Půjčky pro studenty jsou na spadnutí, projedná je vláda












            ******************************************************************************************

            * Půjčky pro studenty jsou na spadnutí, projedná je vláda
            ******************************************************************************************
            28.5.2010, rubrika: Česká republika, strana: 18, autor: KATEŘINA PERKNEROVÁ



            Systém grantů, sociální pomoci a splátek po dokončení VŠ by mohl platit do dvou let


            Praha – Studium na vysoké škole je nákladná záležitost. Posluchač pražské Vysoké školy che
            technologické Lukáš Effenberger spočítal, že nezbytně nutné měsíční náklady, pod něž už ne

            7100 korun. V tom jsou položky na ubytování, jídlo, dopravu, učební pomůcky, denní hygienu
            matky a výtěžku z celoročních brigád by se neobešel. „Mnoho mých spolužáků, kteří pocházej

            rodin obyčejných dělníků, mají opravdu co dělat, aby studium zvládli. Za nejhorší považuji
            případy, kdy opravdu nadaní mladí lidé dají přednost práci a vzdělání se vzdají, jelikož b
            síly je ufinancovat,“ soudí Effenberger.

            Jako by mluvil z duše expertnímu týmu při ministerstvu školství, který připravil návrh na 
            studentům, která má zahrnovat rozsáhlý systém grantů, sociálních dávek, stipendií a půjček
            je umožnit mladým lidem ze všech sociálních vrstev studovat. V západní Evropě, například V

            nebo Nizozemí, takový systém funguje velmi dobře,“ zdůvodnil své závěry šéf skupiny Petr M
            Pokud je v pondělí vláda schválí a pošle dál, zákon by mohl platit od ledna roku 2012. Pod
            všechny politické strany. ODS a TOP 09, ale i zelení jeho schválením podmiňují zahájení di

            školného. Lukášovi dává za pravdu i loňská sonda Eurostudent. Celkové měsíční náklady na v
            škole v ČR činily 8505 korun, u studentů soukromých VŠ to je v průměru 15 155 korun, z toh
            tvoří přímé studijní náklady. Hlavní část příjmů studentů pochází od rodičů studenta (45 %

            studentů (35 %). Zatímco v Česku si půjčky berou jen čtyři procenta vysokoškoláků, v Nizoz
            čtvrtina.
            Dalším argumentem autorů záměru jsou statistická data. Průměrná měsíční mzda středoškolsky

            pracovníka předloni činila 26 763 korun, zatímco člověk s magisterským a vyšším diplomem s
            vydělal 45 566 korun.
            V ministerských tezích se počítá s tím, že student prvního ročníku si sestaví osobní rozpo

            jeho výdělky, rodinnou podporu, nevratný grant a sociální dávky. Bude-li to málo, zažádá s

            Měsíčně 500 korun


            Mohla by dosáhnout 250 tisíc korun na pět let. Absolvent by ji začal vracet až po dosažení
            tisíc korun. Minimální měsíční splátka bude 500 korun. Úroky by činily pět až osm procent 

            splatnosti bude sedmnáct let. Administraci procesu má mít na starosti Centrum pro správu f
            studentům. Z něj by studenti dostávali i nevratný grant ve výši daňového odpočtu rodičů. A
            korun měsíčně. Mohli by ho zísakt jen za podmínky řádného plnění studijních povinností. Pa

            26 let pro dokončení VŠ studia a nároku na čerpání dávek.

            ***


            „Za nejhorší považuji, že se najdou případy, kdy se nadaní mladí lidé vzdají vzdělání, pro
            neufinancovali.“ Lukáš Effenberger, student VŠCHT