Magistrů je moc, ministerstvo a praxe chtějí spíš bakaláře












            ******************************************************************************************

            * Magistrů je moc, ministerstvo a praxe chtějí spíš bakaláře
            ******************************************************************************************
            Hradecký deník, 1.4.2010, rubrika: Česká republika, strana: 14, autor: KATEŘINA PERKNEROVÁ

            Počet zapsaných bakalářů se za deset let zvýšil čtyřikrát, magistrů ale šestkrát
            Praha – Chceme kvalitní, pružné a profesně zaměřené vysokoškoláky, říkají zástupci zaměstn
            na mysli absolventy bakalářských oborů, kteří nejsou nedopečenými magistry, ale komplexně 

            osobnostmi.
            „Závazek z roku 1999, jemuž se říká Boloňský proces, jsme splnili hlavně na papíře. Vysoko
            se mnohde jen mechanicky rozdělilo na tříleté a navazující dvouleté, aniž by se to dotklo 

            struktury,“ říká šéf týmu pro reformu VŠ vzdělání na ministerstvu školství Jakub Fischer. 
            upsaly, že zavedou třístupňové VŠ vzdělání, kreditní systém a vzájemné uznávání kvalifikac

            "Osobně další titul k ničemu nepotřebuji, ale ve společnosti to má větší zvuk a trochu na 
            zaměstnavatel,“ říká novinářka Adéla, která si dodělává magistra dálkově. Pojmenovala tak 
            se uhnízdilo v české kotlině, totiž že plnohodnotné vysokoškolské vzdělání má jen ten, kdo

            let. Proto plných 85 procent bakalářů postupuje dál do magisterského studia.
            „To je zcela nežádoucí, 60 procent prostupnosti je maximum,“ míní Fischer. Prorektor Unive
            Stanislav Štech Deníku potvrdil, že vysoké školy nejsou motivovány, aby se soustředily jen

            studium. „Na druhou stranu se ukazuje, že z hlediska mezinárodního uznání kvalifikace není
            tlačit na dělení studia,“ míní Štech.
            Dlouhé pětileté běhy se momentálně otevírají především na medicíně, fakultě veterinárního 

            právech a na pedagogických fakultách připravujících učitele pro 1. stupeň ZŠ.
            Univerzity trvají na produkci magistrů i proto, že jsou hlavním zdrojem jejich příjmů. Min
            Miroslava Kopicová to chce změnit. „Financování by se víc mělo odvíjet od výsledků výzkumu

            neprokáže, peníze nedostane a bude se muset víc zaměřit na přípravu bakalářů,“ soudí Kopic
            V budoucnu by příjmy univerzit měly záviset na počtu studentů ze 70 procent.