Stát chce dotovat vysokoškoláky

28.5.2010, rubrika: Domov, strana: 7, autor: PAVLA KUBÁLKOVÁ

Na vládu míří první návrh reformy, která počítá s finanční podporou vysokoškoláků. Vzniknout by mohl nevratný příspěvek pro každého studenta, ale i státem garantovaná půjčka. PRAHA Až tisíc korun na měsíc by v budoucnu mohli dostávat vysokoškoláci jako příspěvek od státu na studium. Se zavedením této nevratné univerzální finanční podpory počítá reforma, kterou v pondělí vládě předloží ministerstvo školství.

Součástí návrhu je i zrušení hranice 26 let, do níž měli dosud rodiče studujícího dítěte nárok pobírat od státu příspěvek na jeho studium.

„Z definice nezaopatřeného dítěte bude vyjmutý vysokoškolák a zůstane jím pouze středoškolák, žák zhruba do 20 let či do složení maturitní zkoušky,“ vysvětlila jedna ze spoluautorek reformy Simona Weidnerová.

Peníze rovnou studentům Důvod je jednoduchý. Zatímco nyní mohou rodiče uplatnit zhruba tisíc korun na slevě na dani z příjmu za nezaopatřeného studujícího potomka do šestadvaceti let, nově by peníze šly přímo do kapsy studentům. Stát by tedy nemusel dávat navíc ani korunu.

„Nebude zapotřebí dělat změnu zákona o dani z příjmu, rodič bude mít nadále nárok na slevu za dítě, které studuje střední školu. Jediné, co by se muselo změnit, by byl zákon, který určuje, do kdy je dítě nezaopatřené, tedy snížení zmiňované věkové hranice šestadvaceti let,“ dodala Weidnerova.

Představa úředníků je taková, že by peníze studentům chodily měsíčně na účet, aby je mohli čerpat systematicky. Podmínku by to však mělo: nárok na nevratný příspěvek by měl ten vysokoškolák, který by řádně dostál svým studijním povinnostem. Při jejich neplnění by se podpora změnila na půjčku, kterou by dotyčný musel postupně vracet.

Jenomže to se nelíbí například Univerzitě Karlově. Podle informací Radiožurnálu je navíc celý návrh nepřipravený. „Základní reprezentace nebyli opět klíčoví aktéři, ale dostalo se jim velmi krátké doby k připomínkování něčeho, co je neuvěřitelně rozsáhlé,“ řekl včera rozhlasu prorektor Stanislav Štech. Nicméně kolegium rektorů vítá, že se v oblasti finanční podpory studentů vůbec něco děje.

„Navrhovaný dokument umožňuje vytvoření podmínek zajišťujících přístup k vysokoškolskému vzdělání širokému spektru populace a řeší mnohé citlivé problémy současného stavu,“ uvedl pro LN rektor Vysoké školy báňské Ivo Vondrák.

Návrh reformy totiž počítá i se zavedením státem garantované půjčky na pokrytí přímých i nepřímých nákladů spojených se studiem. Student by půjčku navíc splácel až po ukončení studií. Podle rektora Masarykovy univerzity Petra Fialy je ale nutné v celé reformě ještě řešit i otázku financování studia, ať už z veřejných, nebo soukromých prostředků.

S finanční podporou vysokoškoláků nemají problém ani politické strany. Sociálnědemokratický expert na školství Jiří Havel připomíná, že jeho strana navrhovala příspěvek na studium již před dvěma roky. ČSSD by proto finanční příspěvek na studium neváhala podpořit.

***

PŘÍSPĚVKY DNES * V současné době mají vysokoškoláci nárok hlavně na dva druhy příspěvku od státu, které dostanou přímo „na ruku“. * Jedním je sociální stipendium. Na to ale dosáhne jen nepatrné procento dětí ze sociálně slabých rodin, kdy příjem rodiny nesmí převýšit 1,5násobek životního minima. Student si musí o příspěvek 1620 korun zažádat na své vysoké škole, dodat doklady a oběhat kvůli nim potřebné úřady. Stipendium se přiznává po standardní dobu studia na 10 měsíců v akademickém roce. * Dalším příspěvkem, na který mají studenti nárok, je ubytovací stipendium. To slouží na náklady spojené s ubytováním a nárok na něj mají studenti, kteří do školy dojíždějí z jiného města či obce.