Rozhovor s hydrologem Jakubem Langhammerem ****************************************************************************************** * Rozhovor s hydrologem Jakubem Langhammerem ****************************************************************************************** 21.5.2010, 10:05, pořad: Host radiožurnálu Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Dobré dopoledne. Velká voda, ta pomalu opouští naši republiku, ale její následky, ty budem hodně dlouho. V Dopoledním Radiožurnálu dnes bude ten, který vodu jako takovou sleduje dne hydrolog Jakub Langhammer. Přeji vám dobré dopoledne. Jakub LANGHAMMER, hydrolog -------------------- Dobré dopoledne. Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Opravdu žijeme ve století povodní? Jakub LANGHAMMER, hydrolog -------------------- Tak zcela určitě. Od poloviny minulého století se zvyšuje frekvence povodňových událostí. podíváme třeba na záznamy o škodách, které způsobují povodně, tak zhruba od poloviny 20. s že těch velkých povodňových katastrof přibylo několikanásobně, čtyř, pětinásobně. Škody, k způsobují, zhruba se zvýšily deseti až patnáctinásobně. Nicméně je velmi těžké soudit o to jedná o trend nebo o přirozené výkyvy, které nám příroda chystá, protože z historie známe období sušší. A podle současných poznatků spíše se jedná o pravidelně se opakující trendy. Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Já vím, že mi řeknete, že to je hodně složité odhadnout, ale máme si na to zvykat, že něco bude normální v budoucnu? Jakub LANGHAMMER, hydrolog -------------------- Zcela určitě. Žijeme v území, které dlouhodobě je pravidelně zasahováno povodněmi. To, zda přicházejí v určitém období častěji nebo méně častěji, je věc jiná. Nicméně je potřeba se vodou žít a být na ni připraven. Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Říká to hydrolog Jakub Langhammer z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a bude naším následující hodinu. A vy máte šanci mu své otázky také poslat. Pošlete je po internetu, má adrese www.radiozurnal.cz nebo na Facebooku, kde máme konkrétně stránku Host Radiožurnálu. / Písnička / Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Dopolední Radiožurnál teď má velkou šanci se otočit zpátky na to, co bylo před velkou vodo je teď, když tedy postupně klesá. Odpovídat nám bude hydrolog Jakub Langhammer. Pojďme teď co vlastně všechno sleduje hydrolog a teď za těch úplně běžných podmínek, žádná povodeň ne Jakub LANGHAMMER, hydrolog -------------------- Hydrolog sleduje stav vody na tocích, to je ten úplný základ, to znamená, provádíme měření sledování, máme síť monitorovacích stanic, kde v současné době už díky moderní technice mů on-line sledovat, jak se mění stav vody na tocích, abysme přesně věděli, kolik vody v kory ty přesný přístroje kalibrovat ručním měřením. Zase nám tady pomáhá technika. Takže hydrol přímým kontaktu s přírodou, ale zároveň používá dnes už velice moderní techniku a technolo To je jedna stránka věci, ten praktický výběr dat. Druhá poloha je předpovídání, kde hydro je neodmyslitelně spjata s meteorologickou službou, kde se na základě meteorologických pře hydrologických modelů předpovídají stavy vody v řekách a předpovídají se i ty rizikové sta situace, to znamená povodně. No, a potom hydrologové se zabývají otázkami dlouhodobějšími, různými simulacemi, co se stane, když jaký bude účinek změn v krajině, jaký bude účinek vý vodních děl změn na tocích. Stejně tak jak se bude vyvíjet třeba i kvalita vody, protože k vody hydrologové se zabývají kvalitou a to je velice zásadní otázka z hlediska toho, jakým vodu, kterou máme k dispozici, můžeme využívat. Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Jak hodně dramaticky se vám promění život, když se najednou prožene povodňová vlna po naší Jakub LANGHAMMER, hydrolog -------------------- Tak nám, kteří se zabýváme výzkumem, tak se změní hodně. Nicméně o mnoho dramatičtěji se z jsou v té hydrologické službě, to znamená těm, kteří třeba z pohledu Českého hydrometeorol mají na starosti hydrologické předpovědi. A ještě dramatičtěji se změní vodohospodářům, kt díla, kteří se starají o vodní toky. Pro ty to znamená opravdu bezesné dny, noci, kdy skut hodin denně připraveni a ve službě. Pro nás to znamená větší objem práce a zároveň také no můžeme použít pro to, abysme lépe uměli předpovídat situace, abysme věděli lépe do budoucn třeba hospodařit s krajinou tak, aby následky povodní nebyly tak dramatické. Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Tak se vás na to rovnou zeptám, jak se má pečovat o krajinu, aby dokázala zadržet vodu, ab dobře ubránit povodním? Jakub LANGHAMMER, hydrolog -------------------- Záleží to velice na tom, v jaké části povodí, v jaké oblasti se pohybujeme. Obecně nemůžem že někde spadnou srážky, to je věcí procesů v atmosféře, které člověk zaplaťpánbůh ve velk zatím schopen ovlivnit. Nicméně... Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- A to, co bylo v Beskydech, tomu se dalo nějakým způsobem zabránit nebo to nějak ovlivnit? Jakub LANGHAMMER, hydrolog -------------------- Nedalo se zabránit tomu, že spadlo tolik vody, kolik spadlo na tom místě, kde ta voda spad která je daná, kterou můžeme předpovědět, letos se to povedlo díky novému počítači velice můžeme ovlivnit to, co ta voda bude dělat, když se pohybuje krajinou. V té pramenné oblast vrcholcích hor na rozvodích, tam můžeme tu vodu se pokusit zdržet tak, aby neodtékala příl ta voda se valí do těch podhorských oblastí, většinou to jsou místa, kde teče nejrychleji. sílu, tak tam je smyslem nestavit jí do cesty příliš mnoho překážek. To znamená, máme-li t dimenzované mosty, propustky, tak vždy při povodních nás opakovaně zaskočí to, že tady vzn škody, zničené, zničená infrastruktura, domy, které stojí blízko řeky, to jsou věci, které neodhadnutelné a zvládnutelné. No, a potom v těch nížinách, tam je potřeba respektovat to, části údolí, kam se řeka vylévá, vznikly právě tím, že se tam opakovaně po statisíce let v tedy téměř jisté, že se tam bude vylévat i dnes a v budoucnu, a proto tam je potřeba necha minimalizovat lidské hospodaření v těhle oblastech. Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Pokud máte nějaký dotaz, který byste vy konkrétně potřebovali zodpovědět od hydrologa, pak napište, napište nám svou otázku na stránkách www.radiozurnal.cz, anebo můžete přidat svůj tedy otázku na Facebooku na stránce Host Radiožurnálu. Odpovídá tentokrát hydrolog Jakub L Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Posloucháte Hosta Radiožurnálu, přeji vám všem / Písnička / Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Vlastně povodně povolaly do vysílání také profesi hydrologa, zastoupí ji v Dopoledním Radi Langhammer. Při povodních se můžeme my lidé cítit poměrně hodně malí, hodně malincí. Přest nějakými vodními přírodními zákony, i ta velká voda? Jakub LANGHAMMER, hydrolog -------------------- Jednoznačně. Povodně a vůbec voda se řídí výhradně přírodními zákony, a proto abychom byli žít, tak je potřeba ty zákony respektovat a být si vědom toho, že člověk může sice dočasně ty přírodní živly se pokusit spoutat, ale nikdy se jim to zcela nepovede. Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- A taky máte pocit, že jsme jako lidé pořád nepoučitelní, že neustále máme velké lány a zan nevyčištěná koryta a všude jsou domy nahuštěné přímo v okolí řeky? Jakub LANGHAMMER, hydrolog -------------------- Zcela určitě. Protože i historici říkají, že kdo nezná historii, je nucen jí znovu prožíva Zkušenosti, které naše předky vedly k tomu, že se vyhýbaly většinou těm místům, která jsou zaplavovaná, tak ty v souvislosti s rozvojem současné civilizace jsou trochu upozaděny a l do míst, která jsou ohrožená a pokoušejí se to zvládnout pomocí technických opatření, hráz staveb. Nicméně ta voda si stejně jako ostatní přírodní živly vždy najde svoji cestu a ta jsou ohrožená, tak lze před tím ohrožením chránit jen do určité míry. Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Já jsem dokonce četla, když jste zmínil tu historii, že už v době Karla IV. se poprvé regu máme takovéhle historické zkušenosti s tou regulací velkých toků? Jakub LANGHAMMER, hydrolog -------------------- Tak je pravda, že už od středověku se naše řeky regulují a je to vidět i na těch nejstarší máme k dispozici. Ty důvody pro regulaci byly v historii různé. Ty, ty úplně prvotní důvod kvůli obchodu, sesplavnění řek, kvůli dopravě zboží, kvůli dopravě dřeva, plavbě dřeva. To důvody. Další důvody byly pro zemědělství, kdy se regulovaly toky pro to, aby lépe sloužil produkci a od druhé poloviny 19. století, což bylo období, kdy nás zasáhly opakovaně, tak mimořádně velké povodně. Tak se začaly výrazně regulovat naše toky jak v Čechách, tak na M doby máme navigace nebo tedy opevnění koryt toků na těch největších řekách ve velkých měst Plzni. Stejně tak ty největší úpravy velkých toků na Dyji, na Labi. To jsou všechno stavby tomto období. Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Vy jste zmínil právě tu povodeň z roku 1890, která odstartovala ten projekt regulace Vltav mohl, kdyby mohl mluvit, vyprávět Karlův most? Jakub LANGHAMMER, hydrolog -------------------- Tak Karlův most byl svědkem mnoha povodní a při některých z nich byl poměrně fatálně ponič kupodivu odolal. Odolal i dosud největší povodni, která jím prošla, to byla povodeň v roce některým historickým povodním, nejenom v tom 19. století, ale už před tím těm odolala. Zná ilustrací a záběrů obrázky poměrně dramatické, kdy z toho Karlova mostu zbyly pouze pilíře podstatě ta jeho konstrukce se musela do značné míry vybudovat znovu. Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Ta velikost povodní se měřila také podle plastiky takzvaného Bradáče. Představte nám ho tr Jakub LANGHAMMER, hydrolog -------------------- Tak Bradáč je plastika u kláštera křižovníků dnes, která představuje velice jednoduchý, al na sledování výšky hladiny vody a rizikovosti té dané výšky. Říkalo se, že pokud dosáhne v vousů toho Bradáče, tak že to ohrožení je veliké. A pokud mu dosáhne na pleš, tak že ta si mimořádně kritická. Ale podobné systémy měření zaznamenávání značek dosažených hladin, ty po světě a pro nás jsou nesmírně cenné, protože pomocí nich můžeme rekonstruovat historick tomu. To jsou jediné záznamy, které můžeme použít pro informace o tom, jak velké byly povo 100 lety, ale i před 200, 500 lety. Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Od Jakuba Langhammera můžete svou odpověď dostat i vy, stačí ji napsat na internetu na www nebo i na Facebooku. Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Náš dnešní host Jakub Langhammer, hydrolog přišel do vysílání Radiožurnál jednak, aby nám trochu přiblížil, ale také aby odpověděl na otázky, které vás napadali třeba právě během v na Moravě a ve Slezsku. Víte, když posloucháme hydrology, tak velmi často nás zasypávají t meandry, poldery, určitě bychom jich našli ještě mnohem, mnohem víc, ale tyhle jsou zrovna Pojďme je vysvětlit a přidat ještě třeba i to, jakou hrají roli. Jakub LANGHAMMER, hydrolog -------------------- Pokud začneme třeba těmi meandry, tak meandry, to jsou zákruty řeky, které řeka vytváří bě A pro povodně, když se o nich bavíme, tak mají poměrně podstatný význam, protože právě tře meandry mohou pomáhat zadržet vodu. Může se do nich voda rozlévat. Pokud vodě zkrátíme ces průběh povodně. To znamená nechat vodě ten přirozený průběh i s tím, že třeba ta řeka zasá zemědělské oblasti, než by nám bylo milo. Tak je, má příznivý efekt v tom, že ten proud se vody se zpomalí a ty následky povodně mohou být rozloženy do většího časového úseku. Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Vy jste už zmínil tady během svého povídání o tom, že tak jako v každém oboru, tak také hy doprovází moderní technika. Jakou máte konkrétně k dispozici, pojďme nám ji trochu předsta Jakub LANGHAMMER, hydrolog -------------------- Tak třeba pro monitoring nebo pro pravidelné sledování vodních stavů, tam posledních někol revoluci z hlediska technologií, protože dlouhou, dlouhá léta zhruba od toho 19. století, s mechanickými principy takzvaného buď vodočetné lati, což vidíme často na březích řek u m s centimetry, podle kterých se ručně podle pohledu odečítala voda nebo takzvané limigrafy, zařízení, která zase mechanickým přenosem úrovně hladiny vody, zaznamenávaly úroveň na kot a v současné době na to máme ultrazvukové digitální přístroje nebo tlakové sondy, které js s počítačem a přenášejí nám signál prostřednictvím třeba běžného, běžné mobilní sítě, aneb prostřednictvím satelitní síť, to je věc, kterou třeba využíváme v projektech, které máme nebo ve Střední Asii. To je technika naprosto současná. Stejně tak máme k dispozici velice technologie pro zpracování dat, ať to jsou různé statistické nástroje nebo matematické mod běžet na stále výkonnějších počítačích, pro která máme stále více dat. Nicméně je potřeba tento technologický pokrok ty základní fyzikální principy, podle kterých víme, jak funguje krajině, jak funguje proudění, ty zůstávají stále stejné. Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Předpokládám, že si také s pomocí počítače umíte vymodelovat různé situace povodní, když s řekněme, virtuální model srovná s realitou, tak jak z toho vychází? Jakub LANGHAMMER, hydrolog -------------------- Tak to je právě základem používání těch modelů, nasimulovat situaci, porovnat ji s reálným se nám podaří se trefit do toho, co skutečně v přírodě proběhlo, tak teprve potom si můžem začít hrát a simulovat, co se stane, když, co se stane, když té vody bude o něco víc, co s tady postaví most, co se stane naopak, když tady postavím polder nebo nechám vodu rozlít d stane, když místo pole bude louka nebo les. Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Velkou vodu máme všichni asi ještě před očima pořád a my ji dnes máme v Radiožurnálu jako společně s hydrologem Jakubem Langhammerem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Na se za chvíli dostane, stále ještě je můžete posílat na radiozurnal.cz. / Písnička / Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Dopolední vysílání Radiožurnálu je dnes ve společnosti hydrologa, je to Jakub Langhammer, Dnes máte spousty otázek od posluchačů, dostanete je všechny postupně. Teď přichází jedna Na internetu prý četl mnoho studií, že bude nedostatek pitné vody, tak za jak dlouho jsou reálné i pro vyspělé státy, se vás ptá. Jakub LANGHAMMER, hydrolog -------------------- Tak vody na Zemi je dost. Nicméně problém je v tom, že je nepravidelně rozložená a velkou z ní nemůžeme využít a ten problém s nedostatkem pitné vody spočívá v jejím nehospodárném tom, že spotřebováváme příliš velké množství vody, zároveň vodu znečišťujeme a tenčí se ná odkud můžeme čerpat. Ale neznamená to, že všechny vyspělé země jsou na tom stejně. Jsou re tom víceméně asi nikdy nebudou špatně, sever Evropy. Země, které jsou na vodu bohaté. Naop Blízkého východu, když si vezmeme příklad Izraele, který žije stylem západní civilizace v tam tu vodní krizi mají už dnes a bude stále ještě horší. Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Proč mají povodně tak extrémní povahu, se vás ptá tentokrát Aleš z Brna a ptá se vás ještě doplňující otázkou, jestli to souvisí se změnou klimatu? Jakub LANGHAMMER, hydrolog -------------------- Tak je velice těžké jednoznačně říci, že, že ty současné projevy povodní souvisejí se změn se podíváme na historické záznamy o povodních, tak vidíme, že i ty největší povodně, co tř roce 2002 nebo v roce 97, nebyly výjimečné z toho pohledu třeba posledních, posledního tis na Vltavě se od 14. století prohnalo přes 60 povodní, které byly významné. To znamená, nel že zažíváme něco, co tady ještě nebylo. Ale pravdou je, že ta frekvence povodní v poslední století a v jeho závěru se velice výrazně zvýšila. Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Pan Zdeněk vás zdraví a také vám zároveň děkuje za odpověď, kdo odpovídá za včasné upouště Konkrétně přehrada Morávka v Beskydech byla po zimě naplněna, do soboty se nic nedělo, od slušnou povodeň. Děkuji. Jakub LANGHAMMER, hydrolog -------------------- Tak za odpouštění přehrad a obecně za správu toků odpovídají správci, kterými jsou podniky Samozřejmě ty výtky, které chodí na jejich hlavy, nelze absolutizovat, protože oni se řídí citem, tím, co by si přáli, ale manipulačním řádem, který zase je vybudovaný na základě zk minulých povodní a po každé povodni a po každé mimořádné události se tyto řády, podle kter správa toků, upravují tak, aby sloužily co nejlépe. Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Já možná k tomu přidám ještě jednu konkrétní otázku. Řeka Jizera v Semilech je v korytu st povodeň tu byla už několikrát. Pomohlo by vyčistit její koryto? A možná tady jedna otázka, konkrétně obyvatelé obrátit a jak donutit k odpovědnosti? Jakub LANGHAMMER, hydrolog -------------------- Tak opět se jedná o správu toků, v daném případě podnik Povodí. A čištění koryt, to je otá dvojsečná, protože pokud vyčistíme koryto, pokud koryto prohloubíme, tak dojde k tomu, že místě voda nevylije, nicméně provede se tím místem rychleji do míst jiných, kde se naopak opatření, které se dá dělat velmi dobře ve městech, kde má smysl ta města chránit proti to rozlila voda a ničila majetek, ohrožovala životy obyvatel, ale ve volné krajině, to je zas postrádá smysl. Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Hydrologie, to je obor našeho dnešního hosta Jakuba Langhammera. Vaše otázky další mu polo / Písnička / Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Ve vysílání Radiožurnálu zachytíme tentokrát otázky, které se týkají vody. Třeba i nejenom postihla Moravu a Slezsko. Odpovídat bude hydrolog Jakub Langhammer. V Povodí Dyje, v takz polderu, který měl chytat povodňovou vlnu na spodní toku Dyje, se postavila na více jak 30 soukromá oplocená myslivecká obora. Jak vidíte vy takové nové překážky pro řešení povodní. další důvod k povinnosti vyplácet nemalou újmu státem při povodňovém poškození? Karel z Le Jakub LANGHAMMER, hydrolog -------------------- Tak obecně využívání území, která podle současných zákonů jsou určená k rozlivům při povod definuje vodní zákon třeba, tak to by mělo být velice přísně regulováno a zcela určitě nen takovýchto případech vyplácet odškodnění mimo standardní pojištění. Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Dobrý den, chtěl bych se zeptat, proč není více snížená hladina v přehradách? Například Or mínus 4 metry, Slapy jenom mínus necelý metr. Kdyby pršelo v Čechách stejně jako na Moravě brzy. Pan Dvořák z Prahy. Jakub LANGHAMMER, hydrolog -------------------- Tak přehrady na vltavské kaskádě obecně jsou řádově větší, než jsou přehrady, které pomáha povodeň na severní Moravě a samozřejmě pokud by se blížila situace, která by mohla způsobi povodně, tak na to hospodáři, vodohospodáři mohou reagovat a tu předpověď se dozvědí s pře upouštění přehrad může začít. Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Vítek Peron z Hradce Králové se ptá: nemůžeme si za to do určité míry sami masivní výstavb parkovišť, střech a tak dále? Drtivá většina vody je svedena do kanalizace a potom do vodn mohl být jeden problém. Jakub LANGHAMMER, hydrolog -------------------- Tak určitě to je velice podstatná otázka, protože urychlení odtoků z krajiny, to je jeden nás sužují a který přispívají k tomu, že ty následky povodní jsou zejména v tom lokálním r dramatické. Změny ve využívání krajiny dlouhodobě ukazují právě masivní nárůst těch zpevně pokud zejména se jedná třeba o území horních toků, tak tam skutečně to může přispět k veli urychlení odtoku. Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Dobrý den, vím, že to není úplně vaše profese, ale existuje nějaký stavební materiál pro r které se doporučuje pro místa, kde hrozí zaplavení třeba nějaký způsob z betonu? Paní Mark Jakub LANGHAMMER, hydrolog -------------------- Tak můžeme vidět zkušenosti z historie, když se podíváme na historická města, která jsou s zázemí toku, třeba Český Krumlov, tak to jsou bytelné stavby z kamene, které v průběhu sta opakovaně zasahovány vodou a díky bytelnosti konstrukce odolaly. V moderní době máme příkl řešení novostaveb v okolí toků v Písku, třeba na nábřeží nebo v Praze v Karlíně, kde vidím které tu oblast zasažitelnou povodněmi mají řešenou tak, že jí lze snadno vyklidit na vyso nedojde ke škodě na majetku. Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Ještě prosím velmi stručně, posluchač Rasťo se ptá, jestli se budoucí zástavba v městech n vesnicích konzultuje s hydrology? Jakub LANGHAMMER, hydrolog -------------------- Konzultuje. Zcela určitě a konzultuje se i s vodohospodáři a těmi, kteří mají na starost ú Hanka SHÁNĚLOVÁ, moderátorka -------------------- Hostem Radiožurnálu byl hydrolog Jakub Langhammer. Tak díky, že jste si udělal čas, pozdra studenty na Přírodovědecké fakultě a mějte se moc hezky, na slyšenou. Jakub LANGHAMMER, hydrolog -------------------- Děkuji za pozvání, na slyšenou.