Nové srdce českých biověd ****************************************************************************************** * Nové srdce českých biověd ****************************************************************************************** 10.5.2010, rubrika: Report, strana: 66, autor: MARTIN RYCHLÍK Ve Vestci u Prahy má vzniknout biotechnologický klenot BIOCEV Prý to není vzdálená a čirá utopie; dočkáme se do několika let. Čeho? Léků „šitých“ na mír Protinádorových látek a nových antivirotik. Lepších tkáňových náhrad. Rozklíčování genů od různé nemoci srdce, jater i nedoslýchavost. Tím vším by se mělo zabývat vznikající Biotech biomedicínské centrum (BIOCEV), jež hodlá ve Vestci u Prahy zbudovat šest ústavů Akademie Univerzity Karlovy. „Právě rozvoj biotechnologií, které byly v ČR zanedbávány, je naším hl Máme na to špičkové lidi. Vysoká úroveň vědců, kteří projekt připravují, byla v mezinárodn ministerstva školství, jež o přidělení evropských peněz spolurozhodují, hodnocena nejvýše, EURO Václav Pačes, vědecký koordinátor Biocevu a někdejší předseda AV ČR. Centrum excelenc vzniknout do roku 2013. „TORZO“ ZA TŘI MILIARDY? BIOCEV od počátku usiloval o částku 3,25 miliardy korun z operačního programu Výzkum a výv Zdá se, že svůj požadavek bude muset – stejně jako ostatní projekty – redukovat. Právě nyn s ministerstvem školství. Původně bylo určeno 1,2 miliardy na výstavbu budovy, něco přes 1 na přístrojové vybavení a 550 milionů korun na start-up granty. „Nedovedu si představit, k dali za úkol zkrátit BIOCEV o třicet procent, jak bychom pak mohli zachovat naše členství infrastrukturách EuroBioImaging a InfraFrontier, zaměřených na fenogenomiku a zobrazovací je sestaveno komplexně. Trochu se obáváme, že by pak zůstalo jen torzo,“ tvrdí profesor Pa informací týdeníku EURO se však projekt neobešel bez četných výhrad. Prý v prezentaci příl Pačesovu osobnost a připravenost měla být důkladnější. „Výtky k vědeckému programu nebyly. Kritika to byla spíše formální, týkala se třeba nastav řádu a podobně,“ oponuje expředseda. Ohledně úspor vedl i jednání se zástupci podobně konc leč rivalského centra CEITEC v Brně (EURO 15/2010), hlavně s profesorem Jaroslavem Kočou – oblast živých věd. „Dohodli jsme se, že přístroje, které budou mít oni, my pořizovat nebud férová jednání,“ říká Pačes. V budoucnu jsou možné i synergie s dalším obřím projektem, la nedalekých Dolních Břežanech. Právě na umístění obou center jen kousíček za cedulí Hlavní s pozdvihnutým obočím dívají soupeři z regionů – Praha se totiž tohoto operačního programu zúčastnit. MYŠÍ KLINIKA JAKO ZÁKLAD Vestecké středisko sestává z pěti základních pilířů. Těmi jsou funkční genomika, buněčná a biologie, biomateriály a vývoj léčebných i diagnostických postupů. „Velmi sázíme na funkčn takzvanou myší kliniku a součást projektu InfraFrontier, kde se mapuje genom modelových ži potkanů. Organizuje se celá evropská síť, již má u nás na starost docent Radislav Sedláček vzatý,“ říká profesor Václav Hořejší, řešitel projektu BIOCEV a ředitel Ústavu molekulární Tento výzkumný program je zaměřen na geny důležité pro funkci specializovaných fyziologick Umožňuje ověření jejich využití pro vývoj léků – třeba týkajících se onemocnění jater, kar dysfunkce, vývoje diabetu a metabolických poruch. Zásadní má být i oblast buněčné biologie jejímž garantem je parazitolog Jan Tachezy z Přírodovědecké fakulty UK. Takový výzkum má v pro medicínu a vývoj antiparazitárních i protinádorových látek či antivirových vakcín. Pro biomateriály má zase vést ke tkáňovým náhradám z kmenových buněk, umělým srdečním chlopním kostem, ale také k systémům umožňujícím cílenou dopravu léčiv. Kdo by to nepodpořil! OD MIKROSKOPŮ K LÉČIVŮM... „Je to už tak trochu klišé, ale v ČR opravdu chybí spojnice mezi základním výzkumem a prod – ať již lékařských produktů nebo procesů. Je to odtržené. I tomu bychom chtěli napomoci,“ Pačes s Hořejším. Zkušenosti již Ústav molekulární genetiky má. Jednak byl jedním z iniciá biotechnologického klastru CzechBio, ale vzešly z něj i čtyři spin-off firmy: Exbio, Apron TopBio. Všechny sídlí také ve Vestci, kde Akademie věd již dříve zakoupila vhodné pozemky. Zájem s s Biocevem na úrovni letter of intent projevilo asi dvacet subjektů, mezi nimiž nechybějí nebo biotechnologické společnosti (Zentiva, Beznoska, GeneTiCa, Bio-Skin, Vidia, GelMed či bude stát roční provoz centra? „Číslo zatím nechceme upřesňovat, ale jde o stovky milionů projektový manažer Jan Rajnoch. Peníze mají plynout z domácích i zahraničních grantů, ale výzkumu. Vazby mají akademici i s nedalekým Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM) v se však nikomu. „Jsme zcela otevřeni spolupráci. Zájem má třeba pražská VŠCHT, což je náš partner,“ říká Hořejší. Díky zajímavým podmínkám a lákavé fenogenomice by do Vestce mohli vědci zpoza hranic. „To je hrozně důležité. Když se podíváte na podobné centrum v Holandsk tam spousta. Chceme rovněž, aby se vedoucím Biocevu stala nějaká mezinárodně respektovaná připraven konkurz, případně i odborný search committee,“ doplňuje uznávaný imunolog, dle n cestou internacionalizace. A tedy angličtina na všech úrovních. BIOTECHNOLOGICKÝ SUPERKOMPLEX Vzniknout by mělo i zhruba 500 kvalifikovaných pracovních míst – včetně postů pro vědce a také laborantky nebo ošetřovatele zvířat. „Máme již územní rozhodnutí. Do konce letošního získat stavební povolení. A pak budeme čekat na závěrečné rozhodnutí komise z Bruselu, kte přijít na přelomu roku, abychom mohli počátkem roku 2011 začít stavět,“ doufá manažer Rajn je i na dopravu z Prahy. Naplánováno bylo autobusové spojení, které výhledově naváže na pl metra do Písnice. A zbudovány mohou být i ubytovací kapacity. „Projekt má naši plnou podpo pracovní místa i zajímavý potenciál,“ řekl týdeníku EURO Miroslav Pašek, starosta Vestce. zvolené lokality pro BIOCEV má totiž vyrůst i další výzkumné středisko – Národní biotechno biomedicínské centrum. Jde o záměr Středočeského kraje, na nějž má jít asi 300 milionů kor programu Podnikání a inovace. Zdaří-li se obé, nový biokomplex by měl výrazně promluvit do medicíny i vývoje léčiv. *** PŘIPRAVOVANÉ PROGRAMY 1. Funkční genomika 2. Buněčná biologie a virologie 3. Strukturní biologie a proteinové inženýrství 4. Biomateriály a tkáňové inženýrství 5. Vývoj léčebných a diagnostických postupů Pramen: týdeník EURO Více na: www.biocev.cz