedo dotace od státu, udržet nad vodou? Kdybych byl investor, chtěl bych mít jistotu alespoň 2000 studentů. U nonprofitní školy, k jejímu statusu dostává některých výhod, bych se možná spokojil s tisíci. Ovšem za předpokl o výuku společenskovědních a ekonomických předmětů, které si nežádají takové vybavení jako školy zaměřené technicky. Proto je, všimněte si, technicky zaměřených soukromých vysokých Ani firemní VŠ Škoda Auto nevychovává například konstruktéry, ale nabízí dnes prakticky sa obory. * LN Proč myslíte, že by se lidi měli hlásit na soukromou vysokou školu? Například proto, že soukromé vysoké školy mají, na rozdíl od většiny veřejných škol, dalek s praxí. Tím chci říct, že podstatně větší podíl vyučujících přichází z významných podniků učí například o marketingu, mohou předat daleko víc zkušeností. Když se podíváte na katedr veřejných vysokých škol, zjistíte, že tři čtvrtiny tamních učitelů o marketingu jen píší a nedělaly žádnou kampaň. U nás třeba hotelnictví vyučuje ředitel čtyřhvězdičkového hotelu, určitě ví, jak se takový hotel ve skutečnosti řídí. Soukromou vysokou školu si ovšem mohu například proto, že na ní najdu obor, který se jinde neučí. Naše Služby letecké přepravy s nenajdete. Problém je, že u ředitele hotelu nebo velké letecké společnosti, který skončil padesátce, lze těžko předpokládat, že se ještě stane profesorem. Často nemá ani doktorát. * LN To může být potíž při akreditaci studijních oborů. Je to potíž. A velká, protože my musíme z marketingových důvodů nabízet stále nové obory. vztahují všechna kritéria akreditační komise, která platí na akademická pracoviště produku Přitom my neaspirujeme na to, abychom produkovali příští laureáty Nobelových cen, ale lidi schopni den po absolvování školy nastoupit do podniku a začít naplno pracovat. Mám za to, něco takového podporovat. * LN Myslíte specifickou akreditací nebo finančními dotacemi na studenta? Ideální by bylo obojí. Nevidím důvod, proč by stát nemohl uzavřít se soukromou školou kont na vzdělávání manažerů takového a takového typu a dávat jí dotace na studenty. Vždyť kdyby studovali na veřejné vysoké škole, ty státní peníze by za nimi šly. Se vzděláváním je to t s léky. Část z nich jsou originály, ale vedle nich hrají přece důležitou roli i generika. vysokých škol nemohla produkovat cosi jako generika? * LN Na to, že by neškodilo počet vysokých škol redukovat, upozorňují i někteří mezinárodn je například profesor Haňka, který vede ministerskou komisi pro reformu terciárního vzdělá Já profesora Haňku znám a ctím. Musím ale říct: Školství je přece odvětví jako každé jiné. vznikají a zase zanikají. Z těch zhruba sedmdesáti veřejných a soukromých vysokých škol, k Česku působí, pravděpodobně všechny nepřežijí, ale likvidovat cíleně? * LN Když zanikne soukromá škola, není to stejné, jako když skončí pizzerie... Jistě. Však taky cesta nejspíš nepovede zanikáním, ale spíš slučováním, takže studenty pře A možná ani značka nezanikne. Kdo dneska ví, že Lexus a Toyota je de facto to samé? * LN Na co sázíte do budoucna vy jako rektor jedné z nikoli nejmenších, ale ani největších Na to, že u nás je klientem skutečně student, který si objednává službu definovanou a odso (rozuměj akreditační komisí), avšak s tím, že si může říct, kolik jí chce, kdy, v jakých d jaké kvalitě. V našem zájmu je, aby třeba student, který potřebuje chodit také do práce, m přednášky v hodinách, které mu vyhovují. U veřejných škol je klientem škol stát. Jejich ne využít optimálně vlastních kapacit, jinak řečeno fungovat tak, aby to vyhovovalo především *** ČEŠTÍ STUDENTI SI MOHOU VYBRAT ZE 45 SOUKROMÝCH VYSOKÝCH ŠKOL * V České republice je aktuálně 73 vysokých škol. Z toho je 26 veřejných (většina z nich j dvě státní (Univerzita obrany a Policejní akademie ČR) a 45 soukromých, na nichž studuje n všech vysokoškoláků. * Vznik soukromých VŠ umožnil zákon o vysokých školách z roku 1998 (z 111/1998 Sb.). Ten člení VŠ na univerzitní (poskytují všechny typy studijních programů -ba magisterský a doktorský) a neuniverzitní (neposkytují vůbec programy doktorské). * Soukrom vznikat ve vysokém tempu od roku 1999 jako neuniverzitní. Zakladatelé měli již zpravidla z provozováním soukromých středních a vyšších odborných škol, z institucí resortního vzděláv podnikových institutů. * Dvě ze soukromých škol se po roce 2007 staly univerzitami: Metrop v Praze a Univerzita Jana Amose Komenského Praha. * Ve školním roce 2000/2001 bylo evidová VŠ, v následujících dvou letech to bylo již 17, respektive 27 ústavů. V roce 2008 jejich p 47, ale v průběhu roku dvě z nich zanikly. * Počet studentů využívajících soukromé vysokoš stále roste. V roce 2000 jich takto studovalo přes 2000, v roce 2002 už skoro 8500 a v roc 000. Do školního roku 2008/2009 počet vzrostl skoro dvakrát, na téměř 50 700 studujících. měly v minulém školním roce například pražské školy Univerzita Jana Amose Komenského (8400 institut vysoká škola (6400) či Vysoká škola finanční a správní (skoro 5300). * Víc než po soukromých VŠ sídlí v Praze, v Brně mohou zájemci studovat na sedmi ústavech a v Jihomorav na osmi soukromých VŠ (kromě Brna ještě ve Znojmě). Po třech školách mají ve Středočeském Mladá Boleslav) a Jihočeském kraji (dvě v Českých Budějovicích, Písek). Dvě soukromé VŠ sí (Olomouc, Přerov) a Moravskoslezském kraji. čtk PROFIL Ivo Straka (1963) Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, na níž působil v minulých období také jako děkan Národohospodářské fakulty. Rektorem soukromé Vysoké školy obchodní