Vysokoškoláků na trhu moc nenajdete, protože také odchází za prací do zahraničí, říká ředitel vysoké školy Vladimír Kříž ****************************************************************************************** * Vysokoškoláků na trhu moc nenajdete, protože také odchází za prací do zahraničí, říká ře školy Vladimír Kříž ****************************************************************************************** 12.05.2010, ROBERT NUSL Příbram - Lidí, kteří se u nás vzdělávají, je čím dál tím více. Někteří to mají nařízené o zaměstnavatele pod výhružkou ztráty zaměstnání, jiní si dobrovolně doplňují vzdělání. Mladí lidé studující na vysokých školách často již dopředu vědí, že v daném oboru dělat ni Zářným příkladem jsou pedagogické fakulty. Absolventi vysokých škol s humanitním zaměřením naší zemi na růžích ustláno. Vladimír Kříž, ředitel detašovaného pracoviště Vysoké školy evropských a regionálních stud říká, že u nás všeobecně panuje názor, že čím má člověk vyšší vzdělání, tím více je uplatn práce. "Ve skutečnosti vysokoškoláků na trhu práce moc nenajdete. Ale pravda je, že není v protože tito lidé odchází za prací do zahraničí. Co se týče humanitního vzdělávání, tak js nimiž se absolventi hůře uplatňují. Dnes to funguje většinou tak, že pokud není člověk abs prestižní školy, tak zaměstnavatele až zase tak nezajímá. Pokud jde o naší školu, většina z kombinovaného studia a tím, že již někde pracují, zvyšují si tím kvalifikaci a poté i sv u zaměstnavatele. Studenty denního studia nemáme až tak zmapované, protože po absolvování odcházejí ještě dostudovat, a to většinou do Prahy. Fakt je také, že lidé, kteří studují b právní činnost ve státní správě nemají většinou problém s uplatněním, protože stát stále p uchazeče." Maturita byla dříve pojmem Maturita znamenala dříve pojem, který měl váhu a vysokoškolský titul, tak to už bylo skute Dnes už je to skoro povinnost. Podle vysokoškolského pedagoga Lukáše Moravce je v případě vysokoškolský diplom aktuálně v častých případech podmínkou pro setrvání na stávající prac či postup. "U denního studia poskytuje lepší startovní pozici při získávání zaměstnání, př placeného zaměstnání. Pokud vím, existuje několik studií dokládající růst příjmu s růstem kompenzace pozdějšího zapojení do pracovního procesu oproti například středoškolákům. Aktu problém v masovosti, která znehodnocuje vysokoškolské diplomy a tyto benefity mohou přesta dodal Lukáš Moravec. Někteří studenti také určité pochybnosti připouštějí. "Najít si v dne není vůbec jednoduché. Vím to také z vlastní zkušenosti. Nedávno jsem hledala praxi a ani ta není k sehnání, takž Až dostuduji, nezbývá než doufat, že zaměstnání v oboru seženu. V České republice vzdělano napříč všemi věkovými kategoriemi, mohu to vidět i na studentech kombinovaného studia," ře příbramské vysoké školy Jolana Fišerová. Přesto se studenti této školy tváří optimisticky jsou spokojení. "Škola, kterou studuji má širší zaměření, takže asi budu mít větší šanci, například vysoké školy pedagogické. Samozřejmě záleží také na jedinci a jeho přístupu ke s vzdělanost v naší republice stoupá a lidé mají chuť se učit," doplnila studentka Jitka Tes Střední školy berou skoro každého Podle názoru Vladimíra Kříže je dnes přehršel středních škol, kdy nabídka je skoro dvojnás poptávka a výsledkem je, že vystudovat může opravdu skoro každý. "Celkově se snižuje úroveň škol a to následně ovlivňuje také úroveň studentů na vysokých š vnímají i zaměstnavatelé. Jsou to spojené nádoby. Otázka je, co s tím stát udělá. Určitě e ekonomické nástroje regulace, ale především by měl stát konečně definovat, kdo je to matur výstupní hodnoty. K tomu měly sloužit ty slavné státní maturity, ale situace kolem nich je Dokonce některé politické strany lákají voliče na to, že zruší státní maturity, přitom by ke zkvalitnění středních škol. Nevím, proč se tady snažíme neustále vytvářet nějaký nový s stačilo adaptovat například britský systém, který už dávno funguje. Pořád zde řešíme věci, fungují. Výsledky čtrnáctiletého snažení jsou tristní," konstatoval smutným hlasem Vladimí Studium lukrativních oborů má být dražší Studenty, tedy spíše jejich rodiče trápí otázka školného. "Praxe ukazuje, že studenti aktu výši zhruba kolem dvaceti tisíc za semestr jsou ochotni a schopni platit neboť titul či zn přinese kompenzaci v podobě konkurenční výhody. Při současném souběhu veřejného a soukromé vidět prakticky dopad v podobě dostupnějšího vzdělání, ač za cenu určitého finančního nákl na boj o přijetí na vysoké školy například před deseti lety. Školné se pozitivně projeví n přístupu studenta ke škole, zkouškám a podobně. Ano, já jsem pro školné," pedagog z vysoké Moravec. Vladimír Kříž si myslí, že musí dojít k zavedení školného. "Nadstandardy, které s nabízí, určitě využije v uplatnění na trhu práce a tím i možnost většího výdělku. Takže by vzdělávání spolupodílet. Výše školného by se ale mělo odrážet od toho, jaké má student pot Například u učitelů by to měla být minimální hranice, u lukrativnějších profesí bych nasad školného. Bylo by to spravedlivější a pro studenty motivující. Myslím, že by to problém ne těchto systémů existuje v Evropě řada a fungují dobře," uzavřel ředitel Kříž. (ROBERT NUSL)