Chceme jednat otevřeněji, slibují noví členové vládní Rady pro vědu ****************************************************************************************** * Chceme jednat otevřeněji, slibují noví členové vládní Rady pro vědu ****************************************************************************************** 26. května 2010 Premiér po dlouhých odkladech jmenoval novou vládní Radu pro výzkum, vývoj a inovace. Její větší transparentnost a snahu dohodnout se. Budou lepší než jejich kritizovaní předchůdci? Rozhoduje o osudu české vědy a o miliardách na ni určených. Už od léta je ovšem pod palbou která přichází především od akademiků. Premiér měl jmenovat novou vládní Radu pro výzkum, vývoj a inovace na začátku roku, jenže složitých vyjednáváních podařilo až10. května. Kam tečou peníze "Budu rád, když se už od začátku změní styl práce Rady," říká její nový člen Karel Oliva, pro jazyk český Akademie věd. Dále vysvětluje, že dosavadní Rada, která se jednou za měsíc mechanicky odhlasovala téměř všechny materiály připravené sekretariátem, se má proměnit v členové budou intenzivně a také zodpovědně pracovat ve prospěch české vědy. Kdo zasedá v nové Radě pro výzkum, vývoj a inovace premiér Jan Fischer ministryně školství Miroslava Kopicová vysoké školy Petr Fiala Stanislava Hronová Vladimír Haasz Tomáš Opatrný Václav Hampl Rudolf Haňka Akademie věd Jiří Drahoš Karel Aim Pavel Hobza Karel Oliva Svaz průmyslu a dopravy Jaroslav Míl Jiří Cienciala Pavel Kafka Zbyněk Frolík Rada veřejných výzkumných institucí Karel Pospíšil Po novém stylu práce volá i Stanislava Hronová, prorektorka pro vědu a výzkum Vysoké školy Praze a taktéž čerstvá členka Rady. "Kritiky se dočkal hlavně autokratický způsob vypořádá ke klíčovým dokumentům. Rada mnohdy neakceptovala námitky odborné veřejnosti a zdůvodňoval nebo sporně," podotýká profesorka Hronová. Nyní jmenovaná Rada má podle ní obnovit důvěru odborné veřejnosti. O té hovoří i další dosavadní kritik rady a její nový člen Tomáš Opatrný, proděkan pro věd záležitosti z Palackého univerzity v Olomouci: "Chtěl bych, aby se z Rady stal důvěryhodný dávat politikům kvalifikovaná doporučení." Požaduje také větší transparentnost. Měly by se důsledně zveřejňovat zápisy z jednání, aby bylo například zřejmé, na základě ja dospělo ke konkrétním závěrům. "Rada musí přispět k tomu, aby každý v naší zemi mohl snadn jak a kam tečou veřejné prostředky na výzkum," uvádí profesor Opatrný. Premiérovy jasné otázky Jak co nejlépe rozdělit peníze určené na chod vědeckých institucí? Rada ve starém složení v podobě nové metodiky, která si brzy vysloužila označení "kafemlejnek". V rámci ní se bod v časopisech, knihy, patenty i další vědecké výstupy. A z celkového skóre instituce se pak vypočítá množství peněz, které jí náleží. Metodika ovšem například nezohledňuje rozdílnou finanční náročnost jednotlivých oborů. Bod velmi "měkké" výstupy typu vylepšení softwaru nebo užitný vzor (jakýsi předstupeň patentu, základě zhruba stránkového pojednání může vědec přihlásit téměř cokoliv). Zavedení metodiky, fakt, že velká část peněz určených na vědu začala směřovat do soukromýc také netransparentní jednání tehdejší Rady odstartovaly vlnu protestů. Mnozí vědci v létě odvolání Rady. K tomu nedošlo, ovšem na konci roku vypršelo kritizované Radě funkční obdob Premiér v lednu požádal Akademii věd, Českou konferenci rektorů, Radu vysokých škol a Svaz dopravy, ať předloží své kandidáty. "Jan Fischer se všemi osobně pohovořil," říká vládní m Prorok a zdůrazňuje, že premiér chtěl postupovat především transparentně. "Premiér si nechal navrhnout nominace od Akademie, vysokých škol i průmyslníků. S kandidát pohovořil, což nikdo předtím neudělal," oceňuje jeho přístup nový člen Rady Pavel Hobza z organické chemie a biochemie Akademie věd. "Pozval nás k sobě na vládu, měl jasně formulov konstruktivní setkání s politikem jsem ještě nezažil," pochvaluje si profesor Hobza. Se jmenováním nové Rady ovšem Jan Fischer příliš nespěchal. Od ledna se termín odsouval a že by rozhodnout mohla až nová vláda, vzešlá z voleb. Vláda se nemůže blamovat V pondělí 3. května začal premiér s ministry o složení rady koneč "Kvůli neshodám bylo ovšem jednání přerušeno," vysvětlil následně premiérův poradce Michal že je obtížné dosáhnout obsazení, které by uspokojilo všechny resorty, když Radu nemohou t jednotlivých ministerstev. Jednání prý zablokovala ministryně školství Miroslava Kopicová. "Je zajímavé, jak obrovský podotýká Marek Piliarik z Ústavu fotoniky a elektroniky AV věd a člen fóra Věda žije!. Tot sdružení dokonce minulé úterý uspořádalo protestní happening "Stěhování ministryně školstv průmyslu a obchodu". Chtělo tak symbolicky vyjádřit, že Miroslava Kopicová ve vztahu k čes dobu de facto hájí zájmy jiného resortu. "Zástupci Věda žije! o mně říkají, že fandím průmyslu, ale to nemá co dělat se jmenováním ani nespadá do mých pravomocí. Ale jestli se někdo ptá, zda fandím průmyslu, tvrdím: Prosí aby prosperoval, protože je krize," podotýká Miroslava Kopicová. Zároveň odmítá, že by se dostat nějaké své "favority". "Věděla jsem, že premiérovi přišel dopis od zástupců průmyslu, který jeho aparát nevypořád Miroslava Kopicová. Kdyby se vláda připomínkami průmyslníků nezabývala, hrozilo podle ní, své zástupce. "Chtěla jsem, aby se to nějak vyřešilo. Vláda nemůže něco schválit a blamova jmenovaní členové odstoupí," říká Kopicová. Proměna na poslední chvíli A jak se tedy Rada po diskusích ve vládě proměnila? Namísto původně navrhovaného Jiřího Má rektora Univerzity Pardubice, a Jana Šotoly z firmy Zentiva, nominovaného Akademií, se čle Karel Pospíšil z Centra dopravního výzkumu v Brně a Pavel Kafka, viceprezident Svazu průmy Karla Pospíšila původně nikdo nenominoval. "Nedostal se do Rady z mé iniciativy. Šlo o doh životního prostředí Bízkové a ministra dopravy Slamečky. Oba protestovali, že tam nemají s vysvětluje Miroslava Kopicová. Zároveň se podle ní ukázalo, že v Radě chybí člověk za výzk mimo Akademii a vysoké školy. I proto se Karel Pospíšil hodil. V čele sedmnáctičlenné Rady stojí premiér, první místopředsedkyní je ministryně školství. čtyři lidé jmenovaných z titulu své funkce. Jsou tam celkem čtyři zástupci průmyslníků, co jednoho méně než dříve. Minulá Rada měla ovšem pouze 15 členů. Je proto celkem logické, že vzrostl ze tří na čtyři. Z minulé Rady zůstává v nové pět členů - kromě premiéra a ministryně školství též Petr Fia Masarykovy univerzity v Brně, Zbyněk Frolík z firmy Linet a Vladimír Haasz z Elektrotechni "Když sečteme členy Rady, kteří se nezměnili, se zástupci průmyslu, jsme zhruba na polovin Martin Krummholz z Ústavu dějin umění AV ČR a taktéž člen fóra Věda žije!. Podle něj stáva zárukou toho, že se Rada začne chovat zásadně jinak. Předseda Akademie věd Jiří Drahoš to tak černě nevidí: "Jsem rád, že premiér Radu jmenoval trvalo déle, než jsme předpokládali." Nové složení je podle něj daleko lepší než stará ses Také šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl neskrývá svou spokojenost: "Složení Rady je dohodám s předsedou vlády. Myslím, že i personální obsazení by mohlo fungovat." Už žádná spiknutí V minulosti se v Radě často stávalo, že zástupci průmyslu nebo vysokých škol jednoduše pře akademiky. Mnozí noví členové doufají, že se to změní. "Rada by pokud možno měla rozhodovat konsenzuálně," říká docent Oliva. S tím souhlasí i pr "Dosud se formovaly jakési koalice, kdy jedna zájmová skupina přehlasovala druhou a ta pak to spiknutí." Rada by podle něj měla jednat tak dlouho, až dosáhne shody. Když se to nepodaří, měla by m vládě návrh ve více alternativách. "Jen politik má mandát udělat politické rozhodnutí," ří Pavel Hobza by zase rád zlepšil celkovou atmosféru ve vědě. "Dosavadní Rada vytvářela zbyt Akademií a vysokými školami. To by se mělo určitě změnit." Všichni oslovení členové Rady se navíc shodují, že metodiku pro hodnocení vědeckých instit zrušit, nebo alespoň upravit. A v čem má naopak Rada zůstat stejná? "Snad například v tom, že byla schopna i pod déle ne tlakem Akademie, některých médií a občanských iniciativ zachovat nestrannost, pracovat a p jí ze zákona přísluší," říká její staronový člen Vladimír Haasz. A profesor Opatrný se zase domnívá, že dosavadní Rada v sobě občas našla kuráž stát si i z rozhodnutím, o kterém byla přesvědčena, že je správné.