Chceme jednat otevřeněji ****************************************************************************************** * Chceme jednat otevřeněji ****************************************************************************************** 18.05.2010, EVA HNÍKOVÁ Premiér po dlouhých odkladech jmenoval novou vládní Radu pro výzkum, vývoj a inovace. Její větší transparentnost a snahu dohodnout se. Budou lepší než jejich kritizovaní předchůdci? o osudu české vědy a o miliardách na ni určených. Už od léta je ovšem pod palbou ostré kri přichází především od akademiků. Premiér měl jmenovat novou vládní Radu pro výzkum, vývoj na začátku roku, jenže nakonec se to po složitých vyjednáváních podařilo až minulý týden. peníze "Budu rád, když se už od začátku změní styl práce Rady," říká její nový člen Karel Ústavu pro jazyk český Akademie věd. Dále vysvětluje, že dosavadní Rada, která se jednou z mechanicky odhlasovala téměř všechny materiály připravené sekretariátem, se má proměnit v členové budou intenzivně a také zodpovědně pracovat ve prospěch české vědy. Po novém stylu práce volá i Stanislava Hronová, prorektorka pro vědu a výzkum Vysoké školy Praze a taktéž čerstvá členka Rady. "Kritiky se dočkal hlavně autokratický způsob vypořádá ke klíčovým dokumentům. Rada mnohdy neakceptovala námitky odborné veřejnosti a zdůvodňoval nebo sporně," podotýká profesorka Hronová. Nyní jmenovaná Rada má podle ní obnovit důvěru odborné veřejnosti. O té hovoří i další dosavadní kritik rady a její nový člen Tomáš Opatrný, proděkan pro věd záležitosti z Palackého univerzity v Olomouci: "Chtěl bych, aby se z Rady stal důvěryhodný dávat politikům kvalifikovaná doporučení." Požaduje také větší transparentnost. Měly by se zveřejňovat zápisy z jednání, aby bylo například zřejmé, na základě jakých argumentů se do konkrétním závěrům. "Rada musí přispět k tomu, aby každý v naší zemi mohl snadno zjistit, kam tečou veřejné prostředky na výzkum," uvádí profesor Opatrný. Premiérovy jasné otázky J rozdělit peníze určené na chod vědeckých institucí? Rada ve starém složení přišla s řešení metodiky, která si brzy vysloužila označení "kafemlejnek". V rámci ní se bodují články v č patenty i další vědecké výstupy. A z celkového skóre instituce se pak trojčlenkou vypočítá které jí náleží. Metodika ovšem například nezohledňuje rozdílnou finanční náročnost jednotlivých oborů. Bod velmi "měkké" výstupy typu vylepšení softwaru nebo užitný vzor (jakýsi předstupeň patentu, základě zhruba stránkového pojednání může vědec přihlásit téměř cokoliv). Zavedení metodiky, fakt, že velká část peněz určených na vědu začala směřovat do soukromýc také netransparentní jednání tehdejší Rady odstartovaly vlnu protestů. Mnozí vědci v létě odvolání Rady. K tomu nedošlo, ovšem na konci roku vypršelo kritizované Radě funkční obdob Premiér v lednu požádal Akademii věd, Českou konferenci rektorů, Radu vysokých škol a Svaz dopravy, ať předloží své kandidáty. "Jan Fischer se všemi osobně pohovořil," říká vládní m Prorok a zdůrazňuje, že premiér chtěl postupovat především transparentně. "Premiér si nechal navrhnout nominace od Akademie, vysokých škol i průmyslníků. S kandidát pohovořil, což nikdo předtím neudělal," oceňuje jeho přístup nový člen Rady Pavel Hobza z organické chemie a biochemie Akademie věd. "Pozval nás k sobě na vládu, měl jasně formulov konstruktivní setkání s politikem jsem ještě nezažil," pochvaluje si profesor Hobza. Se jmenováním nové Rady ovšem Jan Fischer příliš nespěchal. Od ledna se termín odsouval a že by rozhodnout mohla až nová vláda, vzešlá z voleb. Vláda se nemůže blamovat V pondělí 3. května začal premiér s ministry o složení rady koneč "Kvůli neshodám bylo ovšem jednání přerušeno," vysvětlil následně premiérův poradce Michal že je obtížné dosáhnout obsazení, které by uspokojilo všechny resorty, když Radu nemohou t jednotlivých ministerstev. Jednání prý zablokovala ministryně školství Miroslava Kopicová. "Je zajímavé, jak obrovský podotýká Marek Piliarik z Ústavu fotoniky a elektroniky AV věd a člen fóra Věda žije!. Tot sdružení dokonce minulé úterý uspořádalo protestní happening "Stěhování ministryně školstv průmyslu a obchodu". Chtělo tak symbolicky vyjádřit, že Miroslava Kopicová ve vztahu k čes dobu de facto hájí zájmy jiného resortu. "Zástupci Věda žije! o mně říkají, že fandím průmyslu, ale to nemá co dělat se jmenováním ani nespadá do mých pravomocí. Ale jestli se někdo ptá, zda fandím průmyslu, tvrdím: Prosí aby prosperoval, protože je krize," podotýká Miroslava Kopicová. Zároveň odmítá, že by se dostat nějaké své "favority". "Věděla jsem, že premiérovi přišel dopis od zástupců průmyslu, který jeho aparát nevypořád Miroslava Kopicová. Kdyby se vláda připomínkami průmyslníků nezabývala, hrozilo podle ní, své zástupce. "Chtěla jsem, aby se to nějak vyřešilo. Vláda nemůže něco schválit a blamova jmenovaní členové odstoupí," říká Kopicová. A jak se tedy Rada po diskusích ve vládě proměnila? Namísto původně navrhovaného Jiřího Má rektora Univerzity Pardubice, a Jana Šotoly z firmy Zentiva, nominovaného Akademií, se čle Karel Pospíšil z Centra dopravního výzkumu v Brně a Pavel Kafka, viceprezident Svazu průmy Karla Pospíšila původně nikdo nenominoval. "Nedostal se do Rady z mé iniciativy. Šlo o doh životního prostředí Bízkové a ministra dopravy Slamečky. Oba protestovali, že tam nemají s vysvětluje Miroslava Kopicová. Zároveň se podle ní ukázalo, že v Radě chybí člověk za výzk mimo Akademii a vysoké školy. I proto se Karel Pospíšil hodil. V čele sedmnáctičlenné Rady stojí premiér, první místopředsedkyní je ministryně školství. čtyři lidé jmenovaných z titulu své funkce. Jsou tam celkem čtyři zástupci průmyslníků, co jednoho méně než dříve. Minulá Rada měla ovšem pouze 15 členů. Je proto celkem logické, že vzrostl ze tří na čtyři. Z minulé Rady zůstává v nové pět členů - kromě premiéra a ministryně školství též Petr Fia Masarykovy univerzity v Brně, Zbyněk Frolík z firmy Linet a Vladimír Haasz z Elektrotechni "Když sečteme členy Rady, kteří se nezměnili, se zástupci průmyslu, jsme zhruba na polovin Martin Krummholz z Ústavu dějin umění AV ČR a taktéž člen fóra Věda žije!. Podle něj stáva zárukou toho, že se Rada začne chovat zásadně jinak. Předseda Akademie věd Jiří Drahoš to tak černě nevidí: "Jsem rád, že premiér Radu jmenoval trvalo déle, než jsme předpokládali." Nové složení je podle něj daleko lepší než stará ses Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl neskrývá svou spokojenost: "Složení Rady je dobré. O s předsedou vlády. Myslím, že i personální obsazení by mohlo fungovat." Jen další nový čle ředitel Třineckých železáren Jiří Cienciala, není přesvědčen o dostatečném zastoupení vyso Už žádná spiknutí V minulosti se v Radě často stávalo, že zástupci průmyslu nebo vysokých přehlasovali akademiky. Mnozí noví členové doufají, že se to změní. "Rada by pokud možno m konsenzuálně," říká docent Oliva. S tím souhlasí i profesor Opatrný: "Dosud se formovaly j kdy jedna zájmová skupina přehlasovala druhou a ta pak brečela, jaké je to spiknutí." Rada měla jednat tak dlouho, až dosáhne shody. Když se to nepodaří, měla by mít možnost podat v více alternativách. "Jen politik má mandát udělat politické rozhodnutí," říká Tomáš Opatrn Pavel Hobza by zase rád zlepšil celkovou atmosféru ve vědě. "Dosavadní Rada vytvářela zbyt Akademií a vysokými školami. To by se mělo určitě změnit." Jiří Cienciala chce i přes krizi apelovat na politiky, aby zvýšili množství peněz mířících protože je v porovnání s jinými zeměmi nedostatečné. Všichni oslovení členové Rady se naví metodiku pro hodnocení vědeckých institucí je potřeba zrušit, nebo alespoň upravit. A v čem má naopak Rada zůstat stejná? "Snad například v tom, že byla schopna i pod déle ne tlakem Akademie, některých médií a občanských iniciativ zachovat nestrannost, pracovat a p jí ze zákona přísluší," říká její staronový člen Vladimír Haasz. A profesor Opatrný se zas dosavadní Rada v sobě občas našla kuráž stát si i za nepopulárním rozhodnutím, o kterém by že je správné. *** NOVÁ RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Minulý týden v pondělí vláda schválila nové složení rady, která má na starosti vědu a výzk Prvních šest členů je jmenováno z titulu své funkce. Po volbách do Poslanecké sněmovny neb předsedy Akademie věd či prezidenta Svazu průmyslu a dopravy se tak její obsazení opět změ Nová Rada pro výzkum, vývoj a inovace se chce stát důvěryhodným orgánem, který bude politi kvalifikovaná doporučení. Velká část nových radních by také ráda změnila dosavadní styl pr namísto silového hlasování hledali dohodu a chovali se otevřeněji. Někteří také upozorňují více zohlednit specifika společenských věd.