Vědci si klidně řeknou i o zlatou kliku, míní Jan Vitula ****************************************************************************************** * Vědci si klidně řeknou i o zlatou kliku, míní Jan Vitula ****************************************************************************************** 6. dubna 2010, autor: Eva Hníková PRAHA - Do Česka přiteče z Evropské unie 40 miliard na vybudování nových vědeckých pracovi Jana Vituly, vrchního ředitele sekce řízení operačních programů EU na ministerstvu školstv centrech asi 2500 nových pracovních míst. Při sepisování jejich rozpočtů mají ovšem vědci požadavky, míní Vitula. Jak českou vědu promění obrovský příliv evropských peněz? Určitě hodně. Česko dává každý rok na vědu více než 20 miliard korun. Z této částky se ale chod vědeckých institucí, mzdy, granty. V rámci programu Výzkum a vývoj pro inovace dostan let 40 miliard především na vybudování nových výzkumných center. Skokově se zvýší kvalita vybavení vědeckých pracovišť. A každý chápe, že za dobrou vědou d chytří lidé, ale i kvalitní přístroje. Centra jsou navíc vybrána podle náročných kritérií za účasti zahraničních odborníků. Evrop půjdou do nejlepších pracovišť v Česku, s výjimkou těch v Praze. Tam nemohou podle pravide programu centra vznikat. (HDP na obyvatele tam totiž přesahuje 75 procent průměru unie – p Takže vědu čeká revoluce? Myslím, že ano. Jediný problém vidím v tom, že nyní se asi 60 procent české vědy dělá v Pr peníze nemůže sáhnout. Jak vzroste počet vědců? Centra by měla celkově vytvořit asi 2500 nových pracovních míst, ne všechno ale budou výzk Najdeme v Česku dost vědců pro nová centra? Spousta Čechů odešla bádat do zahraničí. Pokud jim doma nastavíme rozumné podmínky, budou vrátit. Doufáme také, že se do Česka podaří přilákat zahraniční výzkumníky. Dále musíme hledat mezi mladými. Tady je stále ještě zvykem, že osmdesátiletý profesor ved by měla být spíše výjimka. Dobrý odborník si má vychovat nástupce, a ne jen jednoho, ti tý rozšíří. Proto nutíme žadatele, aby vypracovali kariérní řády, které stanoví, za jakých po povýší. Musí také předem doložit, jak projekt personálně zabezpečí. Budou podmínky ve zdejších centrech pro zahraniční výzkumníky opravdu natolik lákavé, aby pracovat? Vyjednali jsme s Evropskou komisí, že zhruba dvacet procent ze zmíněných 40 miliard mohou instituce použít na mzdy a provozní náklady. Konkrétně se až do výše 80 tisíc hradí 100 pr nákladů, až do 200 tisíc určitá poměrná část. Kvalitní badatelé tedy mohou získat skutečně Nezačnou si centra v boji o vědce přehnaně konkurovat? Myslím, že ne. Projekty jsou totiž až na výjimky zaměřené velmi různorodě, od biochemie př vědy třeba po strojírenství. A na druhou stranu, proč by si neměla konkurovat dvě podobně pracoviště? Za evropské peníze teď postavíme špičková centra. Nebudou ale po čase chybět peníze na jej Po dostavení center v roce 2013 budeme ještě pět let platit jejich chod. Stávající systém je totiž nastaven tak, že zohledňuje výsledky za uplynulých pět let. Pak už musí centra za soutěžit. Badatelé z tradičních výzkumných institucí často s horším vybavením mohou v souboji o pení Nedočkáme se spousty prázdných laboratoří? Laboratorní vybavení, když nepočítám skleněné zkumavky, musíte stejně průběžně obnovovat. pěti nebo šesti let zastará. Většina center navíc vzniká tak, že se vylepšují stávající vě Na druhou stranu ale musíme počítat s nějakým odpadem. To je daň za kvalitní vědu. Vědecká centra mohou o evropské peníze soutěžit ve dvou "kategoriích". V čem se liší? Takzvaná první prioritní osa operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace se běžně označ výzkum, druhá prioritní osa jako aplikovaný výzkum. Jenže to je hloupost, taková dělící čá V Česku se tyto dvě oblasti často striktně oddělují, což považuju za fatální chybu. Rozdíl aplikovaným výzkumem je v podstatě jen v tom, jak brzy se výsledek promění v konkrétní výr Do první prioritní osy ve skutečnosti spadají centra, která budou peníze na svůj chod krom rozpočtu čerpat především z mezinárodních grantů. U druhé prioritní osy by se měla větší č získávat ze spolupráce s firmami. Ale já ani tohle rozdělení nepovažuji za příliš šťastné. prostě čerpat z jednoho balíku. V praxi to vypadá tak, že v prioritní ose jedna se soustředila převážně velká a silná cent laser ELI. Měli jste při výběru center stanovené nějaké priority, třeba podpořit hlavně nanotechnolog výzkum? Česká republika nikdy jasně neřekla, jaké má ve vědě priority. Stanovila pouze sedm základ výzkumu, které jsou ovšem tak obecné, že zahrnují téměř vše. A jestli se něco vynechalo, t drobnosti. Proto jsme priority nestanovili ani v rámci operačních programů. Já to ale nepovažuju za š v mé kompetenci, abych to změnil. V tak malé zemi tím podporujeme roztříštěnost ve vědě. Zohledňujete, zda je centrum v něčem světově unikátní? Do určité míry to sledují zahraniční hodnotitelé. Už se nám stalo, že řekli: Proč chcete t budovat, vždyť tohle je v zahraničí už dávno prozkoumané. Zatím jste vybrali sedm center z prioritní osy dvě. Výběr v "jedničce" a v druhé vlně "dvo probíhá. Proč? Napsat projekt je složité. Chtěli jsme, aby měli žadatelé dost času na přípravu. Sami jsme potřebovali proces hodnocení odzkoušet. Nechtěli jsme se dostat do situace, že bude proces výběru kolabovat u obrovských projektů, ELI (Má jí o nejvýkonnější laser na světě a měl by vyrůst v Dolních Břežanech nedaleko Pra Očekávalo se, že v druhé ose budou spíše menší projekty, a tak jsme začali s ní. Jste s průběhem výběru zatím spokojeniDocela ano. Narazili jsme jen na pár administrativní které jsme museli doladit. Na všechna velká centra, jako je laser ELI, ostravský superpočítač, klinický výzkum FNUSA- biotechnologické projekty BioCeV a CEITEC při zachování stávajících nákladů peníze nebudou šetřit, nebo některá centra vypadnou úplně? Chceme především seškrtávat rozpočty. Když dáte vědcům možnost, aby sestavili rozpočty, ja vhodné, tak si tam napíšou klidně i zlatou kliku. Každý chce mít prostě ty nejlepší přístr hodnotitelé ovšem často zmiňovali, že některé nároky jsou přemrštěné. Určitý přístroj se d levnějším nebo se zjistí, že centrum některá zařízení nezbytně nepotřebuje. U již vybraných center se po konzultaci se zahraničními odborníky podařilo ušetřit často 2 rozpočtu. Díky tomu zbyly peníze na další projekty, které uspěly v hodnocení. Pokud ale například zazní, že projekt zkoumá dávno známé skutečnosti, rozloučíme se s ním