Největší nával bude na andragogiku ****************************************************************************************** * Největší nával bude na andragogiku ****************************************************************************************** 11.5.2010, autor: RADKA KVAČKOVÁ Studentů se má letos přijímat o trochu méně než loni, uchazeči to ale pravděpodobně vůbec Mluví se o tom už delší dobu: Budou vysoké školy, tak jako dosud, přijímat stále víc a víc stane vysokoškolákem skoro každý? Anebo lze čekat nějaké omezení, odpovídající alespoň čás populační křivky? Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se na vysoké školy v Česku dostávalo kolem dvace ročně. V roce 2001 činil počet poprvé zapsaných na VŠ skoro 46 tisíc, v roce 2009 dokonce představuje zhruba dvě třetiny populačního ročníku devatenáctiletých. Kdyby se stejný poče přijímal za pět let, kdy budeme mít devatenáctiletých devadesát tisíc, znamenalo by to, že školy může zapsat přes devadesát procent ročníku, tedy možná víc, než bude maturantů. Připravují se nová pravidla financování V této situaci není překvapivé, že ministerstvo šk na změně pravidel financování veřejných vysokých škol pro následující roky. "V pracovní ve nastaveny regulační mechanismy," připouští ve svém vyjádření pro LN Ondřej Gabriel z odbor vztahů a komunikace. Účelem je "obrátit dosavadní trend neustálého nárůstu nových studentů individuálních pravidel pro jednotlivé typy studijních programů". Největší omezení se přip nových studentů do bakalářských studijních programů. Pokles by však neměl být oproti předc větší než pět procent. S finanční regulací se začne už teď. Její dopad bude však vzhledem k tomu, že zároveň ubýv ve vysokoškolském věku, nepatrný, ba směrem k uchazečům téměř zanedbatelný. Jasně je to vi tradičně velmi žádané pražské Vysoké škole ekonomické, kam se letos hlásí téměř o dva tisí než loni - namísto 16 500 jen 14 800. Počet přijímaných (4640) se přitom od loňského roku Pokud bychom tedy měli podat situační zprávu o tom, co mohou čekat letošní uchazeči o přij školy, mohla by začínat konstatováním, že míst je celkově víc než dost. Pokračovat ovšem musí slovem "ale": Míst je skutečně hodně, ale to neznamená, že se lze do obor. Například na pražskou Právnickou fakultu UK se loni hlásilo 4680 uchazečů, přijímalo se 78 o dvě stě přihlášek méně a přijímat se má 720 studentů. To znamená, že šanci na přijetí má šestý. O něco menší pravděpodobnost přijetí lze předpokládat například na brněnské Právnic kam se se hlásí na tradiční magisterský obor Právo a právní věda 4430 uchazečů. Brát budou zhruba každého sedmého. Pravděpodobně nejmenší šance na přijetí je letos na oboru Andragogika a personální práce. fakultě UK, kde se na něj hlásí 754 lidí, uspěje jen každý patnáctý. Vysoký počet přihláše zajímavý, protože personalistů a odborníků, kteří se zabývají výchovou a vzděláváním dospě pracovním trhu už teď víc, než se uživí. Tradičně nejžádanější psychologii chce na Filozof letos studovat jen uměřených 215 uchazečů, z nichž šanci na přijetí jich má jen 69. Jiná s na Filozofické fakultě brněnské Masarykovy univerzity, kam se hlásí právě na studium psych lidí. Vezmou jich plus minus sto. Angličtina pořád táhne, ale zuby ještě víc Pro obě školy zůstává typický veliký zájem o st anglickým jazykem. Na anglistiku-amerikanistiku poslalo na FF UK přihlášku 547 zájemců, na mezikulturní komunikaci 559. Uspěje dohromady 120 z nich (80 na anglistice-amerikanistice. Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně mají na studijní program Anglický jazy 1300 přihlášek, brát budou necelé dvě stovky uchazečů. Vypadá to také, že mladé lidi přitahuje politika. Na politologii se jen na Filozofické fak Karlovy přihlásilo 444 zájemců (a to se tímto oborem zabývají i další fakulty). Brát budou šedesáti. Zajímavá je situace na lékařských fakultách. Zatímco šance probojovat se na všeobecné léka slušná - dostat by se měl průměrně každý pátý až sedmý uchazeč - na zubním lékařství uspěj třináctý, v Brně dokonce jen každý pětadvacátý. A to přesto, že na lékařských fakultách za počtu studujících nepočítají a počet studijních míst pro zubaře dokonce mírně stoupá. Stoupá zájem o veterinární lékařství. Na brněnskou fakultu, která tuto odbornost poskytuje 800 zájemců, což je údajně asi o sto víc než loni. Přitom počet přijímaných (160) zůstává Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové přijme na magisterský studijní program Farmacie o něco více než čtvrtinu z přihlášených - 240 z 889. Na VUT uchazečů přibylo Pak je ovšem velké množství fakult, které studenty více vyhlížejí, těm patří tradičně techniky a některé přírodovědné obory. Velká šance je přirozeně i na so školách, kam se lze hlásit většinou až do října. Zkusmý dotaz na Vysoké učení technické v Brně (veřejná škola) však přinesl určité překvape školy Jitka Vanýsková LN sdělila, že "dopad demografické křivky se zatím na zájmu o studiu neprojevil. Naopak, počet uchazečů o studium každým rokem roste. V roce 2009 podalo přihlá celkem 18 840 uchazečů, letos to je rekordních 20 332 přihlášených." Z loňských údajů však 512 přijatých nastoupilo ke studiu ve skutečnosti jen 9851. Rozhodně platí, že možností studovat je dnes nesrovnatelně víc než třeba ještě před deseti neuspěje v Praze, může na zvolený obor třeba do Ostravy, kdo neuspěje na žádaných oborech, a právní věda nebo Psychologie, ještě pořád může uspět v disciplínách odvozených, typu Prá správě. Kdo neprojde sítem talentových zkoušek například na UMPRUM, může jít studovat třeb na zlínské nebo i jiné univerzitě. Začít studovat lze dokonce i bez toho, že by byl člověk mezi přijatými: v rámci takzvaného (zpoplatněného) vzdělávání. Když uspěje, není vyloučeno, že za rok bude přijat do druhého studia.