Zjištění politiků: školám chybí peníze ****************************************************************************************** * Zjištění politiků: školám chybí peníze ****************************************************************************************** 3.5.2010, rubrika: Volby 2010, strana: 6, autor: PAVLA KUBÁLKOVÁ Do škol dostaneme víc peněz, slibují strany před volbami. Jenže žádné z vlád se to zatím p Školství věnují strany ve svých programech dost prostoru. Zčásti jde ale jen o neurčité řeči o zlepšení kvality škol. PRAHA Pokud mají říct politické strany jednu nejdůležitější věc, která by se měla v českém zlepšit, pak všichni řeknou slovo kvalita. A to nejen kvalita výuky, ale i kvalita samotný podmínek ve školách a prostředí. „O kvalitě školství rozhoduje i kvalita učitelů. Proto ch přípravu budoucích učitelů, tedy reformu pedagogických fakult,“ vyjmenovává z programu KDU Michaela Šojdrová. S vyššími nároky na práci učitelů ale spojuje zvýšení platů pedagogů. A to je zároveň druh se politici napříč stranami shodují: je zapotřebí do škol dostat víc peněz. Jenomže právě zatím příliš nedaří. I samotní učitelé proto říkají, že je pro politiky školství okrajovým Ze státního rozpočtu jde na celý resort školství 121 miliard korun. Na to regionální, tedy základní a střední školy, je určeno jednaosmdesát miliard korun, na vysoké školy, vědu a v miliard korun. V porovnání s evropskými zeměmi je české školství podporováno státem jen ve „Klíčové je prosazení zvýšení investic do vzdělávání. Ta dvě procenta HDP do průměru zemí chybí a nelze je dohnat žádným šetřením. Jsou to desítky miliard ročně, které nás neustále v budoucnu ohrožují naši konkurenceschopnost,“ myslí si například šéf Strany zelených a ex Ondřej Liška. On sám považuje tento resort za jeden z nejdůležitějších. Věci veřejné dokonce slibují přímo zvýšení platů učitelům o pět tisíc korun a zvednutí nás učitelů na minimálních dvacet tisíc korun. Celý rozpočet školství pak chtějí navýšit o des Kde na tyto výdaje vezmou peníze, už ale neříkají. Největší strany ODS a ČSSD ale ve svých programech jasný recept, jak do škol dostat tolik nepřinášejí. Právě sociální demokraté jsou ve svém volebním programu velice neurčití. Píší v něm o zpří pro všechny, o nutnosti rozvoje talentů či výchově k morálce. Jak konkrétně se dá k těmto již neříkají. Naopak, přestože strana nyní hlásá, že zastaví státní maturity, v programu o tom mlčí. Dok že lze státní maturity spustit jen po zodpovědné přípravě. Jedinou jasnou zprávou tak pro strana chce zachovat poslední rok ve školkách zdarma a je proti zavedení školného na vysok Protože má ODS v současné vládě na ministerstvu školství svou ministryni, chtějí pokračova čem se zde nyní pracuje. I tak ale chtějí zavést pár novinek. Jednou z nich je vznik fondu studenty, kteří by mohli získat stipendia na špičkových zahraničních univerzitách. „Zavede hodnocení úspěšnosti škol. Ponecháme možnost přijímacích zkoušek na více středních škol,“ programu občanští demokraté. A ještě jedna věc politiky spojuje. Chtějí zvednout prestiž učňovským oborům a zvýšit tak zájem o řemesla. *** Co slibují politici ve školství Fakta o českém školství: Naše školství je rozděleno na čtyři stupně. Předškolní vzdělávání školy a jesle), základní, středoškolské a terciární (vysokoškolské). Zřizovatelé: Minister sice zaštiťuje všechny čtyři stupně vzdělávání, samotné řízení však ovlivnit příliš nemůže základních a středních škol (veřejných) je to pouze na zřizovatelích. To jsou kraje, obce, části. Vysoké školy jsou zcela autonomní. Do jejich chodu stát zasahovat prakticky nemůže. Fungování škol kontroluje Česká školní inspekce, která při závažném pochybení školy může m podat návrh na její výmaz z rejstříku. Na fungování vysokých škol dohlíží akreditační komi fakultám omezit či odebrat akreditace. Financování: Stát posílá do regionálního školství ( základní a střední školy) peníze prostřednictvím ministerstva školství. Funguje zde normat financování - školy dostávají peníze na vzdělávání jednoho žáka. Peníze míří hlavně na pla Peníze od státu dostávají i soukromé základní a střední školy. Stát jim vyplácí 60 až 90 p pro veřejné školy. I veřejné vysoké školy jsou financovány z rozpočtu. Zatímco evropský pr vzdělávání v relaci vůči HDP se pohybuje něco přes 6 %, v Česku je to okolo 4,5 %. Pedagog jakémkoliv druhu škol je nutné absolvovatminimálně pedagogickou fakultu. V posledních lete úroveň velice kritizována. Do škol navíc kvůli nízkým platům míří stále menší počet mladýc pracovníků. Trvá na bezplatném posledním roku v mateřských školách a chce dostupnost kvalitních forem - jako jsou jesle, mateřské školy či dětská centra. V plánu má také zvýšení platů učitelů pracovníků ve školství. Zcela zdarma by mělo zůstat celé vysokoškolské vzdělávání. Chce, a maturita byla uznána vysokými školami jako kritérium k přijetí. Učňovské školství chce pod závěrečnou zkouškou ve spolupráci se zaměstnavateli. Vzniknout by měl stipendijní fond pro studenty na špičkových zahraničních univerzitách. Zavést chce studijní spoření a výhodné s které umožní studium každému a splatné by byly po dokončení studia. Chce se zaměřit hlavně vzdělávání a zvýšit kapacitu a množství mateřských školek. Prosadit by chtěla předposlední zdarma pro děti ve věku od 4 do 5 let. V základním vzdělávání považuje za prioritu zlepšen vzdělávacích dokumentů, učebnic, učebních textů a metodik. Upravit zákonem chce práva a po rodičů a zlepšit tím chování dětí. Prioritou je zlepšení podmínek pro práci pedagogů a kva Proto chtějí prosadit reformu pedagogických fakult. Vyšší nároky na jejich práci spojují s platů pedagogů. Běžnou součástí výuky na základních školách by měl být samostatný předmět finanční gramotnost. Za prioritu považují zavedení státní maturity, která by měla být vstu školy. Zkoušky na střední školy by mělo nahradit hodnocení ze základních škol. Prosadit by chtěli celorepublikové srovnávací testy v pátých a devátých třídách. Tarifní s by se mohl změnit tak, aby se zohlednila kvalita pedagoga, a ne pouze odsloužené roky. Cht efektivní systém stipendií a půjček. Zavedli by školné na vysokých školách. Do všech typů získat mladé učitele, a proto by zavedli nástupní plat pro pedagogy minimálně 20 tisíc kor by pak chtěli zvýšit plat o pět tisíc korun. Úspěšné složení státní maturity by mělo být z přijímání na VŠ. Chtějí rozšířit výuku informatiky o bezpečnou práci s internetem. Na vyso by zavedli odložené školné. Za klíčové považují zvýšení investic do vzdělávání, a to z 9 % Zlepšení přípravy učitelů a zvýšení jejich podpory by šlo docílit zavedením systému profes kariérního postupu učitelů. Chtějí připravit standard učitelské profese, zvýšit platy učit na kvalitě jejich výkonu. I nadále požadují zavedení státní maturity. Odmítají zavedení šk vysokých školách. Naopak by ale prosazovali placení jistého „penále“ pro vysokoškoláky, kt nedbalosti opakují ročníky či semestry. Upravit chtějí akreditační systém na vysokých škol zamezili vzniku nekvalitních oborů, fakult a škol. Za důležité považují rehabilitaci učňov obzvlášť technických oborů. Sjednotit chtějí vyšší odborné školy a bakalářské studium na v na shodný stupeň vzdělání.