Vzdělanostní ekonomika ****************************************************************************************** * Vzdělanostní ekonomika ****************************************************************************************** 11.04.2010 Moderátor Ministryně školství Miroslava Kopicová chystá pro své nástupce ve funkci mnohá doporučení. nejen státních maturit, ale především reformy vysokých škol a podpory vědy a výzkumu. Dalš jsou ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová, která je v Praze. Přej odpoledne. Vítejte v Otázkách. Miroslava Kopicová, ministryně školství: Dobrý den. Moderátor A do Brna pak zdravím ekonoma, profesora Jana Švejnara. Vítejte v Otázkách. I vám přeji he brněnského studia České televize. Jan Švejnar, ekonom: Dobrý den. Moderátor Paní ministryně, vy už máte připravena ta hlavní doporučení a sledovala jste, věřím, pozor dvou nejsilnějších politických stran, tedy i lídra ODS Petra Nečase, protože vás ODS nomin shodli na tom státní maturity buď znovu odložit nebo úplně zrušit. Miroslava Kopicová, ministryně školství: Tak musím říct, že doufám, že už toto předvolební šílenství skončí brzy. Myslím, že je neš se opakuje dvakrát po sobě, protože se domnívám, nebo jsem si jistá, že tato témata vůbec politickou úroveň. Mají se nechat těm, kteří se jimi odborně zabývají, a to je Ministerstv také školský výbor parlamentu. Moderátor Ale tam jsou politici. A vidíte to, že když se dovedou ty dvě nejsilnější politické... Vy že to je teď jenom předvolební rétorika, že až bude po volbách, že tak silná slova, která dvou nejsilnějších politických stran v zemi řeknou, že je nedodrží? Miroslava Kopicová, ministryně školství: Já si myslím, že by bylo neštěstí, kdyby opravdu explicitně, jasně řekli: "Rušíme maturity Moderátor To oba řekli. Miroslava Kopicová, ministryně školství: No, oni to neřekli tak zcela, trošku to říkali opatrně, některé věci nepůjdou, protože sam by museli ty kroky udělat, a to by bylo pro české školství opravdu dramatické, protože naš poznamenáno masovostí, ztrátou kvality. A jestli neuděláme něco... A já musím říct, že jed pevného v ruce, jsou maturity, pokud jde o kvalitu, protože školství se neuvěřitelně liber jak je nastavena reforma střední... základních a středních škol, to znamená rámcové vzdělá tam je obrovský prostor pro učitele, ale není tam nikde žádná garance za to, že výstup z t má skutečně vůbec nějakou kvalitu. A v kombinaci s tím, co se děje, jakou máme demografick znamená že nám v podstatě děti přecházejí z jednoho stupně školy na druhý, ze základních š přijímaček na střední školy, a dnes máme maturantů tolik, kolik máme míst na vysokých škol kam vlastně tu zemi můžeme dovést, když s tím něco neuděláme. Moderátor To bude to hlavní doporučení, které dáte svému nástupci, až budete opouštět Ministerstvo š pražském Újezdě? Miroslava Kopicová, ministryně školství: Já mu dám mnoho doporučení. Bude jich víc. To... Já myslím, že pokud jde o reformu střední školství, tam jde spíš o to některé věci znovu přehodnotit a trošku dodělat. Dám vám příkl v devátých třídách jsou ještě pořád docela na špičce mezi zeměmi v matematice. Žáci čtvrtý mezi třemi posledními zeměmi, počítám-li mezi evropské země i Ukrajinu, mezi třemi posledn matematiky. Ale to nemůže znamenat, že bychom zavrhli dosavadní reformu. Já jsem svolala s týden k výuce matematiky. A byla jsem potěšena, že jsme schopni jít do vnitřní struktury u místa v matematice, když budu konkrétní, děti neumí složené zlomky a zlomky vůbec a deseti vyndáme tuto část, tak jsou rázem průměrní. Čili dá se jít vnitřním systémem a ty věci spr kde začínáme úplně vlastně z gruntu, to je samozřejmě reforma vysokého školství. A je zákl Moderátor Ano, Česko se pohybuje, když se právě podíváme na vysoké školství, tak se Česká republika celoevropským průměrem v počtu lidí vysokoškolsky vzdělaných ve středních a vyšších techno výrobách. Když se podíváme na data z roku 2007, docházíme i k těmto závěrům. Tady jsou. Na v rámci evropské sedmadvacítky je Irsko, kde podíl lidí v těchto výrobách, tedy technologi dosahuje bezmála 50 % vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Podobně dobře je na tom Finsko přesahuje hranici 40 %. Průměr starých členských zemí Evropské unie se pohybuje kolem 30 % evropské sedmadvacítky je to procent 25. Česko se Slovenskem, jak vidíte sami z toho grafu 10 %, tedy velmi slabá čísla. Moderátor Obracím se do Brna na profesora Jana Švejnara. Pane profesore, ta čísla vypovídají o tom, za kvantitou, nikoli za kvalitou, a to, o čem tady mluvila ministryně školství? Jan Švejnar, ekonom: Máte pravdu, že v posledních několika letech, řekněme posledních dvou desetiletích jsme se zvýšit počet studentů. A podařilo se nám percentuálně ten počet mladých lidí oproti celkov opravdu zvýšit, což je samozřejmě výborné, ale nebyl dostatečný důraz na kvalitu a zbytek systematicky dává důraz na kvalitu, a jak jsme viděli u řady zemí, též technické vybavení takže pro nás bude velmi důležité, abychom na všech stupních vzdělávání dávali důraz na kv na tu matematiku, jak jsme viděli, která potom vede i k připravenosti mladých lidí, aby st obory. A jenom bych k tomu dodal, že je samozřejmě úplně potřebné v nynějším globálním svě samého počátku učili mladé lidi opravdu dobře anglicky, aby tento jazyk, který je lingua f dorozumívací jazyk ve světě, aby ho znali úplně perfektně od útlého mládí. Moderátor Chápu to správně, že i ta data, která jsem teď divákům Otázek ukazoval, to celoevropské sr i přesně obory, že se zatím nesoustředí Česká republika na kvalitu a náplň jednotlivých ob strukturu, ale právě na tu masovost a některé obory, které vlastně ani budoucí absolventi potřebovat? Jan Švejnar, ekonom: Nebudou potřebovat... Já myslím, že tam jsou dva aspekty. Jeden je všeobecná kvalita, tu o zdůrazňovat ve všech oborech, ať si studenti vyberou cokoliv, no a druhý potom je ten podn určitých oborech, zvlášť v těch technických, aby mělo více studentů zájem, a samozřejmě to matematické zázemí, aby v nich mohli studovat, takže to je... to jsou spojené nádoby. Moderátor Když se ale podíváme na další data, tak Česko bylo v těch uplynulých deseti letech svědky počtu vysokých škol, ať soukromých, tak veřejných. Opět nabízíme data Otázek. Tady jsou. P fungovalo v České republice 24 veřejných a 17 soukromých škol. Teď už sami vidíte data Úst ve vzdělávání a nárůst. V tomto školním roce si pak studenti mohli vybírat z nabídky 26 ve soukromých škol. Ta křivka od roku 2000 je obrovská, její dynamika nárůstu. Například prof univerzity a předseda Rady pro reformu vysokých škol, profesor Rudolf Haňka, nedávno upozo ve Velké Británii je na 60 milionů obyvatel 130 vysokých škol, na 10milionové Česko jich p Paní ministryně, jaká doporučení je tedy možné dát vašemu nástupci, aby nějakým způsobem, přijde samo, že se zredukuje počet těch vysokých škol, ať veřejných nebo soukromých? Miroslava Kopicová, ministryně školství: Já bych možná ještě, pane redaktore, uvedla k tomu předchozímu, že ono to souvisí s tím po škol. Co se vlastně stalo v České republice? Kde jsme s kvalifikací našich lidí? To, o čem graf, který tady byl uveden, který jsme viděli, ten nám vlastně říká, že i v těch vysoce k oborech máme málo dobře kvalifikovaných lidí. A proč to je? Je to proto, že naše republika minulém období byla pro západní ekonomiky, nebo západní státy, rozvojovou zemí. K nám bylo převedeno celá řada výrob. My jsme byli dodavatelem subkomponent, zejména pro Německo. Ale přístup ke konečnému klientovi. A co se stalo? My jsme vlastně nebyli pod inovačním tlakem jsme přístup k novým technologiím a vlastně na základě této situace jsme se například nena marketing. My jsme schopný něco vymyslet, vyrobit, ale už těžko to prodáváme ve správnou c klientovi a tak dále. Čili my jsme zůstali jaksi stranou toho hlavního proudu ekonomického technologického. A tím pádem ani na naši pracovní sílu nebyl vyvíjen tlak. Přitom vedle to proud, který nás srovnával s evropskými, ale i světovými ekonomikami a říkal, že podíl vys mladých lidí je u nás nízký. Ale vlastně se současně nevytvářela absorpce pro vysoce nároč Moderátor To znamená že proti sobě šel trh práce a uplatnění a ta masová výroba středo- a vysokoškol hodně zjednodušíme? Miroslava Kopicová, ministryně školství: Ano. To je přesné. A ještě se stalo to, že tím, že vlastně nebyli vychováváni mladí lidé p vlastně zcela vymizel tlak na to, jaká má být kvalita absolventů. Moderátor Co teď s tím množstvím vysokých škol a obory, které se vlastně na nich vyučují? Co s tím b váš nástupce ve funkci? Miroslava Kopicová, ministryně školství: Já jsem vytvořila tu radu, o které jste tady hovořil, proto, aby práce kontinuálně pokračo jsem se pracovat s lidmi typu profesora Švejnara, profesora Haňky, Jiřího Rusnoka, Zbyňka velkých osobností, které budou těžko vyměnitelné nebo nahraditelné. Není žádný důvod, proč vyměňoval, jsou apolitické. A s nimi řešíme otázku, jak z této pasti ven. A já si myslím, jsou, a dokonce musí být, protože jestliže jsme v roce 98 umožnili zákonem vznik soukromýc škol, tak v roce 2000 nastal přesně ten nárůst, o kterém jste tady hovořil. My v podstatě ta linka mezi veřejnými vysokými školami a soukromými se víceméně nevzdaluje od sebe, to z veřejné školy stagnovaly, tam byl ten pohyb velmi malý, a ten nárůst je dán soukromými vys Problém je v tom, že ty soukromé vysoké školy vlastně mají jenom určité profily, to znamen přírodovědná, ani jedna není technická, ale budoucnost České republiky bude dále průmyslov budou chybět lidé pro strategická odvětví, a to hodně. Moderátor Není tedy počet... Není důležitý ten počet a není nezbytné nutně redukovat počet soukromýc ale změnit obsah jejich vzdělávání, jejich strukturu, chápu-li to správně? Miroslava Kopicová, ministryně školství: To je jedna věc. Druhá věc je, že prostě máme prostě třikrát tolik vysokých škol na hlavu, jako je Holandsko a další, to znamená máme jich příliš. Třetí věc, která je velmi problema u nás byl špatně implementován takzvaný Boloňský proces, to znamená ty úrovně bakalář, mag doktorandská studia. Stal se zcela mechanickým, to znamená že u nás vlastně bakalář, tříle jak je zaveden, i když Boloňa říká, že může být tříletý až čtyřletý, není úplná kvalifikac vede? My máme dneska - 60 % daného populačního ročníku nám vstupuje na vysoké školy. A z n okamžitě o magistra, protože kvalifikace bakalář mu nic nedává. Znám jediného osvíceného d zemi, který řekl: "Já mám tříletého obecnějšího bakaláře, a kdo chce, může pokračovat do m chce mít bakaláře, musí ještě rok studovat." Já si myslím, že to, co jsme měli předtím, čt školy, to byl vlastně ten bakalář. Moderátor Když se obrátím opět do Brna na profesora Jana Švejnara, co tedy doporučujete jako rada mi a budoucímu ministrovi školství - je tady ještě možnost vrátit se k tomu Boloňskému proces když tady ministryně školství mluví o špatné aplikaci Boloňského procesu, tak vrátit se k změnit tu strukturu a aplikaci toho, jak to bude s bakaláři, aby byl bakalář brán jako pln vysokoškolské vzdělání a de facto nebyla to jenom hra na bakaláře, respektive na magistry? Jan Švejnar, ekonom: Rozhodně. Podívejte se, je potřeba, abychom měli systém, který je funkční, který jej světo konkurenceschopný. Já bych začal od toho, jak jsme nedávali doposud dostatečný důraz na kv paní ministryně opravdu rozjíždí, já myslím, ten vlak správným směrem. Vezměme si takové t rankingy. My nemáme žádnou univerzitu, která je v první stovce, ba ani v prvních dvou stec sice hodně vysokých škol, ale žádná z nich není tak špičková, jak by měla být pro zemi naš Čili opravdu zaměřit se na to, aby ty školy... ten ranking potom o sobě dává samozřejmě... elementy - jak dobré je bakalářské studium, jsou lidé schopni s bakalářským titulem působi konkurenčním prostředí, magisterský titul je potom už další nadstavba, která vede dál, dok je pro výzkum a tak dále, čili ten důraz na kvalitu, otevřenost, to znamená srovnatelnost vysokých škol s jinými ve světě, tak jako máme srovnatelné průmyslové podniky, jak si vedo ostatním podnikům ve světě. To je pro nás důležité. A jakmile toto budeme... uvedeme v pot Moderátor Bude se, že... Promiňte, že vstoupím do vaší řeči... Bude zapotřebí se tedy vrátit k tomu označován jako boloňský, tedy k samotnému řezu podstaty způsobu vzdělávání a uznávání toho vzdělávání, jak o něm mluví ministryně školství Miroslava Kopicová? Jan Švejnar, ekonom: Já myslím, ano, ale není zase potřeba všechno měnit úplně zásadně, je to potřeba tak uprav bakalářský titul opravdu byl to, co je jinde ve světě, to znamená univerzitní titul, diplo fungují velice úspěšně na všech úrovních v profesionálním životě. Moderátor Jak je možné to, paní ministryně, změnit? Miroslava Kopicová, ministryně školství: My v každém případě začínáme významný krok, a to je diverzifikace vysokého školství. My mu říct, jaké jsou parametry toho, když univerzita aspiruje na to být výzkumnou univerzitou, parametry toho, když je učící univerzitou na magisterské úrovni a které jsou ty praktické nebo terciární instituce, terciární vzdělávání, které vzdělávají magistry, které vzdělávaj pardon, protože to jsou... toto rozlišení je nutné. Ony za tímto systémem půjdou také pení vidím, že například mezi výzkumné vysoké školy už nebude tak snadné se dostat. Vysoké škol dodnes nedělaly výzkum v podstatě, budou velmi těžce toto dohánět. A to, co jsme udělali a pomůže ten systém rychle zprůhlednit, to je to, že jsme udělali registr docentů a profesor podařilo... Moderátor Ano, to je ten zákon, který i shodou okolností projednala, pokud se nemýlím, Poslanecká sn to vládní návrh, tedy omezení létajících profesorů a docentů, což bylo kritizováno, na co upozorňovala v souvislosti s aférou na plzeňských právech, protože mnozí lidé pak učili v a podobně. Miroslava Kopicová, ministryně školství: Ono se stalo to, že tito lidé potom, abych tak řekla, překrývali obory, které jinak neměly do těch vyšších pater. Oni svým jménem je zaštiťovali, přitom tam nikdy neučili, vlastně t nedávali, a to je jeden významný krok, který chceme dělat. Druhý významný krok je, že bude školy také novým způsobem akreditovat, usilujeme o to, aby se změnil zákon, aby byly akred instituce, protože co se dnes děje, dnes vlastně když předloží vysoká škola program akredi Moderátor Tak se akreditují jenom obory? Miroslava Kopicová, ministryně školství: Když, ano, a když je... když splní všechny náležitosti, musí být akreditován, a tak nám bu školy nekontrolovaně. Moderátor My se, když se teď podíváme na vysoké nebo vyšší odborné školy, ministryně školství Mirosl už o tom mluvila, dostanou se tři čtvrtiny všech přihlášených. Kvůli slabým populačním roč bude v těch následujících letech hlásit na vysoké školy čím dál míň dětí. Teď se podíváme rozmístění vysokých škol v České republice. Ta data jsou opravdu velmi zajímavá. Logicky n vysokých škol je v Praze, tam je 33 vysokých škol. Pak následuje Brno se 13 vysokými škola pořadí jsou České Budějovice, kde jsou 4 vysoké školy, a pak následuje Ostrava se 3 vysoký Podle plánů Ministerstva školství by se proto měly vysoké školy rozvrstvit na prestižní vě instituce zaměřené hlavně na vzdělání a prakticky orientované školy nabízející maximálně b To je ta představa, o které teď tady mluvíme. Statistiky ukazují, že mladí lidé ztrácí záj obory, více jich chce studovat například na ekonomii. Podívejme se ještě na data, která se struktury vysokých škol, které vykazují uznatelné výstupy výzkumné a vědecké. Tam už ta čí jinak. Z toho celkového počtu 73 vysokých škol vykazuje vědecké a výzkumné výstupy jen dva paní ministryně, chcete prosadit tu diverzifikaci. Když tedy chcete zpřísnit způsob akredi chcete, aby se akreditovaly vysoké školy jako celek, chápu-li to správně, to je zásadní ro akreditační komise, myslíte si, že to je možné v tom českém prostředí prosadit, když tady způsobu akreditací vstupují politické vlivy? Neříkejte, že ne. Miroslava Kopicová, ministryně školství: Tak já bych možná, když jste tu otázku takto položil, pane redaktore, já bych možná řekla které nám ukáží, v jakém prostředí se vlastně pohybujeme a co si tady v tom českém rybníčk velký problém a jak se velmi mýlíme. Já jsem si připravila pár dat, která jsem dělala pro pro konkurenceschopnost za pana ministra Lišky ještě jako expert. A ta čísla říkají, jak s a čím se musíme tedy zabývat. V roce 2040 bude na zeměkouli o 3 miliardy lidí víc, Země bu lidí, a ti se narodí mimo Evropu. Už dnes čtvrtina lidí s vysokým IQ z Číny a 28 % lidí s Indii dají dohromady větší populaci, než je populace celé Severní Ameriky. Moderátor Tedy nějakých, když se nemýlím, Spojené státy americké - 300 milionů obyvatel? Miroslava Kopicová, ministryně školství: Ano, a ještě k tomu Kanada. Moderátor Kanada, která má... Miroslava Kopicová, ministryně školství: No, abych teda... Moderátor To jsme na nějakých zhruba 400 milionech, jestli se nemýlím. Miroslava Kopicová, ministryně školství: To určitě. Ale ono to má ještě jinou stránku. Oni vlastně mají víc talentovaných dětí, než americká kultura má všech dětí. A my vidíme, vnímáme, jak tyto země jsou také daleko více když si vezmu, jak jde technologický pokrok, kterému se musíme přizpůsobit, tak ráda uvádí počítačích, což je takový velmi názorný. V roce 1984 existovalo na světě tisíc počítačů. V byl jeden milion, v roce 2000 jich byla jedna miliarda. A dnes je 2 miliardy lidí spojenýc ohromně ovlivňuje všechno, co děláme. V roce 2013 má být počítač o kapacitě lidského mozku rodu. Na co si chceme hrát? Už není žádný čas. Svět se velmi mění. Moderátor Proto podle vás toto pochopí politická scéna a dojde například k rozšíření pravomocí akred což prosazujete? Miroslava Kopicová, ministryně školství: Ono ji to donutí. Jestliže chceme obstát, jestli Česká republika má vůbec znamenat cokoliv má mít nějaký zdroj národního důchodu, tak prostě musí něco udělat. A já dokonce ale to vi myslím, že máme šanci. Moderátor Pane profesore Švejnare, rozšíření pravomocí akreditační komise, předpokládám, je pouze je té cestě, aby české vysoké školství, česká ekonomika byla konkurenceschopná v tom tvrdém s s Asií, rozumějme s Čínou a s Indií, jak o tom mluvila ministryně školství. Které kroky bu kroky další? Jan Švejnar, ekonom: Já myslím, že první je potřeba si opravdu uvědomit, co je náš hlavní cíl, a sice že i když krokem kupředu, nějakým krokem, tak jestliže ostatní, zvlášť v Asii, běží, tak zaostáváme. musíme vzít rozum do hrsti, podívat se na tu otázku kvality, kterou jsem zdůrazňoval dřív, vytyčit, jak můžeme docílit špičkovosti v kterých oborech, na jaké úrovni, na té bakalářsk být velice kvalitní programy, tak jako jsou v Americe na školách typu college, kde se nedě ale kde se učí velice precizně a velice dobře, no a potom opravdu pár špičkových univerzit institucí typu akademie věd, ale tam se opět zase musí dát důraz uvnitř velice úzce specif aby to bylo srovnatelné s vnějším světem, jak dobří jsme, a vytyčit opravdu, jak se zlepši znamená výzkum je samozřejmě postgraduální výuka. Doktorandi se učí tím, že dělají výzkum. úrovních musíme se to vytyčit, dát dostatečný... dostatečné množství prostředků. A ta akre vlastně je jeden z instrumentů, jeden z nástrojů, jak toho můžeme docílit. Je potřeba mít soustavu nástrojů, protože jinak toho nebudeme schopni docílit. Moderátor A vy máte představu, pokud byste za to nesl odpovědnost, jaké obory se nechávají stranou n zájmu... Jan Švejnar, ekonom: Já myslím, že to není otázka... není otázka nechání stranou, ale spíš v kterých oborech bu prostředků a ve kterých budeme mít míň, a musí se hodnotit velice úzce. Naše chyba doposud velké agregáty oborů, které nejsou srovnatelné - přírodní vědy jako takové, společenské vě podobory, které jsou velice rozdílné ve výstupech, v kvalitě a tak dále. Čili musíme to op jasně dát do velice specifických oborů, tak jak se to dělá všude na Západě, a teprve potom zhodnotit, kde jsme, a jakým směrem se dát, kam dát prostředky, jinak budeme zaostávat, a Moderátor A to hodnocení oborů a kriteria, která je možné zvolit, tak to ještě stihne udělat Haňkova respektive ta rada, ve které jste i vy? Jan Švejnar, ekonom: Já myslím, že k tomu rozhodně může tato komise a ministerstvo dát podklady, a potom by se postupovat dál, protože neděláme nic nového, ve světě se to dělá průběžně, běžně. Čili jde světový standard. Podívejte se, všude jinde v ekonomice jsme převzali světový standard tím vystavili ekonomickou konkurenci, ať už je to průmysl, ať už to jsou obchodovatelné služby Takže tady je otázka znovu převzít ten světový standard, vystavit se té konkurenci a vidět máme špičkové věci, kde vyučujeme velmi dobře, kde ne, a podle toho potom jít dál a samozř jako nadstavbu nad velice kvalitním primárním, sekundárním školstvím, kde, když se vrátím diskuze, myslím, že standardní maturita je opravdu důležitá, abychom se všichni mohli orie kvalitní máme absolventy, kde, a potom na tom stavět terciální vzdělávání a výzkum. Moderátor Chápu-li správně, ta vaše slova, tak vnímáte opravdu jako velmi populistické nebo neblahé obě dvě nejsilnější politické strany, tedy oddálit, odložit znovu státní maturitu či dokon Jan Švejnar, ekonom: Já myslím, že by to bylo nešťastné, protože když se na to podíváte, opět v zemích, které k a snaží se uspět, je vždy snaha, ne-li toho už docílily, mít něco standardního, podle čeho srovnat lidi, kteří přicházejí z různých škol, z různých zázemí. Naši studenti, kteří jdou Ameriky, dělají standardizované testy, právě z toho důvodu, jinak se neumístí, nikdo je ne to opravdu potřebné mít něco, co je solidní, co všichni chápou a všichni přijmou. Moderátor Paní ministryně, ta hodnotící kritéria, jak o to mluvil Jan Švejnar, je možné, aby se to d konce funkčního období vás jako ministryně školství a Fischerovy vlády? Miroslava Kopicová, ministryně školství: Tak já dělám těch kroků hodně a jsem šťastná, že mám tedy takovou komisi, ale mám taky kol řadu dalších odborníků, protože ministerstvo školství má své strukturální fondy a založilo projektů, které hloubkově tyto oblasti rozpracovávají. To, co jsme udělali, skutečně pracu velmi podrobně, pracuje se na finanční pomoci studentům, ta bude hotová, než odejdu, tu sc než odejdu. Připravujeme ale i v těch parametrech, které jsou třeba v kvalitě, změny, kter velkými změnami. Už dnes zákon říká, že vysoká škola má... pedagogický pracovník má z 50 % % dělat výzkumnou činnost. Máme 37 akademických pracovníků na vysokých školách, to znamená tisíc z nich, nebo 18 tisíc plných úvazků se má věnovat vědě. Já jsem si spočítala před ča přitom na jeden patent připadá pět set akademických pracovníků. Tak něco je špatně. Na tyt podívat rovnou a čistíme spoustu věcí, kde nepotřebujeme zákon. Co děláme a co je velmi po změna financování vysokého školství. Nám se dostanou do normativu, nebo do parametru pro f vysokých škol takové ukazatele, jako je zaměstnatelnost absolventů například. To, si myslí průlom. Čili my děláme celou řadu změn. Myslím si, že hodně jich připravíme velmi daleko a doporučíme. Moderátor Když jsem se bavil s některými členy oné rady, tak oni přicházejí s dalšími návrhy, které bylo dobré, abyste si osvojila buď vy nebo váš nástupce, jako je rozšíření pravomocí akade přestrukturalizace akademických senátů. Je možné, že by o něčem takovém jste uvažovala? Miroslava Kopicová, ministryně školství: Řízení resortu škol je jedno z velkých témat, na kterém pracujeme, ano. Ono to... Já nevím tomu řekla rozšíření pravomocí akademických senátů, já si myslím, že to bude zesouladění p zodpovědností řídících pracovníků univerzit a fakult, protože oni skutečně zodpovídají za ale fakticky ovlivňují jenom malou část. Čili tam děláme velké změny. To je veliké téma, a Ale ono těch věcí je... Moderátor A pak třeba rozšíření, že vstoupím do vaší řeči, rozšíření, jako jedna z možností rozšířen podpory studentům, nikoli do šestadvaceti let věku studenta, ale například i na nějakých 3 let. Na to byste slyšela? Miroslava Kopicová, ministryně školství: No, já si myslím, že to je jediná možná cesta dnes, aby teda, abychom nemátli diváky - to budou dlouze financováni, dostanou zaplacený od státu stejný počet let, jako kdyby skončil ale... Moderátor Přesně tak, ale jde o tu hranici, že člověk se může vysokoškolsky vzdělat a dostane vysoká peníze od státu do nějakého 45. roku věku studenta, což v současnosti nedostává, ale při d která bude standardizovaná. Miroslava Kopicová, ministryně školství: Mně se to zdá logické, že dnes mladí lidé často jedou do zahraničí na nějakou praxi, začín Proč by si nemohli za stejných podmínek dodělat vysokou školu? Ale my budeme muset dělat i nestandardní, a to je... ještě to souvisí s tou otázkou, na kterou jste se ptal, jestli po nebudou ochotni přistoupit. Vždyť nám bude v nejbližších letech chybět 12 až 15 tisíc lidí To bychom vůbec nedokázali zabezpečit energetický sektor, který určitě, když budeme jmenov tak on bude ten první. A my už dnes standardní cestou ani nejsme schopni tuto mezeru zapln soubor nepříznivých parametrů je veliký. I když vychováme třeba v elektrotechnice mnoho li zůstane v oboru, čili to je celý komplex věcí, které musíme řešit. Moderátor Pane profesore Švejnare, poslední otázka na vás do Brna. Je možné propočítat a dá se to vů namodelovat a umíte to vy jako ekonomové, pokud by Česká republika měla odpovídající systé středního, vysokého školství, jaký by mohl být třeba vliv na hrubý domácí produkt a další parametry, které s tím mohou souviset - nezaměstnanost absolventů a podobně? Jan Švejnar, ekonom: Ano, ano, umíme to spočítat a sčítáme to často. Děláme i srovnávací studii jinde se světem když je shrnu velice rychle, jsou velmi zajímavé, a sice návratnost na investici do vzdělá soukromá návratnost, která se pak projevuje ve vyšším platu, ve vyšší mzdě jednotlivce, ta návratnost, kde bereme v úvahu i ty pozitivní aspekty, které to má na celou společnost, na přinejmenším tak velké a většinou mnohem větší než investice například do fyzického kapitá zařízení, do jiných věcí, finančního kapitálu, čili se to velmi vyplatí. Navíc se ukazuje, jsou víc vzdělaní, a zvlášť špičkově, znovu dávám důraz na tu kvalitu, tak mají mnohem vět nezaměstnanosti. To dává smysl, protože ve světové konkurenci přilákají mnohem více invest tak dále, čili jsou zaměstnatelnější než jiní. Takže je to opravdu veřejně prospěšné a zde bavíme se o tématice, která je kritická, která je strategicky velmi důležitá pro celou Čes ostatní země si to velmi dobře uvědomují a investují do toho velmi silně. Vrátím se jen kr které se zmínila paní ministryně. Čína neměla žádné dobré univerzity. Nyní Pekingská unive univerzita jsou mezi prvními padesáti dokonce často, určitě v první stovce. Čili tady vidí tu změnu, která je tak ohromná a kde jestliže zaspíme, a už jsme do určité míry zaspali bě dvaceti let, tak to bude velmi neblahé a budeme opravdu velmi jiní, než když si vezmeme na byli jsme jedním z nejvyspělejším ekonomickým státem před druhou světovou válkou, tak tam nedostaneme, i kdyby to měl být náš cíl. Moderátor Poslední přípodotek ministryně školství Miroslavy Kopicové? Miroslava Kopicová, ministryně školství: Já bych chtěla říct, že naše země stojí v kritickém bodu. My máme obrovskou za sebou dobro investice nižších řádů. Teď se od nás očekává, že obstojíme ve vyšších. To, kde se bude od naší konkurenceschopnosti, to je magický trojúhelník, kterému říkáme znalostní trojúhelník kvalita vzdělání, kvalita inovací a kvalita výzkumu. To, co musí Česká republika udělat, j dál dopředu, vzít na světlo všechno, co se jí povedlo. My jsme získali v únoru tohoto roku pro spolupráci ve výzkumu se střední a východní Evropou. Američané říkají, že koruna u nás má stejnou výtěžnost jako dolar ve Spojených státech. My získáme možná, doufám, že ještě n doložku nejvyšších výhod pro spolupráci jako 11. země se Spojenými státy v nejvyšších patr tedy ústav, který produkuje léky světové úrovně a je zřejmě na prahu nové úplně generace. firmy, které jsou úspěšné, jsou české, jako je LINET pana ředitele Frolíka. Toto musíme ně zpopularizovat. Měli bychom ucpat černé díry, abychom financovali ve školství to, co je po dopředu ve výzkumu i v inovacích. Pak tam nasypat hodně peněz a změnit image této země jak vědě daří a kam se vyplatí investovat. Moderátor Říká Miroslava Kopicová, ministryně školství, která byla jedním ze dvou závěrečných hostů někdy příště na shledanou a přeji vše dobré. Miroslava Kopicová, ministryně školství: Děkuji. Na shledanou. Moderátor A děkuji i do Brna ekonomu, profesoru Janu Švejnarovi, který byl hostem Otázek. Někdy příš Jan Švejnar, ekonom: Děkuji. Na shledanou. Moderátor Tak takové byly dnešní Otázky. Připomínám, že nás najdete na internetových stránkách zprav ČT na adrese www.ct24.cz a nebo i na Facebooku na www.facebook.com/otazkyvaclavamoravce be Těším se na další Otázky. Odvysíláme je tentokrát ve středu. Půjde o speciál. Vysíláme z O Těším se na vaše otázky prostřednictvím kanálu TouTube, tedy vaše videodotazy. Hezký zbyte možno, ve společnosti čtyřiadvacítky.