Vysokoškoláků na trhu moc nenajdete, protože také odchází za prací do zahraničí, říká ředitel vysoké školy Vladimír Kříž

12.05.2010, ROBERT NUSL

Příbram - Lidí, kteří se u nás vzdělávají, je čím dál tím více. Někteří to mají nařízené od svého zaměstnavatele pod výhružkou ztráty zaměstnání, jiní si dobrovolně doplňují vzdělání.

Mladí lidé studující na vysokých školách často již dopředu vědí, že v daném oboru dělat nikdy nebudou. Zářným příkladem jsou pedagogické fakulty. Absolventi vysokých škol s humanitním zaměřením vůbec nemají v naší zemi na růžích ustláno.

Vladimír Kříž, ředitel detašovaného pracoviště Vysoké školy evropských a regionálních studií v Příbrami říká, že u nás všeobecně panuje názor, že čím má člověk vyšší vzdělání, tím více je uplatnitelný na trhu práce. "Ve skutečnosti vysokoškoláků na trhu práce moc nenajdete. Ale pravda je, že není vysoká poptávka, protože tito lidé odchází za prací do zahraničí. Co se týče humanitního vzdělávání, tak jsou obory, s nimiž se absolventi hůře uplatňují. Dnes to funguje většinou tak, že pokud není člověk absolventem nějaké prestižní školy, tak zaměstnavatele až zase tak nezajímá. Pokud jde o naší školu, většina studentů je z kombinovaného studia a tím, že již někde pracují, zvyšují si tím kvalifikaci a poté i svojí pozici u zaměstnavatele. Studenty denního studia nemáme až tak zmapované, protože po absolvování naší školy odcházejí ještě dostudovat, a to většinou do Prahy. Fakt je také, že lidé, kteří studují bezpečnostně právní činnost ve státní správě nemají většinou problém s uplatněním, protože stát stále požaduje nové uchazeče."

Maturita byla dříve pojmem

Maturita znamenala dříve pojem, který měl váhu a vysokoškolský titul, tak to už bylo skutečně něco. Dnes už je to skoro povinnost. Podle vysokoškolského pedagoga Lukáše Moravce je v případě dálkové studia vysokoškolský diplom aktuálně v častých případech podmínkou pro setrvání na stávající pracovní pozici či postup. "U denního studia poskytuje lepší startovní pozici při získávání zaměstnání, případně lépe placeného zaměstnání. Pokud vím, existuje několik studií dokládající růst příjmu s růstem vzdělání, včetně kompenzace pozdějšího zapojení do pracovního procesu oproti například středoškolákům. Aktuálně je však problém v masovosti, která znehodnocuje vysokoškolské diplomy a tyto benefity mohou přestat být platné," dodal Lukáš Moravec. Někteří studenti také určité pochybnosti připouštějí. "Najít si v dnešní době práci není vůbec jednoduché.

Vím to také z vlastní zkušenosti. Nedávno jsem hledala praxi a ani ta není k sehnání, takže je to problém. Až dostuduji, nezbývá než doufat, že zaměstnání v oboru seženu. V České republice vzdělanost stoupá napříč všemi věkovými kategoriemi, mohu to vidět i na studentech kombinovaného studia," řekla studentka příbramské vysoké školy Jolana Fišerová. Přesto se studenti této školy tváří optimisticky a s volbou studia jsou spokojení. "Škola, kterou studuji má širší zaměření, takže asi budu mít větší šanci, než absolventi například vysoké školy pedagogické. Samozřejmě záleží také na jedinci a jeho přístupu ke studiu. Myslím, že vzdělanost v naší republice stoupá a lidé mají chuť se učit," doplnila studentka Jitka Tesková.

Střední školy berou skoro každého

Podle názoru Vladimíra Kříže je dnes přehršel středních škol, kdy nabídka je skoro dvojnásobně vyšší než poptávka a výsledkem je, že vystudovat může opravdu skoro každý.

"Celkově se snižuje úroveň škol a to následně ovlivňuje také úroveň studentů na vysokých školách a to možná vnímají i zaměstnavatelé. Jsou to spojené nádoby. Otázka je, co s tím stát udělá. Určitě existují nějaké ekonomické nástroje regulace, ale především by měl stát konečně definovat, kdo je to maturant, tím myslím výstupní hodnoty. K tomu měly sloužit ty slavné státní maturity, ale situace kolem nich je doslova trapná. Dokonce některé politické strany lákají voliče na to, že zruší státní maturity, přitom by určitě vedly ke zkvalitnění středních škol. Nevím, proč se tady snažíme neustále vytvářet nějaký nový systém, když by stačilo adaptovat například britský systém, který už dávno funguje. Pořád zde řešíme věci, které už jinde fungují. Výsledky čtrnáctiletého snažení jsou tristní," konstatoval smutným hlasem Vladimír Kříž.

Studium lukrativních oborů má být dražší

Studenty, tedy spíše jejich rodiče trápí otázka školného. "Praxe ukazuje, že studenti aktuálně školné ve výši zhruba kolem dvaceti tisíc za semestr jsou ochotni a schopni platit neboť titul či znalosti jim zatím přinese kompenzaci v podobě konkurenční výhody. Při současném souběhu veřejného a soukromého školství je vidět prakticky dopad v podobě dostupnějšího vzdělání, ač za cenu určitého finančního nákladu. Vzpomeňme na boj o přijetí na vysoké školy například před deseti lety. Školné se pozitivně projeví na motivaci a přístupu studenta ke škole, zkouškám a podobně. Ano, já jsem pro školné," pedagog z vysoké školy Lukáš Moravec. Vladimír Kříž si myslí, že musí dojít k zavedení školného. "Nadstandardy, které stát studentovi nabízí, určitě využije v uplatnění na trhu práce a tím i možnost většího výdělku. Takže by se měl na svém vzdělávání spolupodílet. Výše školného by se ale mělo odrážet od toho, jaké má student potom možnosti. Například u učitelů by to měla být minimální hranice, u lukrativnějších profesí bych nasadil vyšší podíl školného. Bylo by to spravedlivější a pro studenty motivující. Myslím, že by to problém neměl být, protože těchto systémů existuje v Evropě řada a fungují dobře," uzavřel ředitel Kříž.

(ROBERT NUSL)