Magistrů je moc, ministerstvo a praxe chtějí spíš bakaláře

Hradecký deník, 1.4.2010, rubrika: Česká republika, strana: 14, autor: KATEŘINA PERKNEROVÁ

Počet zapsaných bakalářů se za deset let zvýšil čtyřikrát, magistrů ale šestkrát

Praha – Chceme kvalitní, pružné a profesně zaměřené vysokoškoláky, říkají zástupci zaměstnavatelů. A mají na mysli absolventy bakalářských oborů, kteří nejsou nedopečenými magistry, ale komplexně připravenými osobnostmi.

„Závazek z roku 1999, jemuž se říká Boloňský proces, jsme splnili hlavně na papíře. Vysokoškolské studium se mnohde jen mechanicky rozdělilo na tříleté a navazující dvouleté, aniž by se to dotklo jeho obsahu a struktury,“ říká šéf týmu pro reformu VŠ vzdělání na ministerstvu školství Jakub Fischer. Státy EU se tehdy upsaly, že zavedou třístupňové VŠ vzdělání, kreditní systém a vzájemné uznávání kvalifikace.

"Osobně další titul k ničemu nepotřebuji, ale ve společnosti to má větší zvuk a trochu na mne tlačí i zaměstnavatel,“ říká novinářka Adéla, která si dodělává magistra dálkově. Pojmenovala tak přesvědčení, jež se uhnízdilo v české kotlině, totiž že plnohodnotné vysokoškolské vzdělání má jen ten, kdo studoval pět let. Proto plných 85 procent bakalářů postupuje dál do magisterského studia.

„To je zcela nežádoucí, 60 procent prostupnosti je maximum,“ míní Fischer. Prorektor Univerzity Karlovy Stanislav Štech Deníku potvrdil, že vysoké školy nejsou motivovány, aby se soustředily jen na bakalářské studium. „Na druhou stranu se ukazuje, že z hlediska mezinárodního uznání kvalifikace není vždy rozumné tlačit na dělení studia,“ míní Štech.

Dlouhé pětileté běhy se momentálně otevírají především na medicíně, fakultě veterinárního lékařství, právech a na pedagogických fakultách připravujících učitele pro 1. stupeň ZŠ.

Univerzity trvají na produkci magistrů i proto, že jsou hlavním zdrojem jejich příjmů. Ministryně školství Miroslava Kopicová to chce změnit. „Financování by se víc mělo odvíjet od výsledků výzkumu a vývoje. Kdo je neprokáže, peníze nedostane a bude se muset víc zaměřit na přípravu bakalářů,“ soudí Kopicová.

V budoucnu by příjmy univerzit měly záviset na počtu studentů ze 70 procent.